epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 7. 2022
    ID: 114859upozornění pro uživatele

    Dlužnický insolvenční návrh za obchodní společnost a odpovědnost za škodu

    Podat či nepodat? Dilema, které trápí a v minulosti jistě potrápilo mnoho osob působících ve statutárním orgánu obchodní společnosti v situaci, kdy se spravované společnosti přestane dařit a dostane se do úpadku. Z pohledu zákona jednoznačná situace přitom nebývá jednoznačně řešena, a brzy odpovědná osoba často podléhá nátlakům smluvních partnerů či akcionářů a pod obavou ztráty lákavé odměny za výkon funkce insolvenční návrh nepodá. Takové opomenutí může přijít velmi draho.

    Jádrem povinnosti podat insolvenční návrh za obchodní společnost je § 98 odst. 1 insolvenčního zákona. Ustanovení normuje, že „dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku.“

    Povinnost stíhá statutární orgán a likvidátora společnosti. V nedávné době byla často skloňována již neplatná výjimka zakotvená v § 12 zákona č. 191/2020 Sb., … („Lex covid justice“), kdy za podmínek tam definovaných neplatila povinnosti podat insolvenční návrh. Právě suspenze povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh umožnila mnoha členům statutárních orgánů obchodních společností oddálit podání insolvenčního návrhu a udržet tak společnost a vlastní peněženku při životě.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Suspenze se nicméně neuplatní, pokud úpadek nastal před přijetím mimořádného opatření při epidemii podle Lex covid justice, anebo pokud nebyl tímto převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala či podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky. V následujících měsících lze očekávat příchod menší vlny dlužnických insolvenčních návrhů odložených právě díky suspenzi, a tedy lze doporučit podrobnější zkoumání naplnění zákonných podmínek. Pokud by nebyly podmínky splněny, resp. pokud to nebudou členové statutárního orgánu schopni prokázat, otevírá se cesta pro vyvození jejich odpovědnosti.

    Insolvenční návrh je třeba podat v případě, kdy se dlužník nachází v úpadku. Ten se může vyskytnout ve dvou formách – jako platební neschopnost a předlužení. Platební neschopnost nastává, když má dlužník více věřitelů, peněžité závazky po dobu více než třicet dnů po splatnosti a tyto není schopen plnit. Předlužení nastává za podmínky plurality věřitelů a pokud souhrn závazků převýší hodnotu majetku společnosti. Pro úplnost dodávám, že se ust. z povahy věci nevztahuje na úpadek hrozící.

    Reklama
    Budoucnost digitalizace právního jednání (online - živé vysílání) - 11.11.2022
    Budoucnost digitalizace právního jednání (online - živé vysílání) - 11.11.2022
    11.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

     
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    S podáním není vhodné otálet, návrh by měl by být podán bez zbytečného odkladu[1] poté, co se povinná osoba o úpadku dozvěděla či se při náležité pečlivosti o úpadku dozvědět měla. Uvedené lze vyložit jako časový úsek potřebný pro přípravu insolvenčního návrhu vč. podkladů, alternativně jako úsek umožňující zajistit financování společnosti (např. od akcionářů). Dalším časovým okamžikem alarmujícím na povinnost podat insolvenční návrh je pravomocné zastavení výkonu rozhodnutí a exekuce prodejem podniku, pokud důvodem zastavení bylo, že cena závazků převyšuje cenu majetku.

    Povinnost podat insolvenční návrh nebude splněna, pokud po navazujícím jednání povinné osoby dojde k zastavení věci, nebude zaplacena záloha na náklady insolvenčního řízení, anebo insolvenční návrh bude jako vadný odmítnut.

    K odpovědnosti členů statutárního orgánu se lze dopracovat vícero způsoby, my se zaměříme na § 99 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého „osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.“

    Odpovědnost za pozdní podání insolvenčního návrhu je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu, tzn. presumuje se zavinění a odpovědnosti se lze zprostit. Náhradu škody lze požadovat kdykoli, řízení není incidenčním sporem, ale je řešen insolvenčním soudem. Aktivně legitimován je věřitel, pasivně legitimována je osoba s povinností podat insolvenční návrh na obchodní společnosti.

