K pravomoci obcí regulovat provozní dobu hostinských zařízení v nočních hodinách

K takovému obratu v otázce přiznání pravomoci obcí omezovat provozní dobu v nočních hodinách došlo v rámci posuzování souladu se zákonem obecně závazné vyhlášky města Břeclavi č. 5/2008 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku při provozování hostinských činností v obytné zástavbě. I přesto, že návrhu Ministerstva vnitra Ústavní soud vyhověl a napadenou obecně závaznou vyhlášku zrušil, neučinil tak na základě Ministerstvem navrhovaných důvodů, ale proto, že předmětná vyhláška obsahovala neurčitý pojem „obytná zástavba“, čímž nenaplnila požadavky určitosti, srozumitelnosti a „interpretovatelnosti“ kladené na předpisy obdobné kvality.

Odmítnutím stěžejního argumentu Ministerstva vnitra (tedy že obce nemají možnost regulovat provozní dobu pohostinských zařízení, jelikož se jedná o úpravu rozsahu podnikatelských činností, což naráží na článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), dal v podstatě Ústavní soud najevo své opačné stanovisko. Při svém rozhodování se přiklonil k názoru zástupců města Břeclavi, kteří argumentovali snahou zabezpečit veřejný pořádek v širším záběru, čítající i právo občanů na ochranu soukromí, nerušené užívání jejich domovů, dobré soužití a v neposlední řadě i uspokojení jejich oprávněných zájmů a potřeb. Takto široce pojatý veřejná pořádek „přiměl“ Ústavní soud přehodnotit své původní postoje k dané otázce a připustit, že v tomto ohledu může docházet k jeho narušování právě provozováním hostinské činnosti v pozdních nočních hodinách[1]. Proto dále dodal, že za takovéto situace má obec možnost na základě zmocnění vyplývajícího z § 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a čl. 104 Ústavy ČR stanovit provozovatelům hostinských činností povinnosti zahrnující mimo jiné i povinnost přiměřeně omezit noční provozní dobu.

Jako další důvod, proč Ústavní soud připustil, že „obce mohou na svém území regulovat provozní dobu hostinských (a obdobných) zařízení a určitým způsobem tak omezit právo provozovat hospodářskou činnost dle čl. 26 Listiny v zájmu ochrany ústavně zaručených práv“[2] byl ten, že si povšiml nebývalého nárůstu nových hostinských provozoven, které svým nočním provozem narušují pokojné bydlení a zasahují tak do práva občanů na soukromí, přičemž tyto negativní důsledky pohostinských činností není možné eliminovat jinými prostředky regulace. Nicméně z nálezu Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 28/09 vyplývá, že tak obce nemohou činit a priori, ale pouze na základě skutečnosti, že k narušování veřejného pořádku „v širším pojetí“ prokazatelně a opakovaně dochází[3].

Ústavní soud se tímto nálezem definitivně odklonil od svého dřívějšího negativního, či spíše restriktivního, postoje k podzákonné normotvorbě obcí, která je naopak, zejména v posledních letech, z jeho strany podporována.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud již rozhoduje v souladu se svým „revolučním“ nálezem[4], lze mít za to, že se v brzké době vyrojí řada obdobných obecně závazných vyhlášek obcí, které se tímto způsobem pokusí udržovat veřejný pořádek na svém území. Otázkou však zůstává, nakolik takové opatření bude vůči nevhodně se chovajícím jedincům skutečně účinné a také nakolik precizně budou obecně závazné vyhlášky (momentálně bez jakýchkoliv vodítek) obcemi zpracovávány. Panuje totiž obava, že mnohé z nich nebudou dosahovat takových legislativních kvalit, aby v procesu kontroly ze strany Ministerstva vnitra (případně v rámci rozhodování o ústavnosti/zákonnosti Ústavním soudem) skutečně obstály.

Mgr. Klára Kouřilová

--------------------------------------------------------------------------------
[1] V této otázce je vhodné poznamenat, že Ústavní soud v samotném provozování hostinské činnosti narušování veřejného pořádku nespatřuje, nicméně tuto činnost v určitých lokalitách chápe jako „předpolí“ vytvářející podmínky pro narušování veřejného pořádku (k tomu srov. nález sp. zn. Pl ÚS 11/09 ze dne 7. 9. 2010 týkající se konzumace alkoholických nápojů).
[2] Viz právní věta nálezu sp. zn. Pl. ÚS 28/09 ze dne 2. 11. 2010.
[3] Z dalšího rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/09 pak dále vyplývá, že je zároveň nutné tyto regulační zásahy do provozní doby pohostinských provozoven uskutečňovat jen v minimálním rozsahu.
[4] Už výše autorka zmiňovala rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 13/09, kdy Ústavní soud rozhodoval o ústavnosti/zákonnosti obecně závazné vyhlášky města Vodňany č. 4/2008 o ochraně veřejného pořádku při provozování hostinských činností. Tato vyhláška byla sice též zrušena, nicméně nikoliv z důvodu překročení pravomocí městem (tj. pravomoc regulovat zavírací dobu je jednoznačně dána), ale kvůli procesnímu ustanovení odporujícímu zákonu.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz