IT právo: SAAS - Je nutné k jeho užití poskytnout smluvní licenci?

Na každém kroku se dnes v oblasti IT setkáváme se zkratkou SaaS (z angl. „software as a service“), volným překladem poskytnutí softwaru jako služby, nikoliv formou klasické licence. Jedná se o jeden z modelů cloud computingu. V tomto cloudovém modelu jeho uživatel neřeší „nákup“ licencí či technického vybavení a často mu může k užití SaaS stačit jen obyčejný webový prohlížeč. Tato cloudová varianta poskytování software je využívána díky své ekonomické výhodnosti zejména mezi menšími a středními firmami, které tak nemusí jednorázově investovat větší množství finančních prostředků pro software na míru nebo nákup dražších on-premise řešení.

Výhodu lze shledat také v častých aktualizacích přinášejících vylepšenou funkčnost řešení, dostupnou technickou podporu poskytovatele, nebo i možnost výběru pouze určitých služeb aplikace a jejich rozsahu.

Software jako takový, ať už v cloudové nebo on-premise verzi, je a nadále zůstává dle právní teorie autorským dílem, tedy výsledkem tvůrčí činnosti nějaké osoby – autora – programátora. Právě tento autor s výjimkami, jako je např. zaměstnanecké dílo, je vykonavatelem majetkových autorských práv k takovému dílu, což mu poskytuje výlučné právo na rozhodování o užívání jeho díla. Jiný subjekt je oprávněn dílo užít pouze na základě autorova oprávnění, které zpravidla uděluje prostřednictvím licence k autorskému dílu. Otázkou pak zůstává, zda i při poskytování software jako služby je nutné poskytnout zákazníkovi k užití této služby licenci.

Reklama

Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Při poskytování software jako služby využívá zákazník v podstatě pouze internetovou aplikaci poskytovatele prostřednictvím počítačové sítě a sdílí ji s ostatními zákazníky poskytovatele, aniž by docházelo k distribuci samotného software, resp. jeho rozmnoženiny, zákazníkovi a jeho následnému užívání zákazníkem. Je tak poskytována pouze služba, ke které licenci udělovat nemusíme, nebo je poskytován a užíván i software ve smyslu ustanovení § 12 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, v platném znění, k jehož užití licenční oprávnění potřebujeme? V praxi se lze setkat s různými přístupy i závěry – i) první přístup tvrdí, že při poskytování SaaS jde vyloženě o poskytování služby a není nutné poskytovat licenci vůbec nebo jen v minimální míře, avšak oproti tomu ii) druhý přístup tvrdí, že ať už je software poskytován v jakékoliv formě, stále zůstává autorským dílem a k jeho užití tak potřebujete nezbytnou licenci a licenční podmínky by měly být součástí každé smlouvy na poskytování SaaS.

S ohledem na skutečnost, že vztah, který vzniká při poskytování SaaS je natolik atypický, nelze na něj striktně aplikovat úpravu některého ze zákonem stanovených smluvních typů, ani užít obvyklá či doposud judikovaná pravidla. Polemika vedená na odborné úrovni již delší dobu zatím nedochází k jednotnému stanovisku, o které by se bylo možné v praxi opřít. Sice zcela souhlasím se závěry, že při poskytování SaaS nedochází výslovně ke zpřístupnění software zákazníkovi, ale jsou mu pouze distribuovány jeho výstupy, avšak díky nejasnému postavení tohoto instrumentu v českém právním řádu zastávám závěr, že licenční ujednání ve smlouvách o poskytování SaaS by mělo být raději vždy obsaženo s ohledem na riziko, že v případě jeho absence by mohl být uživatel v krajním případě obviněn z neoprávněného užití software.

JUDr. Pavla Komendová,
advokátka