epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 10. 2022
    ID: 115293upozornění pro uživatele

    Evropský prostor pro zdravotní data na obzoru

    Pro občany EU okamžitý a bezplatný přístup k údajům o svém zdravotním stavu v rámci celé EU a jejich efektivní kontrola, snadné a bezpečné sdílení dat z jednotlivých systémů mezi zdravotníky a využívání dat pro účely výzkumu, inovací a tvorbu politik. Toto jsou ve stručnosti základní teze tzv. Evropského prostoru pro zdravotní data, který by měl být zřízen na základě návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), který v květnu tohoto roku předložila Evropská komise. Je přitom zřejmé, že se tento nový a převratný koncept neobejde bez silné ochrany osobních údajů.

    V následujícím článku proto vyložíme hlavní myšlenky tohoto návrhu nařízení a zároveň představíme společné stanovisko k  návrhu vydané 14. července 2022 dvěma nejvýznamnějšími nezávislými institucemi v oblasti ochrany osobních údajů v EU – Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB) a Evropského inspektora ochrany údajů (EDPS).

    Úvodem

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Koncept Evropského prostoru pro zdravotní data má být jedním z pilířů tzv. Evropské zdravotní unie, jakožto formy úzké spolupráce mezi členskými státy EU v oblasti zdravotnictví, a zároveň je součástí širšího plánu na vznik jednotného evropského prostoru pro sdílení dat. V rámci Evropské zdravotní unie by se členské země EU měly společně připravovat na zdravotní krize a společně na ně reagovat s cílem lépe ochránit zdraví občanů EU, zajistit lepší připravenost států na pandemie včetně jejich prevence a zvýšit odolnost evropských systémů zdravotní péče[1].

    Spolupráce členských států v oblasti zdravotnictví a sdílení zdravotnických dat není přitom úplnou novinkou. Stačí připomenout zavedení přeshraničních služeb v rámci tzv. infrastruktury digitálních zdravotnických služeb (eHDSI)[2], díky níž dochází v rámci EU u dobrovolně zapojených států k výměně elektronických lékařských receptů (ePrescription) a informací o vydaných lécích (eDispensation), brzy také ke sdílení digitálního pacientského souhrnu. Tím se samozřejmě elektronizace zdravotnictví nezastavila a i v České republice jde o poměrně aktuální téma zejména v souvislosti s nabytím účinnosti zákona 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví[3].

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Je zřejmé, že údaje o zdravotním stavu mají významný potenciál pro budoucí přeshraniční využití, což ukázala i pandemie COVID-19. V květnu tohoto roku proto Evropská komise předložila návrh nařízení, kterým se zřizuje evropský prostor pro zdravotní data[4] (the European Health Data Space, tzv. „EHDS“).

    Co bude zahrnovat Evropský prostor pro zdravotní data

    EHDS by měl vytvořit společný prostor, ve kterém by měli jednotlivci jednoduše kontrolovat svoje elektronická zdravotní data, zejména zlepšením jejich přístupu k elektronickým datům na vnitrostátní i evropské úrovni. Jedná se zejména o data pro účely poskytování zdravotních služeb pro posouzení, udržení nebo obnovení zdravotního stavu fyzické osoby - pacienta (tzv. primární použití elektronických zdravotních dat). Konkrétně jsou to ta data, která spadají do následujících kategorií: pacientské souhrny, elektronické lékařské předpisy, elektronická dispenzace, lékařské snímky a zprávy o snímcích, laboratorní výsledky a propouštěcí zprávy.

    V současné době je právo na přístup ke zdravotním datům v mnoha zemích ztíženo např. tím, že je pacientovi zpřístupněn pouze spis v listinné či v lepším případě naskenované podobě, což bývá mnohdy zdlouhavé a nepraktické. Zároveň to může narušit závažným způsobem včasný přístup pacienta k zdravotním datům s mnohdy neblahými důsledky. Možnost okamžitého a bezplatného přístupu k elektronickým datům včetně práva na elektronickou kopii dle návrhu nařízení o EHDS by mohlo v tomto směru výrazněji přispět ke zlepšení stávající situace, i když povinnost členským státům elektronizovat zdravotní údaje návrh nařízení nestanoví. Členské státy si zároveň mohou stanovit výjimky, kdy by okamžité sdělení zdravotního údaje mohlo být nepatřičné, neetické či škodlivé z hlediska bezpečnosti osob (např. sdělení diagnózy by mohlo vést ke zhoršení zdravotního stavu). Taková data by mohla být sdělována pacientovi s určitým časovým odstupem. Zároveň by mohl pacient povolit či omezit přístup k zdravotním datům i dalším osobám a přitom kontrolovat předávání, resp. sdílení jeho dat.

    EHDS by měl zároveň umožnit využívání údajů o zdravotním stavu pro účely výzkumu, inovací, vzdělávání, provádění činností z důvodu veřejného zájmu (např. při ochraně před vážnými přeshraničními hrozbami), tvorby politik, statistik a regulační činnosti osobám se zvláštním povolením, a to důvěryhodnou a zabezpečenou cestou zachovávající soukromí osob (tzv. sekundární využití elektronických zdravotních dat). Může se přitom jednat jak o údaje, které byly původně shromážděny pro primární užití, tak o údaje sesbírané pouze pro sekundární využití. Výslovně je přitom zakázáno tato data používat pro účely přijetí rozhodnutí poškozující fyzickou osobu, vylučující osobu z plnění pojistné smlouvy či dalších příspěvků, pro reklamní nebo marketingovou činnost, pro zpřístupnění třetím stranám či pro vývoj výrobků či služeb poškozujících jednotlivce či společnost obecně.

    Základem pro využívání zdravotních dat bude nová přeshraniční infrastruktura, která by měla být vystavěna na stávající dobrovolné platformě MyHealth@EU, a jež by umožnila výměnu elektronických dat z různých decentralizovaných databází či systémů elektronických zdravotních dat. Nejde tedy o vytvoření jedné centrální databáze EU.

    Tyto decentralizované databáze a systémy zdravotních dat přitom mohou být jak veřejnoprávní, tak soukromoprávní. Lze si pod tím představit různé systémy elektronických zdravotních záznamů, jež se zpracovávají pro účely zdravotní péče (tzv. systémy EHR), pro sekundární využití zdravotních dat pak budou muset dotčené subjekty poskytnout data např. i z veřejných zdravotních registrů, lékařských registrů či data z klinických hodnocení, průzkumů a dotazníků, elektronická zdravotní data týkající se zdravotnických prostředků, z registrů léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, ale i data z různých wellness aplikací či jiných digitálních zdravotních aplikací (pod tím si lze představit např. aplikace na sledování váhy, životní pohody, jídelníčku apod.).

    EHDS vytváří pro takové využití zdravotních dat složitý právní rámec, který se dotkne i všech výrobců a poskytovatelů různých zdravotních systémů (systémů EHR), neboť budou vázáni závaznými normami na interoperabilitu a bezpečnost systémů a prostřednictvím povinné autocertifikace budou prokazovat právě soulad systému s právními předpisy. Návrh nařízení proto blíže rozvíjí pravidla a požadavky jak obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), tak i celé řady stávajících i budoucích evropských předpisů[5] a přidává další vrstvu do již tak složitého systému pravidel.

    Vzhledem k tomu, že zdravotní údaje patří mezi tzv. zvláštní kategorii osobních údajů[6], jak ji vymezuje článek 9 GDPR, je zřejmé, že vzhledem k jejich vysoké citlivosti bude muset být zásadním a rozhodujícím atributem EHDS právě zajištění důvěryhodnosti a bezpečnosti celého systému pro zpracování a silnou ochranu elektronických zdravotních údajů.

    Společné stanovisko Evropského sboru pro ochranu osobních údajů a Evropského inspektora ochrany údajů k návrhu nařízení

    Návrh nařízení o EHDS byl v rámci připomínkového řízení obratem předložen také v úvodu zmíněným institucím pro ochranu osobních údajů EDPB a EDPS, které k němu dne 14.7.2022 vydaly společné stanovisko[7]. Obě tyto instituce sice vnímají přínos EHDS z hlediska veřejného zájmu i zájmu jednotlivců jako pacientů, nicméně přece jen k němu zaujaly poměrně kritický postoj.

    Zdůraznily především, že návrh nařízení obsahuje jakousi nadstavbu k některým právům subjektů údajů již obsažených v GDPR, kdy návrh dokonce může oslabovat ochranu práva na soukromí a ochranu dat, zejména co se týče kategorií dat a účelů pro tzv. sekundární použití dat. Rozhodně nedoporučují rozšiřovat seznam výjimek z práv subjektů údajů dle GDPR, což může vést k oslabení účinnosti kontroly subjektu údajů nad jeho zdravotními daty. Dále uvádějí, že definice některých práv jednotlivců v návrhu nařízení nejsou konsistentní s definicemi uvedenými v GDPR, kdy důsledkem může být právní nejistota. Zároveň poznamenávají, že především souhra a kompatibilita tohoto nařízení s GDPR a dalšími právními předpisy EU i jednotlivých členských států EU by měla být naprosto jasná.

    Obě instituce se shodly také na tom, že by data z wellness a jiných digitálních aplikací neměla být používána pro sekundární využití zdravotních dat (např. k výzkumům), a když, tak jen s předchozím souhlasem subjektu údajů, přičemž doplnili, že takové zpracování může spadat také pod stávající směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (e-Privacy směrnici). U těchto aplikací se jedná přitom o úplně jinou kvalitu dat než jsou klasické zdravotní záznamy a může jít o data navýsost citlivá vzhledem k tomu, že reálně odráží každodenní život jednotlivce.

    Výše uvedené instituce dále zdůraznily, že je u EHDS nutné plně zajistit účinný dohled nezávislými orgány pro ochranu osobních údajů (tedy EDPB a EDPS) a rovněž , že by měla být data uchovávána v rámci EHP s tím, že by jejich případné přenosy do třetích zemí musely splňovaly požadavky GDPR.

    U sekundárního použití zdravotních dat pak dle jejich názoru návrh nařízení postrádá řádné vymezení jednotlivých konkrétních účelů, pro které by měly být zdravotní údaje dále zpracovávány a vidí nejasnost i ve vztahu k účelům, pro které GDPR stanoví výjimkou z jinak obecného zákazu zpracování zvláštní kategorie osobních údajů (čl. 9 GDPR). 

    V neposlední řadě je dle názoru obou evropských institucí pro ochranu osobních údajů potřeba návrh nařízení koncipovat tak, aby byly jasně vymezené úkoly a pravomoci nových veřejných orgánů, a to i s ohledem na pravomoci vnitrostátních dozorových orgánů, EDPB a EDPS. Zejména považují za nutné zajistit, aby se jednotlivé pravomoci nepřekrývaly, byly jasně specifikovány oblasti spolupráce a aby dozorové orgány členských států zůstaly jedinými příslušnými orgány pro otázky v souvislosti s ochranou osobních údajů a zároveň jediným kontaktním místem pro jednotlivce v této oblasti.

    Závěrem lze shrnout, že návrh nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data čeká ještě poměrně dlouhá cesta v rámci legislativního procesu EU, která nebude rozhodně jednoduchá s ohledem na citlivost tématu zdravotních údajů i na poměrně zásadní připomínky Evropského sboru pro ochranu osobních údajů a Evropského inspektora ochrany údajů (a jistě v budoucnu i dalších orgánů). Nicméně kostky byly vrženy a Evropský prostor pro zdravotní data je zase o krok blíže ke své realizaci.

     

    Mgr. Lenka Hanková,
    advokátka / Senior Associate

    Rödl & Partner_logo

    Rödl & Partner

    Platnéřská 2 
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 710
    E-mail: lenka.hankova@roedl.com

     

    [1] Viz více informací např. >>> zde.

    [2] Viz více informací např. >>> zde.

    [3] První část zákona 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví nabyla účinnosti 1. 1. 2022, další části nabydou účinnosti v průběhu let 2023 a 2024 a v plném znění by pak měl zákon nabýt účinnosti 1. 1. 2026.

    [4] Návrh nařízení viz zde; v české jazyce pak >>> zde.

    [5] EHDS vychází z právních předpisů, například z nařízení (EU) 2016/679 obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR (viz zde), nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích (viz zde), nařízení (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (viz zde), navrhovaného aktu o umělé inteligenci (viz zde), navrhovaného aktu o správě dat (viz zde), navrhovaného aktu o datech (viz zde), směrnice 2016/1148 o bezpečnosti sítí a informačních systémů (viz zde) a směrnice o přeshraniční zdravotní péči (viz zde).

    [6] Do zvláštní kategorie osobních údajů spadají dle článku 9 odst. 1 GDPR: osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a genetické údaje, biometrické údaje za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údaje o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

    [7] Viz stanovisko >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Lenka Hanková (Rödl & Partner)
    3. 10. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Výhrada veřejného pořádku a základní práva dle LZP EU – Otevírá SDEU dveře meritornímu přezkumu?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Vykonatelnost nálezů finančního arbitra v zahraničí, aneb stahující se mračna nad investičními šmejdy
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc únor 2025
    • Ochrana advokátní mlčenlivosti a rozhodnutí ESLP ve věci Nezerić proti Bosně a Hercegovině

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Letní povýšení v HAVEL & PARTNERS – na seniornější pozice se posouvá celkem 12 lidí
    • Poškozený
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.