K novele zákona o ochraně hospodářské soutěže

Novela není ryze implementační, tj. její přijetí není odůvodněnou potřebou implementovat do českého právního řádu požadavky evropských směrnic. Hlavním důvodem je dle předkladatele zejména stávající situace, kdy zákon o ochraně hospodářské soutěže není v souladu s novou právním úpravou soukromého práva v podobě nového občanského zákoníku. Tento nesoulad je především terminologický.

Kromě nápravy uvedeného terminologického nesouladu, Novela upravuje zejména následující okruhy současné právní úpravy:

• dozor nad protisoutěžním jednáním orgánů veřejné správy;
• úprava zjednodušeného řízení o spojení soutěžitelů;
• režim dokumentů obsahujících obchodní, bankovní nebo jiným obdobným způsobem chráněné tajemství a jinak citlivých dokumentů;
• mezinárodní spolupráci soutěžních úřadů;
• přezkum zákonnosti postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) při šetření na místě
  

K dozoru nad protisoutěžním jednáním orgánů veřejné správy

Možnost postihovat za protisoutěžní jednání i úřady veřejné správy byla do zákona o ochraně hospodářské soutěže vložena prostřednictvím ustanovení § 19a[3]. Aktuální Novela nově doplňuje demonstrativní výčet jednání úřadů veřejné správy, které mohou hospodářskou soutěž narušit, když jde o následující druhy jednání: (i) zvýhodnění určitého soutěžitele nebo skupiny soutěžitelů; (ii) vyloučení určitého soutěžitele nebo skupiny soutěžitelů z hospodářské soutěže; nebo (iii) vyloučení soutěže na relevantním trhu. Základním předpokladem aplikace daného ustanovení je skutečnost, že při takovém závadném jednání úřad vystupuje v rámci výkonu veřejné moci a toto jednání není jinak ospravedlnitelné.

Novela naopak výslovně stanoví, že dozoru Úřadu nepodléhá činnost úřadu veřejné správy, která je prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního či daňového řádu nebo která představuje poskytování veřejné podpory, a to včetně podpory malého rozsahu.

Novela rovněž upravuje oprávnění Úřadu provést v rámci šetření příslušného porušení i standardní „vyšetřovací“ úkony, včetně šetření na místě – tzn. v prostorách dotyčného úřadu, a rovněž umožňuje s takovým orgánem uzavřít tzv. narovnání, v rámci kterého se úřad ke spáchání deliktu přizná výměnou za snížení ukládané sankce ze strany Úřadu.

K úpravě zjednodušeného řízení o povolení spojení

V rámci zjednodušeného řízení o povolení spojení mohou obecně nastat tři situace: (i) spojení vůbec nepodléhá povolení Úřadu; (ii) spojení sice podléhá povolení, ale toto nebude mít za následek podstatné porušení soutěže, a proto Úřad vydá rozhodnutí, kterým spojení povolí; anebo (iii) spojení podléhá povolení a může znamenat podstatné porušení soutěže, a proto Úřad vyzve navrhovatele k podání úplného návrhu.

Dosavadní úprava nereflektovala situaci ad (i), když Úřad nebyl oprávněn v takovém případě vydat rozhodnutí stanovující, že spojení nepodléhá povolení. Novela tuto situaci napravuje. Novela dále zakotvuje právo Úřadu vyžádat si od navrhovatele, stejně jako v případě standardního řízení o povolení spojení, další skutečnosti či důkazy nezbytné pro vydání rozhodnutí. Doba od doručení takové výzvy do doby, kdy účastník tuto povinnost splní, se nebude započítávat do lhůty 20 dní, která je pro vydání rozhodnutí ve zjednodušeném řízení stanovena.

