epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    2. 3. 2016
    ID: 100673upozornění pro uživatele

    Kdy lze v soukromém právu považovat e-mail za platné právní jednání v písemné formě?

    Moderní doba přináší mimo jiné rozvoj technologií umožňujících komunikaci na dálku. S ohledem na dostupnost a rychlost komunikace prostřednictvím elektronické pošty je zejména tento způsob komunikace hojně využíván, a to nejen k běžné komunikaci, ale i k právnímu jednání. Je třeba, aby právo na takovou praxi reagovalo a jasně stanovilo, za jakých podmínek lze komunikaci prostřednictvím e-mailu považovat za platné právní jednání, a to zejména tehdy, je-li vyžadována písemná forma právního jednání. Podmínkám platnosti právního jednání, pro které je vyžadována písemná forma a které je učiněno prostřednictvím elektronické pošty, se věnuje tento článek.


    PPS advokáti s.r.o.


    Podle úpravy obsažené v zákoně č.40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jako „OZ“), je písemný právní úkon platný, je-li podepsán jednající osobou. […] Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů (§ 40 odst. 3 OZ). Ustanovení § 40 odst. 4 OZ pak stanoví, že písemná forma je zachována mimo jiné tehdy, pokud je právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Perfektní písemné právní jednání musí splňovat nejen náležitost písemnosti, ale současně i náležitost podpisu, jak ve své judikatuře dovozuje Nejvyšší soud ČR (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. 25 Cdo 176/99).

    Mezi laickou ani odbornou veřejností není sporu o tom, zda e-mailová zpráva, v jejímž závěru autor uvede své jméno,[1] splňuje zákonné požadavky písemnosti. E-mail je způsobilý zachytit obsah právního jednání a jméno uvedené v jeho závěru umožňuje určit jednající osobu. Aby bylo právní jednání, jehož obsah e-mail zachycuje, v písemné formě platné, musí obsahovat podpis jednající osoby. S ohledem na skutečnost, že je v popsaném modelovém případě právní jednání učiněno elektronickými prostředky, může být podepsáno elektronicky podle zvláštních předpisů, tj. podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (dále jako „ZEP“), který je výsledkem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/93/ES, o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (dále jen jako „Směrnice“). ZEP rozlišuje „prostý“ elektronický podpis /§ 2 písm. a) ZEP/ a zaručený elektronický podpis /§ 2 písm. b) ZEP/, když „prostým“ elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě[2] nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Směrnice „prostým“ elektronickým podpisem rozumí údaj v elektronické podobě, který je připojen či logicky spojen s jinými elektronickými daty a který slouží jako metoda ověření pravosti[3]. Národní úprava požaduje nad rámec evropské úpravy, aby elektronický podpis sloužil k jednoznačnému ověření pravosti. Přestože Směrnice výslovně nazakazuje, aby členské státy přijaly přísnější úpravu, dle našeho názoru je takový stav v rozporu s deklarovaným cílem Směrnice zajistit interoperabilitu elektronických podpisů mezi jednotlivými členskými státy.[4] Požadavek
    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    jednoznačnosti nadto považujeme za reálně neproveditelný, když ani vlastnoruční podpis neumožňuje vždy jednoznačně ověřit pravost.

    Názory na otázku, zda pouhé uvedení jména jednající osoby na konec e-mailu naplňuje definici „prostého“ elektronického podpisu, nejsou jednotné. Podle Polčáka[5] jakákoli data označující původce příslušného dokumentu, byť by se jednalo i jen o automatickou patičku doplňovanou e-mailovým klientem, tedy mají základní účinky podpisu a elektronický dokument pak je i v těchto případech na základě zákonného odkazu podepsán. K odlišnému závěru dospěli Korbel a Melzer,[6] podle kterých pouhé napsání jména na klávesnici v těle e-mailu spíše není elektronickým podpisem, neboť obsahuje pouze tvrzení identity, nikoli její ověření. Dle našeho názoru uvedení jména v e-mailu lze považovat za „prostý“ elektronický podpis z níže uvedených důvodů. Jedná o údaj v elektronické podobě připojený k datové zprávě, který plní, byť v omezené míře, označovací, deklarační i důkazní funkci, když právě tyto tři funkce plní podle Karla Čermáka ml.[7] podpis písemné formy právního jednání. Pakliže je oslabení uvedených funkcí tolerováno u zaručeného elektronického podpisu, nelze pro tento nedostatek odmítnout „prostý“ elektronický podpis.

