epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 7. 2021
    ID: 113278upozornění pro uživatele

    K odstoupení od smlouvy při nedodržení lhůty „bez zbytečného odkladu“

    Lhůta „bez zbytečného odkladu“ je lhůtou neurčitou. Jedná se o pojem, který je využíván v předpisech veřejného i soukromého práva, avšak není nikde definován. V občanském zákoníku se objevuje téměř dvěstěkrát, ale co si pod tímto pojmem představit? Jedná se o dny, týdny, či měsíce? Jaké jsou následky nedodržení této lhůty při odstoupení od smlouvy?

    Připomenutí problematiky odstoupení od smlouvy ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ přináší Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 ICdo 81/2019 ze dne 25. února 2021 o dovolání proti rozsudku odvolacího soudu – Vrchního soudu v Praze (dále jen „Rozhodnutí“).

    Prodávající a kupující (dále i jako dlužník) uzavřeli rámcovou kupní smlouvu s výhradou vlastnického práva, na jejímž základě byly uzavřeny dílčí kupní smlouvy. Kupující byl v prodlení se zaplacením kupní ceny a prodávající tak od dílčích kupních smluv odstoupil. Následně bylo ve věci dlužníka zahájeno insolvenční řízení, rozhodnuto o jeho úpadku a zboží z kupních smluv („sporné věci“) bylo zahrnuto do majetkové podstaty dlužníka. Prodávající-žalobce se domáhal u insolvenčního soudu vyloučení zboží z majetkové podstaty dlužníka. Insolvenční soud však tuto žalobu zamítl a dovodil, že insolvenční správkyně zahrnula sporné věci do majetkové podstaty dlužníka po právu. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací však rozsudek insolvenčního soudu změnil tak, že se sporné věci vylučují z majetkové podstaty dlužníka. Insolvenční správkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu podala dovolání.   

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V Rozhodnutí se Nejvyšší soud zabývá mimo jiné odstoupením prodávajícího od dílčích kupních smluv. Rámcová kupní smlouva obsahovala ujednání smluvních stran, podle kterého podstatné porušení povinnosti kterékoli smluvní strany opravňuje druhou stranu k odstoupení od smlouvy. Smluvní strana je dle rámcové smlouvy oprávněna odstoupit od smlouvy v případech stanovených smlouvou a dále též v případě opakovaného prodlení s úhradou fakturovaných částek převyšujícího 30 dnů či pokud proti druhé straně bylo zahájeno insolvenční řízení. Kupní ceny sporných věcí byly splatné od 1.července do 19. července 2016. Insolvenční řízení proti dlužníkovi bylo zahájeno 3. srpna 2016 a o úpadku dlužníka insolvenční soud rozhodl 3. listopadu 2016. Prodávající-žalobce odstoupil od kupních smluv přípisem ze dne 4. ledna 2017 doručeným dlužníku 5. ledna 2017. Odvolací soud toto odstoupení považoval za včasné a v souladu s ujednáním v rámcové smlouvě, protože si smluvní strany dohodly předpoklady pro odstoupení odchylně od zákonné úpravy, aniž by si stanovily podmínku „bez zbytečného odkladu“.

    Nejvyšší soud v dovolání připomíná, že lhůta „bez zbytečného odkladu“ je určena ke splnění povinnosti nebo uskutečnění právního úkonu či jiného projevu. Tato lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Podstatu lhůty vymezuje již její slovní vyjádření a z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že „jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“[1]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nejvyšší soud také v Rozhodnutí potvrdil, že jeho závěry formulované při výkladu ustanovení § 345, § 346 a § 350 zákona 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“) se uplatí i v právních poměrech právní úpravy odstoupení od smlouvy účinné od 1. ledna 2014 a je tedy možné spoléhat na výklad tohoto pojmu před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).

    Výklad lhůty „bez zbytečného odkladu“

    Pro lepší představu o tom, jak dlouhá může být lhůta „bez zbytečného odkladu“ je třeba mimo Rozhodnutí, jež je hlavním předmětem tohoto článku, nahlédnout do dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu. Například v rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, ze dne 10. prosince 2013 Nejvyšší soud specifikoval, že při výkladu pojmu „bez zbytečného odkladu“ se může jednat o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku. V tomto případě Nejvyšší soud rozhodl, že odvolací soud, který bezodkladnost jednání žalobce směřující k odstoupení od smlouvy blíže nezkoumal a spokojil se pouze s odůvodněním, že v poměru k době trvání smluvního vztahu považuje dobu téměř dvou měsíců za lhůtu bez zbytečného odkladu, odporuje samotné podstatě lhůty. Pro dodržení lhůty bez zbytečného dokladu totiž není rozhodující trvání závazkového vztahu, ale bezodkladné jednání účastníka, které směřuje k odstoupení od smlouvy.

    V rozsudku ze dne 30. července 2015, sp. zn. 30 Cdo 530/2014 zase Nejvyšší soud konstatoval, jak již bylo zmíněno výše, že lhůta bez zbytečného odkladu přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba konat, což však nemusí nutně znamenat, že je třeba konat ihned. Na druhou stranu u jakéhokoliv odkladu konání, který nastane, je třeba vždy v každém jednotlivém případě zjistit, zda se nejedná o odklad zbytečný, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Dále je třeba dodat, že v praxi je nutno tento pojem vykládat také podle konkrétního případu v závislosti od účelu, kterého chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout.[2]

    Zřejmě nebude překvapením, že za dodržení lhůty bez zbytečného odkladu nemůže být považováno ani odstoupení prodávajícího od smlouvy o prodeji akcií společnosti pro její podstatné porušení po více než devíti měsících od uzavření smlouvy[3]. Naopak Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 25. dubna 2016, č.j. 15 Co 285/2018‑121 určil s přihlédnutím ke všem okolnostem případu lhůtu k odstoupení bez zbytečného odkladu od smlouvy o dílo z důvodu prodlení s dokončením díla na pět pracovních dnů.[4]

    Pokud se na moment odkloníme od výkladu lhůty v souvislosti s odstoupením od smlouvy a podíváme se na její výklad v jiných případech, můžeme dojít k názoru, že výše zmíněné závěry ohledně posuzování délky lhůty budou obdobné. V usnesení ze dne 22. září 2015, sp. zn 29 Cdo 2970/2013, které se týkalo výplaty vypořádacího podílu společníka, se Nejvyšší soud vyjádřil k tomu, že při posuzování doby trvání lhůty je třeba v každém konkrétním případě zkoumat, zda byly bezodkladně využity všechny možnosti pro splnění povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Dle Nejvyššího soudu má jít zásadně o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů. Nejvyšší soud tak nesdílel názor odvolacího soudu, podle kterého bylo možné v poměrech projednávané věci za dobu bez zbytečného odkladu uvedenou v § 150 odst. 3 obchodního zákoníku považovat jeden měsíc po přijetí rozhodnutí jediného společníka o snížení základního kapitálu.

    Další rozhodnutí, kde se soud vyjadřoval k délce lhůty „bez zbytečného odkladu“, se týkalo dodržení povinnosti držitele cestovního dokladu odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání. Za splnění povinnosti je možné považovat vrácení cestovního dokladu ve lhůtě několika dnů, maximálně týdnů.[5]

    Přijetí návrhu dohody o rozvázání pracovního poměru ve lhůtě 39 dnů vzhledem k povaze navrhované dohody také neodpovídá požadavku na jednání bez zbytečného dokladu, i kdyby o akceptaci musel výlučně rozhodovat statutární orgán společnosti.[6]

    Lhůtu bez zbytečného odkladu je tedy nutné posuzovat v kontextu dané situace a vždy bude záviset na okolnostech daného závazkového vztahu, složitosti, charakteru plnění, ale i zavedené praxi mezi stranami či v daném oboru. „Je nicméně především v zájmu oprávněného, který má v úmyslu právo odstoupit od smlouvy využít, aby lhůtu dodržel a jeho postup tak nebyl zbytečně zpochybněn.“[7]