    Mezi podmínky pro postup dle § 99 insolvenčního zákona pak lze zařadit (i) pravomocné zjištění úpadku obchodní společnosti, (ii) přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení obchodní společnosti, (iii) zjištění pohledávky věřitele v insolvenčním řízení, (iv) zjištění míry uspokojení pohledávky věřitele v insolvenčním řízení, (v) porušení povinnosti podat insolvenční návrh a (vi) vznik škody.

    Obecně platí, že škoda vzniká ke dni podání insolvenčního návrhu společnosti a nárok lze účinně vymáhat ve lhůtě tří let, nejpozději však deseti let od splnění podmínek. Výše škody, kterou bude odpovědná osoba povinna uhradit je závislá na okamžiku vzniku pohledávky za dlužníkem, a to:

    1. Úpadek nastal před uzavřením smlouvy s věřitelem, tedy jsme v situaci, kdy povinné osoby nesplnily povinnost podat insolvenční návrh, ba naopak i nadále pokračovaly v činnosti obchodní společnosti a vesele uzavřely nové smlouvy.

    Lze předpokládat, že kdyby povinné osoby splnily povinnost podat insolvenční návrh řádně a včas, věřitel by smlouvu se společností neuzavřel, a tedy by mu nevznikla žádná škoda. Výše škody nebude zapotřebí složitě kalkulovat, půjde o celou částku, která se stala kvůli porušení povinnosti povinné osoby nedobytnou a kterou po rozvrhu věřitel neobdržel.

    1. Úpadek nastal po uzavření smlouvy s věřitelem, tedy jsme v situaci, kdy povinné osoby v době, kdy se obchodní společnost nenacházela v úpadku uzavřely smlouvy. Poté, co se v úpadku společnost ocitla povinné osoby návrh nepodaly a tuto povinnost vesele ignorují.

    Nelze vyloučit, že by věřitel s obchodní společností smlouvu uzavřel tak či tak, protože by v době uzavření nebyl důvod úpadek obchodní společnosti předpokládat. Pokud by ale povinná osoba splnila svoji povinnost řádně a včas, na pohledávku by bylo uhrazeno více.

    Zjištění škody zde bude pracnější, jelikož bude vždy třeba vzít v potaz dílčí pohledávky vzniklé a úroky přirostlé po faktickém úpadku obchodní společnosti, snížení uspokojení věřitele o poměrné plnění na pohledávky nových věřitelů podle seznamu přihlášených pohledávek insolvenčního správce a další. Věřitel ale takto v plné výši odškodněn nebude.

    O účelu institutu výše vyložených ustanovení zřejmě nemusíme dlouze diskutovat. Zákonodárce zamezuje prohlubování škody u stávajících partnerů obchodní společnosti tím, že zakotvuje povinnost zveřejnit nepřiznivou situaci společnosti v insolvenčním rejstříku, a v rámci prevence chrání i partnery budoucí, kteří díky zveřejněným informacím novou smlouvu se společností neuzavřou. Pokud by přeci jen k porušení povinnosti došlo, zakotvuje institut odpovědnosti povinných osob.

    Jelikož velká část zjištěných úpadků obchodních společností končí jejich zrušením, nabízí institut odpovědnosti povinných osob – zejména členů statutárních orgánu, poměrně atraktivní způsob, jak může být pohledávka věřitele uspokojena a institut odpovědnosti by neměl být přehlížen.

    Martin Navrátil

     



    GLATZOVA & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com


    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu z 10. prosince 2013, zn. 32 Cdo 2484/2012: „… lhůtou velmi krátkou, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Martin Navrátil (GLATZOVA & Co.)
    25. 7. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Obchodní vedení společnosti
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.