    Ustanovení § 3 odst. 1 ZEP výslovně stanoví, že datová zpráva je podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem, tedy e-mailová zpráva je podepsána i tehdy, obsahuje-li pouze „prostý“ elektronický podpis. S ohledem na výše uvedené se domníváme, že e-mailová zpráva, v jejímž závěru autor uvede své jméno, splňuje požadavky kladené na písemnou formu platného právního jednání podle úpravy OZ, tj. splňuje náležitosti písemnosti i podpisu. Ústavní soud se však přiklonil k názoru Městského soudu v Praze, podle kterého absence zaručeného elektronického podpisu znamená nedodržení písemné formy (viz usnesení Ústavního soud ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2250/14).

    Platnost právního jednání učiněného v písemné formě a požadavky kladené na písemnou formu upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „NOZ“), v ustanoveních § 561 a § 562, a to obdobně jako OZ, když náležitostí platného právního jednání v písemné formě je vedle písemnosti rovněž podpis jednající osoby. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky je přitom zachována, umožňuje-li zachytit obsah právního jednání a určit jednající osobu. Jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky podepsat písemnost elektronicky, stanoví zvláštní právní předpis. Znění výše v tomto článku uvedených ustanovení ZEP nebylo novelizováno od 1. 7. 2012, a tedy jsou naše závěry ohledně platnosti písemné formy právního jednání učiněného prostřednictvím elektronické pošty s připojeným jménem autora e-mailu shodné i za účinnosti NOZ.

    Nový pohled na platnost právního jednání učiněného v písemné formě prostřednictvím elektronických prostředků, tj. např. e-mailem, přináší nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen jako „Nařízení“). Nařízení se jakožto v členských státech přímo aplikovatelný předpis Evropské unie použije s výjimkami ode dne 1. 7. 2016, když s účinností k tomuto datu bude zrušena Směrnice. Zvláštním právním předpisem, který podle ust. § 561 odst. 1 NOZ stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, bude s účinností ode dne 1. 7. 2016 Nařízení, které nově definuje „prostý“ elektronický podpis, zaručený elektronický podpis a zavádí pojem kvalifikovaný elektronický podpis.

    „Prostým“ elektronickým podpisem se dle Nařízení rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání. Zaručeným elektronickým podpisem je pak elektronický podpis, který splňuje následující požadavky:

    • a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;
    • b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;
    • c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a
    • d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
    Nově zavedeným pojmem kvalifikovaného elektronického podpisu se rozumí zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. Nařízení (na rozdíl od Směrnice a ZEP) nepovažuje elektronický podpis za metodu ověření pravosti, nýbrž za údaj dokládající skutečnost, že určitá osoba projevila svou vůli a stvrzuje platnost určitého dokumentu.[8]

    Preambule Nařízení mezi důvody pro přijetí této právní úpravy uvádí nutnost vytvořit vhodné podmínky pro vzájemné přeshraniční uznávání klíčových prvků, kterými jsou mimo jiné elektronické podpisy. V bodech 48 a 49 preambule Nařízení je deklarována možnost přijímat rovněž elektronické podpisy s nižší zárukou bezpečnosti, tj. elektronickému podpisu by neměly být upírány právní účinky stanovené vnitrostátním právem na základě skutečnosti, že nesplňuje požadavky na kvalifikovaný elektronický podpis. Tuto zásadu pak stanoví ust. čl. 25 odst. 1 Nařízení.[9] Ustanovení čl. 25 odst. 2 Nařízení[10] dle našeho názoru neznamená, že účinky vlastnoručního podpisu má pouze kvalifikovaný elektronický podpis, nýbrž že je vnitrostátní právo může přiznat i elektronickému podpisu s nižší zárukou bezpečnosti. Kvalifikovanému elektronickému podpisu jsou však právní účinky vlastnoručního podpisu přiznány vždy, a to přímo Nařízením. Uvedení jména na konci e-mailu, pakliže jej podepisující osoba v této formě používá k podepsání, bude dle našeho názoru v českém právním řádu naplňovat definici „prostého“ elektronického podpisu i za účinnosti Nařízení.

