epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 7. 2017
    ID: 106179upozornění pro uživatele

    K povinnosti obce zveřejnit záměr při prodeji nemovité věci

    Obec, jakožto veřejnoprávní korporace, má při nakládání se svým majetkem určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení jakožto subjektu veřejného práva. Hospodaření s majetkem obce musí proto být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné.[1] Nezbytným předpokladem pro platnost dispozice s majetkem obce je zveřejnění záměru.[2] Smyslem a účelem záměru je, aby jednotlivé úkony a jednání obce byly transparentní, aby občané měli možnost se s nimi předem a včas seznámit, aby mohli upozornit na případné pochybení nebo nesprávné hospodaření obce, a aby mohli případně na záměr reagovat.[3]

     
     Achour & Partners advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Právní povaha záměru

    Podle § 39 odst. 1 zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) (dále jen "
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Zákon") platí, že "záměr obce prodat (…) hmotnou nemovitou věc (…) zveřejní obec po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky."

    Pokud obec nezveřejní záměr naložit s nemovitou věcí podle předchozí věty, je následné právní jednání, např. uzavření kupní smlouvy, neplatné.[4]

    V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu[5] se v případě samotného záměru obce nejedná o právní jednání, tj. přijetí ani zveřejnění záměru samo o sobě nevyvolává právní následky, nezakládá povinnost orgánů obce rozhodnout o záměru a tak nezakládá ani nárok na uzavření kupní smlouvy.

    S ohledem na výše uvedené nemusí zveřejnění záměru prodeje nemovité věci ze strany obce předcházet rozhodnutí příslušného orgánu obce o schválení zveřejnění záměru.[6] Ministerstvo vnitra České republiky se v tomto směru přiklání k názoru, že zveřejnění záměru je nutné považovat za výkon nevyhrazené pravomoci rady obce podle § 102 odst. 3 Zákona, resp. v případě obcí, ve kterých není volena rada, za pravomoc starosty obce.[7]
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit


    Náležitosti záměru a identifikace nemovitých věcí


    Zákon nevymezuje náležitosti zveřejněného záměru a pouze stanoví, že nemovitá věc musí být v záměru označena údaji podle zvláštního zákona.[8] Kromě řádné identifikace nemovité věci by ze záměru mělo být zřejmé, o jakou zamýšlenou majetkovou dispozici se jedná (koupě, nájem, zřízení práva stavby apod.).[9]  Další podmínky zamýšleného nakládání s nemovitými věcmi (jako např. výši ceny, její úhradu apod.) není třeba v záměru zveřejňovat.[10]

    Nejvyšší soud se v minulosti rovněž vyjádřil k otázce, zda je účel § 39 odst. 1 Zákona naplněn jen tehdy, obsahuje-li sdělení o záměru výslovnou výzvu občanům (tj. předem neurčenému okruhu osob) k podání nabídek. Nejvyšší soud přitom uzavřel, že účel daného ustanovení je naplněn i tehdy, pokud záměr obce prodat nemovitou věc směřuje vůči konkrétnímu zájemci, a to za předpokladu, že sdělení záměru zároveň obsahuje výzvu občanům uplatnit v zákonné lhůtě připomínky k zamýšlenému převodu.[11] Ustanovení § 39 odst. 1 Zákona tedy nevylučuje, aby obec zveřejnila záměr prodat nemovitou věc předem označenému zájemci. Obec by ale měla současně vyzvat občany k uplatnění připomínek. Jedná se o logické a v praxi praktické řešení, které je nutno podpořit, a to i přes deficit pozitivně právní úpravy.[12]

    Co se týče samotné specifikace nemovitých věcí, jak plyne již z výše uvedeného, měly by tyto být ve sdělení záměru identifikovány údaji podle zvláštního zákona, tj. pokud jde o nemovité věci, pak údaji podle zákona 256/2013 Sb., zákon o katastru nemovitostí (dále jen "ZKN"). Tato skutečnost ale podle stanoviska Ministerstva vnitra České republiky nevylučuje možnost zveřejnit záměr, pokud v něm bude prodávaný pozemek jednoznačně a zcela nezpochybnitelně identifikován, ani v případě, že ještě není zhotovený geometrický plán.[13] Nejvyšší soud v této souvislosti dovodil splnění zákonných náležitostí za situace, kdy předmětem prodeje byly nově oddělené pozemky od pozemku původního, a to i přesto, že ve zveřejněném záměru byl vyjádřen záměr prodat původní pozemek.[14]

    S ohledem na výše uvedené a dále s ohledem na to, že zveřejnění záměru nepředstavuje právní jednání obce, se lze mít za to, že lze např. zveřejnit záměr prodat pozemky, a to i přesto, že ohledně dělení původního pozemku doposud nebylo vydáno kladné územní rozhodnutí. Pro účely řádné identifikace pozemků lze doporučit, aby tyto byly určeny v souladu s geometrickým plánem. Rovněž lze doporučit, aby záměr prodeje pozemků řádně zveřejněný podle § 39 odst. 1 Zákona byl předložen ke schválení v zastupitelstvu obce až po vydání kladného pravomocného územního rozhodnutí ohledně dělení původního pozemku.

    Doba zveřejnění

    Zveřejnění záměru obce by mělo předcházet nejméně 15 dní přede dnem, kdy o prodeji rozhoduje zastupitelstvo obce, přičemž den, ve kterém zastupitelstvo rozhoduje, se do výše uvedené patnáctidenní lhůty nezapočítává. S ohledem na nejednotou judikaturu[15] ohledně skutečnosti, zda se do lhůty započítává i den vyvěšení na úřední desce a den sejmutí z úřední desky, či nikoli, v obdobných případech, lze doporučit, aby záměr obce prodat pozemky byl zveřejněn na úřední desce po dobu celých 15 kalendářních dnů.

    V této souvislosti Nejvyšší soud řešil otázku, zda zkrácení 15 denní lhůty záměru o prodeji nemovité věci způsobuje neplatnost následně učiněné majetkoprávní dispozice. Jednalo se o případ, kdy obec svůj záměr prodat nemovitou věc sice zveřejnila, avšak nedodržela zákonem stanovenou 15 denní lhůtu. Nejvyšší soud dovodil, že sama okolnost, že záměr obce nebyl publikován po celou dobu patnácti dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, bez dalšího nevede k absolutní neplatnosti právního jednání. Takové právní jednání by bylo stiženo neplatností od samého počátku pouze v situaci, jestliže by potencionální zájemce v důsledku nedodržení doby publikace nemohl učinit obci příslušnou nabídku, resp. pokud by obec při rozhodování takto učiněnou nabídku zájemce (právě z důvodu nedodržení zákonné patnáctidenní doby) již nevzala v úvahu. Podle Nejvyššího soudu smysl zveřejnění záměru obce k převodu nemovité věci spočívá v tom, aby všichni potencionální zájemci o koupi této nemovité věci měli rovnou příležitost svůj zájem efektivně uplatnit a aby před uplynutím stanovené lhůty orgány obce neučinily taková opatření, pro která by ke včasné nabídce zájemce jiného již nemohlo být přihlédnuto. Proto samotné nedodržení stanovené patnáctidenní lhůty publikace záměru není důvodem posuzovat následně uzavřenou smlouvu, jejímž účastníkem je obec, jako absolutně neplatnou z důvodu této vady.[16]

    Zákon nestanoví dobu, do které je nutné zveřejněný záměr předložit příslušnému orgánu obce ke schválení. Podle stanoviska Ministerstva vnitra není nezbytné, aby o záměru bylo rozhodnuto bezprostředně po jeho zveřejnění, avšak doba rozhodování o záměru v příslušném orgánu obce by ale měla být přiměřeně dlouhá.[17]

    Při majetkoprávních dispozicích s majetkem obce lze obcím doporučit zvýšenou pozornost. Negativní důsledky spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy mohou mít vliv na případnou náhradu újmy či vydání bezdůvodného obohacení.


    Mgr. Vojtěch Fiala

    Mgr. Vojtěch Fiala


     
    ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.

    Kaunický palác
    Panská 7
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 270 006 111
    Fax:    +420 270 006 122
    e-mail:    office@achourpartners.com
     

    __________________________________
    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3297/2008.
    [2] § 39 odst. 1 Zákona.
    [3] ČECH, O., Nakládání s obecním majetkem. Právní rádce [online]. 2006. [cit. 2017-07-19]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [4] Srov. § 39 odst. 3 Zákona.                    
    [5] Např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010.
    [6] Viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. března 2007, sp. zn. 30 Cdo 2452/2006: "[K] námitkám v dovolání je třeba uvést, že citované ustanovení nestanoví, že by záměr obce převést nemovitý majetek musel být před zveřejněním v obci projednán a schválen zastupitelstvem obce, a takováto povinnost obce (města) nevyplývá ani z ust. § 36 cit. zákona, které obsahuje výčet pravomocí zastupitelstva obce (města). Nelze přisvědčit ani námitce dovolatele, že patří-li nakládání s nemovitostmi do působnosti zastupitelstva, mohlo zveřejnění záměru prodat předmětné nemovitosti obecnímu úřadu uložit pouze zastupitelstvo, neboť samotné zveřejnění záměru obce (města) prodat nemovitý majetek, jímž obec (město) plní vůči občanům informační povinnost a zaručuje jim rovnou příležitost se o prodeji nemovitosti dozvědět a předložit nabídku ke koupi, není rozhodováním o nabytí a převodu nemovitých věcí".
    [7] Publikace Ministerstva vnitra České republiky, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, "Právní úprava dispozici obecním majetkem podle zákona o obcích", komentář právní úpravy podle publikované judikatury a výkladové praxe ministerstva vnitra z roku 2010, str. 35.
    [8] § 39 odst. 1 Zákona.
    [9] K tomu blíže publikace Ministerstva vnitra České republiky, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, "Právní úprava dispozici obecním majetkem podle zákona o obcích", komentář právní úpravy podle publikované judikatury a výkladové praxe ministerstva vnitra z roku 2010, str. 33.
    [10] K tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1932/2008, podle kterého "[N]áležitosti, resp. obsah záměru, nepochybně vyplývají z výše citovaného § 39 odst. 1 zákona o obcích (…). První z nich je vyjádření vůle obce (…), tedy zjednodušeně řečeno, ze záměru musí být jasné, jakým konkrétním způsobem hodlá obec s majetkem obce naložit. (…) Jednak tedy v záměru musí být uvedeno, kterých konkrétních nemovitostí se záměr týká, a současně toto jejich označení musí odpovídat zvláštnímu zákonu (…). Z výše uvedeného vyplývá, že jiné povinné náležitosti záměru zákon nestanoví, a jeho povinné náležitosti tedy nelze rozšiřovat na údaje zákonem nevyžadované (…). Je logické, že naprosto postačí, aby záměr obce obsahoval pouze výše uvedené základní informace, když jeho smyslem je pouze informovat o tom, že obec hodlá určitým způsobem s určitým majetkem obce naložit." Obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2005, sp. zn. 28 Cdo 516/2005.
    [11] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. července 2008, sp. zn. 28 Cdo 3757/2007.
    [12] ČECH, O., Nakládání s obecním majetkem. Právní rádce [online]. 2006. [cit. 2017-07-19]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [13] K tomu blíže publikace Ministerstva vnitra České republiky, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, "Právní úprava dispozici obecním majetkem podle zákona o obcích", komentář právní úpravy podle publikované judikatury a výkladové praxe ministerstva vnitra z roku 2010, str. 34.
    [14] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2009, sp. zn. 28 Cdo 3392/2008.
    [15] Např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2007, sp. zn. 4 As 5/2007 je patrné, že pro počítání lhůt jsou rozhodující celé kalendářní dny. Oproti tomu z rozsudku Nejvyššího správní soudu ze dne 24. října 2007, sp. zn. 2 Ao 2/2007 vyplývá, že zákonné podmínky vyvěšení jsou splněny i tehdy, pokud oznámení bylo vyvěšeno po dobu 15 dnů, včetně dne vyvěšení a dne, kdy bylo vyvěšení sňato.
    [16] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2012, sp. zn. 30 Cdo 2146/2010.
    [17] Viz publikace Ministerstva vnitra České republiky, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, "Právní úprava dispozici obecním majetkem podle zákona o obcích", komentář právní úpravy podle publikované judikatury a výkladové praxe ministerstva vnitra z roku 2010, str. 32.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Vojtěch Fiala (ACHOUR & PARTNERS)
    26. 7. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.