Skutkový stav

V Rumunsku se nachází bytový dům s řadou jednotek. V domě docházelo pravidelně k vloupáním a krádežím, proto spoluvlastníci hledali řešení, jak další trestné činnosti poškozující jejich majetek zabránit. V první fázi spoluvlastníci nechali instalovat systém domovního telefonu a vstupu do domu na magnetickou kartu. Řešení však nebylo dostačující a ke krádežím docházelo i následně. Spoluvlastníci se tedy rozhodli instalovat kamerový monitorovací systém, resp. tři kamery, které zabíraly přední část budovy, vstupní prostor v přízemí a výtah.

S instalací kamerového systému nesouhlasil jeden ze spoluvlastníků (uživatel jedné z jednotek v domě). Když kamery nebyly odstraněny ani přes jeho žádost, domáhal se jejich odinstalování u soudu s odvoláním na ochranu práva na soukromí.

Právní otázka

Rumunský soud předložil žádost o rozhodnutí SDEU, aby vyjasnil, zda užívání kamerového systému naplňuje podmínku nezbytnosti pro uskutečnění oprávněných zájmů správce dle čl. 7 odst. 1 písm. f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „Směrnice 95/46/ES“), resp. dle čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“).

SDEU zdůraznil nezbytnost splnění několika podmínek, aby oprávněný zájem byl v daném případě legitimní:

• Zpracování musí sledovat oprávněný zájem správce nebo třetí osoby či osob, kterým jsou údaje sdělovány – zájem musí být vzniklý a trvající k datu zpracování a nesmí mít hypotetickou povahu (to však neznamená, že v minulosti muselo dojít k zásahu do sledovaného zájmu – ke krádežím v domě).
• Zpracování musí být nezbytné pro uskutečnění sledovaných oprávněných zájmů. To znamená, že sledovaného cíle nemůže být rozumně dosaženo stejně účinným způsobem jinými prostředky, které by méně zasahovaly do základních svobod a práv subjektů údajů. Nezbytnost zpracování údajů musí být také zkoumána společně se zásadou minimalizace údajů, např. tak, že kamera monitorovacího systému zabírá pouze společné části domu a přístup k těmto prostorám a jsou-li v zaznamenaném prostoru i jiné části domu, je tento prostor rozostřen. Také je nezbytné posoudit, zda není dostačující monitorování pouze v noci a mimo běžnou pracovní dobu.  
• Před sledovaným oprávněným zájmem nesmí mít přednost základní práva a svobody osoby, na kterou se vztahuje ochrana údajů. Za tím účelem musí být posouzena povaha zpracovávaných údajů (např. jejich citlivá povaha, počet osob, které k údajům přistupují a podmínky přístupu k údajům). Posuzuje se i, zda by subjekt údajů zpracování rozumně očekával. „Konečně musí být tyto skutečnosti poměřeny s významem oprávněného zájmu všech vlastníků dotyčné nemovitosti, který v projednávané věci sleduje dotčený kamerový monitorovací systém, jelikož jeho cílem je především zajistit ochranu majetku, zdraví a života uvedených vlastníků.“

SDEU ve věci C-708/18 dospěl k závěru, že zpracování osobních údajů kamerovým systémem, který sleduje přední část budovy ve společném vlastnictví, vstupní prostor v přízemí do budovy a výtah, může být založeno na oprávněném zájmu. Pro splnění podmínek je však nutné vyhodnotit, zda je užíváním kamerového systému sledován zájem správce případně třetí osoby, zda sledovaného cíle (ochrany majetku) nelze dosáhnout méně invazivním způsobem a zda zájmy správce převáží nad základními právy a svobodami subjektu údajů. Přestože SDEU věc posuzoval dle Směrnice 95/46/ES, závěry jsou dle názoru autora plně aplikovatelné i dle GDPR.