epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
  • epravoEpravo
  • epravoEpravo
  • googleGoogle
Přihlášení / registrace
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • Rejstřík
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • EPRAVO.CZ Premium
    • Konference
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Předplatné
7. 7. 2020
ID: 111457upozornění pro uživatele

Dispozice s obchodním závodem

Rekodifikace soukromého práva v roce 2014 přinesla do českého právního řádu řadu nových otázek, přičemž ne se všemi se právnická obec dokázala do současné doby vyrovnat. Jednou z nich je i otázka některých dispozic (převod a zastavení) s podstatným jměním obchodních společností.

V nedávné době na tomto poli došlo ke dvěma významným událostem, které měly vyvrátit pochybnosti při nakládání s podstatným jměním ve vlastnictví společnosti. Nejdříve v květnu loňského roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí[1], ve kterém vyložil obsah ustanovení zákona o obchodních korporacích („ZOK“) upravujících podmínky pro některé dispozice s částí závodu a upřesnil, jaké jmění obchodní společnosti lze považovat za část závodu a jaké nikoli. Začátkem tohoto roku vešla v platnost novela ZOK[2], v jejímž důsledku došlo ke zpřesnění podmínek pro dispozici se jměním, které by mohlo být z hlediska činnosti obchodní společnosti považováno za významné (v praxi typicky: majetkové účasti na obchodních korporacích v podobě podílů či akcií, nemovitosti, práva duševního vlastnictví či pohledávky).

Zákonodárce a Nejvyšší soud při svém úsilí o překonání stávajících nejasností vycházeli z opačných konceptů, což vede k nejasnému stavu, jak přistupovat k dispozicím s podstatným jměním ve vlastnictví společnosti.

Reklama
Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Podmínky dispozic se závodem a jeho částí

Dle současné právní úpravy je pro převod nebo zastavení jmění vlastněného společností tvořícího závod nebo jeho část, které by znamenalo podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, třeba souhlasu valné hromady společnosti. Cílem je zajistit ochranu společníků při dispozicích s významným jměním společnosti jako je převod či zastavení závodu či jeho části.

Reklama
Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
23.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Absence souhlasu valné hromady může vést k neplatnosti převodu nebo zastavení v případě, že se oprávněná třetí osoba dovolá neplatnosti smlouvy[3]. To může pro kupujícího v případě prodeje části závodu znamenat velmi nepříjemnou komplikaci, neboť nebude vlastníkem nabývaného jmění. Snad ještě problematičtější situace by nastala v případě zastavení části závodu pro věřitele, protože jeho pohledávky nebudou zajištěny.  

Přístupy k pojetí části závodu

Při dispozicích se závodem je určení, co tvoří závod, poměrně jednoduché. Závodem je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který slouží k provozování jeho činnosti[4]. Závod tak zjednodušeně zahrnuje vše, co podnikatel používá pro svoji podnikatelskou činnost. Dispozice se závodem musí být vždy bez výjimky schváleny valnou hromadou.[5]

Komplikace dle stávající úpravy vyvstávají v souvislosti s konceptem části závodu, resp. určením, jaké jmění představuje část závodu a dispozice s ním musí být schvalována valnou hromadou a jaké nikoli a může s ním být disponováno bez tohoto schválení.

Východiska pro řešení tohoto problému jsou dvě. Striktně formálním pohledem lze za část závodu považovat pouze jmění, které je podnikatelem v rámci závodu formálně vymezeno do samostatné organizační složky závodu (pobočky)[6]. Naopak při materiálním pojetí části závodu je třeba přihlédnout k podstatě samotného jmění a posoudit, zda materiálně přestavuje v rámci závodu jeho podstatnou složku, aniž by bylo třeba přihlížet k formálnímu vymezení tohoto jmění do samostatné organizační složky.

Oba přístupy mají své odpůrce i zastánce. Formální přístup chrání více třetí strany (kupující a zástavní věřitele) a méně společníky. Pro třetí stranu je bez většího úsilí snadno ověřitelné, že formálně došlo k vyčlenění určitého jmění do samostatné organizační složky. Naopak formální přístup méně chrání společníky, neboť interní vyčlenění (či nevyčlenění) jmění do samostatné organizační složky bude plně v rukou managementu. Dispozice s jakýmkoli majetkem, který management nevyčlenil do samostatné organizační složky, tak nepodléhá souhlasu valné hromady a společníci nad ním ztrácejí kontrolu bez ohledu na dopady, které tato dispozice může mít na činnost společnosti.      

V případě materiálního pojetí jsou naopak společníci více chráněni, neboť bez ohledu na vnitřní formální uspořádání, je pro dispozice se  jměním společnosti s podstatným dopadem na předmět podnikání společnosti vyžadován souhlas valné hromady. Nevýhodou tohoto pojetí je skutečnost, že zejména pro třetí strany bez znalosti interních poměrů ve společnosti, může být komplikované určit, zda konkrétní jmění představuje provozně významnou složku závodu a zda je pro danou dispozici třeba souhlasu valné hromady[7].  

Kde je zakopán pes?

Schizma mezi výše uvedenými přístupy se pokusil vyřešit ve svém rozhodnutí z května 2019 Nejvyšší soud.[8] Ten se přiklonil k formálnímu pojetí více ochraňujícímu třetí strany před společníky. Dle tohoto rozhodnutí je část závodu nutné chápat vždy jen jako jeho samostatnou organizační složku (pobočku). Pouze v případě, že převáděné jmění je vymezeno jako samostatná organizační složka, je třeba při dispozici s ním posuzovat dopad na předmět podnikání společnosti. Podle Nejvyššího soudu má tedy forma přednost před obsahem.

Přibližně ve stejné době však parlament projednával novelu samotného zákona o obchodních korporacích. Ta naopak upřednostňuje pojetí materiální a zvýšenou ochranu společníků. Souhlasu valné hromady tak podléhají veškeré dispozice se jměním ve vlastnictví společnosti, které by mohly znamenat podstatnou změnu ve skutečném předmětu podnikání nebo podnikatelské činnosti společnosti bez ohledu na skutečnost, zda představují závod či jeho část. V únoru letošního roku pak byla tato novela definitivně schválena a účinnou bude od 1. ledna 2021. Pod kontrolu společníků se tak mohou dostat dispozice s (i) majetkovými účastmi na obchodní korporaci v podobě podílů či akcií, (ii) nemovitostmi, (iii) právy duševního vlastnictví či (iv) pohledávkami, pakliže by jejich převod či zastavení mohlo vést k podstatné změně ve skutečném předmětu podnikání nebo podnikatelské činnosti společnosti.

A jak tedy postupovat

Jak tedy při dispozicích s podstatným jměním společnosti postupovat? Je třeba postupovat dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, a tudíž dispozice s podstatným jměním společnosti posuzovat striktně formálním pohledem, tj. na základě toho, zda je toto jmění formálně vymezeno jako část závodu, nebo již v tuto chvíli upřednostnit postup dle přicházející novely ZOK účinné od 1. ledna 2021 a jmění tak posuzovat se zohledněním dopadu zamýšlené dispozice s ním na skutečný předmět podnikání či podnikatelskou činnost společnosti?

Dle našeho názoru zákonodárce ani Nejvyšší soud nežijí v izolovaném světě. Jakkoli jsou přístupy obou opačné, Nejvyšší soud přijímal své rozhodnutí s vědomím, že se na půdě parlamentu rodí novela pracující se zcela opačným přístupem, než který zastává on sám. Stejně tak i parlament přijímal novelu ZOK poté, co rozhodnutí Nejvyššího soudu spatřilo světlo světa a byl si tak vědom, že jeho přístup je zcela opačný než ten, který za svůj přijal Nejvyšší soud.

V tomto kontextu je třeba vnímat i stávající právní úpravu a podmínky dispozic s podstatným jměním společnosti. Do nabytí účinnosti nové právní úpravy je třeba vycházet ze znění stávající zákonné úpravy vyložené Nejvyšším soudem a k podstatnému jmění je tak třeba přistupovat z pohledu formálního. V případě, že podstatné jmění společnosti, jímž je disponováno, není vyčleněno do samostatné organizační složky, není pro dispozici s ním vyžadován souhlas valné hromady společnosti.

Naopak od účinnosti novely ZOK, tj. od 1. ledna 2021, bude třeba vždy ve smyslu této novely důsledně zvážit materiální dopad dispozice s podstatným jměním společnosti na skutečný předmět podnikání nebo podnikatelskou činnost bez ohledu na jeho formální vyčlenění do samostatné organizační složky a posoudit, zda k dané dispozici bude třeba získat souhlas valné hromady.

Jan Frey,
partner

Ivo Skolil,
advokát

Klára Mladá,
koncipientka

 

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

 
 
 

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
 
 
Florentinum, recepce A
Na Florenci 2116/15
110 00  Praha 1
 
Tel.:       +420 255 000 111
Fax:       +420 255 000 110
e-mail:    office@havelpartners.cz
 
PFR 2018
 

[1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2645/2018, ze dne 29. května 2019.

[2] zákon 33/2020 Sb., kterým se mění ZOK, mj. § 190 odst. 2 písm. i) a § 421 odst. 2 písm. m) ZOK.

[3] § 48 ZOK.

[4] § 502 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník.

[5] § 190 odst. 2 písm. i) resp. § 421 odst. 2 písm. m) ZOK.

[6] § 503 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník.

[7] § 190 odst. 2 písm. i) resp. § 421 odst. 2 písm. m) ZOK.

[8] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2645/2018, ze dne 29. května 2019.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Jan Frey, Ivo Skolil,Klára Mladá (HAVEL & PARTNERS)
7. 7. 2020
pošli emailem
vytiskni článek

Poslat článek emailem

*) povinné položky

  • Tweet

Další články:

  • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
  • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
  • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
  • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
  • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
  • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
  • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
  • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
  • Claimy ze smluvních podmínek FIDIC
  • Jak budou vypadat cenovky v roce 2025? Nová pravidla pro uvádění měrných cen v kostce
  • Faktoring a jeho vliv na hodnotu společnosti

Novinky v eshopu

Aktuální akce

  • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
  • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
  • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
  • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
  • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

Online kurzy

  • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
  • Flexi novela zákoníku práce
  • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
  • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
  • Evropské právo a jeho vliv na sport
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • Monitoring judikatury (24 měsíců)
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
  • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
  • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
  • Dědické řízení
  • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
  • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
  • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
  • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
  • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
  • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
  • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
  • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
  • Flexibilní novela zákoníku práce
  • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
  • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
  • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
  • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
  • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
  • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
  • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
  • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
  • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
  • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
  • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

Soudní rozhodnutí

Dílo s nehmotným výsledkem

Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.