epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 6. 2006
    ID: 39898upozornění pro uživatele

    Elektronická komunikace versus elektronické komunikace

    V oblasti práva komunikačních technologií není zcela zdůrazňován rozdíl mezi pojmem „elektronická komunikace“ a pojmem „elektronické komunikace“, které jsou v této oblasti užívány. Ačkoli obě dvě spojení jsou téměř totožná a velmi úzce spolu souvisí, nejedná se v žádném případě o jeden a tentýž pojem. Snad nejvýrazněji je rozdíl patrný při užívání anglických pojmů „electronic communication“, který v překladu znamená elektronickou komunikaci a „electronic communications“, který bývá nejčastěji překládán jako elektronické sdělovací prostředky, tj. vlastně prostředky elektronické komunikace.

    Na jedné straně zde máme legální pojem elektronické komunikace (angl. „electronic communications“), který do našeho právního řádu zavedl zákon 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jemuž se budu věnovat dále.

    A na druhé straně stojí pojem elektronická komunikace (angl. „electronic communication“), jež není v našem právním řádu nikde definován. Je to zřejmě proto, že se vlastně jedná o zvláštní druh komunikace ve smyslu sociologickém, která je chápána jako proces sdělování a vyměňování informací ve společnosti a která se uskutečňuje specifickými prostředky. Proto se jej pokusím definovat s pomocí několika zahraničních pramenů, které jej výslovně vymezují. Nutno upozornit, že se v žádném případě nejedná o jediné zahraniční dokumenty, které by se zabývaly touto problematikou. V podstatě se jedná o tři dokumenty velmi odlišné svou právní povahu, v prvním případě jde o mezinárodní úmluvu Organizace spojených národů (dále jen OSN), na jejímž vytvoření se podílela Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL), naopak druhé dva dokumenty jsou vnitrostátními zákony.

    Tak především je tento pojem obsažen ve zcela nové Úmluvě OSN o užití elektronických sdělovacích prostředků v mezinárodních smlouvách z listopadu 2005 (1) (pracovní překlad), která ve svých Obecných ustanoveních přímo definuje pojem elektronické komunikace jako jakoukoli komunikaci, kterou strany mezi sebou činí prostřednictvím datových zpráv, jimiž se míní informace vytvářené, posílané, přijímané nebo uchovávané pomocí elektronických, magnetických, optických nebo podobných prostředků, a to včetně vzájemné výměny elektronických dat, elektronického mailu, telegramu, telexu nebo telecopy.

    Poněkud více obecněji je pojem elektronické komunikace vymezen v britském Zákoně o elektronických sdělovacích prostředcích z roku 2000 (2) (pracovní překlad). Ten elektronickou komunikaci ve svém  čl. 15 odst. 1 definuje jako komunikaci přenášenou   od jedné osoby k druhé, od jednoho zařízení k druhému nebo od osoby k zařízení či opačně: a) prostředky telekomunikačního systému (tak jak jsou vymezeny v Telekomunikačním zákoně 1984 („Telecommunications Act 1984“)), nebo; b) jinými prostředky, ale při zachování elektronické formy.

    Poslední mnou zmiňované vymezení je obsaženo v dokumentu nazvaném Zákon  o soukromí elektronických sdělovacích prostředků (3) (pracovní překlad), jež byl vytvořen již v roce 1986 a jedná se o vnitrostátní zákon Spojených států amerických. V jeho čl. 12 nalezneme definici, která je sice techničtěji propracovanější, avšak zaměřuje elektronickou komunikaci do oblasti mezinárodního obchodu. Tento dokument vymezuje elektronickou komunikaci jako jakýkoli přenos znaků, signálů, písma, obrázků, zvuků, dat nebo informací jakékoli povahy přenášených v celku nebo po částech pomocí kabelu, rádia, elektromagnetického, fotoelektronického nebo fotooptického systému, který má účinky   na mezistátní nebo zahraniční obchod, ale nezahrnuje taxativně vymezené typy komunikace, jako například ústní komunikaci nebo komunikaci pomocí analogového zařízení.

    Ve všech výše uvedených případech je patrné, že elektronická komunikace je zvláštním typem mezilidské komunikace, která umožňuje tuto mezilidskou komunikaci i bez fyzické přítomnosti osob na jednom a témže místě. Fyzická nepřítomnost osob na jednom a témže místě je vlastně jedním z obligatorních pojmových znaků elektronické komunikace.

