epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 5. 2018
    ID: 107531upozornění pro uživatele

    Kolize doménového jména a ochranné známky

    S narůstajícím počtem uživatelů Internetu se zvyšuje význam doménového jména[1] coby identifikátoru, jehož prostřednictvím se subjekty v prostředí Internetu prezentují, v případě komerčních subjektů vchází do povědomí svých potenciálních zákazníků a potažmo realizují své podnikatelské aktivity. Základní funkci doménového jména lze velmi zjednodušeně charakterizovat jako slovní reprezentaci číselné IP adresy. V případě doménového jména jsou však zvláště v komerčním prostředí z pohledu uživatelů Internetu mnohem signifikantnější jeho role propagační a soutěžní a doménové jméno samo o sobě se pak leckdy stává komoditou, jejíž hodnota dalece převyšuje cenu, kterou má doménovým jménem prezentovaný obsah. Ruku v ruce s tím, jak se zvyšuje počet a potažmo i význam a komerční potenciál registrovaných doménových jmen, jde i nárůst incidence tzv. doménových sporů.

     
     DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
     
    Trend nárůstu incidence doménových sporů dokládají údaje ze zprávy WIPO PR/2018/815 z 14. 3. 2018 (dále jen „Zpráva WIPO“). Dle Zprávy WIPO byl největší počet doménových sporů v roce 2017 zaznamenán v sektorech bankovnictví (12 %), módního průmyslu (11 %), internetu a IT (9 %), kdy se v souhrnu jednalo o téměř třetinu veškerých doménových sporů, které WIPO’s Arbitration and Mediation Center v roce 2017 řešil. Počet stížností, jež byly v roce 2017 podány u WIPO’s Arbitration and Mediation Center majiteli ochranných známek, dosáhl svého historického maxima v počtu 3.074 případů. Ze srovnání ročních statistik WIPO mapujících doménové spory však rovněž vyplývá, že meziroční nárůst počtu doménových sporů se zpomalil – zatímco mezi lety 2015 a 2016 se jednalo o markantní nárůst 10 % případů, v roce 2017 se již jednalo o 1,5% nárůst oproti roku 2016.[2]

    Lze konstatovat, že kolizní situace, kdy si subjekt zaregistruje doménové jméno, aniž si je vědom skutečnosti, že jiný subjekt uvedené označení již používá, jsou oproti případům vědomého a spekulativního jednání, označovaného jako tzv. cybersquatting, méně časté. Pojmovým znakem cybersquattingu je zlá víra jeho aktéra – spekulanta, a právě ta je kauzálním faktorem většiny střetů, v nichž doménové jméno figuruje.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Cybersquatting

    Cybersquatting lze definovat jako spekulativní registraci doménového jména, jež je identické nebo zaměnitelné s obchodní firmou, názvem výrobku nebo ochrannou známkou jiného subjektu, a to za účelem získání jakéhokoliv majetkového nebo nemajetkového prospěchu na úkor jiné osoby.[3]

    Definiční znaky cybersquattingu lze formulovat s odkazem na čl. 4 v čl. 4 Jednotných zásad pro řešení sporů týkajících se doménových jmen (Uniform Domain-Name Dispute-Resolution Policy, dále jen „Pravidla UDRP“)[4], organizace ICANN.[5] Pravidla UDRP váží úspěch stěžovatele, který proces podle UDRP iniciuje, na splnění těchto tří podmínek:

    • Doménové jméno je shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou nebo obchodní značkou, k níž má stěžovatel právo;
    • Držitel doménového jména nemá žádné legitimní plány s předmětnou doménou;
    • Držitel registroval doménové jméno ve
      Reklama
      ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
      ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
      5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
      3 285 Kč bez DPH

      Koupit

      zlé víře, jež je pojmovým znakem cybersquattingu

    Uvedené implikuje potřebu zvláště pečlivě zkoumat subjektivní stránku jednání aktérů příslušné kolizní situace, pohnutky a motivy jejich jednání.

    V praxi se lze setkat s následujícími formami cybersquattingu[6]:

    • a) cybersquatting v užším slova smyslu: doména je identická nebo podobná obchodní firmě či ochranné známce jiné osoby;
    • b) domain grabbing: hromadná registrace shodných či zaměnitelných domén s tzv. blokačním úmyslem;
    • c) typosquatting nebo též URL hijacking: tzv. překlepové domény představují velmi oblíbenou formou spekulativní registrace doménového jména, kdy registrant spoléhá na chyby uživatelů Internetu v psaní při přímém zadávání internetové adresy v prohlížeči (např. gogle.cz, seynam.cz, yuube.com, arifrance.com apod.);
    • d) trademark infrigement: cílená spekulativní registrace doménových jmen shodných nebo zaměnitelných s ochrannou známkou;
    • e) plánovaný či předběžný cybersquatting: spekulant registruje doménové jméno v předzvěsti určité události s cílem z ní v budoucnu těžit.[7]

    Porušení práv k ochranné známce

    Případy, kdy dochází ke kolizím mezi doménovým jménem a ochrannou známkou patří k těm nejfrekventovanějším.