    Následky nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu

    Po krátkém exkurzu do rozhodovací praxe soudů se vracím zpět k Rozhodnutí. Nejvyšší soud potvrdil stávající závěry a konstatoval, že „nedodržení lhůty „bez zbytečného odkladu“ pro odstoupení z důvodu podstatného porušení smluvní povinnosti (§ 345 odst. 1 obchodního zákoníku) a absence určení dodatečné přiměřené lhůty k plnění pro odstoupení z důvodu nepodstatného porušení smluvní povinnosti, má za následek jen to, že prodlení lze hodnotit (jen) jako nepodstatné porušení smluvní povinnosti a že účinky odstoupení od smlouvy nastávají teprve po marném uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, jež měla být poskytnuta k plnění povinnosti“[8].

    Nejvyšší soud promítl tento závěr do poměrů projednávané věci a dovodil, že pokud žalobce odstoupil od kupních smluv „pro prodlení dlužníka s placením kupních cen přípisem ze dne 4.ledna 2017, tj. v době, kdy byl dlužník stále v prodlení s placením kupních cen (a před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem), byly tím s účinky od počátku zrušeny i kupní smlouvy, na jejichž základě dodal žalobce dlužníku sporné věci (§ 2004 odst. 1 občanského zákoníku)“[9]. Nejvyšší soud proto v této souvislosti nepovažoval za významné, zda „žalobce od kupních smluv odstoupil ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ poté, co se o prodlení dozvěděl (§ 1977 o. z.). I odstoupení od kupních smluv po marném uplynutí této lhůty (při trvajícím prodlení dlužníka s placením kupních cen) totiž vyvolalo právní následky předvídané ustanovením § 2004 odst. 1 o.z“[10], které stanoví, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

    Závěr

    Obecně lze říct, že právo odstoupit od smlouvy nezaniká, pokud strana smlouvy nevyužije možnost odstoupit od smlouvy „bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení oprávněná strana dozvěděla“ ve smyslu § 1977 občanského zákoníku. Pokud prodlení zakládá nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Pokud věřitel poskytne dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění nebo dokonce neposkytne-li žádnou dodatečnou lhůtu, nastávají účinky odstoupení od smlouvy teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená.

    Odstoupit od smlouvy je možné také dle § 2003 odst. 2 občanského zákoníku „tedy obecného ustanovení dopadajícího právě na situaci, kdy strana, která mohla od smlouvy odstoupit pro (jakékoliv) podstatné porušení smluvní povinnosti, tohoto práva nevyužila. Uvedené ustanovení je třeba vykládat tak, že oprávněná strana, která neodstoupila pro podstatné porušení smluvní povinnosti (např. dle § 1977 ObčZ či obecného § 2002 ObčZ), může i později od smlouvy odstoupit pro „obdobné jednání druhé strany“, přičemž za takové „obdobné jednání“ se považuje opakované (další) porušení stejné povinnosti nebo porušení povinnosti jiné.“[11]


    Mgr. Ing. Jitka Hendrychová

     

    Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář

    Florentinum
    Na Florenci 15
    110 00 Praha 1

    Tel.:       +420 225 385 333
    Fax:       +420 225 385 444
    e-mail:    wl@weinholdlegal.com

     

    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.2.2021, sp. zn. 29 ICdo 81/2019.

    [2] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013, Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.3.2020, sp.zn. 33 Cdo 3460/2019.

    [3] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 2. 2007, sp. zn. 29 Odo 1237/2005.

    [4] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.3.2020, sp. zn. 33 Cdo 3460/2019.

    [5] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20.11.2008, sp. zn. 6 As 1/2008-48.

    [6] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.6.2008, sp. zn. 21 Cdo 2869/2007.

    [7] ŠILHÁN, Josef. § 2002 [Odstoupení při podstatném porušení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1197.

    [8] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.2.2021, sp. zn. 29 ICdo 81/2019.

    [9] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.2.2021, sp. zn. 29 ICdo 81/2019.

    [10] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.2.2021, sp. zn. 29 ICdo 81/2019.

    [11] Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 102/2019, ze dne 11. 7. 2019.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Jitka Hendrychová (Weinhold Legal)
    9. 7. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.