Jak žalovat na zaplacení úroků z prodlení

• Před 15. červencem 1994 činily úroky z prodlení (dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 45/1964 Sb., v tehdy platném znění), 3 % ročně; šlo o pevnou sazbu, která nebyla odvozována od žádné sazby České národní banky.
• Od 15. července 1994 do 27. dubna 2005 výše úroků z prodlení činila ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstávala pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila diskontní sazba ČNB.
• Od 28. dubna 2005 do 30. června 2010 výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů.[1] V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla a je (a jde-li o prodlení započaté do 30. 6. 2010 včetně stále bude) výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Procentní sazba úroků se tedy event. měnila, mění a bude měnit vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro první den toho kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo.)
• Od 1. července 2010 výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní respo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.)[2]

Za platnosti a účinnosti nařízení vlády č. 142/1994 Sb. tak byly zavedeny postupně tři rozdílné právní úpravy a mechanismy výpočtu úroků z prodlení. Přitom všechny jsou současně uplatňovány v praxi. Je třeba vzít v potaz, že dlužné částky nejsou v praxi soudně vymáhány bezprostředně poté, co dlužník neplní své povinnosti dobrovolně a ocitne se v prodlení; že nikoliv nevýznamnou dobu trvá nalézací soudní řízení, z něhož (resp. než z něho) vzejde pravomocné a (exekučně) vykonatelné rozhodnutí ukládající dlužníkovi zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení; že další čas uplyne, než jsou dlužné částky – včetně úroků z prodlení – vymáhány exekučně; úroky z prodlení jsou proto vyčíslovány obvykle zpětně – často za časově poměrně vzdálené období.

Přechodná ustanovení novel

S ohledem na to, že byl opakovaně podstatným způsobem změněn mechanismus výpočtu úroků z prodlení, je třeba přesně rozlišovat, kdy k prodlení došlo, a věnovat maximální pozornost přechodným opatřením, aby úroky byly počítány správným způsobem:

• Došlo-li k prodlení s plněním peněžitého dluhu před 15. 7. 1994, řídí se výše úroků z prodlení ode dne 15. 7. 1994 nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v původním znění; [3] výše (procentní sazba) úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.[4]
• Výše úroků z prodlení, k němuž došlo přede dnem 28. 4. 2005, tedy ode dne 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v (původním) znění před 28. dubnem 2005; [5] výše (procentní sazba) úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.
• Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády (novely) č. 163/2005 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010; [6] výše (procentní sazba) úroků z prodlení zprvu použitá pro daný případ prodlení se případně mění.
• Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády (novely) č. 33/2010 Sb., nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 1. 7. 2010; výše (procentní sazba) úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.

Určující – pro výběr správného mechanismu počítání úroků z prodlení - je první den prodlení, nikoliv období trvání (období, kdy trvalo) prodlení. Ostatně to potvrzuje i názor Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí ze dne 5. 4. 2000, spis. zn. 25 Cdo 213/2000 uzavřel: „Pro stanovení výše úroků z prodlení podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. není rozhodující, od kterého data věřitel úroky požaduje, nýbrž den, kdy se dlužník dostal do prodlení.“

Od prvního do posledního dne prodlení

Úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni (splatnosti), kdy (v němž) mělo být nejpozději zaplaceno), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. 8. 2009 uzavřel: „Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“

Při sestavování žalobních návrhů, jakož i v dalším průběhu soudního řízení, je třeba věnovat náležitou pozornost a péči formulaci žalobního petitu (navrhovaného výroku soudu), pokud jde o přiznání (vymáhání) úroků z prodlení. Navrhuji (doporučuji) následující znění požadovaných deklaratorních výroků rozhodnutí soudů (žalobních petitů):

Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) do 27. 4. 2005:

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku …….. Kč s …… % (dvojnásobek diskontní sazby ČNB ke dni, v němž byl žalovaný prvně v prodlení) úroků z prodlení p. a. (ročně) od ………… (první den prodlení žalovaného) do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.“

2. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 27. dubna 2005, od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí."
 
Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010:

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do ............ (poslední den prvního kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 30. 6., 31. 12.) a dále s úroky z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, od ..................(první den následujícího kalendářního pololetí prodlení žalovaného, tj. 1. 1., 1. 7.) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí."

2. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., účinném do 30. 6. 2010, od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí."
 
Při prodlení se zaplacením peněžité částky vzniklém (započatém) od 1. 7. 2010:

1. „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ................ Kč s ......... % (repo sazba ČNB k poslednímu dni kalendářního pololetí,  které předchází kalendářnímu pololetí, v němž byl žalovaný prvně v prodlení, zvýšená o sedm procentních bodů) úroků z prodlení p.a. (ročně) od ................... (první den prodlení žalovaného) do zaplacení; to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí."

2. "Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku .................. Kč s úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. a nařízení vlády č. 33/2010 Sb. od ......... do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí."
 
Lze navíc doporučit před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně specifikovat (konkretizovat) dosavadní – k příslušnému dni dospělé úroky z prodlení konkrétní (vypočtenou) částkou.

Richard W. Fetter

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Příslušný právní předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění) používá termínu (pojmu) „repo sazba“, zatímco ve finanční praxi (a taktéž v dokumentech České národní banky) se užívá výrazu „2T repo sazba“ (limitní sazba pro dvoutýdenní repo operace České národní banky).
[2] Na www.epravo.cz viz např. Novák, R.: 64247. Nová právní úprava zákonných úroků z prodlení >>> zde .
[3] Viz ust. § 3 a 5 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
[4] Z judikatury:
Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2005, spis. zn. 33 Odo 754/2004: „Rozhodnutí, jímž byl k jistině přisouzen úrok z prodlení podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 45/1964 Sb., nepředstavuje překážku věci rozsouzené pro nárok na rozdíl mezi tímto úrokem a úrokem z prodlení z téže jistiny stanoveným podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. za dobu po účinnosti tohoto nařízení.“
[5] Viz ust. čl. II a III nařízení vlády č. 163/2005 Sb.
[6] Viz ust. čl. II a III nařízení vlády č. 33/2010 Sb.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz