epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 12. 2020
    ID: 112344upozornění pro uživatele

    Dodatečné projednání dědictví, aktivum či pasivum nově najevo vyšlého majetku?

    Vyjde-li po skončení dědického řízení najevo, že zůstavitel vlastnil další majetek, který nebyl předmětem dědického řízení, dojde k využití institutu tzv. dodatečného projednání po rozhodnutí o pozůstalosti. Řízení o dodatečném projednání dědictví upravuje zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen „ZZŘS“), a to v ustanoveních § 192 a 193 ZZŘS.

    Ve stručnosti je nutné upozornit na přechodná ustanovení týkající se problematiky relevantního právního předpisu upravujícího dědické řízení, kterými je buď zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů nebo ZZŘS. ZZŘS přechodná ustanovení neobsahuje, nicméně zákon č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v čl. II bodě 3 stanoví, že řízení o dědictví upravené v zákoně č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na projednání dědictví v případech, kdy smrt zůstavitele nastala do 31. prosince 2013. Úprava obsažená v ZZŘS se použije tedy na dodatečná projednání dědictví po osobách, které zemřely po 1. lednu 2014.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Dodatečné projednání dědictví je možné v případě, že se objeví nový, dosud v řízení o pozůstalosti neznámý majetek zůstavitele. Soud zjistí nově najevo vyšlý majetek různými způsoby, primárně od dědiců. Nicméně ke zjištění nově najevo vyšlého majetku může dojít na základě podnětu např. jiných fyzických či právnických osob, které mají zájem na řádném výkonu svých vlastnických práv, kdy se zůstavitelem byli např. spoluvlastníky určité věci. Podnět ke zjištění nově vyšlého majetku může být rovněž učiněn ze strany státních orgánů jako je např. katastrální či pozemkový úřad, orgánů samosprávy (městské a obecní úřady) či ze strany orgánů justice, např. v situaci dlouho probíhajících obchodních či konkursních kauz.

    ZZŘS rozlišuje dodatečné projednání dědictví pro případ, kdy bylo původní řízení o pozůstalosti zastaveno pro nedostatek majetku (ustanovení § 192 ZZŘS) a dodatečné projednání dědictví v případě, že bylo původní řízení o pozůstalosti skončeno usnesením o rozhodnutí o pozůstalosti (ustanovení § 193 ZZŘS).

    V prvním případě, kdy původní řízení skončilo usnesením o zastavení řízení a po jeho právní moci se objeví nový majetek, je dodatečné projednání obligatorní a dědictví o něm je projednáno. Jediným případem, kdy dědictví nebude projednáno je situace, kdy se objeví pouze pasivum pozůstalosti.

    Reklama
    Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    24.4.2026 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V druhém případě, kdy původní řízení skončilo usnesením o dědictví, zůstávají výsledky původního řízení nedotčeny, zůstává i stejný okruh dědiců. Soud vyzve dědice, aby ve lhůtě ne kratší něž 2 měsíce, požádali o projednání nově najevo vyšlých aktiv pozůstalosti. Podmínkou k dodatečnému projednání je, že některý z dědiců o dodatečné projednání pozůstalosti požádá. Toto dodatečné projednání nově nabytého majetku tedy není obligatorní jako ve výše uvedeném případě, soud jej sám nezahájí z úřední povinnosti.

    V případě že žádný z dědiců nepožádal o dodatečné projednání dědictví, platí ohledně nově najevo vyšlého majetku zákonná domněnka, že podle pravomocného původního rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí nově vyšlého majetku. V případě, že pozůstalost byla rozdělena mezi více dědiců nebo bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podle dědických podílů, jejich podíly na majetku nově najevo vyšlém odpovídají jejich podílům na pozůstalosti dle původního usnesení. V souladu s úpravou § 193 odst. 2 ZZŘS soud o tom vydá usnesení, je-li to potřebné. Jedná se typicky o příklady, kdy jsou majetkem nově najevo vyšlým nemovité věci.

    V případě že dědicové, nebo alespoň některý z dědiců požádají o projednání tohoto nového majetku, notář jako soudní komisař projedná nově najevo vyšlý majetek. Proběhne standardní řízení po pozůstalosti ohledně nově najevo vyšlého majetku.

    Dodatečné projednání o pozůstalosti pro oba zákonné případy, jak bylo popsáno výše, se týká pouze a toliko aktiv pozůstalosti, resp. v případě pasiv nebude dědictví projednáno. Dědické řízení se jen ohledně dodatečně najevo vyšlých dluhů zůstavitele nezahájí. Nicméně objeví-li se současně s dluhem také aktivum, je možné projednat dluh a následně doplnit soupis pozůstalosti nebo seznam aktiv a pasiv dědictví. Odpovědnost dědiců za dluhy však existuje bez ohledu na toto doplnění.

