K některým náležitostem znaleckého posudku vyžadovaným podle obchodního zákoníku v porovnání s novou právní úpravou obsaženou v zákoně o obchodních korporacích

Jazykovým výkladem použitého výrazu „způsoby“ ocenění pak je teorií i praxí dovozováno, že znalec musí použít nejméně dva způsoby ocenění[3].

V praxi tak je možné narazit na případy, kdy znalec při vypracování znaleckého posudku vezme v úvahu všechny běžně používané metody pro stanovení tržní hodnoty oceňovaného majetku, tyto metody ve znaleckém posudku popíše, s ohledem na druh a stav majetku vybere metodu dle svého názoru nejlépe (a někdy rovněž jedinou) použitelnou a odůvodní, proč nepoužívá metody jiné (např. metodu porovnávací nepoužije z důvodu nedostatečné databáze realizovaných či inzerovaných realitních obchodů majetku stejné či obdobné kategorie v místě v relevantním období), přičemž následně je takovýto znalecký posudek soudy odmítnut s odůvodněním, že neobsahuje více způsobů ocenění a není tak zpracován v souladu se zákonem. Důsledkem formalistického přístupu některých soudů je skutečnost, že přestože by měl znalec logicky používat vždy s ohledem na konkrétní případ metody ocenění vhodné a odůvodněné, je nucen určovat cenu majetku pomocí alespoň dvou metod oceňování i v případech, kdy za vhodnou považuje metodu pouze jednu a druhé použité metodě nepřiloží nakonec vůbec žádný význam.

Požadavek na uvedení více způsobů ocenění je pak některými soudy extenzivním výkladem vztahován i na posudky zpracovávané dle ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, který stanoví povinnost ocenit posudkem znalce jmenovaného soudem „majetek, který nabývá společnost nebo jí ovládaná osoba od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo v případě, že na tyto osoby úplatně převádí majetek této hodnoty. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst. 3.“ Přestože v ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku není odkaz na ustanovení § 59 odst. 4 obchodního zákoníku, některé soudy toto ustanovení obsahující požadavek na vícero způsobů ocenění přesto na takto zpracované posudky vztahují a vyžadují i v těchto případech, aby znalecký posudek obsahoval alespoň dvě metody ocenění.

Požadavek zakotvený v ustanovení § 59 odst. 4 obchodního zákoníku přitom vychází z ustanovení čl. 10 dnes již zrušené tzv. Druhé směrnice (77/91/EHS), která se však obdobně jako směrnice ji nahrazující (2012/30/EU) závazně vztahovala pouze na akciové společnosti.

Oproti stávající právní úpravě zákon o obchodních korporacích již upravuje ocenění nepeněžitých vkladů zvlášť pro společnost s ručením omezeným a zvlášť pro akciovou společnost. Zatímco v případě akciové společnosti dle ustanovení § 251 odst. 2 posudek znalce oceňujícího nepeněžitý vklad musí stále mimo jiné obsahovat i použité způsoby ocenění, tak v případě společnosti s ručením omezeným již v souladu s ustanovením § 143 odst. 3 zákona o obchodních korporacích platí, že posudek znalce oceňující nepeněžitý vklad do společnosti obsahuje mimo jiné použité metody ocenění nebo metodu ocenění.

Je tedy zřejmé, že s účinností zákona o obchodních korporacích bude v případě oceňování nepeněžitých vkladů do společnosti s ručením omezeným možné vypracovávat rovněž posudky obsahující pouze jednu metodu ocenění a přísnější požadavek na alespoň dvě metody ocenění zůstane pouze pro případy oceňování nepeněžitých vkladů do akciové společnosti. V budoucnu tak již nebude důvod ustanovení vyžadující vícero způsobů ocenění vztahovat extenzivním výkladem automaticky na další případy, u kterých zákon výslovně tuto podmínku nestanoví.

Domnívám se, že se jedná o krok správným směrem, kterým bude alespoň částečně odstraněna současná rigidita právní úpravy, která v některých případech vede k nesmyslným požadavkům na splnění formálních náležitostí znaleckých posudků.

Mgr. Dita Zimmermannová,
advokátka

Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK

Nad Petruskou 63/1
120 00  Praha 2

Tel.:  +420 224 409 920
email: vitek@akev.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] ustanovení § 59 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
[2] ustanovení § 256 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů
[3] Petr Kuhn, Ivana Štenglová, Irena Bílá, Bohumil Havel, a kolektiv. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, 1.vydání, 2010, s. 772

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz