epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 1. 2005
    ID: 30429upozornění pro uživatele

    K možnosti trestněprávní ochrany osoby rozhodce de lege ferenda

    Arbitráž (přesněji řečeno rozhodčí řízení) představuje postup, který lze definovat jako „rozhodování sporů soukromými osobami nebo nestátními rozhodčími institucemi, které jsou oprávněny na základě dotčených právních předpisů předložený spor projednat a rozhodnout.“[1] Jiná definice arbitráž vymezuje jako „dobrovolné postoupení řešení sporu neutrální třetí straně, rozhodcům či rozhodčímu senátu, která vydá po provedeném řízení závazné a vykonatelné rozhodnutí.“[2]

    Arbitráž obecně

    Arbitráž (přesněji řečeno rozhodčí řízení) představuje postup, který lze definovat jako „rozhodování sporů soukromými osobami nebo nestátními rozhodčími institucemi, které jsou oprávněny na základě dotčených právních předpisů předložený spor projednat a rozhodnout.“

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    [1] Jiná definice arbitráž vymezuje jako „dobrovolné postoupení řešení sporu neutrální třetí straně, rozhodcům či rozhodčímu senátu, která vydá po provedeném řízení závazné a vykonatelné rozhodnutí.“
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    [2]

                V České republice je problematika arbitráže řešena zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „ZRŘ“).  Podle § 2 odst. 1 ZRŘ se „strany   mohou dohodnout,  že o  majetkových sporech mezi nimi, s   výjimkou  sporů  vzniklých  v   souvislosti  s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných  prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichž  projednání a  rozhodnutí  by  jinak byla  dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud…“ Předmětem rozhodčího řízení mohou být jen spory ve věcech, ve kterých by strany mohly uzavřít smír (§ 2 odst. 2 ZRŘ). Ustanovení § 28 odst.2 ZRŘ dále stanoví, že rozhodčí nález, který už nelze dále přezkoumat nebo u něhož marně uplynula lhůta k jeho přezkoumání, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.

                Aniž bychom se pro účely tohoto příspěvku blíže zabývali průběhem a různými druhy rozhodčího řízení, můžeme na základě shora uvedeného konstatovat, že rozhodčí řízení provádí jeden či více rozhodců, kteří v majetkovém sporu mezi stranami meritorně rozhodnou rozhodčím nálezem, a tento rozhodčí nález za určitých podmínek nabývá účinků pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně nebo exekučně vykonatelný.

    Teoretické přístupy k otázce právní povahy arbitráže

    Pro účely tohoto příspěvku považuji za nezbytné alespoň rámcově objasnit, jak na povahu činnosti rozhodce, resp. na povahu rozhodčího řízení jako takového, nahlíží současná právní doktrína.

    Zodpovězení otázky po povaze rozhodčího řízení je důležité z toho důvodu, že bez odpovědi na tuto otázku není možné ani vyřešit základní problém, k jehož řešení se tento příspěvek pokouší dospět, a to zda osoba rozhodce při výkonu jeho pravomoci zasluhuje trestněprávní ochrany obdobně jako např. soudce, resp. zda jednání směřující proti řádnému výkonu pravomoci rozhodce útočí na tentýž společenský zájem, který je chráněn prostředky trestního práva v případě, že by k takovému útoku došlo např. vůči řádnému výkonu rozhodovací pravomoci soudce.

    Květoslav Růžička[3] konstatuje, že o vysvětlení právní povahy rozhodčího řízení se právní teoretici pokoušejí již více než 200 let. Nejde tedy patrně o otázku, kterou by bylo možno s konečnou platností zodpovědět. Pro každou z níže uvedených teorií lze argumentovat stejně tak dobře jako proti ní. To, k jaké z nich se ten který právník přikloní, závisí do značné míry na tom, na který dílčí aspekt obsáhlé problematiky rozhodčího řízení položí důraz, a v neposlední řadě též na jeho právním citu.