K režimu dokumentů obsahujících obchodní, bankovní nebo jiným obdobným způsobem chráněné tajemství a jinak citlivých dokumentů

Novela s sebou přináší i prolomení dosavadního přístupu Úřadu spočívajícího v nezpřístupňování informací tvořících obchodní tajemství ve spisu. Změna se dotkne výlučně správních řízení vedených o základních protisoutěžních deliktech (tj. kartelové dohody, zneužití dominantního postavení a narušení soutěže orgánem veřejné správy). Účastník řízení bude oprávněn nahlížet i do těch částí spisu, které budou obsahovat obchodní tajemství, a to ve fázi řízení po sdělení výhrad. Účastník bude přitom seznámen s následky porušení povinnosti mlčenlivosti a o jeho poučení bude sepsán protokol. Účastník však nebude oprávněn činit si výpisy či kopie spisu nebo jeho části. Třetí osoby pak nadále nebudou oprávněny nahlížet do částí spisu obsahujících obchodní tajemství.

Mezinárodní spolupráce soutěžních úřadů

Na základě Novely bude připuštěna výměna informací a podkladů mezi soutěžními úřady, a to na základě uzavřené mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. Bude-li v žádajícím státě zajištěna stejná ochrana informací jako v České republice, připouští se i předání informací, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství.

I když výměnu informací mezi soutěžními úřady upravují již přímo aplikovatelné evropské předpisy[4], uvedené ustanovení jejich úpravu zcela nekopíruje, když se vztahuje i na situace, kde není dán unijní prvek (a tudíž se evropské přepisy na danou věc neaplikují). Jde o případ, kdy soutěžní úřady v různých státech prošetřují samostatně případy, kdy totožní soutěžitelé porušují soutěžní právo s negativními dopady na územích těchto různých států, avšak unijní prvek není naplněn. Nová úprava tak má zajistit výměnu informací mezi těmito úřady a tím přispět k efektivnímu prosazování soutěžního práva v jednotlivých státech.

K přezkumu zákonnosti postupu Úřadu při šetření na místě

V reakci na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva[5] se do zákona na ochranu hospodářské soutěže Novelou vkládá možnost přezkoumat zákonnost postupu Úřadu při šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitelů v soudním řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a následujících soudního řádu správního[6].

Podle dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu správního[7] bylo možné podat shora uvedenou tzv. zásahovou žalobu pouze proti šetření, které proběhlo mimo rámec správního řízení, avšak ne proti šetření, jež proběhlo v rámci takového řádně zahájeného řízení. V takovém případě bylo možné domáhat se přezkumu jen v rámci žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 soudního řádu správního[8]. Tuto ochranu však Evropský soud pro lidská práva shledal jako nedostatečnou.

Uvedená úprava proto zakotvuje použitelnost tzv. zásahové žaloby proti místnímu šetření ÚOHS i v rámci správního řízení, kdy soud bude moci přezkoumat nejen, zda byly splněny podmínky pro zahájení místního šetření, ale i samotný průběh šetření.

Závěr

Nad rámec uvedených otázek Novela rovněž mění a doplňuje některé převážně procesní přestupky a správní delikty a sankce za tato porušení a rovněž doplňuje správní delikty spáchané orgány veřejné správy. Novela však nemění sankce za hlavní protisoutěžní delikty.

Vzhledem k fázi legislativního procesu, ve kterém se daná Novela aktuální nachází, není v současné době možné předjímat, zda bude návrh finálně schválen, případně v jakém znění.

Stejně tak prozatím není navrhováno datum případné účinnosti Novely.




JUDr. Jaromír Bečička,
advokát


Glatzová & Co., s.r.o.

Betlémský palác
Husova 5
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 224 401 440
Fax:    +420 224 248 701
e-mail:    office@glatzova.com



------------------------------------------
[1] Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
[2] Jde o sněmovní tisk č. 702.
[3] A to na základě novelizace zákonem č. 360/2012 Sb.
[4] Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16.12.2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82.
[5] Rozsudek ve věci Delta pekárny a.s. proti České republice ze dne 2. října 2014.
[6] Zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění.
[7] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. září 2011, č.j. 5 Aps 4/2011-326.
[8] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. února 2014, č.j. 7 Aps 2/2013-35.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz