epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 9. 2005
    ID: 35644upozornění pro uživatele

    Dokumentární akreditiv

    Smlouva o otevření akreditivu je upravena v § 682 a násl. zákona 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Jedná se o úpravu obecnou, na kterou navazují speciální ustanovení § 689 a 690 obchodního zákoníku o dokumentárnímu akreditivu. Vedle komplexní úpravy dokumentárního akreditivu v obchodním zákoníku mají v praxi význam tzv. Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy, které vydala Mezinárodní obchodní komora a které jsou podpůrně použitelné jakožto obchodní zvyklosti zachovávané v mezinárodním obchodě.

    Smlouvou o otevření akreditivu se zavazuje banka příkazci,  že  na  základě  jeho  žádosti  poskytne  určité  osobě (oprávněnému) na  účet příkazce určité  plnění, jestliže oprávněný splní do  určité doby stanovené  podmínky, a příkazce  se zavazuje zaplatit bance úplatu.

    Při  dokumentárním  akreditivu  je  banka  povinna poskytnout oprávněnému  plnění, jestliže  bance jsou  řádně předloženy  během platnosti akreditivu dokumenty určené v akreditivní listině.

    Z uvedeného je tak patrno, že smlouva o otevření dokumentárního akreditivu je právním úkonem trojstranným, popř. v případě mezinárodního dokumentárního akreditivu dokonce čtyřstranným. Jedná se přitom o tzv. absolutní obchod, což znamená, že se právní vztahy vzniklé na jejím základě budou vždy řídit příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku bez ohledu na postavení jejích účastníků.

    Jak plyne z publikace Obchodní zákoník : komentář / Ivana Štenglová, Stanislav Plíva, Miloš Tomsa a kolektiv. – 8. vyd. – Praha : C. H. Beck, 2003, akreditiv plní řadu funkcí. Mezi tyto funkce můžeme zařadit zejména funkci platební. Je tomu proto, neboť jeho prostřednictvím plní banka peněžitý závazek místo dlužníka, ale na jeho účet. Mezi další funkce dokumentárního akreditivu bývá zařazována funkce zajišťovací, protože usnadňuje uspokojení peněžité pohledávky věřitele vůči dlužníku. Za další funkci dokumentárního akreditivu bývá právními teoretiky obvykle  řazena funkce úvěrová.

    Účelem dokumentárního akreditivu jakožto prostředku platby je zvýšení právní jistoty účastníků kupní smlouvy (popř. smlouvy o dílo). Vše probíhá zjednodušeně řečeno tak, že prodávající (zhotovitel) v pozici oprávněného z dokumentárního akreditivu uzavře s kupujícím (objednatelem) v pozici příkazce kupní smlouvu (smlouvu o dílo), v níž si jako způsob úhrady kupní ceny (ceny za dílo) smluví zaplacení prostřednictvím dokumentárního  akreditivu, přičemž mezi kupujícím (objednatelem)  a bankou je uzavřena smlouva o otevření akreditivu. Banka následně tuto skutečnost  oznámí prodávajícímu (zhotoviteli) jakožto spolu s bližšími údaji o podmínce předložení příslušných listin. Předložením těchto listin akreditivní bance je tato banka povinna oprávněnému vyplatit kupní cenu (cenu za dílo), tedy tzv. akreditivní sumu.

    Smlouva o otevření akreditivu musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Bankou se v této souvislosti dle zákona 21/1992 Sb., o bankách, rozumí právnická osoba se sídlem v České republice, založená jako akciová společnost, která je nositelkou bankovní licence. Uzavírání smlouvy o dokumentárním akreditivu však není výsadou pouze banky, neboť dle § 762 obchodního zákoníku plyne, že se ustanovení upravující smlouvu o otevření akreditivu uplatní i pro případy,  kdy  místo  banky  bankovní  záruku  poskytuje a uvedenou smlouvu uzavírá jiná osoba, která je k tomu oprávněna.  Podstatnými náležitostmi této smlouvy je určení oprávněné osoby z dokumentárního akreditivu plnění, doba platnosti akreditivu a identifikace dokumentů, která musí oprávněný bance předat. 

    Neboť se jedná o smlouvu úplatnou, stanoví obchodní zákoník povinnost příkazce zaplatit bance úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy, není-li výše úplaty přímo ve  smlouvě dohodnuta.

    V praxi rozeznáváme několik druhů dokumentárního akreditivu. Jak plyne z ustanovení § 686 obchodního zákoníku, jde předně o akreditiv odvolatelný a neodvolatelný. Nestanoví-li   akreditivní  listina,   že  akreditiv   je odvolatelný,  může banka  akreditiv  změnit  nebo zrušit  pouze se souhlasem oprávněného a příkazce. Stanoví-li   akreditivní   listina,   že   akreditiv   je odvolatelný, může  jej banka ve  vztahu k oprávněnému  změnit nebo zrušit  do   doby,  než  oprávněný  splní   podmínky  stanovené  v akreditivní listině. V případě, že takto učiní bez toho, že by k odvolání dokumentárního akreditivu byla oprávněna, porušuje banka svou právní povinnost a bude dle okolností případu odpovídat za škodu tím vzniklou. Změnit nebo zrušit akreditiv lze pouze písemně.

    Dále je možné rozeznávat akreditivy splatné ihned, předčasně splatné nebo s odloženou  splatností, převoditelný akreditiv nebo tzv. stand-by letter of credit. Tyto druhy akreditivů jsou blíže upraveny v Jednotných zvyklostech a pravidlech pro dokumentární akreditivy.

    Banka v souladu se smlouvou písemně sdělí oprávněnému, že v jeho  prospěch  otvírá  akreditiv,  a  oznámí  mu  jeho obsah. Uvedené je oprávněnému oznámeno pomocí tzv. akreditivní listiny, která je rozhodná pro obsah dokumentárního akreditivu.V akreditivní listině  musí být určeno  plnění, ke kterému  se banka zavazuje, doba platnosti akreditivu a akreditivní podmínky, jež má oprávněný v  této době splnit k  tomu, aby se mohl  domáhat plnění vůči bance. Akreditivní  listina  může  dále obsahovat  povinnost banky zaplatit určitou částku nebo přijmout směnku. Nevyplývá-li ze smlouvy o otevření akreditivu, že tak má banka učinit teprve v době, kdy jí k tomu dá příkazce pokyn, je banka povinna učinit toto sdělení bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Závazek banky vůči  oprávněnému však vzniká až doručením tohoto sdělení (akreditivní listiny). Naopak závazek příkazce vůči bance vzniká již otevřením akreditivu.

    Obchodní zákoník umožňuje, aby byla do dokumentárního akreditivu zapojena i další banka. Ta přitom může pouze převzít závazek ke sdělení otevření akreditivu oprávněnému, může převzít přímo povinnost vyplatit oprávněnému akreditivní sumu nebo může akreditiv tzv. potvrdit. Jestliže je neodvolatelný  akreditiv z podnětu banky, jež je jím vázána, potvrzen další  bankou, vzniká oprávněnému nárok na plnění  vůči  této  bance, a to od  doby,  kdy  oprávněnému  potvrzení akreditivu oznámí. Obě banky jsou tak oprávněnému zavázány solidárně (společně a nerozdílně) a je tudíž pouze na oprávněném, kterou z nich si zvolí. Potvrzení akreditivu, které je tudíž pro oprávněného nejpříznivější varianta, často činí banka zahraniční, čímž pádem dochází ke vstupu čtvrtého subjektu do původně trojstranného závazkového vztahu.

    Jak již bylo řečeno úvodem, při  dokumentárním  akreditivu  je  banka  povinna poskytnout oprávněnému  plnění, jestliže  bance jsou  řádně předloženy  během platnosti akreditivu dokumenty určené v akreditivní listině. Banka tedy není oprávněna jiné dokumenty než ty specifikované v akreditivní listině po oprávněném požadovat. Jestliže nejsou předmětné dokumenty oprávněným akreditivní bance v době platnosti akreditivu předloženy, zaniká nárok oprávněného na výplatu akreditivní sumy bankou. V této souvislosti je vhodné poukázat na ustanovení § 685 obchodního zákoníku, dle kterého je závazek  banky z  akreditivu  nezávislý na  právním vztahu mezi příkazcem a oprávněným. Ze spojení s ustanovením § 334 obchodního zákoníku, které stanoví, že otevření  akreditivu, prostřednictvím  kterého  má  být  podle  smlouvy  splněn peněžitý závazek,  nemají vliv  na trvání  tohoto závazku, v souhrnu vyplývá, že oprávněný je i nadále oprávněn požadovat plnění přímo po příkazci. Uvedené však platí jen za předpokladu, pokud oprávněný nemůže  dosáhnout  tohoto plnění z akreditivu. Pokud tedy kupř. akreditivní banka odmítne akreditivní sumu oprávněnému vyplatit, může oprávněný ihned požadovat plnění po příkazci (povinném).

    Banka  je při předložení dokumentů určených v akreditivní listině tyto povinna  přezkoumat s  odbornou péčí  vzájemnou souvislost  předložených  dokumentů  a  zda  jejich  obsah  zjevně odpovídá podmínkám stanoveným v akreditivní listině. Banka  dále odpovídá  za  škodu  způsobenou  příkazci ztrátou, zničením  nebo  poškozením  dokumentů  převzatých  od oprávněného, ledaže  tuto škodu  nemohla  odvrátit  ani při  vynaložení odborné péče.

    K výše uvedenému je tudíž možné závěrem uvést, že dokumentární akreditiv plní významnou funkci efektivního převodu peněz nejen v mezinárodním styku, pročež se jedná o účinný nástroj rozvoje obchodu.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Tomáš Sum
    5. 9. 2005

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.