epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 4. 2004
    ID: 25367upozornění pro uživatele

    Evropské mezinárodní právo soukromé část. II

    V současnosti je nejvýznamnějším sekundárním aktem nařízení č. 44/2001, o pravomoci soudů, uznání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V tomto případě došlo k tomu, že původní tzv. Bruselská úmluva o pravomoci soudů, uznání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („Bruselská úmluva“), která měla podobu mezinárodní smlouvy uzavřené podle čl. 293 a která byla součástí pouze tzv. terciálního práva, dostala podobu nařízení a stala se aktem sekundárním legislativy s přímým účinkem.

     

    Prameny evropského mezinárodního práva soukromého

    Právo primární

    Primární právo přímo neobsahuje kolizní normy nebo přímé normy mezinárodního práva soukromého. Obsahuje však zmocňovací ustanovení, na základě kterých lze kolizní normy nebo jiné normy mezinárodního práva soukromého přijímat.

     

    Po přijetí Amsterdamské smlouvy jsou za základní ustanovení evropského mezinárodního práva soukromého považovány články 61 až 69 tvořící Hlavu IV Smlouvy o založení Evropského společenství („

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    SES“), z toho zejména články 61(c) a 65 ve spojení s článkem 67. Článek 61(c) obsahuje zmocnění Rady EU k přijímání opatření v oblasti justiční spolupráce v soukromoprávních věcech. Článek 65 upřesňuje pojem justiční spolupráce v soukromoprávních věcech jako taková opatření justiční spolupráce v oblasti soukromého práva, která jsou nutná k řádnému fungování společného vnitřního trhu. Článek výslovně zmiňuje zlepšování a zjednodušení systému v předávání soudních a mimosoudních listin, spolupráci v oblasti dokazování, uznávání a výkon rozhodnutí v civilních a obchodních věcech; usilování o kompatibilitu kolizních norem a norem upravujících soudní příslušnost; odstraňování překážek řádného fungování civilního řízení soudního a pokud to bude nutné i sjednocování a usilování o kompatibilitu norem upravující civilní soudní proces. Někteří autoři[1] však vzhledem k nadpisu Hlavy IV „…a jiné politiky týkající se volného pohybu osob“ zastávají názor, že na základě článku 65 SES (ve spojení s článkem 61 (c)) lze přijímat předpisy sekundárního mezinárodního práva soukromého pouze, pokud mají vztah k volnému pohybu osob.

     

    Pokud jde o ostatní svobody, lze se v odborné literatuře setkat s názorem, že základem pro přijímání sekundárních předpisů je článek 95 SES. Tento článek byl však v SES obsažen již před její Amsterdamskou novelizací.

     

    Na základě článku 95 SES bylo přijato mnoho směrnic upravujících především ochranu spotřebitele. Tyto směrnice obsahují izolované kolizní normy, jež mají za cíl chránit právní základy společného vnitřního trhu proti použití práva třetích států. Kolizní normy jsou dále obsaženy ve směrnicích, jejichž předmětem úpravy je pojištění. Tyto směrnice byly přijaty na základě článků 47 a 55 SES za účelem umožnit svobodu usazování a volného pohybu služeb v rámci Společenství. Proto lze i tyto výše zmíněné články SES považovat za součást primárního pramene práva evropského práva soukromého.

     

    I po Amsterdamu v SES nadále zůstává zachován článek 293 (původně článek 220), na základě kterého mohou členské státy uzavírat mezinárodní smlouvy (tzv. subsidiární smlouvy). Podle tohoto článku mohou členské státy vzájemně jednat s cílem zajistit ve prospěch svých příslušníků mimo jiné zjednodušení formalit upravujících vzájemné uznávání a výkon soudních rozsudků a rozhodčích nálezů. Smlouvy uzavřené podle článku 293 vytváří tzv. terciální právo ES.

     

    Výše zmíněná ustanovení však nejsou pramenem vlastní právní úpravy, ale jsou pouze zmocňovacími ustanoveními k vydávání sekundární nebo terciální legislativy. V samotném primárním právu se podle převládajícího názoru normy mezinárodního práva soukromého nevyskytují.

     

    Právo sekundární

    Přijetí Amsterdamské smlouvy a zařazení čl. 65 do SES otevřelo zcela nové možnosti pro právní úpravu evropského mezinárodního práva soukromého pomocí sekundární legislativy, ať už směrnicemi nebo nařízeními. Výše zmíněné ustanovení Hlavy IV umožňuje nově a komplexně upravovat otázky evropského mezinárodního práva soukromého v sekundárních aktech, kde se v minulosti pravidla mezinárodního práva soukromého objevovala pouze sporadicky a bez jakékoliv systematiky. V současnosti je nejvýznamnějším sekundárním aktem

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    nařízení č. 44/2001, o pravomoci soudů, uznání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V tomto případě došlo k tomu, že původní tzv. Bruselská úmluva o pravomoci soudů, uznání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („Bruselská úmluva“), která měla podobu mezinárodní smlouvy uzavřené podle čl. 293 a která byla součástí pouze tzv. terciálního práva, dostala podobu nařízení a stala se aktem sekundárním legislativy s přímým účinkem.

     

    Mezi další nařízení přijatá podle článku 65 SES patří nařízení č. 1347/2000 o pravomoci soudů, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti ohledně dětí oběma manžely, nařízení č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních listin v občanských a obchodních věcech, nařízení č. 1206/2001, o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, nařízení č. 1346/2000, o úpadkovém řízení a nařízení č. 2157/2001, o statutu evropské společnosti. Dále v sekundárním právu existuje i celá řada směrnic a nařízení z doby před Amsterdamskou smlouvu obsahující normy mezinárodního práva soukromého, jak již však bylo výše uvedeno, výskyt těchto norem je sporadický a nesystematický; objevují se v předpisech upravujících pojištění a pojišťovací smlouvy (životní i neživotní), ochranu spotřebitele, hospodářskou soutěž, vracení kulturních statků, právo obchodních společností, pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a práva duševního vlastnictví.

     

    Právo terciální

    Mezi prameny terciárního práva řadíme tzv. subsidiární smlouvy uzavřené podle článku 293 SES. Jedná se o smlouvy uzavřené mezi členskými státy k uskutečňování cílů ES a EU. Subsidiární smlouvy nejsou pro členské státy přímo závazné a „jejich uvedení v život“ na území jednotlivých členských států se řídí ústavními předpisy jednotlivých členských států. Až do nedávné doby (přijetí Amsterdamské smlouvy) byly subsidiární smlouvy základními prameny evropského mezinárodního práva soukromého. Dvě nejvýznamnější právní úpravy evropského mezinárodního práva soukromého, Bruselská úmluva a Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazky („Římská úmluva“), byly sjednány právě formou těchto smluv. V roce 2001 byla Bruselská úmluva přijata podle článku 65 SES ve formě nařízení. Formu nařízení však nezískala pouze Bruselská úmluva, ale jako nařízení byly přijaty i např. původní Úmluva o pravomoci soudů, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských (tzv. Bruselská úmluva II) a Úmluva o doručování soudních a mimosoudních listin v občanských a obchodních věcech, čímž se staly prameny sekundárního práva ES, jak jsou zmíněny v předchozím odstavci.

     

    Dnes tak zůstává nejdůležitějším pramenem evropského mezinárodního práva v kategorii terciálního práva Římská úmluva, obsahující unifikované kolizní normy závazkového práva ze smluv.

     

    Autor:

    Alois Šatava, advokátní koncipient, advokátní kancelář Glatzová & Co., Praha




    [1]       Basedow J., The Communitarization of the Conflict of Laws under the Treaty of Amsterdam, Common Market Law Review, Kluwer Law International, 2000



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Alois Šatava
    23. 4. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Výhrada veřejného pořádku a základní práva dle LZP EU – Otevírá SDEU dveře meritornímu přezkumu?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Vykonatelnost nálezů finančního arbitra v zahraničí, aneb stahující se mračna nad investičními šmejdy
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc únor 2025
    • Ochrana advokátní mlčenlivosti a rozhodnutí ESLP ve věci Nezerić proti Bosně a Hercegovině

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.