    Z výše zmíněných vymezení lze v nejobecnější rovině definovat elektronickou komunikaci jako jakoukoli komunikaci mezi osobami, zařízeními nebo osobami a zařízeními, která se uskutečňuje elektronickými nebo obdobnými sdělovacími prostředky při respektování specifických požadavků, které jsou na ni kladeny jednotlivými právními řády.

    Pojem elektronické komunikace – legální definice

    Zákonný pojem „elektronické komunikace“ byl do našeho právního řádu zaveden v souvislosti s vydáním zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 1. 5. 2005 zrušil starý telekomunikační zákon (zákon 151/2000 Sb., o telekomunikacích). A právě první velkou změnou, kterou nový právní předpis přinesl bylo nahrazení pojmu „telekomunikace“ pojmem „elektronické komunikace“ (angl. „electronic communications“).

    Prvním a velmi důležitým důvodem této velké změny byla nutnost splnit závazek ČR a zajistit transpozici práva Evropských společenství (dále jen ES)(tzv. regulační rámec ES 2003) do platného právního řádu ČR. Dalším neméně důležitým důvodem změny stávající právní úpravy je prudký rozvoj oboru telekomunikací, ke kterému v posledním období dochází, a to zejména pokud jde o nové služby. Veškeré výše zmíněné okolnosti si proto vyžádaly věcnou změnu dosavadní právní úpravy.

    Rovněž i v tomto případě se setkáváme s jistým nedostatkem v podobě chybějící legální definice „elektronických komunikací“, resp. elektronických sdělovacích prostředků. Tato definice není obsažena ani v zákoně o elektronických komunikacích a ani ve Směrnici č. 2002/21/EC Evropského parlamentu a Rady o společném regulačním rámci pro sítě  a služby elektronických komunikací (tzv. rámcová směrnice), ze které náš zákon o elektronických komunikacích vychází. I když tedy zákon upravuje na základě práva ES podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací, pojem elektronických komunikací nevymezuje.

    Na tomto místě si však do určité míry můžeme při definování elektronických komunikací vypomoci s jiným pojmem, a to „síť elektronických komunikací“(4). S pomocí tohoto pojmu, tak lze dovodit, že elektronickými komunikacemi jsou systémy, zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky.

    Elektronické komunikace jsou v širším slova smyslu společným označením pro konvergenci telekomunikačních, mediálních a informačních technologií. „Elektronické komunikace jsou základním a nezbytným předpokladem pro celkový růst ekonomiky a svou infrastrukturou vytvářejí podmínky pro vznik a fungování tzv. informační společnosti. Prudký rozvoj elektronických komunikací v Evropě i ve světě a nasazování nových technologií, které umožňují zavádění nových služeb, vytvářejí předpoklady pro přechod ke globální informační společnosti propojené sítí.“ (5)

    Velké změny zaznamenala i institucionální stránka. Oblast elektronických komunikací je v současné době v působnosti Ministerstva informatiky (zejména výkon státní správy, legislativní činnost, analýzy platných právních předpisů apod.). V této oblasti působí vedle ministerstva samostatný regulační úřad Český telekomunikační úřad jako ústřední správní úřad se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu.

    Pro oblast elektronických komunikací je charakteristické, že je upravena jednak právními předpisy ČR, ale také právními předpisy ES, protože tato oblast patří v rámci ES do harmonizované oblasti. Z toho důvodu musí návrhy zákonů a prováděcích právních předpisů být v souladu s právem ES.

    V současné době je oblast elektronických komunikací upravena následujícími právními předpisy ČR. Především zákonem 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (nutno poznamenat, že nedlouho po svém vydání byl hned dvakrát novelizován), ale také celou škálou jeho prováděcích předpisů. Tyto prováděcí právní normy je možno uceleně nalézt na stránkách Ministerstva informatiky ČR (6). Na týchž stránkách jsou také uvedeny základní právní předpisy ES regulačního rámce 2003 a platné části stávajícího regulačního rámce, které mají formu rozhodnutí, ale především směrnic (7).

