Co se pro účely obchodního práva rozumí pojmem „jednání ve shodě“?

Jednání ve shodě je upraveno v § 66b odst. 1 zák. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.  Jednáním  ve  shodě  je  jednání  dvou  nebo  více  osob uskutečněné ve  vzájemném srozumění s  cílem nabýt nebo  postoupit nebo vykonávat hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování společného  vlivu na řízení nebo provozování podniku této  osoby anebo volby  statutárního orgánu nebo  většiny jeho členů  anebo většiny členů  dozorčího orgánu této  osoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby.

Z uvedeného vyplývá, že účelem jednání ve shodě je prosazování společného vlivu ve společnosti. Důležitý je však cíl skutečný, nikoliv pouze deklarovaný navenek. Není přitom nutné, aby osoby jednající ve shodě měly pro tento účel mezi sebou uzavřenu smlouvu o společném výkonu hlasovacích práv či jinou ji svým obsahem obdobnou. Osoby jednající  ve shodě  musí plnit  povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně.

Není-li prokázán  opak, má   se za  to, že  osobami, jež jednají ve shodě, jsou
a) právnická osoba  a její statutární orgán  nebo jeho člen, osoby v jejich  přímé  řídící   působnosti,  člen  dozorčího  orgánu, likvidátor, správce  konkursní podstaty, vyrovnací  nebo nucený správce anebo jakýkoliv okruh těchto osob,
b) ovládající osoba a jí ovládané osoby,
c) osoby ovládané stejnou ovládající osobou,
d) osoby tvořící koncern,
e) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci,
f) veřejná obchodní  společnost a její společníci  nebo pouze její společníci,
g) komanditní   společnost   a   komplementáři   nebo  pouze  její komplementáři,
h) osoby blízké,
i) investiční společnost  a jí obhospodařovaný  investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy.