epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    31. 1. 2018
    ID: 107018upozornění pro uživatele

    GDPR při provozu advokátní kanceláře

    Dne 23.11.2017 byl na internetovém portálu Česká justice publikován informační článek Dušana Šrámka s titulem „Vnitro chce omezit dopad směrnice na ochranu osobních údajů (GDPR) na advokáty”[1] (dále jen „článek Justice“), informující o nejasnostech týkajících se povinností advokáta ve vztahu k podmínkám zpracování osobních údajů, které přináší Evropské nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen jako „Nařízení“ nebo „GDPR“). Článek také sumarizuje závěry jednání představenstva České advokátní komory ohledně aplikovatelnosti Nařízení GDPR na činnost advokáta a obecně informuje o opatřeních, která mají být k ochraně osobních údajů klientů advokátních kanceláří v této souvislosti v blízké době přijata.

     
     Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.
     
    Otázka rozsahu a způsobu zajišťování souladu s GDPR je bezesporu problematická a při výkladu jednotlivých institutů Nařízení ve vztahu k činnosti advokátní praxe dochází k rozporuplným výkladům. V některých oblastech lze nalézt zcela slepá místa, kde lze aktuálně skutečně nanejvýš odhadovat nejlepší postup za situace, kdy jednoznačný pokyn či výklad neexistuje a jakékoliv racionální řešení se nenabízí. Cílem tohoto článku tedy je poukázat na některé oblasti nejasností, které naznačil článek Justice. Ambicí autorky je pak předložit výklad možného zařazení advokátní praxe do oblasti ochrany osobních údajů, kterou Nařízení upravuje, a otevřít diskuzi o praktických cestách k řešení konfliktu mezi zvláštní právní úpravou ochrany osobních údajů v Nařízení a činností advokáta jako takovou, který aplikací Nařízení na oblast advokacie vzniká.

    Podle článku Justice se JUDr. Tomáš Sokol vyjádřil, že není jasné, jestli je advokát správcem osobních údajů či se na něj
    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    vůbec povinnosti plynoucí z úprav ochrany osobních údajů vztahují. Nařízením se od 25. května 2018 jsou povinny řídit všechny subjekty zainteresované na zpracování osobních údajů. Těmito subjekty jsou především správci osobních údajů, tedy subjekty, které provádějí zpracování osobních údajů subjektů údajů, a dále zpracovatelé, což jsou subjekty, které pro správce osobní údaje zpracovávají, na základě účelu a prostředků zpracování, určených správcem. Pokud tedy má být určeno, zda se GDPR na činnost advokáta vztahuje, je třeba vycházet z definic nadepsaných základních pojmů, tedy osobní údaj, zpracování osobních údajů podle GDPR, subjekt údajů, správce a zpracovatel. Vycházeje z čl. 4 Nařízení GDPR, za osobní údaj je považována jakákoliv informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě. Identifikovatelnou fyzickou osobou je pak osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat zejména odkazem na určitý identifikátor, např. jméno, a to včetně identifikačních čísel, ekonomických, psychických a jiných identifikátorů, ale např. také dynamické IP adresy. Zpracováním je pak jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, včetně uložení, uspořádání, pozměnění, vyhledání či výmazu. Subjektem údajů, chráněným GDPR, je pak jakákoliv žijící fyzická osoba. Výkladovým limitem pro vyřazení činnosti s osobními údaji subjektu údajů ze zpracování, spadajícího pod GDPR, je kritérium nepravidelného a nahodilého zpracování osobních údajů v důsledku jiné činnosti, případně také pro soukromě účely.

    Technický způsob zpracování naopak rozhodný není a Nařízení se tak vztahuje nejen na nakládání s osobními údaji v digitálním prostředí, ale také na osobní údaje, v listinné podobě „v papírových databázích“. Na základě výše uvedeného lze tedy shrnout, že v rámci činnosti advokáta ke zpracovávání osobních údajů podle GDPR bezesporu v mnoha procesech činnosti advokáta docházet bude. Aplikovatelnost Nařízení na výkon advokacie lze dovozovat mimo jiná také z Doporučení Rady evropských advokátních komor – CCBE, vydaného k problematice aplikace pravidel GDPR na činnost advokátů, na které článek Justice odkazuje. Článek Justice pak konkrétně mimo jiné uvádí, že CCBE doporučila, aby se národní advokátní komory zasadily o řešení těchto otázek v rámci státních úprav. Doporučení se však naopak zabývá klíčovými novými opatřeními pro advokáty k dosažení souladu s předpisy v souvislosti s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR), tedy počítá s aplikovatelností nařízení na advokáty.[2]

    Jak se v článku Justice lze dočíst, podle JUDr. Tomáše Sokola je „Problém v tom, že není jasné, a to snad i v rámci Evropské unie, co je vlastně advokát, respektive co s ním v rámci úprav ochrany osobních údajů. Advokát má totiž zákonnou povinnost mlčenlivosti, která se pochopitelně vztahuje i na ochranu osobních údajů.“ Jak v článku Justice JUDr. Tomáš Sokol dále vysvětluje: „Advokát má totiž zákonnou povinnost mlčenlivosti, která se pochopitelně vztahuje i na ochranu osobních údajů.“ Z povahy mlčenlivosti advokáta si tak podle něj nelze ani dost dobře představit státní kontrolu nad tím, jak tuhle povinnost technicky realizuje.“

    Ke státní kontrole lze poznamenat, že ačkoliv je Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) nezávislým správním orgánem, jeho dozor nad činnostmi v rámci výkonu advokacie je nutné podrobit stejným ochranným opatřením, jaká jsou definována zákonem o advokacii. Mimoto je třeba dodat, že nová právní úprava nepočítá s funkcí inspektorů. Stávající inspektoři by měli dokončit funkční období podle dosavadních předpisů a následně by měli kontroly řídit příslušně kvalifikovaní státní zaměstnanci Úřadu.[3] Autorka se domnívá, že regulaci oblasti zpracování osobních údajů Nařízením není možné obecně plnohodnotně ve všech otázkách nahradit právní úpravou mlčenlivosti advokáta. Tyto dvě výseče procesů se sice překrývají, u valné většiny subjektů vykonávajících advokacii však ne zcela. V rámci činnosti advokáta totiž dochází ke zpracovávání nejen osobních údajů klientů, ale také zaměstnanců advokáta. Docházet může také ke zpracovávání osobních údajů dodavatelů – fyzických osob, např. překladatelů nebo patentových zástupců. K takovému zpracování může docházet i v rámci činnosti advokáta, která nemá přímou souvislost s řešením klientské věci, např. grafik, opravář, dodavatel květinové výzdoby, řidič atp.

    Složitá je pak pochopitelně otázka vztahu jednotlivých advokátů (kteří jsou také subjekty údajů) a advokátní kanceláře. Současně je také třeba určit, kdy jsou advokáti v pozici správce a kdy ve vztahu k advokátní kanceláři ve vztahu zpracovatele. Tomu by teoreticky měly být uzpůsobeny také smluvní dokumenty mezi těmito subjekty. S touto záležitostí se bude třeba vypořádat v závislosti na konkrétním způsobu výkonu advokacie. I tak bude však problematické a zároveň nezbytné vždy určit, kdo v těchto vztazích advokáta a advokátní kanceláře definuje účel a prostředky zpracování. Praktické komplikace, které z tohoto problému vyvstávají jsou evidentní a bez jasné budoucí úpravy pro advokáty jen těžko řešitelné.

    Právní úprava mlčenlivosti advokáta podle § 21 zákona o advokacii ilustruje praktickou komplikaci při její aplikaci ve vztahu k GDPR. Charakteristickým znakem mlčenlivosti je skutečnost, že povinnosti, vyplývající́ z tohoto právního institutu, dopadají na příslušný subjekt jako fyzickou osobu. Některá, tedy provozní, zpracování osobních údajů, která však mohou souviset s výkonem právního zastoupení a jejichž předmětem budou osobní údaje klientů, budou vykonávána advokátní kanceláří jako právnickou osobou. Mlčenlivost předpokládá osobní odpovědnost advokáta, zatímco podle Nařízení je odpovědný správce, kterým může být opět i advokátní kancelář jako celek. To je podstatné i při zajišťování odpovídajících technických a organizačních opatření (interní směrnice, odpovídající software atp.), která bude zajišťovat advokátní kancelář, a nikoliv každý advokát samostatně, ačkoliv se tato opatření budou vztahovat i na procesy, které budou spadat do činnosti regulované mlčenlivostí advokáta podle zákona o advokacii.  Právě zde budou vyvstávat konflikty jak právní, tak praktické. V této oblasti lze v některých případech, určí-li tak národní právo, také omezit výkon práv subjektu údajů. Z dílčích práv přiznaných GDPR jednotlivým subjektům údajů, lze např. uvést právo být zapomenut, jehož vymahatelnost lze omezit podle Článku 17 Nařízení GDPR pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.

    Častou otázkou advokátů v souvislosti s GDPR je otázka povinnosti zavádět pověřence pro ochranu osobních údajů (tzv. DPO). Podle čl. 37 Nařízení vyvstává povinnost pozici pověřence zřídit (mimo orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt), pokud hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají ve zpracování údajů, které vyžadují rozsáhlé pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů nebo pokud hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají v rozsáhlém zpracování zvláštních kategorií údajů nebo údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů. Je tedy nezbytné provést analýzu naplnění kritérií pro zřízení DPO stanovených Nařízením. Ačkoliv se to může zdát nadbytečné, je dobré připomenout, že kritérium množství, resp. rozsáhlosti není posuzováno podle množství klientů, kterými budou často právnické osoby, ale podle množství osobních údajů, které jsou v rámci činnosti advokáta resp. advokátní kanceláře zpracovávány. Kritérium tak teoreticky může být naplněno i činností pro jediného klienta. I z tohoto závěru však v praxi mohou existovat výjimky. Jako vodítko může dále sloužit srovnání předkládané komentářovou literaturou a výkladovými stanovisky, kde se obdobně předpokládá povinnost zřídit DPO pro zdravotnické zařízení nemocničního typu, ale naplnění množstevního kritéria se nepředpokládá u soukromé lékařské praxe. Pokud by měl být založen na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu předpoklad, že Nařízení jako takové se na výkon advokacie vztahuje pouze v případě „větších“ advokátních kanceláří, jak uvádí článek Justice, lze předpokládat, že by tento výklad mohl být potenciálně problematický. Už samotné jednoznačné zařazení konkrétní advokátní kanceláře, mezi ty, které by se Nařízením měly řídit, by bylo v praxi složité. Podle čeho lze jednoznačně kancelář zařadit mezi větší? Podle počtu klientů, zaměstnanců, kauz? I poměrně malá kancelář naopak může, s ohledem na agendu, kterou řeší, zpracovávat velké množství osobních údajů. Na druhou stranu, recitál 91 Nařízení v souvislosti s povinností provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů předpokládá, že zpracování osobních údajů by nemělo být považováno za zpracování velkého rozsahu, pokud se jedná o zpracování osobních údajů klientů jednotlivými právníky. Toto je výjimka, která podle Doporučení CCBE jednoznačně platí pro advokáty vykonávající profesi samostatně, ale i u malé advokátní praxe může být vyžadováno, aby příležitostně tato posouzení prováděla.[4]

    Navrhovaný zákon o zpracování osobních údajů ministerstva vnitra[5] otázky, související s výkonem advokacie, nijak zvlášť neřeší. Z podnětu ČAK by tedy věc měla být řešena Ministerstvem vnitra a ÚOOU. Článek Justice k tomu uvádí: “Jak zástupci ministerstva vnitra, tak Úřadu na ochranu osobních údajů vnímají advokátní tajemství a ochranu informací svěřených klientem jako velmi závažný fakt, a z toho důvodu bylo v rámci zmíněného jednání rozhodnuto, že vnitro připraví text právní normy, která by v maximální možné míře tuto ochranu zajistila.”[6]

    Faktem zůstává, že Nařízení je v současné době platné a ke dni účinnosti, 25. května 2018, již běží pro správce a zpracovatele dvouletá lhůta k uvedení zpracování osobních údajů do souladu s Nařízením. Nařízení tedy není novinkou, o které nebyl nikdo informován, jak je často argumentováno. Je však otázkou jak v důsledku vágnosti a složité praktické proveditelnosti některých ustanovení, včetně specifických potřeb mnohých oblastí praxe dopadne příprava správců a zpracovatelů ke květnovému datu účinnosti Nařízení. To platí i pro oblast advokacie.

     
    JUDr. Veronika Křížová, LL.M.

    JUDr. Veronika Křížová LL.M.
    ,
    advokát


    Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.

    Rybná 9
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 819 334
    Fax:    +420 224 819 343
    e-mail:    info@ak-kp.cz

    Právnická firma roku 2017
    ______________________________________
    [1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] Doporučení CCBE ohledně klíčových nových opatření pro advokáty k dosažení souladu s předpisy v souvislosti s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR)
    [3] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [4] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [5] Návrh nového zákona o zpracování osobních údajů č. 128/17, který má nahradit zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů je adaptovaný na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a zčásti implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680. Tuto problematiku však neupravuje. Připomínkové řízení k návrhu zákona
    [6] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Veronika Křížová LL.M. (Kříž a partneři)
    31. 1. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Pracovněprávní vztahy mezi českými zaměstnanci a zaměstnavateli ze zemí ESVO
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Jak vypočítat náhradu za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 18.10.2023Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    • 19.10.2023Novela ZZVZ se zaměřením na IT veřejné zakázky - Co je v dané oblasti nového? (online - živé vysílání) - 19.10.2023
    • 20.10.2023Jak se dělá skvělá smlouva o dílo – na veřejné zakázky (nejen) na stavební práce (online - živé vysílání) - 20.10.2023
    • 24.10.2023Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) (online - živé vysílání) - 24.10.2023
    • 25.10.2023Od nápadu k exitu: Právní život start-upu (online - živé vysílání) - 25.10.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (srpen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2023)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 29.11.2023TAX FORUM 2024 – daňové a účetní novinky roku 2024 - 29.11.2023
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Pracovněprávní vztahy mezi českými zaměstnanci a zaměstnavateli ze zemí ESVO
    • Vegetativní stav – náklady na výživu
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu

    Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z., výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného...

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Okolnosti vylučující protiprávnost činu

    Za situace, že soud dospěje ke skutkovému závěru, že provedené dokazování neumožňuje učinění závěru, že obviněný v rozsahu celého skutku, který je mu kladen obžalobou za vinu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.