     

    -----------

     1) Viz United Nations Convention on the Use of Electronic Communications in International Contracts  [citováno 15. února 2006].
     Dostupný z: http://www.uncitral.org/.
    2) Viz Electronic Communications Act 2000 [citováno 14. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.opsi.gov.uk/acts/acts2000/20000007.htm.
    3) Viz Electronic Communications Privacy Act [citováno 14. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.cpsr.org/issues/privacy/ecpa86.
    4) Viz § 2 písm. h) zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
    5) Ministerstvo informatiky ČR, 2005 [citováno 17. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.micr.cz/ekomunikace/default.htm.
    6) Viz Ministerstvo informatiky ČR, 2005 [citováno 17. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1153.
    7) Viz Ministerstvo informatiky ČR, 2005 [citováno 17. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1154.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Lenka Tušerová
    9. 6. 2006

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Změny zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí už nejsou tabu. ČÚZK mění dlouholetou praxi
    • Právním účinkem služebnosti požívacího práva je vstup poživatele do právního postavení pronajímatele dle dříve uzavřené nájemní smlouvy
    • DEAL MONITOR
    • Ukončení účasti společníka v s.r.o.
    • Akcionářské dohody a jejich vymahatelnost v české právní praxi
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Odpovědnost zadavatele za správnost projektové dokumentace a (ne)možnost změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 ZZVZ
    • Nekalá soutěž: Když se byznys nehraje čistě
    • 10 otázek pro ... Ivana Barabáše
    • K výpovědní době
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 21.10.2025IT smlouvy & softwarové právo se zaměřením na start-upy a technologické společnosti (online - živé vysílání) - 21.10.2025
    • 23.10.2025Postavení statutárního orgánu: práva, povinnosti & odpovědnost (online – živé vysílání) - 23.10.2025
    • 29.10.2025Myšlenkové mapy v právu s využitím AI - nový rozměr právního myšlení (online - živé vysílání) - 29.10.2025
    • 30.10.2025Padesát na padesát – patové situace mezi společníky a řízení sporu mezi nimi (online – živé vysílání) – 30.10.2025
    • 30.10.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 30.10.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ukončení účasti společníka v s.r.o.
    • Akcionářské dohody a jejich vymahatelnost v české právní praxi
    • DEAL MONITOR
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • Odpovědnost zadavatele za správnost projektové dokumentace a (ne)možnost změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 ZZVZ
    • Daňové řízení
    • K výpovědní době
    • Organizační důvody jako univerzální způsob pro ukončení pracovního poměru
    • Ochranné pásmo energetického zařízení a ochrana dotčených vlastníků
    • Zákon o podpoře bydlení, aneb nové systémové řešení bytové nouze
    • Specifika práv z vadného plnění při koupi podílů a akcií
    • Nenápadná novela SŘS s velkým potenciálem: urychlí změny ve správním soudnictví výstavbu?
    • K výpovědní době
    • Odpovědnost zadavatele za správnost projektové dokumentace a (ne)možnost změny závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 ZZVZ
    • Výše jistoty dle § 75b o. s. ř. při více účastnících a kumulaci nároků: nejasnosti, výklad, praxe
    • Byznys a paragrafy, díl 19.: Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
    • Elektronické podpisy – jejich druhy a způsoby využití
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • K výkladu rozhodnutí o organizační změně
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Komentář – smutná realita výmazů exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí
    • Kritika zaměstnavatele jako obrana důstojnosti: Kdy je reakce na jednání zaměstnavatele přípustná?
    • Nález Pl. ÚS 2/25: když Ústavní soud dokáže být skutečným ochráncem lidské důstojnosti
    • Organizační důvody jako univerzální způsob pro ukončení pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Důkazní břemeno

    Jestliže byla prokázána pravost (úředně neověřeného) podpisu výstavce na směnce vlastní, lze předpokládat také to, že výstavce se podepsal pod text uvedený na směnečné listině....

    Daňové řízení

    Uplyne-li maximální možná délka lhůty pro placení daně (20 let) podle § 160 odst. 5 daňového řádu (a nejde-li o případ upravený v § 160 odst. 6 daňového řádu), nelze daň vybrat...

    Zahlazení odsouzení

    Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....

    Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu

    V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od...

    Daň z příjmů (exkluzivně pro předplatitele)

    Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.