Komora advokátů: Zákonem proti praní špinavých peněz jsme zděšeni

Podle něj návrh novely jde zcela proti principu advokacie, protože narušuje její základní atribut - povinnost mlčenlivosti. S názorem advokátů se před necelým rokem ztotožnili poslanci z rozpočtového výboru. Předseda výboru Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) ve výborové rozpravě k předloze poznamenal, že u advokátů je taková povinnost stejně absurdní, jako by byla povinnost udávat u zpovědníků. Na stranu kritiků uvedeného ustanovení se loni překvapivě postavil také náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. Nesouhlasil s tím, že by se z advokátů měla dělat další složka státního represivního systému.

    Místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS) také kritizoval výčet povinných osob sdělovat podezřelé transakce. Vedle advokátů by měli podezřelé transakce hlásit také notáři, účetní, auditoři
či soudní exekutoři. Některá povolání podle Langra charakterizuje povinnost zachovávat mlčenlivost o svých klientech. Zamítnutí předlohy ale nenavrhl.

    Ministerstvo financí vysvětluje návrh novely směrnicí Evropské unie. Podle ní mají státy EU rozšířit okruh finančních institucí, které musejí hlásit podezřelé obchody, o notáře, advokáty, účetní, auditory či soudní exekutory. Všechny instituce by se měly nově zaměřit i na transakce podezřelé z financování terorismu. Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) loni v rozpravě poznamenal, že v zákonu jde o preventivní opatření, která mají za cíl přerušit tok nelegálních financí.

    Vládní návrh novely podle mluvčího komory Přikryla počítá s tím, že by zástupci státu mohli nahlížet do spisů advokátů. "To znamená, že když má stát podezření, že někdo neplatí daně, ale
nemá důkazy, nahlédne do spisu advokáta, to podráží advokacii nohy," tvrdí. Návrh navíc podle něj nijak nespecifikuje, zda úředník může vtrhnout do kanceláře bez přítomnosti advokáta a
třeba za pomoci policie prohledat jeho spisy.
 

   Podle Přikryla se Česká republika v této oblasti snaží být "evropštější než Evropa". Například Velká Británie podle něj zvolila rozumný kompromis - směrnici aplikovala tak, že advokáti
musí hlásit podezřelé transakce nikoli státu, ale své komoře. Některé státy, třeba Francie, Belgie, Řecko či Švédsko, směrnici neaplikovaly vůbec. "V EU navíc sílí tlaky směrnici zrušit,"
dodal Přikryl.