epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 6. 2006
    ID: 39898upozornění pro uživatele

    Elektronická komunikace versus elektronické komunikace

    V oblasti práva komunikačních technologií není zcela zdůrazňován rozdíl mezi pojmem „elektronická komunikace“ a pojmem „elektronické komunikace“, které jsou v této oblasti užívány. Ačkoli obě dvě spojení jsou téměř totožná a velmi úzce spolu souvisí, nejedná se v žádném případě o jeden a tentýž pojem. Snad nejvýrazněji je rozdíl patrný při užívání anglických pojmů „electronic communication“, který v překladu znamená elektronickou komunikaci a „electronic communications“, který bývá nejčastěji překládán jako elektronické sdělovací prostředky, tj. vlastně prostředky elektronické komunikace.

    Na jedné straně zde máme legální pojem elektronické komunikace (angl. „electronic communications“), který do našeho právního řádu zavedl zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jemuž se budu věnovat dále.

    A na druhé straně stojí pojem elektronická komunikace (angl. „electronic communication“), jež není v našem právním řádu nikde definován. Je to zřejmě proto, že se vlastně jedná o zvláštní druh komunikace ve smyslu sociologickém, která je chápána jako proces sdělování a vyměňování informací ve společnosti a která se uskutečňuje specifickými prostředky. Proto se jej pokusím definovat s pomocí několika zahraničních pramenů, které jej výslovně vymezují. Nutno upozornit, že se v žádném případě nejedná o jediné zahraniční dokumenty, které by se zabývaly touto problematikou. V podstatě se jedná o tři dokumenty velmi odlišné svou právní povahu, v prvním případě jde o mezinárodní úmluvu Organizace spojených národů (dále jen OSN), na jejímž vytvoření se podílela Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL), naopak druhé dva dokumenty jsou vnitrostátními zákony.

    Tak především je tento pojem obsažen ve zcela nové Úmluvě OSN o užití elektronických sdělovacích prostředků v mezinárodních smlouvách z listopadu 2005 (1) (pracovní překlad), která ve svých Obecných ustanoveních přímo definuje pojem elektronické komunikace jako jakoukoli komunikaci, kterou strany mezi sebou činí prostřednictvím datových zpráv, jimiž se míní informace vytvářené, posílané, přijímané nebo uchovávané pomocí elektronických, magnetických, optických nebo podobných prostředků, a to včetně vzájemné výměny elektronických dat, elektronického mailu, telegramu, telexu nebo telecopy.

    Poněkud více obecněji je pojem elektronické komunikace vymezen v britském Zákoně o elektronických sdělovacích prostředcích z roku 2000 (2) (pracovní překlad). Ten elektronickou komunikaci ve svém  čl. 15 odst. 1 definuje jako komunikaci přenášenou   od jedné osoby k druhé, od jednoho zařízení k druhému nebo od osoby k zařízení či opačně: a) prostředky telekomunikačního systému (tak jak jsou vymezeny v Telekomunikačním zákoně 1984 („Telecommunications Act 1984“)), nebo; b) jinými prostředky, ale při zachování elektronické formy.

    Poslední mnou zmiňované vymezení je obsaženo v dokumentu nazvaném Zákon  o soukromí elektronických sdělovacích prostředků (3) (pracovní překlad), jež byl vytvořen již v roce 1986 a jedná se o vnitrostátní zákon Spojených států amerických. V jeho čl. 12 nalezneme definici, která je sice techničtěji propracovanější, avšak zaměřuje elektronickou komunikaci do oblasti mezinárodního obchodu. Tento dokument vymezuje elektronickou komunikaci jako jakýkoli přenos znaků, signálů, písma, obrázků, zvuků, dat nebo informací jakékoli povahy přenášených v celku nebo po částech pomocí kabelu, rádia, elektromagnetického, fotoelektronického nebo fotooptického systému, který má účinky   na mezistátní nebo zahraniční obchod, ale nezahrnuje taxativně vymezené typy komunikace, jako například ústní komunikaci nebo komunikaci pomocí analogového zařízení.

    Ve všech výše uvedených případech je patrné, že elektronická komunikace je zvláštním typem mezilidské komunikace, která umožňuje tuto mezilidskou komunikaci i bez fyzické přítomnosti osob na jednom a témže místě. Fyzická nepřítomnost osob na jednom a témže místě je vlastně jedním z obligatorních pojmových znaků elektronické komunikace.

    Z výše zmíněných vymezení lze v nejobecnější rovině definovat elektronickou komunikaci jako jakoukoli komunikaci mezi osobami, zařízeními nebo osobami a zařízeními, která se uskutečňuje elektronickými nebo obdobnými sdělovacími prostředky při respektování specifických požadavků, které jsou na ni kladeny jednotlivými právními řády.

    Pojem elektronické komunikace – legální definice

    Zákonný pojem „elektronické komunikace“ byl do našeho právního řádu zaveden v souvislosti s vydáním zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 1. 5. 2005 zrušil starý telekomunikační zákon (zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích). A právě první velkou změnou, kterou nový právní předpis přinesl bylo nahrazení pojmu „telekomunikace“ pojmem „elektronické komunikace“ (angl. „electronic communications“).

    Prvním a velmi důležitým důvodem této velké změny byla nutnost splnit závazek ČR a zajistit transpozici práva Evropských společenství (dále jen ES)(tzv. regulační rámec ES 2003) do platného právního řádu ČR. Dalším neméně důležitým důvodem změny stávající právní úpravy je prudký rozvoj oboru telekomunikací, ke kterému v posledním období dochází, a to zejména pokud jde o nové služby. Veškeré výše zmíněné okolnosti si proto vyžádaly věcnou změnu dosavadní právní úpravy.

    Rovněž i v tomto případě se setkáváme s jistým nedostatkem v podobě chybějící legální definice „elektronických komunikací“, resp. elektronických sdělovacích prostředků. Tato definice není obsažena ani v zákoně o elektronických komunikacích a ani ve Směrnici č. 2002/21/EC Evropského parlamentu a Rady o společném regulačním rámci pro sítě  a služby elektronických komunikací (tzv. rámcová směrnice), ze které náš zákon o elektronických komunikacích vychází. I když tedy zákon upravuje na základě práva ES podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací, pojem elektronických komunikací nevymezuje.

    Na tomto místě si však do určité míry můžeme při definování elektronických komunikací vypomoci s jiným pojmem, a to „síť elektronických komunikací“(4). S pomocí tohoto pojmu, tak lze dovodit, že elektronickými komunikacemi jsou systémy, zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky.

    Elektronické komunikace jsou v širším slova smyslu společným označením pro konvergenci telekomunikačních, mediálních a informačních technologií. „Elektronické komunikace jsou základním a nezbytným předpokladem pro celkový růst ekonomiky a svou infrastrukturou vytvářejí podmínky pro vznik a fungování tzv. informační společnosti. Prudký rozvoj elektronických komunikací v Evropě i ve světě a nasazování nových technologií, které umožňují zavádění nových služeb, vytvářejí předpoklady pro přechod ke globální informační společnosti propojené sítí.“ (5)

    Velké změny zaznamenala i institucionální stránka. Oblast elektronických komunikací je v současné době v působnosti Ministerstva informatiky (zejména výkon státní správy, legislativní činnost, analýzy platných právních předpisů apod.). V této oblasti působí vedle ministerstva samostatný regulační úřad Český telekomunikační úřad jako ústřední správní úřad se samostatnou kapitolou ve státním rozpočtu.

    Pro oblast elektronických komunikací je charakteristické, že je upravena jednak právními předpisy ČR, ale také právními předpisy ES, protože tato oblast patří v rámci ES do harmonizované oblasti. Z toho důvodu musí návrhy zákonů a prováděcích právních předpisů být v souladu s právem ES.

    V současné době je oblast elektronických komunikací upravena následujícími právními předpisy ČR. Především zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (nutno poznamenat, že nedlouho po svém vydání byl hned dvakrát novelizován), ale také celou škálou jeho prováděcích předpisů. Tyto prováděcí právní normy je možno uceleně nalézt na stránkách Ministerstva informatiky ČR (6). Na týchž stránkách jsou také uvedeny základní právní předpisy ES regulačního rámce 2003 a platné části stávajícího regulačního rámce, které mají formu rozhodnutí, ale především směrnic (7).

     

    -----------

     1) Viz United Nations Convention on the Use of Electronic Communications in International Contracts  [citováno 15. února 2006].
     Dostupný z: http://www.uncitral.org/.
    2) Viz Electronic Communications Act 2000 [citováno 14. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.opsi.gov.uk/acts/acts2000/20000007.htm.
    3) Viz Electronic Communications Privacy Act [citováno 14. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.cpsr.org/issues/privacy/ecpa86.
    4) Viz § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
    5) Ministerstvo informatiky ČR, 2005 [citováno 17. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.micr.cz/ekomunikace/default.htm.
    6) Viz Ministerstvo informatiky ČR, 2005 [citováno 17. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1153.
    7) Viz Ministerstvo informatiky ČR, 2005 [citováno 17. prosince 2005].
     Dostupný z: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1154.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Lenka Tušerová
    9. 6. 2006

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vybrané otázky poskytování zdravotních služeb na dálku
    • TOP 5 judikátů z korporátního práva za rok 2025
    • Nový daňový režim ESOP v České republice od roku 2026. Posun k ekonomické realitě a mezinárodním standardům?
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • 10 otázek pro … Barboru Paclíkovou
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 23.04.2026AI Agenti od A do Z – Váš digitální právní tým (online - živé vysílání) - 23.4.2026
    • 24.04.2026Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    • 28.04.2026Daňové kontroly (online - živé vysílání) - 28.4.2026
    • 29.04.2026Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    • 30.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 30.4.2026

    Online kurzy

    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    • Pracovní smlouva - Jak (ne)využít její potenciál
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • TOP 5 judikátů z korporátního práva za rok 2025
    • Vybrané otázky poskytování zdravotních služeb na dálku
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Nový daňový režim ESOP v České republice od roku 2026. Posun k ekonomické realitě a mezinárodním standardům?
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Oběť trestného činu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Velké tápání okolo švarcsystému
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Velké tápání okolo švarcsystému
    • SCHEJBAL& PARTNERS stáli u získání jedné z prvních licencí dle MiCA v ČR
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • 10 otázek pro … Barboru Paclíkovou
    • Promlčení zápůjčky bez určení splatnosti v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Problematické aspekty změn v úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
    • Návrh nového zákona o digitální ekonomice

    Soudní rozhodnutí

    Oběť trestného činu

    O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...

    Dohoda o vině a trestu

    Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...

    Zajištění nároku poškozeného

    Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...

    Nepřiměřená délka řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.

    Práva obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.