Kdo je aktivně legitimován k podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku?

Řízení ve věcech obchodního rejstříku jsou v praxi nejčastěji zahajována na návrh. Z ustanovení § 200c odst. 2 občanského soudního řádu (zákona 99/1963 Sb.) plyne, že  vymezení osob oprávněných podat takový návrh obsahuje zvláštní právní předpis. Tímto zvláštním právním předpisem je obchodní zákoník (zákon 513/1991 Sb.), konkrétně pak ustanovení § 31 odst. 1 a 2 tohoto právního předpisu.

Dle odstavce prvního § 31 obchodního zákoníku (ve spojení s § 34 obchodního zákoníku, na který odkazuje) jsou aktivně legitimovány k podání návrhu na zápis nebo změnu anebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku předně následující subjekty:

- obchodní společnost nebo družstvo,
- zahraniční osoba podle § 21 odst. 4 obchodního zákoníku,
- fyzická osoba, která je podnikatelem a má trvalý pobyt nebo bydliště v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,
- další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis (např. státní podnik).

Povinnost podat příslušný návrh na zápis do obchodního rejstříku vzniká těmto osobám bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti, která má být do obchodního rejstříku zapsána. Konkrétní délku lhůty „bez zbytečného odkladu“ bude vždy třeba posuzovat individuálně a v závislosti na povaze zapisovaného údaje či skutečnosti. 

V případě, že lhůta marně uplyne a výše uvedená osoba nepodá návrh na zápis ani do patnácti dnů ode dne, kdy jí povinnost podat tento návrh vznikla, může dle odstavce druhého ustanovení § 31 obchodního zákoníku podat návrh na zápis také osoba, která

- na něm doloží právní zájem a
- k návrhu přiloží předepsané listiny (přílohy).

Důsledkem prodlení osob primárně legitimovaných k podání návrhu na zápis je tak rozšíření aktivní věcné legitimace i na další osoby.

Co ale dělat kupř. v případě prvozápisu obchodní společnosti do obchodního rejstříku? Obchodní společnost totiž vzniká jako právní subjekt až dnem, ke kterému je zapsána do obchodního rejstříku. Je tak pojmově vyloučeno, aby neexistující subjekt bez právní  subjektivity (a bez způsobilosti být účastníkem řízení) mohl již před svým vznikem  podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.

Dle díla Obchodní rejstřík po novele, Štenglová, I., Praha, ASPI, a.s., 2005, je v tomto případě nutné chápat ustanovení § 31 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku jako ustanovení obecné, k němuž jsou v poměru speciality ustanovení obchodního zákoníku (případně zvláštního právního předpisu) určující, kdo podává návrh na zápis do obchodního rejstříku za osoby uvedené v § 34 obchodního zákoníku.

Pokud tedy dle § 112 odst. 1 obchodního zákoníku podepisují návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku všichni jednatelé, je toto ustanovení speciální k ustanovení § 31 odst. 1 obchodního zákoníku a aplikuje se přednostně. Rejstříkový soud proto dle mého názoru nemůže odmítnout návrh na prvozápis společnosti s ručením omezeným podaný jejími jednateli z důvodu toho, že jej učinily osoby, které k tomu nejsou hmotným právem oprávněny.