epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    25. 7. 2022
    ID: 114859upozornění pro uživatele

    Dlužnický insolvenční návrh za obchodní společnost a odpovědnost za škodu

    Podat či nepodat? Dilema, které trápí a v minulosti jistě potrápilo mnoho osob působících ve statutárním orgánu obchodní společnosti v situaci, kdy se spravované společnosti přestane dařit a dostane se do úpadku. Z pohledu zákona jednoznačná situace přitom nebývá jednoznačně řešena, a brzy odpovědná osoba často podléhá nátlakům smluvních partnerů či akcionářů a pod obavou ztráty lákavé odměny za výkon funkce insolvenční návrh nepodá. Takové opomenutí může přijít velmi draho.

    Jádrem povinnosti podat insolvenční návrh za obchodní společnost je § 98 odst. 1 insolvenčního zákona. Ustanovení normuje, že „dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku.“

    Povinnost stíhá statutární orgán a likvidátora společnosti. V nedávné době byla často skloňována již neplatná výjimka zakotvená v § 12 zákona č. 191/2020 Sb., … („Lex covid justice“), kdy za podmínek tam definovaných neplatila povinnosti podat insolvenční návrh. Právě suspenze povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh umožnila mnoha členům statutárních orgánů obchodních společností oddálit podání insolvenčního návrhu a udržet tak společnost a vlastní peněženku při životě.

    Suspenze se nicméně neuplatní, pokud úpadek nastal před přijetím mimořádného opatření při epidemii podle Lex covid justice, anebo pokud nebyl tímto převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala či podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky. V následujících měsících lze očekávat příchod menší vlny dlužnických insolvenčních návrhů odložených právě díky suspenzi, a tedy lze doporučit podrobnější zkoumání naplnění zákonných podmínek. Pokud by nebyly podmínky splněny, resp. pokud to nebudou členové statutárního orgánu schopni prokázat, otevírá se cesta pro vyvození jejich odpovědnosti.

    Insolvenční návrh je třeba podat v případě, kdy se dlužník nachází v úpadku. Ten se může vyskytnout ve dvou formách – jako platební neschopnost a předlužení. Platební neschopnost nastává, když má dlužník více věřitelů, peněžité závazky po dobu více než třicet dnů po splatnosti a tyto není schopen plnit. Předlužení nastává za podmínky plurality věřitelů a pokud souhrn závazků převýší hodnotu majetku společnosti. Pro úplnost dodávám, že se ust. z povahy věci nevztahuje na úpadek hrozící.

    Reklama
    Budoucnost digitalizace právního jednání (online - živé vysílání) - 11.11.2022
    Budoucnost digitalizace právního jednání (online - živé vysílání) - 11.11.2022
    11.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

     
    Reklama
    Nová právní úprava hromadného řízení (online - živé vysílání) - 30.3.2023
    Nová právní úprava hromadného řízení (online - živé vysílání) - 30.3.2023
    30.3.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    S podáním není vhodné otálet, návrh by měl by být podán bez zbytečného odkladu[1] poté, co se povinná osoba o úpadku dozvěděla či se při náležité pečlivosti o úpadku dozvědět měla. Uvedené lze vyložit jako časový úsek potřebný pro přípravu insolvenčního návrhu vč. podkladů, alternativně jako úsek umožňující zajistit financování společnosti (např. od akcionářů). Dalším časovým okamžikem alarmujícím na povinnost podat insolvenční návrh je pravomocné zastavení výkonu rozhodnutí a exekuce prodejem podniku, pokud důvodem zastavení bylo, že cena závazků převyšuje cenu majetku.

    Povinnost podat insolvenční návrh nebude splněna, pokud po navazujícím jednání povinné osoby dojde k zastavení věci, nebude zaplacena záloha na náklady insolvenčního řízení, anebo insolvenční návrh bude jako vadný odmítnut.

    K odpovědnosti členů statutárního orgánu se lze dopracovat vícero způsoby, my se zaměříme na § 99 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého „osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.“

    Odpovědnost za pozdní podání insolvenčního návrhu je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu, tzn. presumuje se zavinění a odpovědnosti se lze zprostit. Náhradu škody lze požadovat kdykoli, řízení není incidenčním sporem, ale je řešen insolvenčním soudem. Aktivně legitimován je věřitel, pasivně legitimována je osoba s povinností podat insolvenční návrh na obchodní společnosti.

    Mezi podmínky pro postup dle § 99 insolvenčního zákona pak lze zařadit (i) pravomocné zjištění úpadku obchodní společnosti, (ii) přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení obchodní společnosti, (iii) zjištění pohledávky věřitele v insolvenčním řízení, (iv) zjištění míry uspokojení pohledávky věřitele v insolvenčním řízení, (v) porušení povinnosti podat insolvenční návrh a (vi) vznik škody.

    Obecně platí, že škoda vzniká ke dni podání insolvenčního návrhu společnosti a nárok lze účinně vymáhat ve lhůtě tří let, nejpozději však deseti let od splnění podmínek. Výše škody, kterou bude odpovědná osoba povinna uhradit je závislá na okamžiku vzniku pohledávky za dlužníkem, a to:

    1. Úpadek nastal před uzavřením smlouvy s věřitelem, tedy jsme v situaci, kdy povinné osoby nesplnily povinnost podat insolvenční návrh, ba naopak i nadále pokračovaly v činnosti obchodní společnosti a vesele uzavřely nové smlouvy.

    Lze předpokládat, že kdyby povinné osoby splnily povinnost podat insolvenční návrh řádně a včas, věřitel by smlouvu se společností neuzavřel, a tedy by mu nevznikla žádná škoda. Výše škody nebude zapotřebí složitě kalkulovat, půjde o celou částku, která se stala kvůli porušení povinnosti povinné osoby nedobytnou a kterou po rozvrhu věřitel neobdržel.

    1. Úpadek nastal po uzavření smlouvy s věřitelem, tedy jsme v situaci, kdy povinné osoby v době, kdy se obchodní společnost nenacházela v úpadku uzavřely smlouvy. Poté, co se v úpadku společnost ocitla povinné osoby návrh nepodaly a tuto povinnost vesele ignorují.

    Nelze vyloučit, že by věřitel s obchodní společností smlouvu uzavřel tak či tak, protože by v době uzavření nebyl důvod úpadek obchodní společnosti předpokládat. Pokud by ale povinná osoba splnila svoji povinnost řádně a včas, na pohledávku by bylo uhrazeno více.

    Zjištění škody zde bude pracnější, jelikož bude vždy třeba vzít v potaz dílčí pohledávky vzniklé a úroky přirostlé po faktickém úpadku obchodní společnosti, snížení uspokojení věřitele o poměrné plnění na pohledávky nových věřitelů podle seznamu přihlášených pohledávek insolvenčního správce a další. Věřitel ale takto v plné výši odškodněn nebude.

    O účelu institutu výše vyložených ustanovení zřejmě nemusíme dlouze diskutovat. Zákonodárce zamezuje prohlubování škody u stávajících partnerů obchodní společnosti tím, že zakotvuje povinnost zveřejnit nepřiznivou situaci společnosti v insolvenčním rejstříku, a v rámci prevence chrání i partnery budoucí, kteří díky zveřejněným informacím novou smlouvu se společností neuzavřou. Pokud by přeci jen k porušení povinnosti došlo, zakotvuje institut odpovědnosti povinných osob.

    Jelikož velká část zjištěných úpadků obchodních společností končí jejich zrušením, nabízí institut odpovědnosti povinných osob – zejména členů statutárních orgánu, poměrně atraktivní způsob, jak může být pohledávka věřitele uspokojena a institut odpovědnosti by neměl být přehlížen.

    Martin Navrátil

     



    GLATZOVA & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com


    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu z 10. prosince 2013, zn. 32 Cdo 2484/2012: „… lhůtou velmi krátkou, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Martin Navrátil (GLATZOVA & Co.)
    25. 7. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí
    • Zánik ručení jednatele za dluhy společnosti z důvodu promlčení
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Novelizace ZOK: diskvalifikace členů volených orgánů a jejich evidence
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepředvídatelné fyzické podmínky dle smluvních podmínek FIDIC
    • Možné dopady německého zákona o náležité péči v dodavatelských řetězcích na české obchodní společnosti
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Co byste měli vědět o sdělení klíčových informací
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Pořizování nově upisovaných akcií jako veřejná zakázka? Už snad ne
    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí
    • Karanténa byla postavena na roveň dočasné pracovní neschopnosti - je ochrannou dobou a platí během ní zákaz výpovědi (i když s výjimkami)
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní
    • Zánik ručení jednatele za dluhy společnosti z důvodu promlčení
    • Náhrada škody
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Zásadní změna rozhodovací praxe v oblasti modernizace smluvní pokuty

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dokazování – zpožděný let (exkluzivně pro předplatitele)

    Zákonem stanovená částka nemůže být absolutní či jedinou mezní hranicí pro připuštění ústavněprávního přezkumu ve výjimečných případech zásadních pochybení orgánů...

    Náhrada škody zaměstnancem, břemeno tvrzení, břemeno důkazní

    Zákonem stanovený zákaz používat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele je absolutní; stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o péči o nezletilé jsou obecné soudy povinny vyvarovat se paušálních (a v obecné rovině nevalidních) argumentů proti střídavé péči jako je útlý věk dítěte,...

    Svoboda projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Politický projev požívá nejvyšší ochrany, neboť možnost kohokoli vyjádřit se bez strachu z postihu k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy je klíčová pro řádné...

    Vyloučení soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.