23. 10. 2014
ID: 95466upozornění pro uživatele

Částečné plnění vlastníků bytů / nájemců SV v bytových domech po 1.1.2014 – I. část

V praxi jsou vcelku časté situace, kdy dlužník v úmyslu splnit alespoň část či alespoň některý ze svých peněžitých dluhů u téhož věřitele, zašle věřiteli splátku, aniž by přitom ovšem uvedl, na který z více dluhů a/nebo na jakou část dluhu (jistinu či příslušenství), případně v jakém poměru, se mají splacené peníze použít. Chybné započtení ze strany věřitele přitom může mít v případě uplatnění pohledávek u soudu značný vliv na výsledek sporu.

 
 Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o.
 
Proto podáváme níže rozbor právní úpravy k částečnému plnění dluhu/více dluhů dle nového (i starého) občanského zákoníku s tím, že jsme se zaměřili konkrétněji na dluhy vůči společenství vlastníků („SV“).

Dluhy vzniklé před 1.1.2014:

Pro posouzení režimu způsobu splnění dluhu, a tedy i započtení částečného plnění dlužníka na více dluhů či dluh samotný a příslušenství dluhu, jsou rozhodující přechodná ustanovení obsažená v § 3028 odst. 1[1] a 3[2] zákona č. 89/2013 Sb., (nového) občanského zákoníku („NOZ“).

Z těchto vyplývá, že je třeba se zabývat tím, kdy vzniklo určité právo či povinnost, anebo právní poměr, z nějž vznikla konkrétní pohledávka (právo na určité plnění - úhradu určité částky)[3] SV. Na tomto místě je však nutno odlišit od sebe navzájem různé druhy plnění ve prospěch SV, a to zejména:

  • 1) zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku;
  • 2) zálohy na služby spojené s užíváním jednotky („služby“);
  • 3) nedoplatky z vyúčtování příspěvků na správu domu a pozemku či z vyúčtování služeb;
  • 4) nájemné plynoucí z nájmu jednotek/společných prostor v domě a úhrady služeb spojených s pronajatou jednotkou/společným prostorem v domě.

Povinnost hradit předem určené platby jako zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku vyplývala před účinností NOZ z ust. § 15 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů („ZoVB“), přičemž stanovy SV musely řešit úhradu nákladů na správu domu a pozemku. Vyúčtování těchto záloh zákon již neřešil a bylo proto na stanovách SV, aby toto regulovaly. O (úhrnné) výši záloh na příspěvky rozhodovalo ze zákona shromáždění; konkrétní výši zálohy (na základě usnesení shromáždění) připadající na vlastníka jednotky a její splatnost pak sdělil vlastníkovi jednotky výbor či pověřený vlastník.

Povinnost hradit zálohy na služby sice přímo ze zákona nevyplývala, nicméně se s tímto způsobem úhrady nákladů za služby počítalo a byla zpravidla rovněž obsažena ve stanovách SV s tím, že konkrétní výši záloh určovalo shromáždění, výbor či pověřený vlastník.

Lze proto s ohledem na dluhy vůči SV z titulu zálohových plateb pod body 1) a 2) konstatovat, že právními poměry, které tyto založily, jsou rozhodnutí shromáždění či (u záloh na služby) eventuálně jiného orgánu SV (případně ve spojení se stanovami SV). Pokud tedy o výši záloh na služby či příspěvku na správu domu a pozemku rozhodl příslušný orgán SV ještě v roce 2013, řídí se tyto dluhy u SV starým právem, včetně způsobu jejich zániku (tj. pravidly pro započtení).

V případě nedoplatků (bod 3)) lze konstatovat, že rozhodnou skutečností je zjištění výše skutečných nákladů za dané zúčtovací období a provedení vyúčtování se všemi předepsanými náležitostmi. Konkrétní povinnost uhradit ve prospěch SV nedoplatek v určité výši vzniká členovi SV teprve tehdy, když mu z řádného vyúčtování záloh taková povinnost vyplyne. Datem rozhodným pro vznik této povinnosti je datum provedení vyúčtování, nikoliv rozhodnutí shromáždění o způsobu rozúčtování služeb.

Pokud tedy vyúčtování záloh za rok 2013 proběhne v roce 2014, bude se nedoplatek na službách či příspěvcích na správu domu a pozemku řídit NOZ, včetně pravidel pro započítávání částečného plnění.

U nájemného je potřeba zohlednit speciální přechodné ustanovení v § 3074 odst. 1 NOZ[4], u nějž se přikláníme spíše k restriktivnímu výkladu, tj. za práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti NOZ se nebude považovat právo na úhradu nájemného a plateb za služby jako takové, ale jen konkrétní právo pronajímatele na úhradu již splatného nájemného a úhrad za služby. Pokud tedy bude SV vymáhat na základě smlouvy o nájmu jednotky či společného prostoru v domě uzavřené v roce 2013 dlužné nájemné či zálohy/platby za služby spojené s užíváním předmětu nájmu, bude se úhrada těchto plateb řídit podle data jejich splatnosti:

  • u dluhů splatných do 31.12.2013 úpravou započítávání v OZ;
  • u dluhů splatných po 1.1.2014 úpravou v NOZ.

