epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 11. 2023
    ID: 117187upozornění pro uživatele

    Inkorporace obchodních podmínek do smlouvy – nejčastější problémy a jejich řešení

    Obchodní podmínky jsou v dnešní obchodní praxi nepostradatelné. Podnikatelé je využívají velmi často ve vztahu k jiným podnikatelům nebo spotřebitelům především z důvodu standardizace své smluvní dokumentace. Podnikatel tak má větší přehled o své smluvní dokumentaci a v případě potřeby se nemusí vždy vracet k celé konkrétní smlouvě. Souvisejícím důvodem může být i záměr podnikatele o podobě svých obchodních podmínek nevyjednávat. Druhá strana je tak postavena před rozhodnutí podmínky akceptovat, jinak nemá možnost smlouvu vůbec uzavřít. Správná inkorporace obchodních podmínek do smluvní dokumentace je ovšem v praxi spojena s řadou problémů.

    Obchodní podmínky a právní důsledky nesprávné inkorporace

    Obchodní podmínky lze obecně vymezit jako nepřímá ujednání smlouvy, na která smlouva pouze odkazuje a která zpravidla obsahují stejná ustanovení pro větší počet určitého typu smlouvy, který strana v obchodním styku uzavírá.[1] Aby se obchodní podmínky staly součástí smlouvy, je ovšem nutné je do smlouvy dle požadavků zákona správně inkorporovat (včlenit).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Dle textu zákona lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.[2] Na jedné straně tak posuzujeme, zda byl řádně proveden odkaz na obchodní podmínky, a na druhé straně, zda byly podmínky připojeny nebo zda s nimi byla druhá strana v souladu se zákonem alespoň seznámena.

    Jinými slovy, samotný odkaz na podmínky ve smlouvě pro správnou inkorporaci nepostačuje. Stejně tak není dostatečné ani připojení nebo seznámení s podmínkami, pokud na ně chybí ve smlouvě odkaz. Výjimku představuje pouze případ, kdy je ve smlouvě mezi podnikateli odkaz na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi (např. Mezinárodní pravidla pro výklad dodacích doložek INCOTERMS). V tomto případě postačí dle zákona ve smlouvě mezi podnikateli pouze odkaz.[3]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nesprávná inkorporace obchodních podmínek do smlouvy má pro podnikatele zpravidla fatální následky. Právním následkem a rizikem nesprávné inkorporace je totiž jejich neaplikovatelnost v rámci daného smluvního vztahu. To prakticky znamená, že veškerá práva a povinnosti v podmínkách, jimiž mohou být např. specifikace plnění dle smlouvy, různé sankce apod. nebudou závazné a vůči druhé straně vymahatelné.

    Soudní spory ohledně inkorporace se téměř vždy týkají toho, že se jedna strana domáhá splnění povinnosti dle obchodních podmínek a druhá strana toto s odkazem na nesprávnou inkorporaci odmítá. Je však vhodné doplnit, že v souvislosti s posuzováním aplikace podmínek je třeba provést vždy i posouzení, zda v konkrétním případě byla vůbec uzavřena samotná smlouva, a to zvláště tehdy, pokud podmínky obsahovaly její podstatné náležitosti.[4] Někdy tak může dojít k tomu, že strany nejsou vázány ani právy a povinnostmi v samotné smlouvě. Pro úplnost je vhodné uvést, že tento článek se zabývá výhradně inkorporací obchodních podmínek a jeho předmětem nejsou požadavky na jejich obsah a formu a související rizika v této oblasti.

    Odkaz

    Prvním požadavkem na správnou inkorporaci obchodních podmínek je na ně správně a dostatečně určitě odkázat. Odkaz musí být učiněn přímo ve smlouvě, ve fázi kontraktačního procesu tak musí být zpravidla součástí nabídky na uzavření smlouvy. Podstatu nepřímých ujednání vyjadřuje právě skutečnost, že ve smlouvě postačí připojit odkaz na podmínky a tyto podmínky není nutné zvláště podepisovat.

    Je třeba se vyvarovat případům, kdy podnikatel odkazuje na své obchodní podmínky nikoliv ve smlouvě, ale pouze na webových stránkách nebo pouze na dokumentu, který je jednostranně vyhotoven až po uzavření smlouvy (např. na faktuře). V takových případech nejsou podmínky správně inkorporovány a nestanou se součástí smlouvy.

    Doporučuje se, aby odkaz byl uveden výslovně a v písemné formě. Ústní či konkludentní odkaz je možný, ale podnikatel ho musí být schopen prokázat. K dovození konkludentního odkazu by bylo nutné dospět prostřednictvím standardních pravidel výkladu právního jednání. Typicky k takovému výkladu můžeme dospět u návštěvního řádu sportoviště, kde návštěvníkům musí být zřejmé, že jejich chování bude regulováno určitými pravidly, aniž by byli na návštěvní řád výslovně upozorněni. Je ovšem třeba pamatovat na to, že odkaz musí být vždy písemný v případě, kdy zákon požaduje písemnou formu smlouvy.

    Obsahem odkazu by měl být pro vyloučení všech rizik výslovný odkaz na to, že se obchodní podmínky použijí, a dále i jejich bližší specifikace, zvláště pokud podnikatel používá více verzí. Lze kupříkladu vyjít z následující formulace: Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky [název obchodních podmínek], ze dne [datum]. Samotný odkaz pro správnou inkorporaci však nepostačuje. Jak je uvedeno dále, je vedle odkazu nutné obchodní podmínky k nabídce na uzavření smlouvy připojit nebo s nimi druhou stranu jiným způsobem seznámit.

    Připojení

    Zvláštní formou seznámení s obchodními podmínkami je jejich připojení.[5] Je to právně nejjistější způsob, jak zajistit, že se druhá strana s podmínkami seznámila. Pokud si tak podnikatel přeje vyvarovat se jakýmkoliv rizikům, lze doporučit podmínky jednoduše vytisknout a přiložit je k vlastní smlouvě. Na druhou stranu není přiložení vždy praktický způsob. Zejména u provozů, kde je vysoký počet zákazníků, může být tento postup administrativně náročný, případně s ohledem na manuální přiložení je spojen i s větším rizikem chybovosti.

    Pokud podnikatel z praktických důvodů ale ve smlouvě v listinné podobě odkáže na podmínky uvedené na webových stránkách, nejedná se o připojení, ale musí být splněny i níže uvedené požadavky na řádné seznámení s podmínkami.[6] U smluv uzavíraných online na webových stránkách pro dovození připojení naopak postačí, aby obsah podmínek byl zpřístupněn přímo na dané webové stránce.[7] Pokud by však druhou stranou byl spotřebitel nebo by podmínky nebyly k dispozici přímo na webové stránce (ale např. na jiné webové stránce prostřednictvím „vyskakovacího okna“), je třeba opět splnit i níže uvedené požadavky na řádné seznámení. V případě zasílání návrhu smlouvy e-mailem je připojení splněno zasláním návrhu smlouvy společně s příslušnými obchodními podmínkami.

    Seznámení

    Pokud nelze dovodit připojení obchodních podmínek, je pro řádnou inkorporaci nutné, aby se druhá strana s podmínkami seznámila. Nejde ovšem o požadavek na skutečné seznámení se s jejich obsahem, nýbrž o poskytnutí reálné možnosti se s podmínkami k okamžiku uzavření smlouvy seznámit. Tato možnost musí být posuzována objektivně z pohledu průměrného adresáta.

    Důkazní břemeno tíží toho, kdo se inkorporace obchodních podmínek dovolává. Proto by podnikatel měl strukturovat odkaz na své obchodní podmínky jasným a přehledným způsobem a do smlouvy (nikoliv do podmínek) je vhodné připojit i prohlášení, že se druhá strana s obchodními podmínkami seznámila a souhlasí s nimi.[8]

    U smluv uzavíraných elektronicky podnikatelé používají v praxi různé způsoby. Často se lze setkat s tím, že je požadováno zaškrtnutí nebo jiné označení pole obsahujícího příslušné prohlášení o seznámení se s podmínkami přímo u hypertextového odkazu na znění obchodních podmínek. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu je vhodné, aby podnikatel byl schopen zajistit i důkaz o tom, že podmínky byly při uzavření smlouvy na webových stránkách opravdu k dispozici,[9] a vyloučil tak riziko, že druhá strana bude inkorporaci podmínek nebo jejich obsah v případném sporu zpochybňovat.

    Dále je vhodné upozornit na to, že v právní teorii se objevil názor odmítající řádnou inkorporaci prostřednictvím uvedené praxe s vyznačováním pole o seznámení a souhlasu s podmínkami u hypertextového odkazu na jejich znění ve vztahu ke spotřebitelům, protože takový způsob porušuje ustanovení spotřebitelského práva. Dle tohoto ustanovení uzavírá-li se smlouva za použití elektronických prostředků, poskytne podnikatel spotřebiteli v textové podobě kromě znění smlouvy i znění obchodních podmínek.[10] Jako argument se uvádí, že podnikatel má povinnost spotřebiteli podmínky poskytnout, aniž by to vyžadovalo aktivní jednání na straně spotřebitele.[11]

    Mám za to, že tento názor je problematický. I pokud podmínky nebyly poskytnuty v souladu s příslušným ustanovením (což může být rovněž sporné, protože spotřebitel má možnost si podmínky na webové stránce v dnešní době jednoduše vytisknout nebo uložit),[12] ještě to bez dalšího neznamená, že se s nimi nemohl v konkrétním případě seznámit.[13] Ustanovení ohledně povinnosti poskytnutí obchodních podmínek spotřebiteli v textové podobě by nemělo mít ani rozhodující vliv na (soukromoprávní) vymezení požadavků správné inkorporace, neboť se ve své podstatě jedná o veřejnoprávní normu za účelem ochrany spotřebitele,[14] za jejíž porušení je stanovena veřejnoprávní sankce.[15]

    Je však třeba doplnit, že bližší kritéria pro dovození řádného seznámení se s podmínkami u smluv uzavíraných elektronicky nebyly v soudní praxi doposud dostatečně specifikovány. Pokud si tedy podnikatel přeje vyvarovat se jakýmkoliv rizikům, je doporučeníhodné spotřebiteli podmínky při uzavření smlouvy také zaslat i prostřednictvím e-mailu.

    Další odkazy (řetězení)

    V praxi často dochází také k tomu, že obchodní podmínky samy odkazují na další podmínky. Jedná se např. o odkaz na zvláštní podmínky, ceníky nebo jiné další specifikace. V takovém případě však musí být i na takové další úrovni splněny veškeré požadavky na řádnou inkorporaci, tedy odkaz a připojení či jiné seznámení s podmínkami.[16] Vzhledem k uvedenému důkaznímu břemenu v případě sporů je ovšem právně nejjistějším způsobem uvést všechny odkazy výslovně přímo ve smlouvě tak, aby byly kryty příslušným prohlášením, že se druhá strana se všemi uvedenými podmínkami seznámila.

    Závěr a doporučení

    Aby se obchodní podmínky staly součástí smlouvy, je třeba na ně ve smlouvě odkázat a zároveň je k ní připojit nebo s nimi druhou stranu alespoň seznámit. Právním následkem a rizikem nesprávné inkorporace je zpravidla neaplikovatelnost práv a povinností v obchodních podmínkách v rámci daného smluvního vztahu. Nejčastější pochybení se v praxi objevují v souvislosti s nesprávným odkazem nebo nedostatečným seznámením druhé strany s obsahem podmínek, a to zejména v případě kombinace listinné smlouvy a podmínek v elektronické podobě.

    Podnikateli, který uzavírá smluvní dokumentaci v listinné podobě, lze doporučit obchodní podmínky ke smlouvě přímo připojit. V takovém případě se seznámení s podmínkami dále neposuzuje a podnikatel má zároveň i důkaz o tom, v jakém znění měla druhá strana podmínky k dispozici. Obdobně totéž platí i pro zaslání návrhu smlouvy společně s podmínkami e-mailem.

    Pokud by takový postup byl s ohledem na konkrétní okolnosti pro podnikatele nepraktický, lze ve smlouvě odkázat na podmínky na webových stránkách. V takovém případě je však nutné pečlivě posoudit a zvolit způsob odkazu a zpřístupnění podmínek druhé straně. V každém případě je s ohledem na unesení důkazního břemene doporučeníhodné pořídit důkaz o tom, že podmínky byly při uzavření smlouvy na webových stránkách opravdu k dispozici, a do smlouvy vložit na přehledném místě i prohlášení, že se druhá strana s obchodními podmínkami seznámila a souhlasí s nimi.

    JUDr. Vojtěch Lovětínský, Ph.D., LL.M.,
    advokát

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno

    Růžová 1416/17
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 543 217 520
    e-mail:    office@dolezalpartners.com

     

    [1] Srov. Šilhán, J. Komentář k § 1751, in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, m. č. 1. Srov. Hulmák, M. Komentář k § 1751, in Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, m. č. 5.

    [2] Ustanovení § 1751 odst. 1 ObčZ.

    [3] Ustanovení § 1751 odst. 3 ObčZ.

    [4] Srov. ustanovení § 1725 a § 1726 ObčZ.

    [5] Srov. Hulmák, M. Op. cit. sub 1, m. č. 35.

    [6] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 240/2015.

    [7] Srov. Šilhán, J. Op. cit. sub 1, m. č. 27.

    [8] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 240/2015. „Protože však v daném případě nejde o všeobecné podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi, musí být splněna podmínka, že obchodní podmínky byly stranám známé nebo k návrhu přiložené. Tato podmínka je splněna, neboť žalovaná ve smlouvách prohlásila, že se s obchodními podmínkami seznámila a souhlasí s nimi.“

    [9] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 240/2015. „Na žalobkyni ale samozřejmě leží důkazní břemeno, aby prokázala obsah obchodních podmínek umístěných na webových stránkách […] k datům uzavřených smluv.“

    [10] Srov. § 1827 odst. 2 ObčZ.

    [11] Selucká, M., Veverková, S. Obchodní podmínky ve vztazích B2C. [Systém ASPI]. Nakladatelství Leges [cit. 2023-10-23]. ASPI_ID MN608CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. V této souvislosti je odkazováno na závěry rozsudku SDEU ze dne 5. 7. 2012, Content Services Ltd proti Bundesarbeitskammer, C-49/11, a rozsudku Ústavního soudu ze dne 18.11.2008, sp. zn. I. ÚS 2619/08.

    [12] Z tohoto důvodu není z mého pohledu přesvědčivý odkaz na rozsudek SDEU ze dne 5. 7. 2012, Content Services Ltd proti Bundesarbeitskammer, C-49/11, který se zakládá mj. na jiných skutkových okolnostech, než které jsou obvyklé v dnešní praxi elektronického uzavírání smluv – viz bod 46 rozsudku. Obdobně odkaz na rozsudek Ústavního soudu ze dne 18.11.2008, sp. zn. I. ÚS 2619/08.

    [13] Srov. závěr týkající se obdobné německé úpravy: „Sodann muss der Unternehmer nach § 312i Abs. 1 Nr. 4 BGB dem Kunden bei Vertragsschluss die Möglichkeit verschaffen, die Vertragsbestimmungen einschließlich der Allgemeinen Geschäftsbedingungen bei Vertragsschluss abzurufen (zB durch Wiedergabe des Textes der AGB auf der „Angebotsseite“ oder mittels eines „Links“) und in wiedergabefähiger Form (zB durch Herunterladen) zu speichern.“ Köhler, H. BGB Allgemeiner Teil. 46. vydání. München: C. H. Beck, 2022, str. 126.

    [14] Srov. Hulmák, M. Komentář k § 1827. Op. cit. sub 1, m. č. 19. Srov. např. obdobný § 11 rakouského zákona o e-commerce (E-Commerce-Gesetz – ECG) a text důvodové zprávy k němu: „Die Verpflichtung, die Vertragsbestimmungen und Geschäftsbedingungen zur Verfügung zu stellen, soll am Geltungsgrund der allgemeinen Geschäftsbedingungen nichts ändern. Ein Verstoß gegen die Verpflichtung zur Reproduzierbarkeit der Bedingungen soll also nicht dazu führen, dass diese dem Vertrag nicht zugrunde liegen.“ Dostupné >>> zde.

    [15] Srov. § 24 odst. 17 písm. m) zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. „Prodávající se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 1827 odst. 2 občanského zákoníku neposkytne spotřebiteli v textové podobě znění všeobecných obchodních podmínek.“

    [16] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Vojtěch Lovětínský, Ph.D., LL.M. (Doležal & Partners)
    20. 11. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.