epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    27. 4. 2017
    ID: 105834upozornění pro uživatele

    K povinnosti soudu zkoumat v exekučním řízení existenci rozhodčí smlouvy

    Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR je ustálena v závěru, že není-li uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem a v takovém případě je třeba již nařízenou exekuci zastavit.

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    Přesto jsem se v nedávné době setkal s názorem zastávaným soudem nižšího stupně, podle kterého námitka neexistence rozhodčí smlouvy není v exekučním řízení právně relevantní. Takový názor však podle mě není správný a je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu, jak bude vysvětleno níže.

    1. V exekučním řízení je třeba zkoumat, zda byla rozhodčí smlouva uzavřena a byla tak založena pravomoc rozhodců vydat rozhodčí nález, který má sloužit jako exekuční titul


    V tomto roce jsem se setkal s tím, že odvolací soud v exekučním řízení dospěl k závěru, že námitka povinného týkající se platnosti rozhodčí doložky a ustanovení rozhodce je v exekučním řízení irelevantní. Tento svůj závěr opřel odvolací soud o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1940/2008, v němž Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že „vytýkané nedostatky rozhodčího řízení (námitka týkající se platnosti rozhodčí doložky a ustanovení rozhodce), jehož výsledkem bylo vydání podkladového rozhodnutí, jsou pro nařízení výkonu rozhodnutí bez významu“.

    Výše uvedený právní názor byl však již překonán. Např. v usnesení sp. zn.
    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    20 Cdo 2227/2011 Nejvyšší soud ČR konstatoval, že není-li uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem, a že „nařízenou exekuci tedy lze zastavit také tehdy, zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal (nebyla-li uzavřena rozhodčí smlouva)“.

    To bylo potvrzeno např. usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2013 sp. zn. 31 Cdo 958/2012 a celou řadou dalších rozhodnutí (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1095/2016, 21 Cdo 3965/2014 nebo 21 Cdo 3670/2014).

    V exekučním řízení je proto třeba zkoumat otázku, zda byla uzavřena rozhodčí smlouva a zda tak měli rozhodci pravomoc k vydání rozhodčího nálezu, který má sloužit jako exekuční titul.

    Výše uvedené Nejvyšší soud ČR zcela jasně vyjádřil ve svém usnesení sp. zn. 26 Cdo 638/2015, v němž uvedl „(…) v exekučním řízení před pověřením soudního exekutora provedením exekuce je nezbytné vždy zkoumat, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc. Zjistí-li soud, že rozhodčí doložka nebyla uzavřena nebo že rozhodčí doložka je absolutně neplatná podle § 39 obč. zák., a rozhodce přesto vydal rozhodčí nález, ačkoliv k tomu neměl pravomoc, dá soudnímu exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh zamítl, a to bez ohledu na to, zda povinný podal návrh na zrušení rozhodčího nálezu“. Shodně viz též např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1095/2016.

    Skutečnost, že v rámci exekučního řízení je třeba zabývat se námitkou povinného ohledně nedostatku pravomoci rozhodců vydat rozhodčí nález, potvrzuje i judikatura Ústavního soudu. Ústavní soud např. v usnesení sp. zn. IV. ÚS 1866/13 zopakoval svůj právní názor, že „při nařízení exekuce je soud povinen zabývat se námitkami povinného dotýkajícími se otázky pravomoci rozhodce, tj. posoudit, zda je rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem“. Podle Ústavního soudu by totiž aprobování rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem, který k tomu neměl pravomoc, znamenalo zásah do práva na spravedlivý proces garantovaný čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

    Z výše uvedeného tak vyplývá, že pro exekuční řízení je právně relevantní námitka povinného, že rozhodčí smlouva nebyla uzavřena. Soud je v exekučním řízení povinen se touto námitkou zabývat a zkoumat, zda měli rozhodci pravomoc k vydání rozhodčího nálezu.

    Pokud exekuční soud zjistí, že mezi oprávněným a povinným nebyla uzavřena rozhodčí smlouva (tudíž je dán nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal), již nařízenou exekuci pro její nepřípustnost zastaví.

    2. Bez ohledu na to, zda byla v rozhodčím řízení vznesena námitka podle § 15 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.


    V minulém roce jsem se také setkal s případem, kdy soud prvního stupně v řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce dospěl k závěru, že pokud povinný v rozhodčím řízení neučinil námitku podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění, nelze vyhovět jeho návrhu na zastavení exekuce, v němž povinný namítal nedostatek pravomoci rozhodčího soudu k vydání rozhodčího nálezu z důvodu neexistence rozhodčí smlouvy.

    I tento právní názor soudu nižšího stupně je však v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu.

    Nejvyšší soud ČR totiž ve své judikatuře konstantně zastává názor, že pokud není uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem „bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítl“ (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3414/2011, 20 Cdo 2392/2011 nebo 20 Cdo 653/2013). Rovněž v těchto rozhodnutích Nejvyšší soud ČR konstatoval že „aplikace § 15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. v řízení o zastavení již nařízené exekuce není na místě“.

    Na tento právní názor Nejvyššího soudu ČR odkazuje ve své judikatuře i Ústavní soud a k tomu dodává, že „účastník rozhodčího řízení nesmí být negativně dotčen rozhodčím nálezem, s jehož vydáním dopředu nesouhlasil, byť by v průběhu rozhodčího řízení byl pasivní a námitku nedostatku pravomoci rozhodce nenamítl. Opačný přístup k uvedené otázce je nutno považovat za přísně formalistický“ (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 871/11).

    Pro exekuční řízení je tak bezpředmětné, jakým způsobem probíhalo rozhodčí řízení a zda v něm povinný namítal nedostatek pravomoci rozhodců či nikoliv.

    3. Bez ohledu na to, zda se jedná o spor mezi podnikateli a spotřebiteli nebo podnikateli navzájem

    V této souvislosti je vhodné rovněž poukázat na to, že výše uvedené závěry se uplatní nejen ve sporech mezi podnikateli a spotřebiteli (v jejichž případě byl problém s rozhodčími smlouvami nejčastější), ale stejně tak i ve sporech mezi podnikateli navzájem.

    V usnesení sp. zn. 30 Cdo 5414/2014 Nejvyšší soud ČR uvedl, že exekuční soud je v rámci exekučního řízení povinen zkoumat pravomoc rozhodce vydat exekuční titul a v případě, že nedostatek pravomoci (byť i dodatečně) zjistí, exekuci zastaví „bez ohledu na povahu vztahu účastníků (tedy zda se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy či nikoli)“.

    To potvrdil Nejvyšší soud ČR např. v usnesení sp. zn. 20 Cdo 2489/2016, v němž konstatoval „(…) je nesprávný právní názor, že v exekučním řízení může soud přezkoumávat platnost rozhodčí smlouvy z úřední povinnosti pouze v případě vztahu spotřebitel podnikatel, zatímco ve vztahu mezi podnikateli pouze tehdy, namítal-li povinný neplatnost rozhodčí doložky v rozhodčím řízení či v řízení o zrušení rozhodčího nálezu“. Shodně viz též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016 sp. zn. 20 Cdo 1085/2016.

    4. Soudy nižšího stupně by měly ve své rozhodovací praxi reflektovat ustálené právní názory zastávané Nejvyšším soudem ČR a Ústavním soudem v této věci

    Soudy nižších stupňů by měly shora citované závěry Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu respektovat a ve své rozhodovací praxi je náležitě zohlednit. K tomu se ostatně v minulosti Nejvyšší soud ČR opakovaně vyjadřoval. V rozsudku sp. zn. 30 Cdo 2811/2007 se sice Nejvyšší soud ČR ztotožnil s názorem tamního odvolacího soudu, že právní názory, které Nejvyšší soud ČR zaujal v jiných právních věcech, nejsou ex lege právně závazné (aplikovatelné) na případy s obdobným skutkovým či právním základem, nicméně zdůraznil, že „došlo-li v soudní rozhodovací praxi při řešení určité materie k judikatornímu ustálení právního názoru, je z povahy věci nezbytné, aby soudy nižších stupňů tento judikatorní posun ve své rozhodovací praxi reflektovaly a v případě, že takový právní názor nesdílejí, jej ve světle jimi pečlivě vyložené argumentace (kriticky) konfrontovaly a seznatelným způsobem (v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozhodnutí) vyložily, proč, resp. z jakého (jakých) nosného (nosných) důvodu (důvodů) nebylo lze se ve věci s obdobným skutkovým či právním základem s předmětným judikátem ztotožnit“.

    Ostatně z ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, vyplývá, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Pokud byl jeho právní případ rozhodnut jinak, má pak právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

    Existují přitom desítky rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu, v nichž je opakovaně zastáván právní názor, že pokud není uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem, a to bez ohledu na to, zda povinný vznesl v rozhodčím řízení námitku neexistenci rozhodčí smlouvy či nikoliv, a že již nařízenou exekuci je v takovém případě nutné zastavit. Jak bylo ilustrováno přehledem shora citované judikatury, názor vyslovený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1940/2008 (který je citován na začátku tohoto článku) byl překonán.

    Vzhledem k výše uvedenému si proto osobně dovedu jen stěží představit přesvědčivé odůvodnění ze strany soudu nižšího (a doposud jsem se s ním nesetkal), které by odůvodňovalo odklon od výše uvedené ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu v této problematice.



    Mgr. Petr Kolář

    Mgr. Petr Kolář
    ,
    advokát


    Glatzová & Co., s.r.o.


    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Petr Kolář (Glatzová & Co.)
    27. 4. 2017
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Likvidace obchodní společnosti

    Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1...

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.