Kdo jedná za společnost v řízení o obnovení likvidace

Podle ust. § 75b odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“) platí, že „Jestliže se zjistí dosud neznámý majetek po výmazu společnosti z obchodního rejstříku, rozhodne soud na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka o zrušení zápisu o jejím výmazu a o obnovení likvidace společnosti nebo o jejím vstupu do likvidace a jmenuje likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení společnosti, že společnost je v likvidaci, a osobu likvidátora.“

V právní praxi jsem se setkal s případem, kdy krajský soud v řízení o obnovení společnosti, která prošla likvidací a byla následně vymazána z obchodního rejstříku,

a)      rozhodl o obnovení společnosti a jejím opětovném vstupu do likvidace,
b)      jmenoval likvidátora obnovené společnosti,
c)      tímto likvidátorem jmenoval jinou osobu, než osobu původního likvidátora.

Jmenování likvidátora v řízení o obnovení likvidace

I když případů, kdy dojde rozhodnutím soudu k obnovení likvidace společnosti, není v praxi patrně mnoho, nejsou na druhé straně ani vzácností, která by z otázky postupu soudu při jmenování likvidátora obnovené společnosti činila otázku na okraji právního zájmu. Z tohoto důvodu bych k výše uvedenému rád učinil pár poznámek či tezí.

Postup krajského soudu naznačený výše nebyl ve vztahu ke jmenování likvidátora správný. Předně totiž platí, že s obnovením likvidace obchodní společnosti měla být (resp. podle názoru autora této stati ze zákona obnovena byla) obnovena i funkce té osoby likvidátora, která funkci likvidátora zastávala během likvidace, jež byla nyní rozhodnutím soudu obnovena. Jedině tento závěr je v souladu s recentní judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, který k uvedené problematice zaujal názor, že „Účastníkem řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora, je ve smyslu § 75b odst. 2 obch. zák., § 19 o. s. ř., části věty za středníkem a § 94 odst. 1 o. s. ř. i vymazaná obchodní společnost. Osobami oprávněnými jednat v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora za vymazanou obchodní společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávnění ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku.“ (viz právní věta z webové prezentace Nejvyššího soudu České republiky z rozhodnutí sp. zn.: 29 Odo 1154/2003 ze dne 25. 2. 2004). Uvedený závěr je v judikatuře konsistentně zastáván Nejvyšším soudem České republiky i v dalších rozhodnutích, v této souvislosti z poslední doby odkazuji např. na rozhodnutí sp. zn.: 29 Cdo 1303/2009 ze dne 16. 03. 2010 a z dřevnějších dob pak na judikát Nejvyššího soudu České republiky sp. zn.: 29 Od 1154/2003 ze dne 25. 02. 2004.

Pokud v praxi dojde k pochybení soudu, který rozhoduje o obnovení likvidace v prvním stupni, tj. soudu krajského, je s tímto pochybením nezbytně spojeno nedoručení rozhodnutí soudu prvního stupně, které je zpravidla chybně doručeno pouze k rukám likvidátora, kterého soud nově jmenoval a kterým je osoba od likvidátora původního odlišná. Takové rozhodnutí soudu prvního stupně je tak podle názoru autora této stati porušením zákona v zásadní procesní věci, spočívající v tom, že krajský soud v řízení nejednal jako s osobou oprávněnou jednat za obnovenou likvidovanou společnost s osobou původního likvidátora. V důsledku této skutečnosti došlo k pochybení nejen v tom, že soud nejmenoval do funkce likvidátora osobu původního likvidátora, jak měl (výrok o jmenování likvidátora nesmí s ohledem na konstrukci ust. § 75b odst. 2 ObchZ chybět), neboť již samotným obnovením likvidace se ex lege obnovila funkce původního, „obnoveného“ likvidátora). V důsledku tohoto pochybení na straně soudu nebylo rozhodnutí doručeno k rukám původního likvidátora, a tedy ani společnosti jako účastníkovi řízení.

Závěr

Osobami oprávněnými jednat v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora za vymazanou obchodní společnost jsou podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky ti, kdo k tomu byli oprávnění ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku.

Protože jménem společnosti byl jako její orgán oprávněn ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku oprávněn jednat její likvidátor, je takovou osobou právě on; s ohledem na výše uvedené a dále s s ohledem na to, že ke dni výmazu společnosti z obchodního rejstříku za ni jako likvidátor jednala určitá konkrétní a v obchodním rejstříku individualizovaná osoba, je zřejmé, že právě osoba původního likvidátora je tou osobou, kterou má judikaturní výklad na smysli; touto osobou pak – a contrario – není osoba likvidátora „nového“, kterou by v rozhodnutí o obnovení likvidace případně (a nesprávně) jmenoval prvoinstanční soud.

JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.