Částečné splnění dluhu dle OZ:

OZ ve svých ustanoveních částečné splnění dluhu/více dluhů neřešil[5] a je proto potřeba vyjít z judikatury, která dospěla v občanskoprávních vztazích k těmto pravidlům (za předpokladu, že dlužník při poskytnutí částečné úhrady jednostranně neurčil, na co plní):

  • plní-li dlužník částečně na více svých splatných dluhů u téhož věřitele, je vyrovnán nejprve dluh určený dle zásady priority (např. dle doby splatnosti, úrovně zajištění či dle povahy). Nemůže-li se uplatnit zásada priority, uhradí se dluhy poměrně dle zásady proporcionality[6];
  • v rámci plnění jednoho dluhu, se plnění dlužníka přednostně započítá na příslušenství a teprve poté na jistinu[7];

U opakujících se plateb jako jsou např. zálohy na služby/příspěvky či nájemné platí rovněž výše uvedená pravidla – viz k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.6.2005 sp.zn. 26 Cdo 1649/2004 nebo ze dne 20.3.2007 sp. zn. 28 Cdo 518/2007.

Možnost nájemce či člena SV určit jednostranně, na který dluh plní, lze přitom v kontextu judikatury učinit zejména uvedením čísla měsíce ve variabilním symbolu platby či v příkazu pro příjemce platby. 

Z hlediska posuzování dluhů vůči SV pro aplikaci zásady priority lze k jednotlivým kritériím uvést:

  • 1) doba splatnosti – bude v těchto případech rozhodujícím a zpravidla i jediným aplikovatelným kritériem;
  • 2) úroveň zajištění – ve většině případů půjde o dluhy bez zajištění; nicméně může jít např. o platby příspěvků na správu domu a pozemku zajištěné se souhlasem vlastníka jednotky zástavním právem k jednotce dle ust. § 9 odst. 2 ZoVB (započítává se přitom přednostně na nejméně zajištěné dluhy[8]).
  • 3) povaha dluhu – co se týče povahy dluhu, neurčuje judikatura žádné vodítko, jaké dluhy odůvodňují přednostní započtení částečného plnění. Legislativa zmiňuje povahu pohledávky v souvislosti s insolvencí a přednostními pohledávkami (resp. pohledávkami postavenými naroveň pohledávkám za podstatou dle ust. § 169 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, resp. dříve pohledávkami dle § 31 a 32 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání). V tomto kontextu by speciální povahu odůvodňující použití zásady priority pro započítávání mohly mít např. dluhy z  náhrady škody na zdraví, z výživného apod.

Nejčastěji budou pohledávky SV bez jakéhokoliv zajištění a půjde o dluhy na zálohových platbách, nedoplatky z vyúčtování, případně o platby nájemného. V takových případech bude, jak vyplývá z výše uvedeného, jediným kritériem pro přednostní uspokojení některého z více dluhů dlužníka při částečném plnění pouze doba splatnosti daného dluhu. SV tedy započte platbu (zaslanou dlužníkem bez bližšího označení, na co je určena) nejprve na dluh s nejstarší splatností, poté na dluh s dobou splatnosti druhou v pořadí a tak dále. Bude-li dva či více dluhů dlužníka SV mít shodnou dobu splatnosti a plnění dlužníka nebude stačit k uspokojení všech, rozdělí se plnění mezi ně dle zásady proporcionality stejným dílem.

Co se týče příslušenství dluhu, odkazuje judikatura na ust. § 121 odst. 3 OZ týkajícího se příslušenství pohledávky (úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním)[9]. Zákon sice hovoří o nákladech spojených s uplatněním pohledávky, takže by se mohlo zdát, že může jít o jakékoliv upomínky[10] dlužníka a další úkony vykonané mimo sporné řízení, nicméně z rozsudků soudů[11] i logického výkladu daného ustanovení v kontextu dalších norem (zejména procesních předpisů) vyplývá, že půjde pouze o pravomocně přiznané náklady řízení. 

SV dle výše uvedených pravidel pro započítávání částečného plnění dlužníka tedy nejprve použije plnění dlužníka (není-li dlužníkem určeno jinak) na příslušenství pohledávky (zpravidla hlavně úroky z prodlení, případně pravomocně přiznané náklady řízení) a pak teprve na jistinu. Dřívější judikatura k OZ neřeší vzájemný poměr příslušenství, proto by bylo zřejmě nutné postupovat v těchto případech dle zásady proporcionality.

Pokud se tedy vrátíme k případu, že SV eviduje více dluhů jednoho dlužníka (půjde o obvyklé pohledávky z titulů popsaných v úvodu, bez jakéhokoliv zajištění), bude se započítávat přednostně na ten s nejstarší dobou splatnosti, a nebude-li plnění stačit na celý tento dluh, použije se plnění nejprve na uspokojení jeho příslušenství (zpravidla zákonných úroků z prodlení či poplatků z prodlení). U dalších dluhů se bude postupovat stejně a v případě, kdy budou dva či více dluhů mít shodnou dobu splatnosti, rozdělí se plnění dlužníka mezi ně poměrně, a opět se započte nejprve na příslušenství těchto dluhů.


