epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
23. 10. 2020
ID: 112073upozornění pro uživatele

Kauzy „solárních podvodů“: Kde selhává obžaloba? A kde obhajoba?

Konec roku 2010 se vyznačoval hektickým dokončováním velkého množství solárních elektráren (FVE). Energetický regulační úřad (ERÚ) byl zahlcen žádostmi o licenci. Nejednoznačné legislativní podmínky spolu s nedostatečnými kapacitami ERÚ způsobily chaos, jehož následky jsou viditelné dodnes. Jedním z nich je i řada trestních stíhání provozovatelů FVE. Ta jsou zahajována i nyní, po deseti letech. A často trpí zásadními nedostatky.

 

V roce 2010 došlo k zásadní novelizaci zákona č. 180/2005 Sb. (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Tato změna spolu s následně vydaným cenovým rozhodnutím ERÚ č. 2/2010 umožnila razantní snížení výkupních cen elektřiny z fotovoltických zdrojů. Pro zdroje s instalovaným výkonem nad 100 kW uvedené do provozu od 1. 1. 2011 byla stanovena výkupní cena elektřiny na 5 500 Kč/MWh oproti 12 150 Kč/MWh[1] pro zdroje uvedené do provozu v roce 2010.

Obžaloba podle vzorce 

Snížení podpory o 55 % spustilo lavinu. Každý usiloval o to, aby se svojí elektrárnou dosáhl na výhodnější podmínky. Musel tedy „uvést zařízení do provozu“ do konce roku 2010. Dnem uvedení do provozu se rozuměl „den, kdy výrobce začal v souladu s rozhodnutím o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupních cen nebo kdy poprvé začal vyrábět elektřinu při uplatnění podpory formou zelených bonusů.“[2]

Zásadní tedy bylo zejména získat včas licenci. K jejímu udělení musel žadatel předložit ERÚ řadu dokumentů, mezi nimi i revizní zprávu a dokument prokazující vlastnické nebo užívací právo (zpravidla předávací protokol k dílu - FVE). Licenční řízení však bylo často zatíženo zmatky a vadami. Mnoho řízení bylo později zpětně prověřováno, a to včetně trestněprávní roviny.

V průběhu doby byl ze strany orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ) přijato východisko, podle kterého v případě revize provedené na nedokončené FVE (zpravidla nebyly nainstalovány všechny panely) nelze učinit závěr o bezpečnosti FVE, která má být revizní zprávou prokazována. Stejně tak nelze předávacím protokolem předat dílo, které k datu uvedenému na protokolu není zcela dokončené. Jsou-li takové dokumenty v určitém případě přítomny, jsou z pohledu OČTŘ obsahově nepravdivé a byly užity k podvodnému vylákání licence od ERÚ a k vyvolání omylu na straně distribuční společnosti, u níž bylo provedeno první paralelní připojení. Byly tedy použity k podvodnému zajištění dřívějšího dne uvedení FVE do provozu a tím i vyšší podpory.

S určitým zjednodušením tak OČTŘ používají následující vzorec:

Revizní zpráva zpracovaná před úplným dokončením FVE = podvod

Předávací protokol zpracovaný před úplným dokončením FVE = podvod

Jsou-li proto popsané dokumenty zjištěny v licenčním spisu, představují dostatečný podklad pro trestní řízení, resp. trestní stíhání a obžalobu žadatele o licenci a dalších zainteresovaných osob.

Vzorec pro obhajobu dle Nejvyššího soudu

V kauzách solárních podvodů se OČTŘ zpravidla velmi pečlivě věnují dokumentaci průběhu výstavby příslušné FVE a porovnání s daty vyhotovení předmětných dokumentů. Daleko méně se již zabývají úmyslem obviněných. A to je zásadní chyba.

Aby bylo možné jakékoliv jednání považovat za trestné, musí být naplněny pojmové znaky trestného činu. Za ty jsou považovány znaky skutkové podstaty trestného činu (protiprávnost, objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka) spolu se stanoveným věkem a příčetností. Jestliže některý z těchto znaků není naplněn, nejedná se o trestný čin.[3]

Zavinění se vztahuje k podstatným skutečnostem, které tvoří pachatelův skutek (čin). Zavinění se musí vztahovat v podstatě na všechny skutečnosti, jež jsou znakem skutkové podstaty trestného činu (kromě znaků subjektivní stránky), přičemž postačí, že pachatel zná reálné skutečnosti (fakta), které se těmto znakům podřazují. Pokud by se zavinění k některé z požadovaných skutečností nevztahovalo, není dána subjektivní stránka trestného činu, a proto je vyloučena trestní odpovědnost pachatele.[4]

Uvedené potvrzuje Nejvyšší soud, jehož konstantní judikatura v tomto ohledu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 1980, sp. zn. 2 Tz 10/80 (uveřejněné pod číslem 20/1981 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle kterého: „Zavinění musí zahrnovat všechny znaky charakterizující objektivní stránku trestného činu, tedy i příčinný vztah mezi jednáním pachatele a následkem trestného činu.“

Objektivní stránka zahrnuje jednání, následek a příčinnou souvislost mezi nimi. V případě trestného činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku objektivní stránka spočívá v tom, že:

  • pachatel jiného uvede v omyl, jeho omylu využije nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti, v důsledku čehož tato osoba provede majetkovou dispozici (= jednání)
  • a tím (= příčinná souvislost)
  • vznikne škoda nikoli nepatrná na cizím majetku (= následek) a
  • dojde k obohacení pachatele nebo jiné osoby (= následek).

Není-li dána existence byť jediného z výše uvedených znaků, nedošlo ke spáchání trestného činu podvodu. Zároveň však vše výše uvedené musí být kryto úmyslem, neboť podvod je úmyslný trestný čin.[5] Jinými slovy, musí být prokázáno, že obviněný vše výše uvedené chtěl způsobit, či alespoň byl s touto možností srozuměn.

Ke konstatování spáchání trestného činu obviněných tedy musí OČTŘ prokázat (vedle dalších podmínek) trojici znaků jednání – následek – příčinná souvislost jak v rovině objektivní, tak i subjektivní stránky. Tedy svým způsobem zvítězit nad obviněným 6:0. Podaří-li se obviněnému byť jediný bod odvrátit, nemůže být odsouzen.

Jak prokázat absenci úmyslu obviněného?

Jak již bylo zmíněno, průběh výstavby FVE a licenčního (a dalších) řízení bývá ze strany FVE velmi pečlivě zdokumentován. Byť i zde je pro obhajobu prostor, větší šanci může představovat důraz na subjektivní stránku, tedy vyvrácení existence relevantního úmyslu obviněného. Toto bývá opomíjeno nejen ze strany OČTŘ, ale někdy i ze strany obhajoby.

Úmysl je spojen s věděním. Kdo neví, zásadně nepodvádí. Úmysl přitom nelze v žádném případě jen předpokládat, nýbrž je nutno jej na základě zjištěných okolností prokázat, přičemž o jeho existenci musí být dosaženo praktické jistoty.[6] V případě solárních kauz je celá řada míst, kde lze s úmyslem, resp. s jeho absencí, pracovat. Pro příklad lze zmínit následující:

  • Úmysl musí existovat v době jednání – věděl obviněný o vadách vytýkaných dokumentů v rozhodné době, nebo je zjistil až později, pokud vůbec?
  • Spolehnutí se na radu odborníka – jednal obviněný na radu odborníka? Jednal ve slepé důvěře, nebo byl přiměřeně obezřetný?
  • Znalost relevantních právních předpisů a jejich výkladu – znal obviněný v rozhodné době ze strany OČTŘ tvrzený výklad, podle kterého lze revizní zprávu a předávací protokol vyhotovit až po úplném dokončení FVE? Mohl být případně přesvědčen o tom, že postačí, když nejprve získá licenci a FVE bude dokončena až o něco později, stihne-li vše do konce roku 2010?
  • Dobový kontext – jak byly relevantní předpisy a podmínky pro udělení licence v rozhodné vykládány a obecně přijímány?
  • Úmysl musí směřovat k porušení chráněného zájmu – věděl-li obviněný o vadách dokumentů, věděl také, že jejich předložením může způsobit škodu?
  • Vědomost „podvedeného“ subjektu – nenacházel se v správním spise dokument, z něhož mohl správní orgán jednoduše zjistit skutečný stav věci?

Každý z výše uvedených okruhů by bylo možné rozebrat v samostatném článku (zejména nejasná legislativa konce roku 2010 představuje obsáhlé a využitelné téma). Každý z nich (ale i mnoho dalších) je třeba v případě obhajoby v kauze solárních podvodů zvážit. Ke každému totiž existuje judikatura, kterou lze pro obhajobu použít.

Závěr

Argumentů pro obhajobu je mnohem více. Proto nelze zdaleka všechny shrnout v jednom článku. Řadu z nich dosud judikatura neposuzovala. Jiné sice byly řešeny, ovšem ve spojení s konkrétním případem, za specifických okolností.

Při obhajobě je třeba využít všech možností, které se v případě kauz solárních podvodů nabízí. Je chybou, pokud obviněný (resp. jeho obhájce) přijme hru OČTŘ spočívající pouze v prokazování (ne)dokončenosti FVE v době zpracování relevantních dokumentů, resp. v době rozhodnutí o udělení licence. Tuto hru totiž zpravidla nemůže vyhrát. Obviněný tím často pouze sám sebe přivede do pasti, neboť OČTŘ zpravidla prokáží, že FVE skutečně ve stanovenou dobu zcela dokončena nebyla.

Soustředí-li se obviněný na prokázání dokončení FVE k popsanému datu, připraví se často o mnoho jiných argumentů, které mohou být pro jeho úspěch efektivnější. Veškerou argumentaci je třeba jasně vytyčit hned od začátku a být v ní konzistentní po celou dobu. V opačném případě hrozí mimo jiné znevěrohodnění obviněného, což je spojeno s podstatně horšími vyhlídkami na výsledek daného trestního řízení.

Mgr. Petr Motyčka,
advokát

TOMAN & PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o.
 
Trojanova 12
120 00 Praha 2
 
Tel.:       +420 224 918 490
Fax:       +420 224 920 468
e-mail:    ak@iustitia.cz
 

[1] K obdobnému poklesu došlo i v případě tzv. zelených bonusů.

[2] Bod 1.9 cenového rozhodnutí ERÚ č. 4/2009.

[3] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012, s. 143.

[4] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2012, s. 216.

[5] Existence zavinění může být dána buď ve formě úmyslu, nebo nedbalosti. Podvod je s ohledem na § 13 odst. 2 trestního zákoníku konstruován jako úmyslný trestný čin, neboť § 209 trestního zákoníku nestanoví výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

[6] Nález Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. III. ÚS 722/09.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Petr Motyčka (TOMAN & PARTNEŘI)
23. 10. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Žaloby – naděje pro české akcionáře GameStopu?
  • K přiměřenosti požadavků soudů na prokázání ušlého zisku – Nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 922/18
  • Omezení převoditelnosti akcií na jméno obsažené ve stanovách od založení společnosti
  • Hlasování per rollam ve společnosti s ručením omezeným
  • Co je to WHITE-WASH REPORT aneb zpráva o poskytnutí finanční asistence
  • Náhrada škody dle krizového zákona a výklad v neprospěch poškozených provedený Ministerstvem vnitra
  • Akciová společnost ve světle novely zákona o obchodních korporacích
  • Lhůta k uplatnění práv z vadného plnění se při výměně spotřebního zboží nebo jeho součásti neobnovuje, ale pokračuje lhůta původní
  • Postřehy z praxe při převodech nemovitých věcí
  • Nároky plynoucí z porušení zákazu konkurence dle § 5 z. o. k.
  • Kamerový systém dle zákona o odpadech ve světle GDPR

Související produkty

Online kurzy

  • Blockchain
  • Přeměny obchodních společností v praxi
  • Výhody holdingového uspořádání, vytvoření holdingové struktury
  • Smluvní pokuta
  • Praktické aspekty rozhodčího řízení
Lektoři kurzů
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Josef Donát, LL.M.
JUDr. Josef Donát, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Micková
Mgr. Michaela Micková
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Novinky v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob & compliance – I. díl
  • Ano šéfe, předbíhání je opravdový etický problém
  • Aktuální praxe předsedy ÚOHS v případech týkajících se § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek
  • Žaloby – naděje pro české akcionáře GameStopu?
  • Předkupní právo
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Kvůli Kottově aféře ožily úvahy o odvolatelnosti zákonodárců
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Předkupní právo

Vzhledem k absenci podrobnější úpravy výkonu věcného předkupního práva je namístě aplikovat ustanovení o smluvním překupním právu. Při zvažování realizace předkupního práva v...

Mezinárodní příslušnost soudu

V ustanoveních čl. 5 a 6 nařízení Brusel I obsažených v oddílu 2 kapitoly II tohoto nařízení je upravena příslušnost soudů na výběr daná (zvláštní příslušnost), která je pro...

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Péče řádného hospodáře (exkluzivně pro předplatitele)

Pro aplikaci § 68 odst. 1 z. o. k. je – z časového hlediska – rozhodné, zda za účinnosti tohoto ustanovení došlo k jednání člena (nebo bývalého člena) statutárního orgánu...

Předkupní právo (exkluzivně pro předplatitele)

Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů