epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 10. 2015
    ID: 99133upozornění pro uživatele

    Kdo, na co a jakou formou může podávat stížnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb

    Ust. § 93 a násl. zákona 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „zákon o zdravotních službách“) uvádí rámcová procesní pravidla pro vyřizování stížností podávaných fyzickými osobami v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. V rámci dané agendy zákon pro poskytovatele zdravotních služeb stanoví řadu povinností, přičemž však některé procedurální stránky dané právní úpravy nejsou dotaženy úplně do konce.

    Tento článek se soustředí na problematiku stojící na samotném počátku podání stížnosti, tj. zejména určení, na co si lze poskytovateli zdravotních služeb stěžovat, kdo je k podání stížnosti oprávněn a jakou formou a s jakými náležitostmi může být stížnost vůči poskytovateli uplatněna. Cílem příspěvku je upozornit na některé problematické stránky daného institutu a navrhnout, v čem by bylo vhodné příslušnou právní úpravu doplnit. Na druhé straně však článek hledá i důvody, proč dané legislativní řešení vykazuje právě obecný, resp. na určitých místech stručný obsah, resp. proč je daná metoda právní úpravy žádoucí.

    Na co si lze stěžovat

    Zákon o zdravotních službách stanoví, že stížnost lze podat proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami.[1] Pojem zdravotních služeb je v zákoně velmi podrobně vymezen[2] a je zároveň přirozené, že většina stížností bude proti poskytovatelům směřovat právě v návaznosti na poskytovanou péči. Navazující pojem uváděný v zákoně, tj. „činnosti související se zdravotními službami“, však již legislativně definován není. Řada poskytovatelů především lůžkové péče přitom pacientům, resp. jejich osobám blízkým umožňuje využívat další služby, které s poskytováním zdravotní péče buď souvisí zcela bezprostředně (zejména tzv. hotelové služby, tedy strava a ubytování), nebo zajišťuje další nutné servisní činnosti spojené s poskytovanou péčí, např. údržbu budov a nemocničního areálu, výběr regulačního poplatku za pohotovost aj. Vedle těchto nezbytných činností řada poskytovatelů nabízí i další služby, které již bezprostředně s poskytováním zdravotní péče spojeny nejsou (např. parkování vozidel, roznos tiskovin, kadeřnické služby, provoz občerstvení a restauračních zařízení apod.). Je pak otázkou, zda ve smyslu § 93 zákona o zdravotních službách lze i proti těmto činnostem stížnost podat.

    Na základě skutečnosti, že zmiňovaný dovětek „proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami“ je vůbec v zákoně uveden, je zřejmé, že na služby související bezprostředně s poskytováním péče, tj. zejm. na nemocniční stravu nebo kvalitu ubytování, je podání stížnosti bezesporu možné a poskytovatel podobnou stížnost musí dle pravidel v zákoně o zdravotních službách vyřídit. Další činnosti, které zvyšují komfort pacientů či návštěv, jsou však zpravidla poskytovateli provozovány na základě živnostenských či jiných oprávnění (typicky zmíněné parkování), kdy daná činnost v zákonem vymezených oblastech podléhá kontrolním pravomocím kompetentních orgánů. Nicméně tyto veřejnoprávní subjekty budou dané činnosti kontrolovat výhradně z hlediska své kompetence, tj. budou posuzovat naplnění zvláštními zákony stanovených povinností.

    Zákon o zdravotních službách však představuje specifickou úpravu a účel stížností koncipuje jednak jako právo pacientů a také jako způsob, jak postavení a prosazování dalších zákonem vymezených práv pacienta v rámci poskytování zdravotní péče posílit.[3] Z takto deklarovaného cíle právní úpravy je proto nutné dovodit, že stížnost lze podat i proti všem ostatním činnostem, které poskytovatel svým jménem a na vlastní odpovědnost provozuje.

    Kdo může podat stížnost

    Zákon o zdravotních službách dále obsahuje taxativní výčet osob oprávněných k podání stížnosti. [4] Daným oprávněním disponuje:

    a) pacient,
    b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta,[5]
    c) osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo
    d) osoba zmocněná pacientem.

    Situace, kdy si na zdravotní péči stěžuje nikoliv samotný pacient[6] (nebo jeho zákonný zástupce, opatrovník či pacientem zmocněná osoba), ale stížnost podávají osoby blízké pacienta [viz výše písm. c)], jsou v praxi poskytovatelů relativně časté. V případě podobných stížností však nemusí být pro poskytovatele z obsahu stížnosti vždy patrné, zda je daná osoba blízká k učinění stížnosti skutečně aktivně legitimována. Proto u daného druhu stížností a určení, zda jsou učiněny kompetentní osobou, rozhodují konkrétní věcné a časové okolnosti, které musejí být poskytovatelem vždy citlivě posuzovány.

    Pokud například půjde o stížnost, kdy pacient je u poskytovatele dosud hospitalizován a zdravotní stav mu neumožňuje k péči se vyjadřovat, je aktivní legitimace osob blízkých k podání stížnosti dle bodu ad c) zřejmá. Na druhé straně však mohou být podány jak stížnosti, u nichž nemusí být jasné, zda je vůbec stěžovatel vůči pacientovi osobou blízkou ve smyslu občanského zákoníku[7] (stížnost například podává osoba, která pacienta k péči pouze doprovázela), tak mohou být podány stížnosti, u nichž nemusí být zjevné, zda je splněna podmínka nemožnosti jejich učinění ze strany pacienta z důvodu jeho zdravotního stavu.

    Nebude-li moci v nastíněných případech poskytovatel z okolností dovodit, že podmínky pro podání stížnosti jsou naplněny, měl by stěžovatele upozornit na skutečnost, že ve smyslu zákona není k podání stížnosti oprávněn, popř. by stěžovatel měl být poskytovatelem vyzván, ať příslušné oprávnění (například plnou moc) či jiné okolnosti svědčící jeho aktivní legitimaci doloží. Zákon o zdravotních službách je přitom v daném ohledu procesně poměrně skromný a poskytovateli pouze nařizuje stížnost ve lhůtě „vyřídit“.[8] Za vyřízení stížnosti by se pak v daném případě považovala i situace, kdy by stížnost byla odmítnuta právě z důvodu nedostatku aktivní legitimace.

    V praxi však naopak mohou nastat také případy, kdy stěžovatel při podání stížnosti doloží zdravotnickou dokumentaci pacienta, kterého se stížnost týká a z povahy onemocnění či úrazu bude poskytovateli zřejmé, že samotný pacient nemůže stížnost podat, popř. stěžovatel bude jako kontaktní osoba uveden v dříve podepsaném souhlase s hospitalizací, a bude tak zjevné, že je osobou blízkou. V podobných případech lze stížnost vyhodnotit tak, že byla podána ze strany oprávněné osoby.

    Další otázka vzniká v souvislosti s tím, zda osoba blízká jmenovaná ve výše uvedeném písm. c) zákona o zdravotních službách jako zvláštní subjekt oprávněný k podání stížnosti, může zároveň jiný subjekt k podání stížnosti zmocnit. Při řešení aktivní legitimace k podání stížnosti totiž musí poskytovatel brát v potaz také problematiku zdravotnické povinné mlčenlivosti, neboť se třetí subjekty (v tomto případě subjekty zmocněné osobou blízkou) mohou v souvislosti s vyřizováním stížnosti dovědět zdravotní údaje o pacientu, aniž tento mohl vyslovit souhlas. Právě s ohledem na problematiku ochrany citlivých údajů o zdravotním stavu bych se stavěl spíše za přístup, dle něhož osoba blízká uvedená pod písm. c) § 93 zákona o zdravotních službách k podání stížnosti jiné osoby zmocnit nemůže.

    Forma a obsah stížnosti

    Otázku formy stížnosti, tj. zda musí být písemná, doručená elektronickou formou nebo může být sdělena ústně či dokonce telefonicky, zákon o zdravotních službách blíže neupravuje. Podobně zákon nestanoví ani povinné obsahové náležitosti stížnosti, když na stěžovateli nevyžaduje například označení pacienta, kterého se stížnost týká, doby poskytované zdravotní péče, čeho se stěžovatel domáhá, v čem spatřuje porušení zákonem uložené povinnosti poskytovatele nebo jak se o tomto porušení dozvěděl. Také co do povinného obsahu stížnosti zákonodárce zcela zřejmě bere v potaz již zmíněný účel dané právní úpravy, tedy posílení práv pacienta (osoby blízké), který je v drtivé většině medicínským laikem, a nemusí být proto schopen všechny podstatné okolnosti ve své stížnosti vylíčit. Zákon tak neklade na formální stránku stížnosti žádné zvláštní nároky, resp. tyto požadavky zcela absentují. Navíc i implicitně připuštěná možnost ústního podání stížnosti v některých případech vede k jejímu operativnějšímu a uspokojivějšímu vyřešení.

    Rovněž pro stížnost by přitom mělo platit obecné pravidlo, dle něhož se právní jednání posuzuje dle svého obsahu.[9] Pokud tedy podání není označeno jako stížnost, ale z hlediska obsahového v něm oprávněná osoba rozporuje, kriticky hodnotí nebo sděluje negativní názor na poskytnuté zdravotní služby, měl by k podobnému úkonu poskytovatel vždy přistoupit jako ke stížnosti ve smyslu § 93 zákona o zdravotních službách.[10]

    Zákon o zdravotních službách však zároveň poskytovateli lůžkové nebo jednodenní péče ukládá, že pro proces vyřizování stížností musí vypracovat postup a tento náležitým způsobem uveřejnit. Ani na tomto místě však zákon neupravuje povinné náležitosti daného postupu, a to pouze s jedinou výjimkou, když stanoví, že postup musí obsahovat informaci o tom, že stěžovatel v případě nesouhlasu s vyřízením stížnosti ze strany poskytovatele může tuto podat příslušnému správnímu orgánu.[11]

    Právě v rámci uvedených postupů vypracovaných pro vyřizování stížnosti poskytovatelé uvádějí podmínky, za jakých lze stížnost podat. Daná pravidla obvykle ukládají, aby stížnost byla podána písemně nebo elektronickou formou. Ústní podání stížnosti je obvykle možné také, nicméně bývá podmíněno vyhotovením alespoň písemného, resp. dodatečného záznamu o stížnosti. Naopak podání telefonických stížností poskytovatelé, a to oprávněně (opět) z hlediska ochrany soukromí dotčených osob, nemusí připustit. Poskytovatelé pak ve svých postupech rovněž uvádějí, jaké základní náležitosti by stížnost měla obsahovat, případně předpokládají, že v případě neúplné či nejasné stížnosti bude stěžovatel vyzván k doplnění.[12]

    Závěr

    Právní úprava stížností v zákoně o zdravotních službách nepochybně vede k posílení práv pacienta a jeho možnosti domoci se přezkumu poskytování zdravotních služeb. V řadě případů institut stížností může výrazně přispět k vyjasnění vzájemných stanovisek stěžovatele a poskytovatele, odstranit případná nedorozumění a zabránit tak dalším, z lidského, finančního i technického hlediska náročným, sporům mezi oběma stranami. Mnohdy se cestou stížnosti zabrání, aby záležitost byla formálně mnohem náročnějším postupem řešena jinými orgány veřejné moci. Právní úprava stížností na poskytování zdravotních služeb je přitom s ohledem na svůj předmět a účel na řadě míst (záměrně?) obecná a ponechává značný prostor pro úpravu procesních pravidel ze strany poskytovatelů.

    Praktické problémy sice může občas přinášet samotné vymezení výčtu osob oprávněných podat stížnost, nicméně s ohledem na účel právní úpravy a věcné okolnosti poskytování zdravotních služeb daný seznam zřejmě není možné specifikovat přesněji či odlišně. Do úvahy připadá snad jen zpřesnění textu § 93 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách, a to tak, že by uváděl: osoba blízká v případě, kdy je zřejmé, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav, nebo pokud zemřel.  Konečně lze uvažovat také o stanovení podrobnějšího katalogu možností, jakým způsobem lze stížnost poskytovatelem vyřídit.

    Celá problematika stížností na postup zdravotních služeb pak svým charakterem i aplikací potvrzuje smíšenou povahu právních vztahů vznikajících v oblasti zdravotní péče, které sice primárně mají soukromoprávní charakter, ale vstupuje do nich řada veřejnoprávních prvků s cílem chránit pacienta jako slabší stranu vzájemného vztahu mezi ním a poskytovatelem.


    JUDr. Mgr. Pavel Uherek,
    právní oddělení Krajské nemocnice T. Bati, a. s., Zlín

    e-mail: uherek@bnzlin.cz


    Použitá literatura:
    Uherek, P.: Některé praktické problémy spojené s vyřizováním stížností podávaných v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Zdravotnické fórum, ročník 2013, číslo 5, s. 11-13.


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] § 93 odst. 1 zákona o zdravotních službách.
    [2] § 2 odst. 2 zákona o zdravotních službách.
    [3]  Srov. důvodovou zprávu k §§ 93 až 97 zákona o zdravotních službách. Z tohoto pohledu je však úprava stížností poněkud nesystematicky řazena v samostatné části, byť zřejmě správnější by bylo uvádět ji v rámci ustanovení o právech pacientů zmiňovaných v §§ 28 až 40 zákona.
    [4] Opět § 93 odst. 1 zákona o zdravotních službách.
    [5] Lze poukázat, že osobou oprávněnou k podání stížnosti není pěstoun pacienta nebo jiná pečující osoba, byť tyto osoby mají právo na pořizování kopií zdravotnické dokumentace či nahlížení do ní [srov. § 65 odst. 2 písm. b) zákona o zdravotních službách].
    [6] Dle § 3 odst. 1 zákona o zdravotních službách je pacientem fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby.
    [7] § 22 odst. 1 občanského zákoníku.
    [8] § 93 odst. 3 písm. b) zákona o zdravotních službách.
    [9] § 555 odst. 1 občanského zákoníku.
    [10] V praxi se může jednat o různá podání či písemnosti, ostatně v některých případech ani sám stěžovatel nemusí výslovně připouštět, že se jedná o stížnost. Poskytovatelé se také mohou setkat s listinami, v nichž stěžovatel (případně zastoupený advokátem) uplatňuje vůči poskytovateli, a to rovnou formou předžalobní výzvy peněžitý nárok na náhradu újmy na zdraví a tento odůvodňuje péčí poskytnutou non lege artis.
    [11] § 93 odst. 4 písm. a), b) zákona o zdravotních službách.
    [12] Byť ani tuto povinnost, tj. vyzvat stěžovatele k obsahovému doplnění stížnosti, zákon o zdravotních službách poskytovateli výslovně neukládá.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Mgr. Pavel Uherek
    7. 10. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Obchodní vedení společnosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.