    Aspektů, které při vzniku kolizních situací hrají roli, je při tom celá řada:

    Patří k nim benevolence pravidel, kterým registrace většiny doménových jmen, čítaje v to i národní doménu .CZ[8], podléhá, a jež je ovládaná zásadou „first come – first served.“

    V rámci procesu registrace doménového jména se případné kolize s právy třetích osob nezkoumají, neboť není v technických možnostech registrátora posuzovat oprávněnost žádosti o registraci doménového jména z hlediska práv nebo oprávněných zájmů třetích osob a iniciativně zjišťovat, zda doménové jméno nekoliduje s ochrannou známkou nebo jiným právem třetí osoby. Posouzení souladu doménového jména s právy třetích osob je tak výlučně na odpovědnosti samotného žadatele. V případě národní domény .CZ je uvedené pravidlo  explicitně vyjádřeno v ustanovení čl. 14 Pravidel registrace doménových jmen v doméně .CZ vydaných sdružením CZ.NIC dle jehož dikce: „Povinnost zajistit, aby registrované doménové jméno nezasahovalo do práv třetích subjektů, tak leží na žadateli o registraci doménového jména, který je povinen provést průzkum relevantního trhu a rejstříků a vyvarovat se žádosti o registraci takového doménového jména, které by mohlo zasahovat do práv k obchodní firmě nebo práv na označení jiných subjektů.“[9]

    K dalším aspektům přistupuje skutečnost, že zatímco ochrana, již požívá ochranná známka, má omezenou teritoriální působnost, jsou doménová jména prostřednictvím Internetu přístupná prakticky odkudkoliv a jejich působení teritoriálnímu omezení nepodléhá.

    Neoprávněnost zmíněné kolize je nejčastěji založena porušením práv k ochranné známce (§ 8 zákona o ochranných známkách), nezřídka kdy jsou jím však naplněny i znaky jednání nekalosoutěžního (§ 2976 o.z.), přičemž ze speciálních skutkových podstat nekalé soutěže se jedná nejčastěji o vyvolání nebezpečí záměny (§ 2981 o.z.) nebo parazitování na pověsti (§ 2982 o.z.).[10]

    Práva k ochranné známce jsou dle ust. § 8 zákona o ochranných známkách porušena tehdy, je-li bez souhlasu vlastníka ochranné známky jako doménové jméno zaregistrováno označení, jež naplňuje některé z níže uvedených kritérií, a sice:

    • (i) označení je shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána;
    • (ii) označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou;
    • (iii) označení je shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky, nebo jim bylo na újmu.

    Dle ustálené rozhodovací praxe obecných soudů a rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví je třeba podobnost posuzovat z hlediska vizuálního, fonetického a významového, přičemž je nutno vycházet z celkového dojmu, který vyvolávají u průměrného spotřebitele.[11]

    Porušení práv z ochranné známky může založit též odpovědnost za přestupek dle ust. § 51a zákona o ochranných známkách, jež s účinností tzv. změnového zákona 183/2017 Sb. od 1. 7. 2017 nahradilo dosavadní skutkové podstaty na úseku porušování průmyslových práv, upravené v § 33 odst. 1 písm. a) zákona 200/1990 Sb., o přestupcích.

    V závažnějších případech mohou být naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu porušení práv k ochranné známce a jiným označením (§ 268 trestního zákoníku), jež představuje nejfrekventovanější z trestných činů[12] obsažených v díle 4. hlavy VI. trestního zákoníku (trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu).[13] Subjektivní stránka trestného činu porušení práv k ochranné známce a jiným označením vyžaduje úmysl, jenž musí zahrnovat i znak neoprávněnosti.

    Pakliže dojde registrací shodného nebo zaměnitelného doménového jména k neoprávněnému zásahu do práv k ochranné známce, nebo jsou-li v důsledku takové kolize naopak porušena práva držitele doménového jména, lze se domáhat zejména toho, aby se rušitel zdržel neoprávněného jednání a aby odstranil závadný stav. Lze se rovněž domáhat náhrady škody (ať už škody skutečné nebo ušlého zisku), byla-li v důsledku porušení práv způsobena, a vydání bezdůvodného obohacení. Mezi dalšími nároky, plynoucími z osobnostních práv, lze uvažovat omluvu nebo uveřejnění rozsudku. Vymáhat práva z průmyslového vlastnictví je oprávněn vlastník nebo majitel práva, případně další oprávněná osoba podle zákona 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.

    V případě střetu doménového jména a ochranné známky lze uvažovat jak scénář, kdy je neoprávněným rušitelem práv k ochranné známce registrant doménového jména, tak i situaci, kdy se neoprávněného jednání vykazujícího znaky nekalé soutěže ve vztahu k držiteli doménového jména dopustí naopak osoba registrující ochrannou známku, přičemž při registraci ochranné známky je vedena snahou následně atraktivní doménové jméno získat postupem dle ust. § 4 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.

    Závěr

    Internet v současné době představuje klíčový prostředek realizace svobody projevu. Z vlastní povahy Internetu pramení odlišnost jeho regulace oproti recentní právní úpravě práv k duševnímu vlastnictví, což de lege lata vytváří konfliktní potenciál. V zájmu prevence kolizních situací mezi domenovými jmény a právy k ochranným známkám, o nichž pojednává tento článek, lze majitelům ochranných známek i přes existenci právních nástrojů, jimiž je možné nastalé kolize do určité (avšak omezené) míry řešit, jednoznačně doporučit, aby si pro příslušné označení zaregistrovali doménové jméno v okamžiku stejném nebo lépe předcházejícím registraci vlastní ochranné známky, a aby ochraně daného označení věnovali od počátku maximální pozornost a to jak po stránce právní tak i technické.


    Mgr. David Urbanec

    Mgr. Monika Gardlíková

     

    DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

    Palác Archa
    Na Poříčí 1046/24
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 221 774 000
    e-mail:    office@dunovska.cz


    _________________________________
    [1] Pojem doménového jména není v českém právním řádu vymezen žádnou legální definicí a podobný přístup převládá ve většině právních řádů, kdy z výjimek lze zmínit např. USA (ACPA – Anticybersquatting Consumer Protection Act) nebo Slovenskou republiku (srov. zákon 22/2004 Sb. o elektronickom obchode, dle kterého se podle ust. § 2 písm. d) bodu 1. pod pojmem doménového jména rozumí „symbolická adresa v elektronickej komunikačnej sieti“).
    [2] Zpráva WIPO PR/2018/815 z 14. 3. 2018 dostupná na www, k dispozici >>> zde.
    [3] Jansa, Lukáš. 2008. Cybersquatting a jeho podoby. www.pravoIT.cz. [Online] 22. září 2008. [Citace: 1. 4. 2018] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [4] Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy (UDRP) a Rules for Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy (RUDRP) jsou pravidla vypracovaná organizací ICANN. Pokud si osoba chce zaregistrovat doménové jméno u akreditovaného provozovatele rejstříku, dává souhlas s řešením sporů za pomoci UDRP a svých doplňkových procesních pravidel.
    [5] Internet Corporation for Assigned Names and Number (Organizace prořízení a správu systému doménových jmen).
    [6] Jansa, Lukáš. 2008. Cybersquatting a jeho podoby. www.pravoIT.cz. [Online] 22. září 2008. [Citace: 1. 4. 2018]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [7] Jako příklad lze uvést registraci domény www.benedictxvi.com Američanem Rogerem Cadenheadem. Ten si před volbou nového papeže v roce 2005 zaregistroval celkem 6 domén, přičemž vycházel z posledních jmen papežů v průběhu několika předchozích století.
    [8] Srov ust. čl. 3 odst. 3.3 Pravidel registrace doménových jmen v doméně .CZ.
    [9] Srov. např. analogickou úpravu Pravidiel poskytovania menného priestoru v internetovej doméne .sk.
    [10] Jansa, Lukáš. 2008. Cybersquatting a jeho podoby. www.pravoIT.cz. [Online] 22. září 2008. [Citace: 1. 4. 2018]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [11] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.7.2008, č.j.: 4 As 90/2006-123, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23.2.2006, č.j.: 11 Ca 175/2005.
    [12] Dle statistik Policie ČR bylo v roce 2017 zahájeno 361 trestních řízení, z nichž bylo objasněno 326 případů (objasněnost tak činila 90,3 %).
    [13] Policie České republiky. Statistické přehledy kriminality [Online]. [Citace: 2. 4. 2018]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. David Urbanec, Mgr. Monika Gardlíková (DUNOVSKÁ & PARTNERS)
    21. 5. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.