Bitva o sportovní data a technologie: Strava a Suunto proti Garminu
Technologický obr Garmin čelí možná největší právní výzvě své historie. Strava, přední platforma pro sledování sportovních výkonů podala proti Garminu žalobu pro porušení patentů a dohody o sdílení dat. Krátce poté se do boje přidalo Suunto, finský výrobce hodinek, který Garmin obvinil z nelegálního využití svých technologií.
To, co začalo jako zdánlivě izolovaný spor mezi softwarovou a hardwarovou firmou, se rychle mění v širší konflikt o to, kdo bude v budoucnu ovládat sportovní data a technologické standardy – nejen v USA, ale i v Evropě.
Strava vs Garmin: boj o datové algoritmy
Strava, založená v Kalifornii a s více než 120 miliony uživatelů po celém světě, se stala synonymem pro online sportovní komunitu. Umožňuje sportovcům porovnávat výkony, sledovat tréninky, komunikovat, pořádat společné akce a sdílet data napříč zařízeními. Využívá data i z přístrojů svých partnerů, pokud se uživatel rozhodne technologie propojit. Mimo jiné právě Garmin hodinek, cyklopočítačů a dalších trackerů.
V žalobě podané u federálního soudu Strava tvrdí, že Garmin neoprávněně implementoval její patentované algoritmy – zejména funkce „Segments“ a „Heatmaps“. Tyto systémy umožňují srovnání výkonu uživatelů na konkrétních trasách a vizualizaci nejoblíbenějších tréninkových míst.
Podle Stravy Garmin tyto funkce převzal bez licence a zároveň porušil spolupráci uzavřenou v roce 2015, která měla stanovit hranice pro sdílení dat mezi oběma firmami. „Garmin překročil rámec původní dohody a využil naše technologie k vytvoření přímé konkurence,“ stojí v žalobě.
Strava zároveň tvrdí, že Garmin zneužil důvěry, kterou mezi oběma společnostmi vybudovala léta datové spolupráce.
Ekosystémové napětí: od partnerů ke konkurentům
Vztah Garminu a Stravy byl dlouho výhodný pro obě strany. Garmin dodával přesná data ze svých trackerů, Strava poskytovala komunitní analýzu a motivaci uživatelů. Jenže postupně se hranice rozostřily. Garmin začal budovat vlastní datovou platformu Garmin Connect, která dnes nabízí segmenty, osobní rekordy i tréninkové plány – funkce, jež byly kdysi výsadou Stravy.
Z právního pohledu jde o klasický střet mezi ekosystémovým integrátorem a datovým agregátorem. Garmin tvrdí, že pouze rozvíjí své vlastní technologie. Strava naproti tomu tvrdí, že Garmin využívá know-how, které vzniklo během společné spolupráce.
Spor se tak netýká jen několika patentů, ale především otázky: komu patří sportovní data a algoritmy, které je zpracovávají?
Suunto se přidává: evropská právní ofenziva
Do sporu se rychle vložilo i Suunto Oy, tradiční finské jméno známé zejména mezi horolezci, potápěči a triatlonisty. Suunto podalo 22. září 2025 žalobu na Garmin u federálního soudu ve východním Texasu – jurisdikce známé svou vstřícností k patentovým žalobcům.
Finská společnost tvrdí, že Garmin porušuje několik jejích patentů pokrývajících měření dechové frekvence, detekci golfového švihu, umístění antény v kovovém těle hodinek a konstrukční řešení týkající se odolnosti vůči vodě a tlaku.
Žaloba požaduje nejen náhradu škody, ale i zákaz prodeje zařízení, která tyto technologie obsahují. Na rozdíl od Stravy, která se zaměřuje na software a datové algoritmy, jde v případě Suunta o čistě technologický spor – ale dopady mohou být stejně zásadní.
Podle odborníků může Suunto využít precedentního vítězství k posílení své pozice i na evropském trhu, kde Garmin drží dominantní postavení.
Evropský kontext: zákony o datech a interoperabilitě
Zatímco americké soudy řeší otázky patentů a smluv, v Evropě se situace posouvá do roviny právních zásad a regulace trhu. Evropská unie již několik let prosazuje politiku „open data“. Nyní navíc přichází tzv. Data Act, který má mimo jiné zajistit, že uživatelé budou moci snadno kontrolovat a přenášet svá data mezi zařízeními a aplikacemi.
Pokud by Garmin byl obviněn z omezování interoperability, mohlo by to přilákat pozornost Evropské komise v oblasti kontroly hospodářské soutěže. Mohla by zkoumat, zda Garmin neporušuje evropské principy volného přístupu k datům a dokonce omezuje-li hospodářskou soutěž samotnou.
Současně by výsledek sporu mohl ovlivnit, jak budou v Evropě chráněny softwarové algoritmy. Evropský patentový úřad (EPO) je při uznávání softwarových patentů tradičně opatrnější než americké úřady, takže případ Strava vs Garmin může vyvolat nové diskuse o hranicích duševního vlastnictví v digitálním sportu.
Data jako nové zlato sportovního trhu
Sportovní technologie nejsou jen o senzorech a hodinkách – jsou především o datech. Každý běžecký trénink, cyklistická jízda nebo záznam spánku generují cenné informace, které mají obrovskou hodnotu pro výrobce, vývojáře i třeba pojišťovny.
Garmin, Strava i Suunto se pohybují na tenké hraně mezi uživatelským komfortem a komerčním využitím dat. Z pohledu práva EU je klíčová otázka, kdo je vlastníkem sportovních dat – samotný sportovec, nebo platforma, která je zpracovává? Pokud by se evropská legislativa přiklonila ke koncepci „vlastnictví uživatelem“, mohlo by to zásadně změnit způsob, jak firmy jako Garmin či Strava monetizují svá data.
Z tohoto pohledu nejde jen o patentový spor, ale o boj o kontrolu nad celým datovým ekosystémem.
Garmin mezi kladivem a kovadlinou
Garmin se zatím brání stručně a opatrně. Ve svém prohlášení uvedl, že „respektuje práva duševního vlastnictví ostatních společností“ a že „bude energicky hájit své technologie“.
Za kulisami však firma mobilizuje právní i technické zdroje. Očekává se, že podá protinávrhy na zneplatnění patentů, pokusí se o přesun řízení do jiné jurisdikce a zároveň zvažuje technické úpravy svých algoritmů, aby minimalizovala riziko dalšího porušení.
Pokud by však soud Stravě nebo Suuntu vyhověl, mohl by Garmin čelit i zákazu prodeje některých modelů nebo povinnosti odstranit konkrétní funkce – například sledování dechové frekvence či segmentové analýzy.
Takové rozhodnutí by mělo přímý dopad i na evropské zákazníky, protože Garmin používá jednotný softwarový základ pro většinu svých zařízení na celém světě.
Dopad na evropské uživatele a trh
V Evropě se situace sleduje s mimořádným zájmem. Garmin zde drží přibližně 40 % tržního podílu v segmentu sportovních hodinek. Každé právní omezení nebo změna funkcí by tak mohly mít přímý dopad na miliony uživatelů.
Pokud by soudní spory vedly ke snížení funkčnosti nebo k nutnosti placených licencí, mohlo by to otevřít dveře konkurenci – zejména značkám jako Coros, Polar, Wahoo, Huawei či Apple, které aktivně expandují do Evropy.
Na druhou stranu, pokud by Garmin dokázal obhájit svá práva a zároveň se adaptovat na evropské požadavky na otevřenost dat, mohl by posílit svou reputaci jako stabilního technologického lídra.
Závěr: přelomový spor, který může změnit pravidla hry
Spor mezi Stravou, Suuntem a Garminem už dávno přesáhl hranice patentového práva. Jde o to, kdo bude míst kontrolu nad daty, standardy a vývojem chytrých sportovních technologií v příštím desetiletí.
Evropa přitom stojí uprostřed – mezi americkými soudy a vlastními regulacemi, které se stále vyvíjejí. Ať už soud rozhodne jakkoli, výsledek tohoto sporu ovlivní nejen výrobce a vývojáře, ale i každého běžce či cyklistu, který si po tréninku kontroluje své tempo a tepovou frekvenci.
JUDr. Lucie Šímová
advokátní koncipientka
Rödl & Partner
Platnéřská 2
110 00 Praha 1
Tel.: +420 236 163 111
E-mail: lucie.simova@roedl.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
