epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
22. 4. 2004
ID: 25334upozornění pro uživatele

Implementace směrnic ve vnitrostátním právu část. I. – rozsah implementační povinnosti

Ačkoli pojmy implementace a transpozice bývají používány rovnocenně, je třeba upozornit, že se nejedná o totéž: formální promítnutí směrnice do vnitrostátního právního předpisu (transpozičního opatření) se nazývá transpozice, zatímco implementace je pojem širší, protože nezahrnuje pouze transpozici, ale i fázi následující po transpozici, tedy zajištění adekvátní aplikace transpozičního opatření a účinné vymáhání práv a povinností z něho vyplývajících.

I.  SMĚRNICE A JEJÍ IMPLEMENTACE

                  

      Konstrukce směrnice jakožto sekundárního právního aktu Společenství je poněkud atypická z toho důvodu, že se jedná o nástroj, jehož prostřednictvím se  dvoustupňovou procedurou vytváří zprostředkované právo Společenství.[1] Zatímco v prvním stupni - komunitárním - se stanoví cíl jednotný pro všechny členské státy, jimž je směrnice určena, v druhém stupni - vnitrostátním - členské státy transponují směrnici do svého právního řádu zvolenou metodou a prostředky, přičemž sledovaný komunitární cíl musí být zachován. Členské státy jsou tedy povinny provést směrnici a dosáhnout žádaného výsledku, na oplátku disponují určitou volností ve výběru prostředků a metod, které k implementaci směrnice použijí. Směrnice má menší normativní účinnost než nařízení, umožňuje přihlížet  ke specifikům jednotlivých národních právních řádů, a proto je vhodná pro harmonizaci právních úprav členských států, kdy se nejedná o vytvoření komunitárně jednotného práva, ale o stanovení určitých  komunitárních standardů.                    ¨

      Ačkoli pojmy implementace  a transpozice bývají používány rovnocenně, je třeba upozornit, že se nejedná o totéž: formální promítnutí směrnice do vnitrostátního právního předpisu (transpozičního opatření) se nazývá transpozice, zatímco implementace je pojem širší, protože nezahrnuje pouze transpozici, ale i fázi následující po transpozici, tedy zajištění adekvátní aplikace transpozičního opatření a  účinné vymáhání práv a  povinností z něho vyplývajících.[2]

 

II. ROZSAH IMPLEMENTAČNÍ POVINNOSTI

 

      Článek 249 odst. 3 Smlouvy stanoví, že „směrnice zavazuje každý členský stát, jemuž je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž stanovení formy a prostředků je ponecháno vnitrostátním  orgánům.“ Toto ustanovení smlouvy neimplikuje nutnost směrnici provést v jakékoli situaci, naopak povaha implementační povinnosti se mění v  závislosti na stavu vnitrostátního právního řádu s ohledem na požadavky obsažené ve směrnici,[3] v důsledku čehož můžeme  rozlišit několik modelových situací:

      Za prvé, směrnice pokrývá oblast právní úpravy národním právem dosud nedotčenou, pak je povinností členského státu  jednoduše provést implementaci  tak, aby směrnice mohla vyvolat náležité právní účinky.

      Dále se směrnice  může naopak vztahovat na právní vztahy, které již vnitrostátní legislativa upravila odchylně. Zde se implementační povinnost členského státu štěpí jak  na povinnost negativní, tedy zrušit dosavadní předpisy, tak na povinnost pozitivní, která spočívá ve vytvoření aktů nezbytných k realizaci cílů směrnice[4]

Poslední a   pro členský stát nejpříjemnější situace nastává, jestliže je směrnice kompatibilní s existující vnitrostátní právní úpravou. Tato vzácná situace nastává, jestliže při tvorbě národního práva se předvídá, jakým směrem se bude ubírat komunitární harmonizace, anebo se členskému státu podaří prosadit svou legislativu jakožto vzor pro komunitární úpravu.

      Naskýtá se otázka, zda má členský stát povinnost směrnici provést alespoň formálně, přestože požadovaného výsledku je fakticky dosaženo, požadované právní předpisy existují a jsou kompatibilní. Trvat striktně na dodržení závazku plynoucího z článku 249 odst. 3 Smlouvy? Soudní dvůr se zpočátku této názorové linie držel,[5] pozdější rozhodnutí dokumentují změnu stanoviska. Požadavek formální transpozice  mohl být částečně obhajitelný s ohledem na povinnost Komise monitorovat provádění směrnic, kdy stav národního práva nemusel být pro Komisi přehledný, ovšem v současnosti, kdy členské státy podávají Komisi zprávu o přijatých opatřeních, i tento důvod odpadl. Soudní dvůr uznal, že taková národní legislativa má čistě deklaratorní charakter a provedení směrnice vydáním právního předpisu odkazujícího na jiný již platný je  zbytečnou zátěží vloženou na bedra členských států.  Nicméně starší judikatura nebyla bez náhrady opuštěna, Soudní dvůr ji spíše změkčil, když uznal nadbytečnost transpozice  ve věci 29/84: „Implementace směrnice nutně nevyžaduje v každém členském státě činnost zákonodárce.“ Soudní dvůr šel  ve svém výroku dál a současně předepsal podmínky, kdy je implementace nadbytečná. Postačí obecný právní kontext, „pokud zajišťuje plnou aplikaci směrnice dostatečně jasně a podrobně.“ [6]

      Tuto podmínku podrobně zkoumá rozhodnutí 29/84. Komise podala žalobu proti Německu z důvodu neprovedení směrnice 77/452/ES o vzájemném uznávání diplomů a osvědčení všeobecných zdravotních sester. Podle směrnice musí každý členský stát cizí diplomy uznat a zajistit jim na svém území stejné účinky jako tuzemským. Německo se hájilo konformní správní praxí, která údajně dosahuje vyšších kvalit, neboť „je výrazem jediného možného výkladu existující legislativy, a to na základě nadřazených vnitrostátních právních zásad.“ Konkrétně se jednalo o ústavní princip rovného zacházení  a komunitární zásadu zákazu diskriminace z důvodu národnosti, zásadu přímo aplikovatelnou i v německém právu. Na podporu svého tvrzení se též odvolávalo na princip estopelu, tj. že konzistentní správní praxe brání její změně. Německý zákon o zdravotní péči přiznává tatáž práva jak německým občanům, tak bezdomovcům, kterým se výuky dostalo v jiném členském státě. Německá vláda soudila, že odmítnutí uznat cizí diplom by se rovnalo porušení  zmíněného ústavního principu rovného zacházení a neuznání zahraničního diplomu cizince by zase nerespektovalo zásadu nediskriminace na základě státní příslušnosti. Soudní dvůr tyto argumenty odmítl: „...odkaz na obecné zásady, jako jsou tyto, dostatečně nezaručuje úplný soulad s tak přesnými  a detailními ustanoveními směrnice.“

      Výkladem Německa nebyla dodržena ani další podmínka - jestliže směrnice vytváří práva jednotlivců, musí je tito znát. Německo  oprávněným osobám nijak neulehčilo poznání jejich práv, neboť odvolání se na ústavní princip a následný odkaz na ještě vzdálenější komunitární zásadu je poněkud složitý. Tak komplikovaná právní konstrukce možná potěší právníky, ale zbytek populace téměř zbavuje možnosti znát svá práva.

      Dále musí mít jedinci prostor pro uplatnění svých práv před soudním nebo jiným orgánem, plyne-li to z jejich povahy.

 

Mgr. Markéta Navrátilová



[1]Taková konstrukce  právního aktu je nezvyklá, rozhodně však není unikum. Podobně konstruovaný právní akt znal  již článek 14 Pařížské smlouvy z roku 1951 zakládající Evropské společenství uhlí a oceli. Směrnice bývá rovněž srovnávána s rámcovou legislativou v Německu (článek 75 Základního zákona).

[2] obdobně též Příloha k usnesení vlády č. 1212 ze dne 15. 11. 1999

[3]Simon, D.: La directive européenne, Dalloz, Paris, str. 35

[4]Simon, D.: La directive européenne, Dalloz, Paris, str. 36

[5] věc 102/79 Komise v. Belgie

[6] věc 262/85 Komise v. Itálie



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Markéta Navrátilová
22. 4. 2004
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2022
  • Mediace jako forma alternativního řešení sporů v právních předpisech a dokumentech EU
  • Výměna informací ve světle návrhu revidovaných pokynů k horizontálním dohodám
  • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2022.
  • Soudní dvůr Evropské unie aktuálně posuzuje otázku přípustnosti otisků prstů na vnitrostátních dokladech totožnosti
  • Několik aktuálních postřehů ohledně nařízení o crowdfundingu
  • Kryptoměny a mezinárodní sankce
  • Základní principy Green Dealu v kostce. Jaké změny přináší pro firmy?
  • Nové nařízení o hodnocení zdravotnických technologií – posun vpřed v podpoře inovativních zdravotnických technologií v EU?
  • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc únor 2022
  • Analýza 250 evropských korporací: Přístup českým firem k udržitelnosti se mírně zlepšuje, zaostávají ale v reportování klíčových ESG dat

Související produkty

Online kurzy

  • Novela zákona o ochraně spotřebitele - transpozice směrnice 2019/2161
  • Smluvní pokuta
  • Změny přinesené 5. směrnicí AML a zpřísnění evidence skutečných majitelů
  • Nová pravidla proti praní špinavých peněz v běžném podnikání
  • Kompletný sprievodca GDPR / Kompletní průvodce GDPR (SR / ČR)
Lektoři kurzů
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • DEAL MONITOR
  • Právními inovátory roku se stali experti z Vodafone, Akademie věd, RWS i advokáti z Rowan Legal a Eldison
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Pohledávka
  • Prostý elektronický podpis dle EIDAS v soudní praxi
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Zisk z výlučného majetku a jeho vliv na rozsah SJM
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
  • K otázce obrany proti nesprávnému postupu zadavatele u veřejných zakázek malého rozsahu
  • Prostý elektronický podpis dle EIDAS v soudní praxi
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Náklady řízení

Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního...

Pohledávka

Samotný výsledek přezkumného řízení ohledně téže pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníkova spoludlužníka (její úspěšné popření) v insolvenčních ani...

Náhrada škody

Cena nových přepravních obalů je skutečnou škodou na odcizených, zčásti opotřebených obalech, které jsou využívány v uzavřeném systému více dodavateli k přepravě výrobků...

Doručování

Materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti i přes její vadné (v rozporu se zákonem učiněné) doručení, může být z povahy věci naplněna pouze v případě,...

Diskriminace (exkluzivně pro předplatitele)

Služby určené veřejnosti v sobě zahrnují nejen služby dostupné (nabízené) veřejnosti jako je přístup ke zboží a službám typu péče o tělo (např. kadeřnictví, pedikúra), o...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.