epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
  • epravoEpravo
  • epravoEpravo
  • googleGoogle
Přihlášení / registrace
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • Rejstřík
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • EPRAVO.CZ Premium
    • Konference
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Předplatné
27. 6. 2016
ID: 101958upozornění pro uživatele

Dědická smlouva – střet záměru zákonodárce s realitou

Dědická smlouva byla jako staronový institut navrácena do českého právního řádu účinností nového občanského zákoníku téměř po více než šedesáti letech. Jedná se o institut, kterému zákonodárce zamýšlel dát velkou důležitost a váhu, a to zejména vzhledem k respektu široké smluvní volnosti zůstavitele a právní jistotě dědice.


CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o.


Dědická dohoda však v praxi bohužel není dosud příliš rozšířená a je používána s jistými obavami. V tomto článku jsme se proto zamýšleli nad některými problematickými oblastmi tohoto institutu. Z nejasné dikce zákona totiž v praxi vyvstává hned několik otázek.

Volná čtvrtina

Dědickou smlouvou lze pořídit nejvýše o ¾ majetku zůstavitele. Jedna čtvrtina majetku zůstavitele musí zůstat volná. Smyslem je, aby o této volné čtvrtině mohl zůstavitel pořídit podle své zvlášť projevené vůle. To však nebrání tomu, aby zůstavitel i o této čtvrtině pořídil ve prospěch smluvního dědice. Tato osoba tak může být povolaná k celému majetku zůstavitele, nicméně dědicem této čtvrtiny se musí stát na základě jiného titulu než dědické smlouvy (např. na základě závěti zůstavitele). Co je však touto volnou čtvrtinou skutečně myšleno?

Podle dovětku, že zůstavitel musí mít možnost o této čtvrtině rozhodnout podle své zvlášť projevené vůle, se dá předpokládat, že se jedná o takovou část pozůstalosti, která není zatížena jakýmikoliv dluhy či povinnostmi (omezeními) zůstavitele. Je otázkou, zda mezi tato omezení patří i právo na podíl nepominutelného dědice. Z ABGB, inspiračního zdroje občanského zákoníku, plyne, že tato čtvrtina nebyla dříve nazývána volná, ale čistá. Z tehdejší literatury vyplývá i výpočet této čtvrtiny. Od pozůstalosti bylo nutné odečíst dluhy (včetně všech dluhů dědictví; naopak se od celé pozůstalosti neodečítaly dluhy, které vyplývaly z poslední vůle zůstavitele - např. odkazy) a dále povinné díly nepominutelných dědiců. Z takto zbylé „čisté“ části pozůstalosti byla vypočtena hledaná čtvrtina. Dá se předpokládat, že při výpočtu volné čtvrtiny, jak ji předpokládá současný právní řád, je možno postupovat shodně.

Na druhou stranu je nutné poukázat i na jiné přístupy tohoto výpočtu, a to i v moderním Rakousku.[1] Není totiž zcela jednotně nazíráno na to, zda je právo nepominutelného dědice skutečným omezením testovací vůle zůstavitele. Pokud totiž nebude nepominutelný dědic pořízením pro případ smrti zohledněn, nezpůsobuje to neplatnost takového jednání. Nepominutelnému dědici i tak náleží obligační nárok na vyplacení jeho povinného dílu v penězích (nebyl-li platně vyděděn). Přes tyto názory je postup zohledňující i povinné díly nepominutelných dědiců převažující.

Pokud přistoupíme na výše uvedený způsob výpočtu ¾ pozůstalosti, o kterých je možno pořídit dědickou smlouvou, je nepochybné, že v praxi nebude téměř možné skutečně pořídit dědickou smlouvou o ¾ pozůstalosti, resp. bude prakticky vyloučeno z pohledu smluvního dědice takovou většinu nabýt.

Příklad:

Ve standardních tuzemských podmínkách má zůstavitel zpravidla manžela a dvě děti. Pokud budeme uvažovat navíc o nezletilých potomcích, budou každému z nich jako nepominutelnému dědici náležet alespoň ¾ jejich zákonného dědického podílu. V případě, že má zůstavitel manžela, každému dítěti náleží zákonný podíl ve výši ¼ z celkové pozůstalosti zůstavitele (tj. ¾ z ⅓); oběma potomkům tak dohromady náleží celá ½ pozůstalosti. K tomu je nutno přičíst volnou ¼ pozůstalosti, která nesmí být dle demonstrovaného názoru zatížena povinností dědického podílu nepominutelného dědice. Smluvnímu dědici tak připadne v konečné fázi pouze ¼ pozůstalosti z dědické smlouvy, ačkoliv bylo smlouvou pořízeno ve skutečnosti o maximálních ¾ pozůstalosti.


Situace by byla výrazně příznivější, pokud by bylo možno z „volné čtvrtiny“ taktéž uspokojit nepominutelné dědice v případě, že by zůstavitel nepominutelné dědice zcela vyloučil z okruhu svých dědiců (bez platného vydědění). Nepominutelní dědici by se tak uspokojili poměrně jak z „volné“ čtvrtiny (ať už by o ní bylo pořízeno jakkoliv), tak z dědické smlouvy. Takový postup se jeví jako logičtější a lze konstatovat, že i spravedlivější.

Variantou se tak jeví vždy zkombinovat dědickou smlouvu se závětí, ve které bude smluvnímu dědici odkázaná i zbylá ¼ pozůstalosti. Jedině tak bude v nejvyšší míře šetřena vůle zůstavitele i při aplikaci většinového přístupu k výpočtu maximálního podílu majetku zůstavitele. Nastíněné omezení je nutné mít na paměti při uzavírání dědické smlouvy a zůstavitel by měl být s těmito riziky seznámen.

I přes snahu nastínit možnosti přístupu k výpočtu volné čtvrtiny, zůstává tato otázka stále nezodpovězenou. Právě to vnáší nejistotu při uzavření dědické smlouvy, neboť v případě, že by dědickou smlouvou byla volná čtvrtina dotčena, byla by dědická smlouva neplatná (v části dotýkající se volné čtvrtiny). Jedná se tak o zcela zásadní otázku, která by měla být postavena najisto.
Reklama
Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Rozhodný okamžik


Podstatné je dále vymezení, jaký okamžik je rozhodný pro výpočet čisté hodnoty pozůstalosti. Jeden názor zastává, že by se mělo jednat o stav v době uzavření smlouvy, druhý (opačný) uvádí, že rozhodný je stav v době smrti zůstavitele.

Je nutné přijmout argument, že směrodatnost hodnoty majetku až v době smrti zůstavitele nesvědčí smluvnímu dědici. Ten si totiž ani nemůže umět představit, jakou část majetku, resp. jakou jeho hodnotu nakonec zdědí. K tomu lze ovšem uvést, že dědická smlouva je v podstatě vždy uzavírána ve prospěch smluvního dědice. Pokud se totiž jedná o dědice, který není nepominutelným dědicem, nemusel by z pozůstalosti bez dalšího (bez existence dědické smlouvy či závěti) dědit ničeho. Z tohoto pohledu je tak dědická smlouva v podstatě odvážnou smlouvou, když dědic neví, jakého majetku (hodnoty) se stane dědicem.

Nad ochranou jistoty dědice ohledně výše hodnoty majetku však zcela jistě stojí smluvní svoboda zůstavitele. Testovací vůle zůstavitele je totiž nití, jež protíná celý současný občanský zákoník. Vzhledem ke konstrukci institutu dědické smlouvy se lze spíše přiklonit k variantě druhé. Pokud totiž zůstavitel může s majetkem, který je předmětem dědické smlouvy, nakládat dle své vůle za svého života, jeví se jako neúčelné, aby byla hodnota majetku rozhodná již v době uzavření smlouvy.[2]

Reklama
ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Vymezení majetku

S předchozí otázkou souvisí i způsob vymezení majetku v dědické smlouvě. Zákon hovoří o ¾ majetku, které můžou být předmětem smlouvy. Dále však již neuvádí, jakým způsobem by měl být majetek ve smlouvě vymezen.

Důvodová zpráva k dědické smlouvě v prvé řadě uvádí: „Dědická smlouva je tedy smíšený právní útvar mezi smlouvou a závětí - jedná se ve své podstatě o dvoustranné právní jednání, závazné ustanovení za dědice - a tudíž na ni dopadají jak ustanovení o smlouvě, tak o závěti.“ Je tedy nutno na dědickou smlouvu nahlížet i optikou obecné právní úpravy smluv. Ta klade důraz v prvé řadě na dostatečné vymezení určitosti předmětu každé smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti neurčitého právního jednání.

Otázka vymezení předmětu dědické smlouvy se tak jeví jako zcela zásadní. Zákon ustanovením o ¾ majetku může napovídat, že majetek by mohl být určen zlomkem či např. procentem. Druhý názor ovšem zastává, že majetek musí být vymezen určitě, tedy například výčtem nemovitostí apod.

Vodítkem pro vyřešení této otázky může být rozřešení předchozího bodu. Pokud totiž přijmeme názor, že rozhodný je majetek v době smrti zůstavitele, pak je zřejmé a logické, že tento nelze přesně určit ve smlouvě jeho výčtem již při jejím uzavření. I přesto, že by byl majetek takto vymezen, neznamená to, že tento majetek bude smluvním dědicem skutečně děděn. Zůstavitel má totiž právo s tímto majetkem za svého života nakládat podle libosti. Ačkoliv by tedy byl majetek přesně vyjmenován, zůstavitel nemusí být jeho vlastníkem v době své smrti a potom tedy takové vymezení ztrácí na významu.

Přikláníme se k názoru, že předmět dědické smlouvy by měl být vymezen tak, aby zohledňoval proměnlivou povahu pozůstalosti a její hodnotu. Navíc, pokud by byla pozůstalost vymezena detailně způsobem, že by byly vypočteny jednotlivé věci patřící zůstaviteli, tak v případě dědice už nepůjde o dědice ve smyslu smlouvy dědické, ale v podstatě o odkazovníka těchto konkrétních věcí (resp. těch věcí, které bude zůstavitel vlastnit ke dni své smrti).[3] Takovému „dědici“ by museli ostatní dědici vydat věci, které jsou předmětem smlouvy a jsou, resp. byly ve vlastnictví zůstavitele.

Exaktně vypočtené věci by měly být majetkem zůstavitele v době uzavření dědické smlouvy a nemělo by se jednat o domnělé věci (majetek), který zůstavitel hodlá teprve nabýt.

Z výše uvedených důvodů se jeví určení jednotlivých věcí ve smlouvě jako neúčelné. Podle našeho názoru postačí vymezení majetku procentuálně či zlomkem. Smluvní dědic může být povolán k pořízení maximálně ¾, resp. 75 % majetku zůstavitele. Tím bude šetřena vůle zůstavitele a navíc zachován smysl stanovení hodnoty pozůstalosti ke dni smrti zůstavitele.

Výpočet odměny notáře

Zákon výslovně vyžaduje, aby měla dědická smlouva formu veřejné listiny. To přirozeně vyžaduje součinnost notáře a s tím spojené náklady. Dle notářského tarifu[4], resp. sazebníku odměny notáře za úkony notářské činnosti a za úkony některé jiné činnosti, je možno stanovit odměnu za sepsání notářského zápisu buď: (i) na základě tarifní hodnoty, pokud jde o zápis o právním jednání; nebo (ii) nelze-li tarifní hodnota určit, nebo pokud ji lze určit pouze s nepoměrnými náklady, určí vyhláška pevnou částku za tento úkon notáře.

Dle dosavadních zkušeností přistupují notáři k otázce výpočtu odměny rozdílně, stejně tak, jak rozdílně přistupují i k vymezení předmětu dědické smlouvy. Vzhledem k tomu, že dle našeho názoru není účelné a prakticky ani možné majetek ve smlouvě specifikovat, když je rozhodný stav v době smrti zůstavitele, jeví se jako logičtější varianta stanovení výše poplatku dle postupu ad (ii);  tarifní hodnotu v takovém případě nelze vypočítat. Je nedůvodné stanovovat výši poplatku na základě hodnoty majetku zůstavitele v době sepsání notářského zápisu (dědické smlouvy), když by byl pro samotnou dědickou smlouvu rozhodný stav v době smrti zůstavitele. V praxi se bohužel i tento přístup prosazuje, neboť není výjimkou, že notáři vyžadují přesné vymezení majetku (např. identifikaci jednotlivých nemovitostí).

V tomto článku byly nastíněny pouze některé nejasné aspekty dědické dohody. Nejedná se však o jediné problémy a otázky, které právní úprava dědické smlouvy přináší. To je zřejmě důvodem, proč se nedostavil výsledek zamýšlený zákonodárcem, tedy že se dědická smlouva stane pravidelně užívaným institutem a dostojí tak důležitosti, kterou jí chtěl zákonodárce přiřknout. Do doby legislativního či judikatorního upřesnění bude dědická smlouva s ohledem na nedostatek právní jistoty zřejmě institutem užívaným spíše střídmě.


Mgr. Jiří Duba

Mgr. Jiří Duba
,
advokát

Mgr. Nikola Antlová

Mgr. Nikola Antlová
,
advokátní koncipient


CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář

CITY TOWER
Hvězdova 1716/2b
140 78  Praha 4 Pankrác

Tel.:    +420 224 827 884
Fax:    +420 224 827 879
e-mail:    ak@akccs.cz

Právnická firma roku 2015
--------------------------------------
[1] Srov. PLAŠIL, F. Volná čtvrtina podle § 1585 NOZ a povinný díl [Ad Notam 1/2016, str. 13].
[2] Srov. SVOBODA, J., KLIČKA, O. Dědické právo v praxi. Právní praxe. Praha: C.H. Beck, 2014, str. 88-89.
[3] Srov. např. ŠEŠINA, M. Pořízení pro případ smrti podle nového občanského zákoníku [Ad Notam 3/2012, str. 3].
[4] Vyhláška 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Jiří Duba, Mgr. Nikola Antlová (CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ)
27. 6. 2016

Poslat článek emailem

*) povinné položky

Další články:

  • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
  • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
  • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
  • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
  • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
  • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
  • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
  • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
  • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

Novinky v eshopu

Aktuální akce

  • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
  • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
  • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
  • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
  • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

Online kurzy

  • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
  • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
  • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
  • Flexi novela zákoníku práce
  • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
všichni lektoři

Konference

  • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
  • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
  • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
Archiv

Magazíny a služby

  • Monitoring judikatury (24 měsíců)
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
  • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
  • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
  • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
  • Ztížení společenského uplatnění
  • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
  • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
  • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
  • 10 otázek pro … Ronalda Němce
  • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
  • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
  • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
  • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
  • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
  • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
  • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
  • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
  • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
  • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
  • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

Soudní rozhodnutí

Blanketní stížnost

Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.