K otázce obrany proti nesprávnému postupu zadavatele u veřejných zakázek malého rozsahu
Ačkoliv je zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), veřejná zakázka malého rozsahu výslovně definována, při jejím zadávání se postupy dle tohoto zákona zpravidla neuplatní. V daném případě zákon ponechává volbu úpravy zadávacího procesu ohledně veřejné zakázky malého rozsahu na zadavateli, který zpravidla působnost zákona o zadávání veřejných zakázek vyloučí. S tímto postupem je přitom spojena i řada důsledků, která pro účastníky zadávacího řízení představuje určité zhoršení jejich postavení, především co se týče možností obrany proti nesprávnému postupu zadavatele.
Pod veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek spadají veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2.000.000 Kč, nebo na stavební práce částce 6.000.000 Kč. Z hlediska obrany proti nesprávnému postupu zadavatele je režim veřejných zakázek malého rozsahu oproti ostatním veřejným zakázkám značně omezen.
Zákon o zadávání veřejných zakázek v § 241 poskytuje dodavateli možnost podat námitky proti postupu zadavatele, kdy stanoví, že „námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).“ Podlimitní veřejné zakázky jsou přitom definovány § 26 zákona o zadávání veřejných zakázek jako veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosahuje hodnoty nadlimitní veřejné zakázky a zároveň přesahuje předpokládané hodnoty stanovené pro veřejné zakázky malého rozsahu. Z toho vyplývá, že se veřejné zakázky malého rozsahu neřadí pod podlimitní veřejné zakázky. Jelikož nespadají ani pod jiné druhy veřejných zakázek uvedených v § 241 zákona o zadávání veřejných zakázek, nemůže dodavatel podat námitky podle tohoto ustanovení.[1] To potvrzuje i návrh novely tohoto zákona, sněmovní tisk č. 1099/0, který se pokouší vyjasnit interpretační nedostatky, když nově § 241 zní: „Námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen "stěžovatel"). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu...“
Další možností obrany je podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zákon o zadávání veřejných zakázek v § 248 stanoví, že „Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncesí s výjimkou koncesí malého rozsahu a pro zvláštní postupy podle části šesté…“ Veřejné zakázky malého rozsahu ve výčtu opět scházejí. Nejvyšší správní soud však ve svém rozsudku možnost podání podnětu ke kontrole k Úřadu i v rámci zakázky malého rozsahu připustil.[2] Ačkoliv se rozsudek vztahoval k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinnému do roku 2016, lze z něj odvodit tendenci posuzování této záležitostí ze strany Nejvyššího správního soudu. Věcná příslušnost Úřadu je však dle Nejvyššího správního soudu v těchto případech omezena výlučně na posouzení dodržení zásad podle § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek, kterými jsou zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jelikož zadavatel nemusí zadávat zakázky malého rozsahu v zadávacím řízení, kontrole budou zakázky podléhat pouze, rozhodne-li se zadavatel dobrovolně se podřídit zákonnému režimu zadávání.[3]
Mezi zásady podle § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek patří například zásada transparentnosti, jenž spočívá v zárukách publicity a kontroly nestrannosti průběhu zadávacího řízení poskytovaných všem potenciálním uchazečům. K jejímu porušení dojde dle Nejvyššího správního soudu tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Podmínkou dodržení zásady transparentnosti je tedy vedení zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný.[4] V případě zakázek, které nejsou zcela bagatelní, lze tuto zásadu dodržet například přijetím interní směrnice upravující jejich zadávání, neformálním poptáním u několika dodavatelů, za pomoci průzkumu trhu či zveřejněním veřejné zakázky před jejím zadáním.
Opomenout nelze ani Interpretační sdělení Komise o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek (2006/C 179/02), neboť veřejné zakázky malého rozsahu mohou mít dopad na obchodování v rámci Evropské unie. Ačkoliv se jedná o soft-law, dle Nejvyššího správního soudu má svou váhu při interpretaci právních předpisů implementujících tyto požadavky vyplývající z práva Evropské unie v českém právním řádu.[5] V neposlední řadě zakázky malého rozsahu podléhají kontrole ze strany dotačních orgánů nebo Nejvyššího kontrolního úřadu.[6]
S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti tak lze konstatovat, že sám zákon o zadávání veřejných zakázek plnohodnotnou možnost obrany, jakou jsou např. výše předestřené námitky, neúspěšným účastníkům řízení o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu neposkytuje, přičemž je jen otázkou, zda se v dané oblasti do budoucna něco změní.
JUDr. David Řezníček, LL.M., Ph.D.,
advokát
[1] KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. § 241 [Podání námitek]. In: KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 846–847, marg. č. 7.
[2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2017, č. j. 9 As 195/2015-68.
[3] PRÁŠEK, Petr, KAKRDA, Martin. Veřejné zakázky malého rozsahu - 3 Specifika zakázek malého rozsahu oproti jiným druhům veřejných zakázek. Institut pro veřejnou správu Praha, Ministerstvo vnitra.
[4] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2017, č.j. 2 Afs 208/2016-52.
[5] Tamtéž.
[6] KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. § 31 [Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu]. In: KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 182, marg. č. 2.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
