epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Nové přestupkové právo 2021
29. 4. 2020
ID: 111010upozornění pro uživatele

Hromadné žaloby až se rozsvítí

Jak zajisté mnozí z Vás vědí, leží v současné době v Poslanecké sněmovně tisk s vládním návrhem zákona o hromadném řízení[1]. Předesílám, že nepatřím k nadšencům a propagátorům tohoto návrhu a zavedení hromadných žalob do právního řádu České republiky. Vzhledem k současné situaci vyvolané pandemií a rozhodnutí o zavedení nouzového stavu a vzniku velkého množství opatření exekutivy, která zasahují do práv osob jimi dotčených, je na místě se nad návrhem zákona o hromadném řízení nově zamyslet.

V médiích[2] v období nouzového stavu proběhla informace, že vláda ČR změnila režim některých opatření, která vydávala, a to z krizových opatření dle krizového zákona[3] na opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví[4]. Nelze vyloučit, že motivací bylo ztížení vymahatelnosti náhrady škody dle § 36 krizového zákon. Nechme stranou možné právní výklady, tedy řešení otázek, zda je možné se domáhat náhrady škody podle § 36 krizového zákona i pokud škoda vznikla v příčinné souvislosti s opatřeními dle zákona o ochraně veřejného zdraví[5], nebo zda taková náhrada škody kryje i nárok na ušlý zisk. Vycházejme však z předpokladu, že nároky na náhradu škody již vznikly a že stát část z nich odmítne uhradit.

Je možné, že subjekty, které takové nároky uplatní, budou zdrženlivé v podávání žalob hned z několika důvodů. Může jimi být společenská zodpovědnost a snaha předejít hrozícímu krachu státu, ale troufám si odhadovat, že mnohdy půjde spíše o pochybnosti nad tím, zda utopit náklady v dlouhém soudním řízení s nejistým výsledkem. Možná i někdo dojde k závěru, že skutečná škoda, která mu v důsledku opatření vznikla, je příliš nízká, než aby bylo smysluplné se takové škody domáhat soudně. Tento stav lze přirovnat ke stavu, o kterém hovoří důvodová zpráva k návrhu zákona a nazývá jej racionální apatií.

Návrh zákona o hromadném řízení vylučuje některé spory z hromadného řízení. V původním znění návrhu byly jednou z těchto výslovných výjimek i spory dle podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo podle jiných zákonů, které upravují právo na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci. Tato výjimka sice z vládního návrhu vypadla, ale nikoliv proto, že by snad bylo cílem umožnit hromadné žaloby proti státu, ale proto, že návrh zákona byl upraven tak, že se vztahuje pouze na případy, v nichž se řeší spory vyplývající z právních poměrů mezi podnikatelem (v roli žalovaného) a spotřebiteli (v roli členů skupiny)[6]. I přes toto omezení věcné působnosti zákona zůstalo v důvodové zprávě konstatování, že se hromadné řízení nevztahuje na spory se státem dle výše uvedeného předpisu. Hlavními důvody omezení věcné působnosti zákona byla skutečnost, že hromadné řízení bude v českém procesním právu novinkou. Obsahuje celou řadu prvků, s nimiž nemají dosud české soudy zkušenosti, a nelze dopředu přesně odhadovat, jak se nakonec prosadí v praxi.

Mám za to, že uvedené důvody omezení jsou rozumné. Je to tak i proto, že v době připomínkování návrhu zákona některé soudní instituce konstatovaly, že nezaznamenaly zvýšený nápad ve věcech, které by bylo možné považovat za hromadné. Tím byl zpochybněn předkladatelem tvrzený důvod návrhu, tedy že by hromadné řízení umožnilo odlehčení soudů a zrychlení řízení v ostatních věcech. Stejnětak se ale domnívám, že neexistuje legitimní důvod vyloučení sporů se státem dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Jde sice o odpovědnost stanovenou jiným předpisem, než občanským zákoníkem a o odpovědnost za jednání, resp. situace, specifická pro postavení státu jako veřejnoprávního subjektu. Nicméně jde o soukromoprávní nároky srovnatelné s ostatními.

Reklama
Nové přestupkové právo 2021 (online - živé vysílání) - 20. 1. 2021
Nové přestupkové právo 2021 (online - živé vysílání) - 20. 1. 2021
20.1.2020 09:003 250 Kč s DPH

Koupit

Po neštěstí, které bylo způsobeno šířením viru a nastalou pandemickou situací, se domnívám, že námitky soudních institucí v části odpadly. Nový hromadný spor se nám totiž objevil právě kvůli odpovědnosti státu za krizová opatření dle § 36 krizového zákona. Na tyto spory by se neuplatnila ani dříve v návrhu výslovně zahrnutá výjimka cílená na spory proti státu, protože zde nejde o odpovědnost dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Skutečně hrozí, že soudy budou takovými spory přetíženy[7].

Vzhledem k tomu, že zákon o hromadném řízení dosud leží ve Sněmovně, je možné jeho věcnou působnost změnit, a to právě a pouze na takové spory se státem. Tímto postupem bychom měli možnost vyzkoušet fungování hromadného řízení a jeho efekt odlehčení soudní soustavy na skutečném případu. Po určité době lze pak působnost zákona rozšířit a přizpůsobit jej evropské úpravě[8], která se neustále vyvíjí a lze očekávat vydání směrnice.

Kdyby snad někdo namítal, že vydání zákona až po vzniku škody je v rozporu se zákazem retroaktivity, měl by si uvědomit, že jde o procesní předpis a že v procesním právu je taková úprava možná, jak ostatně bylo argumentováno i ve věcném záměru zákona o hromadných žalobách.

Dokonce bych uvažoval ještě dále a zvážil, zda by nebylo vhodné na předestřeném sporu otestovat navrhovaného systému opt-out. Přínosem odhlašovacího hromadného řízení má být totiž okolnost, že se vymáhání určitého typu nároků ekonomicky a racionálně smýšlející osobě vůbec vyplatí[9]. Vzhledem k tomu, že již nyní odborná veřejnost hovoří o dlouhých soudních řízeních, je jisté, že v mnoha případech by bylo vymáhání neekonomické. Mnohdy nemusí jít pouze o bagatelní částky. Ač zajisté máme nezávislé soudy, navíc přibývá demotivace potenciálních žalobců způsobená tím, že žalovaným je stát, přičemž o žalobě budou rozhodovat jeho soudy.

Nemrzí mě, že nejsem poslancem, který by měl o obtížné materii hromadných žalob rozhodovat poté, co absolvoval několik maratonů při přijímání COVID legislativy ve stavu legislativní nouze. Být jím, spíše bych se snažil dočkat konce volebního období ve zdraví. Nicméně bych těm, které to zajímá, navrhoval, aby se zamysleli nad změnou zákona o hromadném řízení tak, že jej omezí na spory žalobců o náhradu všech druhů škod vzniklých v krizovém období proti státu jako žalovanému a dále tak, že umožní v takových sporech režim opt-out. A aby se poškozeným dostalo jejich práv co nejdříve, bude vhodné, aby zákon nabyl účinnosti již v polovině tohoto roku. 

Mgr. Michal Sylla

Mgr. Michal Sylla
,
advokát

logo_PRK

PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář

Jáchymova 2
110 00  Praha 1

Tel.:     +420 221 430 111
Fax:     +420 224 235 450
e-mail:    prague@prkpartners.com 

 
 

[1] Jde o tisk č. 775 a v tisku č. 776 je obsažen návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném řízení

[2] K dispozici >>> zde.

[3] Zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

[4] Zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

[5] K detailům k dispozici >>> zde.

[6] § 7 návrhu zákona

[7] Konkrétně půjde nejspíše zejména o Obvodní soud pro Prahu 7 a Městský soud v Praze jako soud odvolací.

[8] Viz aktuální návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (K dispozici >>> zde.)

[9] Viz i důvodová zpráva k návrhu zákona o hromadném řízení (sněmovní tisk č. 775)


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Michal Sylla (PRK Partners)
29. 4. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Princip polluter pays a jeho uplatnění v rámci odpovědnosti za škodu na životním prostředí
  • Soudní ochrana při neposkytnutí kopií osobních údajů
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Hlavní povinnosti správce při zjištění porušení zabezpečení osobních údajů dle GDPR
  • Víte, jak správně „neužívat“ autorské dílo?
  • GDPR a novinářské výjimky nejen pro novináře
  • Psychologie v právu: Psychologické profilování – novodobé věštění nebo účinný nástroj nápomocný vyšetřování?
  • Neurčitá solární legislativa roku 2010: Jak ji (ne)využít při obhajobě?
  • Připravované změny ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelem
  • Omezení výkonu vlastnického práva k nemovitým věcem
  • Výpověď odborovému funkcionáři z organizačních důvodů a komplikace pro zaměstnavatele při výběru propouštěného zaměstnance

Související produkty

Online kurzy

  • Přeměny obchodních společností v praxi
  • Výhody holdingového uspořádání, vytvoření holdingové struktury
  • SVĚŘENSKÉ FONDY (zajímavý nástroj ochrany majetku s velkým ALE)
  • Smluvní pokuta
  • Problematika bytového spoluvlastnictví
Lektoři kurzů
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Lukáš Sommer
Mgr. Lukáš Sommer
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Kristýna Faltýnková
JUDr. Kristýna Faltýnková
Kurzy lektora
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Podmíněná účinnost smlouvy o výkonu funkce a další změny po novele zákona o obchodních korporacích
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 5.
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů