Evropská soukromá společnost – nová forma „evropské“ společnosti

Cílem SPE je ulehčit přeshraniční operace v rámci území Společenství tak, aby společnost mohla v jednom členském státě s minimálními náklady a v minimálním časovém rámci, založit jednu nebo více dceřiných společností.

Samotný návrh Statutu SPE (ve formě nařízení) byl prezentován na stránkách Evropské komise[1] dne 25. června 2008. Následně bude tento návrh předložen k posouzení Radě a Evropskému parlamentu.

Podle návrhu by SPE měla představovat formu evropského „s.r.o.“, neboli společnosti s omezeným ručením, jejíž akcie (podíly) nejsou veřejně obchodovatelné. SPE by se měla řídit zejména samotným Nařízením o SPE (dále jen „Nařízení“) a dále stanovami, které budou upravovat otázky stanovené v Nařízení, přičemž samotná úprava stanov bude ponechána na vůli společníků. Národním právem členských států se budou řídit jen ty otázky, které nebudou upraveny ani Nařízením ani stanovami SPE (a to vždy podle sídla SPE). Tento způsob úpravy by měl na jednu stranu zajistit co největší unifikaci na evropské úrovni a na druhou stranu poskytnout společníkům SPE dostatečnou flexibilitu a možnost upravit si SPE podle svých potřeb.

SPE bude možné založit jako úplně novou společnost, bude moci vzniknout fúzí či rozdělením stávajících společností nebo změnou právní formy stávající formy společnosti založené podle práva některého z členských států EU.

Velmi zajímavou, a do jisté míry novou, se jeví úprava základního kapitálu SPE. Nařízení o SPE se inspiruje posledním vývojem v oblasti práva společností a diskusemi nad funkcí a užitečností institutu základního kapitálu. Za účelem usnadnění založení společnosti tak stanoví požadavek na minimální výši základního kapitálu ve výši 1 Euro (případně odpovídající výše vyjádřená v národních měnách, pokud nejsou státy účastníky euro zóny). Hlavním důvodem pro takovou úpravu je, že věřitelé v současnosti za účelem zjištění solventnosti společnosti častěji sledují jiné ukazatele než je výše základního kapitálu (jako například cash-flow).

Vedle výhod spočívajících v snadném založení společnosti, je cílem SPE nabídnout podnikatelům takovou společnost, kterou si mohou upravit pro své vlastní potřeby a která nabídne dostatečně flexibilní vnitřní organizaci společnosti. Návrh Nařízení tak například stanoví demonstrativním výčtem okruh rozhodnutí náležející do pravomoci společníků, stanovy SPE by pak měly upravovat, o kterých věcech se bude hlasovat kvalifikovaným způsobem. Návrh Nařízení dále nestanoví povinnost, aby se valná hromada společníků SPE konala za jejich fyzické přítomnosti. Způsob konání valné hromady a přijímání rozhodnutí na valné hromadě si společníci upraví ve stanovách SPE, což dává prostor pro využití moderních technologií při řízení SPE (např. valná hromada konaná prostřednictvím telekonference).

Poslední zajímavostí nově připravované formy společnosti je možnost přemístění jejího sídla. Návrh Nařízení upravuje možnost, aby SPE přesunula své sídlo do jiného členského státu EU bez toho, aby došlo k  likvidaci SPE nebo SPE ztratila svou právní subjektivitu. Samotná ustanovení jsou inspirována Nařízením o Evropské společnosti.

Projekt nové evropské formy společnosti se jeví jako velmi ambiciózní. Jeho výhodou bezesporu je, že se nezrodil na poli soutěže jako evropská odpověď na reformy v členských státech, ale je více motivován potřebami SME a podnikatelskou praxí (tomu napomohli i konzultace s veřejností a s odborníky napříč EU). Cílem SPE sice není konkurovat národním úpravám, přesto ale musí nabídnout dostatečně flexibilní, zajímavou a né příliš drahou právní úpravu. Zdá se však, že tyto požadavky může současný návrh Nařízení naplnit a SPE by se tak v budoucnu mohla stát vhodnou alternativou pro podnikatele při provádění přeshraničního podnikání a při zakládání společností (a nejen dceřiných) v rámci EU.

Ondřej Havlíček
WEINHOLD LEGAL

--------------------------------------------------------------------------------

[1] http://ec.europa.eu/internal_market/company/epc/index_en.htm