Digitální finance v EU
Evropská komise přestavila 24. září strategii digitálních finanční služeb a trhů, která zahrnuje regulaci kryptoměn a dalších kryptoaktiv, požadavky na kybernetickou infrastrukturu finančních trhů, pravidla kybernetické bezpečnosti finančních institucí a dále změny v oblasti platebních služeb.
Evropská komise připravila řadu opatření pro rozvoj digitálních finančních služeb a finančních trhů, navazujících na strategii evropského digitálního trhu.[1]
V tomto kontextu přináší strategie digitálních financí významné změny pro finanční trhy, finanční instituce a jejich zákazníky. Jednak reaguje na nové technologie a trendy v této oblasti, jednak usiluje o řešení kybernetických a dalších rizik souvisejících s digitální transformací finančního sektoru EU.
V rámci digitálních financí Komise představila jak řadu dlouhodobějších záměrů, tak i konkrétní legislativní návrhy, s cílem usnadnit poskytování digitálních finančních služeb a zjednodušení podmínek pro uživatele finančních služeb. Aktuální návrhy Komise v oblasti financí úzce souvisí také s Evropskou strategií pro data,[2] která předpokládá rozšíření využívání elektronické identity a identifikace, kde novela nařízení e-IDAS[3] má přinést plně funkční přeshraniční elektronickou identitu (eID) usnadňující využívání finančních i dalších digitálních služeb v celé EU. Elektronická identita má být využitelná také při identifikaci a kontrole zákazníků a obchodních partnerů při navazování obchodních vztahů v rámci pravidel AMLCFT.
V rámci podpory inovací a technologického rozvoje Komise připravuje vytvoření unijní infrastruktury pro sdílení dat, která usnadní jejich standardizované automatické zpracování a sdílení a zajistí dostatečnou ochranu osobních údajů. Mj. by měla umožňovat sdílení údajů zveřejňovaných finančními institucemi, emitenty a dalšími osobami včetně údajů reportovaných orgánům dohledu či údajů sdílených mezi finančními institucemi (např. o platbách či platebních účtech) atd. Další záměry se týkají posílení využití nových technologií v infrastruktuře finančních trhů a kroky k omezení kybernetických a souvisejících rizik při transformaci na evropský digitální finanční trh.
V oblasti spotřebitelských platebních služeb připravuje Komise revizi směrnice PSD 2 s cílem zohlednit razantní technologický vývoj v posledních letech. Strategie Komise se zaměřuje na rozvoj okamžitých plateb a souvisejících platebních řešení a infrastruktury. Vedle zajištění adekvátní ochrany spotřebitelů, adekvátní bezpečnosti platební infrastruktury a poskytovatelů platebních služeb Komise zdůrazňuje snížení závislosti EU na velkých globálních firem v této oblasti a posílení lokálního trhu.
Spolu se Strategií digitálních financí Komise zveřejnila několik konkrétních legislativních návrhů v oblasti regulace kryptoaktiv, digitální tržní infrastruktury a využití technologie distribuovaných databází[4] a také v oblasti kybernetické a provozní bezpečnosti finančních institucí.
Regulace kryptoměn a dalších kryptoaktiv - Návrh nařízení o trzích kryptoaktiv[5] zavádí harmonizovanou úpravu kryptoaktiv a nakládání s nimi v EU. Navrhované nařízení rozlišuje regulatorní požadavky podle typů kryptoaktiv, které specificky definuje. Jedná se o kryptoměny umožňující platby (vč. "stablecoins"), kryptoaktiva související s jinými aktivy či hodnotami (tokens, utility tokens atp.) a další kryptoaktiva. Pro vydavatele a osoby nabízející kryptoaktiva a poskytovatele dalších služeb vychází nová regulace principiálně ze stávající právní úpravy investičních nástrojů a investičních služeb, veřejné nabídky cenných papírů a platebních služeb. Klíčovými principy jsou transparentnost podmínek nabízených kryptoaktiv, zejm. požadavky na nabídkový dokument (tzv. white paper). Nařízení dále upraví podmínky licencování vydavatelů některých krypto aktiv a poskytovatelů dalších služeb, pravidla jednání a ochranu zákazníků, resp. uživatelů předmětných kryptoaktiv. Dohled nad nabízením a využíváním kryptoaktiv je koncipován obdobně jako u investičních a platebních služeb.
Prevence a zmírnění kybernetických hrozeb - návrh nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru[6] má za cíl omezit riziko ohrožení finančních prostředků veřejnosti, jakož i riziko ztráty dat a údajů. V zásadě pro všechny typy finančních institucí[7] se plošně navrhuje přijetí celé řady opatření k zamezení a zmírnění následků kybernetických útoků a podobných rizik souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi (ICT). Nařízení upravuje požadavky na nastavení a dokumentaci ICT, outsourcing, příslušné kontroly a monitoring včetně reportingu incidentů a jejich hodnocení. Návrh rovněž zavádí pravidla pro významné poskytovatele ICT služeb, jako jsou například poskytovatelé služeb cloud computingu. Nařízení rovněž upraví podmínky testování ICT systémů, dohled v této oblasti a spolupráci orgánů dohledu nad finančními institucemi a kybernetickou a informační bezpečností.
Infrastruktura finančních trhů a nové technologie - záměrem návrhu nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastrukturu založenou na distribuovaných databázích[8] je vytvořit předpoklady pro ověřování adekvátnosti a bezpečnosti nových technologií, zejm. DLT, při vytváření a fungování infrastruktury finančních trhů a nastavit příslušný rámec dohledu. Byť návrh v předložené podobě směřuje na evidence investičních nástrojů, mnohostranné obchodní systémy a vypořádání, lze předpokládat obdobné inciativy i v dalších oblastech.
Mgr. Ing. et Ing. Zdeněk Husták, PhD.,
partner, Regulation & Compliance
Mgr. Adam Nečas,
senior právník
Mgr. Alžběta Bělova,
advokátní koncipient
BBH, advokátní kancelář, s. r. o.
Klimentská 1207/10
110 00 Praha 1
Tel.: +420 234 091 355
Fax: +420 234 091 366
e-mail: legal@bbh.cz
[1] Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě. Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (COM/2015/100 final).
[2] Evropská strategie pro data. Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (COM/2020/66 final).
[3] Nařízení Evropské unie č. 910/2014 o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním evropském trhu.
[4] Distributed Ledger Technology ("DLT").
[5] V anglickém originále "Regulation of the European Parlimiament and Council (EU) on Markets in Crypto-assets, and amending Directive (EU) 2019/1937".
[6] Anglicky „Regulation of the European Parliament and of the Council on digital operational resilience for the financial sector and amending Regulations (EC) No 1060/2009, (EU) No 648/2012, (EU) No 600/2014 and (EU) No 909/201“.
[7] Např. úvěrové instituce, platební instituce, instituce elektronických peněz, investiční společnosti, poskytovatelé služeb týkajících se kryptoaktiv, pojišťovny a zajišťovny apod.)
[8] Anglicky "Regulation of the European Parliament and of the Council on a pilot regime for market infrastructures based on distributed ledger technology".
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