    Postupem doby se podle Růžičky[4] vytvořily 4 základní teorie (které se navíc ještě různým způsobem vnitřně dělí), a to :

    a)        teorie smluvní,
    b)        jurisdikční teorie,
    c)        smíšená teorie,
    d)        autonomní teorie.

    Dle smluvní teorie je rozhodčí řízení jako celek ve své podstatě smlouvou.

    Jurisdikční teorie vychází z toho, že činnost rozhodce je vykonávána na základě zákona, je rozhodci svěřena zákonem, který rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů aprobuje. Rozhodnutí rozhodce je tedy primárně projevem vůle státu, který rozhodčí řízení zákonem umožnil. Rozhodce se tak nachází při rozhodování pře v pozici soudce.

    Smíšená teorie se zakládá na názoru, že smluvní povahu má jen založení pravomoci rozhodce rozhodčí smlouvou mezi stranami, ale rozhodce, který se své funkce ujme a rozhoduje při, je v pozici soudce a jeho další činnost se už neodvozuje z vůle stran, ale z ustanovení zákona.

    Autonomní teorie klade důraz na chápání rozhodčího řízení v souladu s jeho funkcí v obchodu, avšak nepřináší žádný nový prvek v nahlížení na povahu rozhodčího řízení. 

                Pro účely tohoto příspěvku je podstatné, zda je třeba rozhodčí nález považovat za způsob projevu vůle sporných stran v podobě zvláštního druhu narovnání (strany se v rozhodčí smlouvě dohodnou, že když ohledně určité otázky nebudou schopny dojít ke shodě a sporné otázky vyřešit třeba narovnáním, předloží svůj spor rozhodcům, kteří spor „narovnají“ jakoby v zastoupení stran rozhodčím nálezem, který je pak závazný z téhož důvodu jako smlouva) nebo zda je rozhodčí nález projevem soudní moci státu, byť in concreto delegované rozhodcům na základě rozhodčí smlouvy.

    Rozhoduje tedy rozhodce jako soukromá osoba zmocněná k tomu stranami (a jeho moc se odvozuje od soukromé vůle stran určit touto cestou osud svých majetkových práv) nebo jako osoba, na kterou na základě projevu vůle stran v rozhodčí smlouvě přešla v konkrétním případě moc státu rozhodnout majetkový spor mezi stranami?

    Směřuje tedy útok proti činnosti rozhodce proti společenskému zájmu na ochraně svobody vytváření soukromé vůle anebo spíše proti společenskému zájmu na ochraně řádného výkonu soudní moci?

    Pokud bychom přisvědčili prvé alternativě (tj. v podstatě teorii smluvní), pak by ke zvýšené ochraně osoby rozhodce nebyl žádný zřetele hodný důvod, neboť vytváření soukromé vůle je (resp. mělo by být) chráněno u všech osob stejnou měrou, a nesnášelo by se s principem rovnosti, pokud by soukromá vůle vytvářená cestou arbitráže požívala vyšší právní ochrany oproti soukromé vůli vytvářené bez ingerence rozhodce.

    Pokud se však přikloníme ke druhé alternativě, pak tu důvod ke zvýšené právní ochraně nepochybně je a spočívá v tom, že rozhodce rozhodováním v konkrétním případě vlastně vykonává veřejnou (soudní) moc, jejíž nerušený výkon je třeba chránit s ohledem na její specifickou povahu (a to obdobnými prostředky jako je tomu při výkonu soudní moci obecným soudem).

    Podle mého názoru je pro řešení této otázky klíčový pojem „pravomoc“. Osoby, které realizují svým jednáním svou vlastní (nebo v případě zastoupení i cizí) soukromou vůli, nevykonávají tím pravomoc. Pravomocí se rozumí „meze možnosti chování, tj. oprávnění soudů a jiných státních orgánů a orgánů územní samosprávy…“[5], „způsobilost k veřejnoprávním aktům“[6], případně „oprávnění orgánu vykonávat veřejnou moc“[7]. Definic pojmu „pravomoc“ existuje celá řada, nicméně jejich společným znakem je vždy to, že se pravomoc vymezuje ve vztahu k působení orgánů vykonávajících veřejnou moc. Vykonává-li někdo pravomoc, vykonává tím vždy veřejnou moc. Podle mého názoru neexistuje případ, kdy by soukromá osoba vykonávala nějakou činnost v soukromém zájmu na základě soukromého pověření a vykonávala by tím pravomoc. (např. valná hromada s.r.o. nemá pravomoc, ale působnost - § 125 ObchZ). Stručně vyjádřeno : soukromé osoby nemají pravomoc.

    Pokud však ZRŘ na více místech hovoří o pravomoci rozhodce (§ 15, § 16), je nutno připustit, že rozhodce je pravomocí nadán. Pak se však nabízí otázka, jakým způsobem dochází k tomu, že rozhodce jako soukromá osoba tuto pravomoc nabude. Nemůže k tomu dojít na základě jakéhokoliv právního úkonu stran (např. rozhodčí smlouvy - protože strany jsou rovněž soukromými osobami, pravomocí nedisponují a nemohou ji tedy na rozhodce ani delegovat[8]). Pravomoc může být na rozhodce delegována jen takovým subjektem, který je pravomocí vybaven. A tímto subjektem nemůže být nikdo jiný než stát, který je nositelem soudní moci.

    Stát rozhoduje o tom, jaký systém výkonu soudní moci zvolí. Soudní moc zpravidla vykonávají nezávislé obecné soudy. Zákonodárce však naznal, že v případech, kdy předmětem rozhodování soudní moci má být spor o záležitostech, o kterých se účastníci právního vztahu za normálních okolností mohou volně dohodnout bez ingerence státu a jehož rozhodnutí se zásadně nedotýká jiných zájmů než právě zájmů účastníků tohoto právního vztahu[9], může být výkon soudní moci (který je výkonem pravomoci, neboť soudní moc je mocí veřejnou) svěřen soukromým osobám (rozhodcům), pokud o to projeví strany právního vztahu zájem a tento zájem kvalifikovaným způsobem projeví rozhodčí smlouvou. Pro ten případ přiznal stát zákonem rozhodcům právo závazně rozhodnout předložený spor, a skrze ně tím uskutečňuje svoji soudní moc. Ani v tomto případě však soudní moc ze státu nepřechází ani na okamžik na rozhodce, stát (zákonem) pouze v konkrétním případě umožňuje, aby ji namísto řádného soudce vykonal rozhodce, kterého tím strany pověřily.



    [1] Růžička K.: Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, 1. vydání, Dobrá Voda ,2003, str.18;
    [2] Rozehnalová N.: Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, ASPI, 2002, str. 32
    [3] dílo cit. v pozn.1), str. 20n
    [4] tamtéž
    [5] Knapp V.: Teorie práva, C.H.Beck, 1995, str. 197
    [6] Boguszak J., Čapek J.: Teorie práva, Codex Bohemia, 1997, str. 106
    [7] Hendrych D. a kol.: Správní právo-obecná část, 5.vydání, C.H.Beck, 2003, str. 393
    [8] Nemo ad alium plus iuris transferre potest quam ipse habet.
    [9] z toho důvodu ZRŘ připouští  rozhodčí řízení jen ve věcech, ve kterých mohou strany uzavřít smír; jen takové spory jsou tzv. arbitrabilní; v jiných věcech, ve kterých je předmětem sporu záležitost, jejíž řešení má důsledky i pro jiné osoby než účastníky právního vztahu, není možné rozhodování svěřit arbitráži a věc musí být rozhodnuta státním soudem, jehož pravomoci jsou (zásadně) podrobeny všechny osoby



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Jan Sklenář
    17. 1. 2005

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.