    Zde tedy mohou nastat velice fatální případy pro dědice ohledně nově najevo vyšlého majetku zůstavitele v případě, že tento majetek tvoří jak aktiva, tak pasiva. Jako modelovou situaci lze uvést nově najevo vyšlý majetek, kterým bude např. stavba či zařízení v havarijním stavu ohrožující zdraví a majetek třetích osob. Samotné odstranění takové stavby či její demontáž však několika násobně převyšuje hodnotu samotné stavby představující nově najevo vyšlý majetek, přičemž k jeho zjištění došlo právě např. z podnětu státního orgánu (viz výše).

    Za předpokladu, že by ve výše uvedené modelové situaci byl následně tento nově najevo vyšlý majetek notářem jako soudním komisařem doplněn na stranu aktiv, dojde rovněž k nabytí tohoto nově najevo vyšlého majetku dědicem, a to bez ohledu na skutečnost, že ve výše uvedeném případě lze předpokládat, že náklady spojené s havarijním stavem věci převýší samotnou hodnotu této věci. V takovém případě je dědic samozřejmě oprávněn podat proti takovému usnesení odvolání. Odůvodněním odvolání dle vlastního názoru autora tohoto článku by byl fakt, že v dodatečném projednání lze projednávat a následně dojít k nabytí pouze ohledně aktiv pozůstalosti, a to dle ustanovení § 193 odst. 2 ZZŘS. Dědic by pak měl rozporovat samotnou hodnotu takového majetku s tím, že se jedná o pasivum a soud tudíž neměl samotné dodatečné projednání vůbec zahajovat, natož pak o něm rozhodovat. Zde bude na dědici vypořádat se s argumentací pro obhájení svého tvrzení, že nově vyšlý majetek představuje ve finální podobě pouze a toliko pasivum, a to vzhledem k faktu, že hodnota výsledného majetku je záporná, tj. pasivní. 

    V případě, že dědic si není jistý zůstavitelovým majetkem, anebo o to spíše, pokud má pochybnosti týkající se jednání zůstavitele během jeho života, a současně by se chtěl vyhnout modelové situaci naznačené výše v případě dodatečného projednání po rozhodnutí o pozůstalosti, které může nastat až několik let po původním dědickém řízení, nelze než doporučit dědici využití institutu odmítnutí dědictví, jak je komplexně upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění.     

    Mgr. Jana Váňová,
    advokátní koncipientka

    MT Legal


    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
     
    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 222 866 555  
    Fax:  +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com
     
    Jakubská 121/1
    602 00 Brno 2
     
    Tel.: +420 542 210 351  
    Fax:  +420 542 212 518
    e-mail: info@mt-legal.com
     
    Bukovanského 1345/30
    710 00  Ostrava – Slezská Ostrava
     
    Tel.: +420 596 629 503
    Fax:  +420 596 629 508
    e-mail: info@mt-legal.com
     

     

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jana Váňová (MT Legal)
    21. 12. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Byznys a paragrafy, díl 31. - létající pořizovatel ve světle nového stavebního zákona
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Jak fungují plánovací smlouvy v reálných situacích (2. díl)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.04.2026Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    • 28.04.2026Daňové kontroly (online - živé vysílání) - 28.4.2026
    • 29.04.2026Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    • 30.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 30.4.2026
    • 06.05.2026Revoluce či evoluce, aneb co se skutečně mění v oblasti úpravy péče o nezletilé děti (online - živé vysílání) - 6.5.2026

    Online kurzy

    • Zavinění, právní omyl a odpovědnost zaměstnance za škodu pohledem Nejvyššího soudu
    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Odpovědnost členů statutárního orgánu za nepodání insolvenčního návrhu včas
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • TOP 5 judikátů z korporátního práva za rok 2025
    • Promlčení, insolvence
    • Vybrané otázky poskytování zdravotních služeb na dálku
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Advokátní kancelář Eversheds Sutherland posiluje svůj nemovitostní tým
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • SCHEJBAL& PARTNERS stáli u získání jedné z prvních licencí dle MiCA v ČR
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • 10 otázek pro … Barboru Paclíkovou
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Promlčení zápůjčky bez určení splatnosti v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Problematické aspekty změn v úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR

    Soudní rozhodnutí

    Promlčení, insolvence

    Počátek promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené advokátem opožděným přihlášením pohledávky věřitele (jeho klienta) do insolvenčního řízení vedeného...

    Oběť trestného činu

    O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...

    Dohoda o vině a trestu

    Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...

    Zajištění nároku poškozeného

    Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...

    Nepřiměřená délka řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.