    Platným právním jednáním v písemné formě učiněným elektronickými prostředky bude v soukromoprávních vztazích dle našeho názoru i za účinnosti Nařízení, tj. od 1. 7. 2016, takový e-mail, který bude opatřen jménem autora.


    Mgr. Petr Švadlena

    Mgr. Petr Švadlena
    ,
    advokát

    Mgr. Tereza Trojanová,
    advokátní koncipient


    PPS advokáti s.r.o.

    Velké náměstí 135/19
    500 02  Hradec Králové

    Tel.:    +420 495 512 831-2
    Fax:    +420 495 512 838
    e-mail:    pps@ppsadvokati.cz


    -----------------------------------
    [1] O konkrétní podobě jména rozhoduje primárně zvyklost právního styku s ohledem na jeho uvedené funkce. Plně bude vyhovovat, když podpis bude obsahovat jak jméno, tak i příjmení. Zcela běžný a platný je i podpis samotným příjmením. Ustálil se názor, že i podpis pouhým křestním jménem může být dostačující, je-li vyloučena pochybnost o totožnosti pořizujícího. Za stejných podmínek musí postačovat i podpis pomocí pseudonymu, nebo přezdívky nebo zkratky. Podrobněji viz Korbel, F. – Melzer, F.: Písemnost, elektronický a biometrický podpis v elektronickém právním jednání. In: Bulletin advokacie, č. 12/2014, s. 31 a násl. Text článku pro zjednodušení pracuje pouze s pojmem „jméno“.
    [2] Datovou zprávou se rozumí elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na technických nosičích dat, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou, jakož i data uložená na technických nosičích ve formě datového souboru /§ 2 písm. d) ZEP/.
    [3] Ověřováním pravosti je třeba rozumět ověřování skutečnosti, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel (k pojmu pravost viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 10. 2000, sp. zn. 22 Cdo 617/99).
    [4] Elektronická komunikace a obchod vyžadují „elektronické podpisy“ a související služby, které umožňují ověřování pravosti dat. Rozdíly v předpisech členských států o právním uznání elektronických podpisů a o akreditaci „ověřovatelů“ by mohly vytvořit vážnou překážku používání elektronické komunikace a elektronického obchodu. Vytvoření jasného rámce Společenství, který upraví podmínky používání elektronických podpisů, přispěje k posílení důvěry v nové technologie a k jejich obecnému uznání. Rozdíly v právních předpisech členských států by neměly narušovat volný pohyb zboží a služeb na vnitřním trhu (bod 4 preambule Směrnice).
    [5] Polčák, R.: Praxe elektronických dokumentů. In: Sborník Karlovarské právnické dny, č. 19/2011, str. 186 a násl.
    [6] Korbel, F. – Melzer, F.: Písemnost, elektronický a biometrický podpis v elektronickém právním jednání. In: Bulletin advokacie, č. 12/2014, s. 31 a násl.
    [7] Čermák, K. ml.: Elektronický podpis: pohled soukromoprávní. In: Bulletin advokacie, č. 11/2002, str. 64 a násl.
    [8] Korbel, F. – Kovář, D.: Změny v regulaci elektronických podpisů (eIDAS). In: EU Právní novinky, č. 12/2015, s. 6 a násl.
    [9] Elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.
    [10] Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Petr Švadlena, Mgr. Tereza Trojanová ( PPS advokáti )
    2. 3. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • K možnosti pozastavit výkon hlasovacích práv společníka z důvodu porušení povinností při výkonu funkce člena voleného orgánu
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Americké jezero žaluje developera

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Vylučovací žaloba
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • 1. září 2022 nabývá účinnosti tzv. Milostivé léto II
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.