JUDr. Ing. Eva Radová

JUDr. Ing. Eva Radová,
partner, advokátka

JUDr. Ondřej Kábela, Ph.D., LL.M.

JUDr. Ondřej Kábela, Ph.D., LL.M.,
spolupracující advokát
 

Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o.

Truhlářská 1108/3
110 00  Praha 1

Tel: +420 224 810 090
e-mail: i.rada@radapartner.cz

Judikatura
Rozsudek NS sp. zn. 33 Cdo 1598/2009 ze dne 21. 10. 2010
Rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 518/2007 ze dne 20. 3. 2007
Rozsudek NS sp. zn. 29 Odo 511/2004 ze dne 14. 12. 2004
Usnesení NS sp. zn. 21 Cdo 1520/2009 ze dne ze dne 14.06.2010
Rozsudek NS sp. zn. 29 Cdo 238/2007 ze dne 27.09.2007
Rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 326/2004 ze dne 7. 7. 2004
Usnesení NS sp. zn. 26 Cdo 1649/2004 ze dne 15. 6. 2005
Nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29.03..dne 29.03.2012


Články
Králík, M. Splnění části dluhu, příslušenství pohledávky, In Bulletin advokacie, 2011, č. 5, s. 52-55.
Čech, P. Právní úprava započtení pohledávky po rekodifikaci [ online ]. 2014, poslední revize 15. 5. 2014,  [cit.2014-17-07]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde
Petrová, V. Důsledky prodlení dlužníka před 1. 7. 2013, od 1. 7. 2013 a ode dne nabytí účinnosti NOZ, In Bulletin advokacie, 2014, č. 1-2, s. 33-35.

Monografie
LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník : komentář I, Obecná část (§ 1 – 654). 1. vyd. Praha : C. H. BECK, 2014, 2400 s., s. 1815-1816


--------------------------------------------------------------------------------
[1] § 3028 odst. 1 NOZ zní: „Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.“
[2] § 3028 odst. 3 NOZ zní: Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.“
[3] Viz Čech, P. Právní úprava započtení pohledávky po rekodifikaci [ online ]. 2014, poslední revize 15. 5. 2014,  [cit.2014-17-07] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[4] § 3074 odst. 1 NOZ zní: „Nájem se řídí tímto zákonem ode dne jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.“
[5] OZ obsahoval do 31.12.1991 ve svém § 73 ustanovení, podle nějž plnil-li dlužník věřiteli, vůči kterému měl více dluhů, a plnění nepostačovalo na úhradu všech, byl vyrovnán ten dluh, o němž dlužník prohlásil, že jej chce splnit; jinak dluh nejdříve splatný a to nejprve jeho příslušenství. Novelou OZ provedenou zákonem č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, bylo uvedené ustanovení vypuštěno.
[6] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.7.2004, sp.zn. 21 Cdo 326/2004, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[7] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.10.2010, sp.zn. 33 Cdo 1598/2009, dostupné na www, dispozici >>> zde. Blíže viz Králík, M. Splnění části dluhu, příslušenství pohledávky, In Bulletin advokacie, 2011, č. 5, s. 52-55.
[8] Judikatura v občanskoprávních záležitostech toto sice výslovně neuvádí, nicméně lze tak dovodit mj. z úpravy obsažené v ust. § 330 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nebo z judikatury o započítávání částečného plnění dluhu v režimu obchodního práva, např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.12.2004, sp.zn. 29 Odo 511/2004, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[9] K terminologickému rozlišení mezi příslušenstvím pohledávky, resp. dluhu blíže viz LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník : komentář I, Obecná část (§ 1 – 654). 1. vyd. Praha : C. H. BECK, 2014, 2400 s., s. 1815-1816.
[10] K problematice nákladů spojených s uplatněním pohledávek v obchodněprávních vztazích viz blíže Petrová, V. Důsledky prodlení dlužníka před 1. 7. 2013, od 1. 7. 2013 a ode dne nabytí účinnosti NOZ, In Bulletin advokacie, 2014, č. 1-2, s. 33-35.
[11] Např. nález Ústavního soudu ze dne 29.03.2012, sp. zn. I ÚS 3923/11: „Náklady soudního řízení se ve smyslu § 121 odst. 3 občanského zákoníku považují za náklady spojené s uplatněním pohledávky; protože však jde o nárok, jenž má základ v procesním právu, je výše těchto nákladů spojených s uplatněním pohledávky kvantifikována teprve (pravomocným) rozhodnutím soudu o přiznání jejich náhrady. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má proto konstitutivní charakter nejen ve vztahu ke vzniku práva na náhradu nákladů řízení, ale i ve vztahu k její výši, neboť obé je závislé na rozhodnutí soudu.“ Dostupné na www, k dispozici >>> zde. Viz rovněž usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.06.2010 sp. zn. 21 Cdo 1520/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.09.2007, sp. zn. 29 Cdo 238/2007, dostupné na www, k dispozici >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz