Je kritika Vesecké trestným činem?

 

Už 17 let se diskutuje, jaký má být rozsah verbálních, tedy slovem spáchaných trestných činů - pomluvy, útoku na veřejného činitele a státní orgán, výroků proti rase, národnosti, náboženství či ideologii. A jakou ochranu mají orgány a činitelé požívat.
Pár skutkových podstat jsme už zrušili, hanobením státu světové socialistické soustavy počínaje a hanobením prezidenta republiky konče.
K debatě přispěla nyní nepřímo výrokem v ČT 10. května i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Řekla, že tvrdí-li někdo, že Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) odňalo věc obviněného Čunka a přikázalo ji jinam "na politickou objednávku, účelově nebo nezákonně, hraničí to s trestným činem útoku na státní orgán". O trestněprávním postupu kvůli tomu prý ale v současné době neuvažuje. Chce totiž, aby se rychle skončila trestní věc proti obviněnému Čunkovi.
Vypadalo to velkomyslně - jako orel much nelapá a korupčním zajícem se toliko zabývá.
Při slovech "v současné době" mě ale zamrazilo. Promlčecí doba činu, jenž Vesecká označuje za hraničící s trestným činem útoku na státní orgán, je tři roky. A já jsem rozhodnutí NSZ za nezákonné označil. Vesecká mě tak bude držet tři roky v šachu.
Za nestíhání už obviněných lidí byl v roce 1992 souzen Jaroslav Krupauer, do roku 1988 český generální prokurátor. Udržoval je léta v právní nejistotě. V případě Vesecké je to něco jiného, "v současné době", tedy zatím, nestíhá ty, kteří se podle ní možná dopustili trestného činu. Je to ale stejné pohrdání zásadou legality, podle níž musí prokurátor nebo státní zástupce, alespoň v zemích evropského kontinentu, stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozvěděl. Nemůže si vybírat.
Trestného činu útoku na státní orgán se dopustí i ten, kdo hrubě urazí nebo pomluví státní orgán pro výkon jeho pravomoci. Tvrzení, že NSZ rozhodlo nezákonně, není hrubě urážlivé ani pomlouvačné. Ono totiž nezákonné bylo. Už za starého režimu se úspěšně argumentovalo, že kvůli nezákonnosti postupu nejednala instituce jako státní orgán a zákonné ochrany proti urážce nepožívala. To je dnes případ NSZ při jeho rozhodnutí v Čunkově věci.
Pokud někdo z pohledu Vesecké hrubě urazí či pomluví NSZ údajně pro výkon jeho pravomoci, je nutno ho trestně stíhat. Soud by pak přihlédl k nálezu Ústavního soudu z roku 1993, podle něhož NSZ není pod ochranou zákona jako instituce, ochrany požívá jen jeho poslání - činnost zprostředkovávající v demokratické společnosti nerušenou funkci ústavního a právního státu. Účelové odnětí a přikázání Čunkovy věci takovou činností nebylo. Rozsudkem by takový soud pomohl vyjasnit, že NSZ nemůže rozhodovat o všem a Vesecká v něm není suverénní paní.
Postoj Vesecké opět posílil liberální požadavky na zrušení skutkové podstaty verbálního útoku na státní orgán a její ponechání jen pro případy, kdy je to útok násilný nebo kdy je spojen s vyhrožováním násilím.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.