epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    3. 12. 2013
    ID: 93078upozornění pro uživatele

    Konečně jasno v otázce počátku běhu promlčecí doby u pohledávek bez sjednané splatnosti

    Obecné povědomí ohledně počátku běhu promlčecí doby je založeno na předpokladu, že pohledávka se začne promlčovat až poté, co nastane její splatnost a je jí tedy možné uplatnit soudně. Pro mnohé možná překvapivě však z judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že počátek promlčecí doby může v určitých případech nastat dříve než splatnost závazku a pohledávka se může promlčet, aniž by splatnost závazku vůbec nastala. Může tomu tak být v případě pohledávek, jejichž splatnost nebyla dopředu sjednána či jinak určena.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Judikatorní závěry pro občanskoprávní vztahy

    Podle ustanovení § 101 OZ běží promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy kdy bylo možno ohledně tohoto práva podat žalobu.

    Jakkoli je přitom tento okamžik často podvědomě spojován se splatností závazku, dle četné judikatury může nastat zcela bez závislosti na ní. Okamžik, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé, je totiž nutné vnímat objektivně, a je proto rozhodující, kdy mohlo být právo objektivně věřitelem uplatněno poprvé, nikoli kdy bylo skutečně uplatněno.

    S ohledem na výše uvedené je pak ovšem nutné dospět k závěru, že počátek promlčecí doby nemusí spadat do stejného okamžiku jako splatnost závazku. Taková situace může nastat primárně u závazků, jejichž splatnost nebyla sjednána smlouvou či jinak objektivně stanovena. V těchto případech je totiž na věřiteli, aby své právo zesplatnil prostřednictvím výzvy dlužníkovi dle ustanovení § 563 OZ, podle něhož je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

    Shora popsané závěry vyplývají primárně z rozsudku Nejvyššího soudu ČSR ve věci spis. zn. 3 Cz 99/81 ze dne 30. listopadu 1981, publikovaného pod č. 28/1984 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. V tom se uvádí, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, začíná promlčecí doba běžet již dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh, tedy dnem, kdy věřitel mohl dlužníka o splnění požádat a tedy (objektivně posuzováno) své právo také vykonat.

    Počátek běhu promlčecí doby se tak v těchto případech nepojí se dnem následujícímu po dni, kdy byl dlužník věřitelem o plnění skutečně požádán (ke dni splatnosti pohledávky), ale ke dni, kdy věřitel poprvé mohl (objektivně) dlužníka o plnění požádat.

    Současně Nejvyšší soud ČSR ve svém rozhodnutí vyloučil výklad, podle něhož by byl běh promlčecí doby vázán až na splatnost dluhu vyvolanou výzvou věřitele s odůvodněním, že takové pojetí by znamenalo nepřípustné posunutí počátku běhu promlčecí doby (ve zřejmém rozporu s účelem institutu promlčení) prakticky na neomezenou dobu.

    Například u půjčky, u níž nebyla dohodnuta splatnost, tedy podle výše uvedeného výkladu počne promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo ke vzniku příslušného právního vztahu. Již tento den (den po poskytnutí půjčky) je totiž objektivně možné dlužníka požádat o vrácení půjčky, jakkoli v praxi zřejmě taková situace nastane velmi zřídka.

    Citovaný judikát je přitom dále „recyklován“ i v recentní judikatuře (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Cdo 1289/2007 ze dne 30. října 2009, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2010, či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Cdo 2634/2008 ze dne 28. ledna 2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 104/2011), a jeho závěry jsou tedy nadále platné.

    Je proto na věřitelích, aby v případě, že u jejich pohledávek nebyla sjednána splatnost, velice obezřetně volili kroky při jejich vymáhání a nespoléhali se, že jejich „životnost“ prodlouží tím, že dlužníka nevyzvou k plnění. Takový přístup byl s ohledem na citovanou judikaturou nejlepší cestou k promlčení pohledávek.

    Nejasnosti ohledně počátku promlčecí doby v obchodněprávních vztazích

    Zatímco otázka počátku promlčecí doby u závazků bez sjednané splatnosti byla pro občanskoprávní vztahy jednoznačně vyřešena již před dlouhou dobu, u vztahů podřízených režimu obchodního zákoníku byla situace až donedávna poměrně nejasná.

    Lze totiž nalézt četná rozhodnutí, která na rozdíl od shora uvedeného judikátu dospěla k závěru, že promlčecí doba běží až od doby, kdy věřitel závazek svou výzvou reálně zesplatnil.

    V tomto ohledu je možné odkázat zejména na rozsudek Nevyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 31 Cdo 5241/2007 ze dne 8. prosince 2008, případně na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Cdo 2634/2008 ze dne 28. ledna 2011. Posledně jmenované rozhodnutí výslovně rozlišovalo režim občanskoprávní (kde mělo i nadále platit pravidlo o objektivní povaze uplatnitelnosti práva) a obchodněprávní (v němž měla být naopak promlčecí doba vázána až na okamžik splatnosti).

    Rozdílný režim promlčování pohledávek, u nichž nebyla předem sjednána splatnost, přitom podle dosavadní judikatury pramenil z ustanovení § 392 odst. 1 ObchZ, podle něhož u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním, tj. od doby splatnosti. Toto ustanovení bylo vykládáno jako speciální úprava ve vztahu k obecné promlčecí době dle § 391 odst. 1 ObchZ, které je ekvivalentem výše citovaného § 101 OZ a stanoví, že u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu.

    Popsaná nejednota v otázce počátku běhu promlčecí doby však pochopitelně vyvolávala určité pochybnosti. Tím spíše, když byl výklad přijímaný pro občanskoprávní vztahy poněkud paradoxně pro věřitele o poznání přísnější. Zatímco „občanskoprávnímu“ věřiteli by se totiž pohledávka promlčovala ve 3 letech od vzniku závazkového právního vztahu, resp. od okamžiku, kdy mohl poprvé vyzvat dlužníka k plnění, věřitel „obchodněprávní“ by mohl promlčení teoreticky oddalovat do nekonečna, resp. nejméně na 4 + 4 roky. To pokud by se vycházelo z výkladu, že se nejprve promlčuje právo požádat dlužníka a o plnění a pak právo na samotné plnění od doby jeho splatnosti.

    Sjednocení výkladu ohledně počátku promlčecí doby

    Výše popisované nejasnosti a disproporce v postavení věřitelů nicméně odstranil Nejvyšší soud ČR svým nedávným rozhodnutím velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ve věci spis. zn. 31 Cdo 3881/2009 ze dne 9. října 2013.

    Klíčem k závěru přijatému v tomto rozhodnutí bylo posouzení, zda zvláštní úprava začátku běhu promlčecí doby u práva na plnění závazku obsažená v § 392 odst. 1 ObchZ platí v obchodních závazkových vztazích i tehdy, není-li doba splatnosti závazku sjednána dohodou nebo určena právním předpisem či rozhodnutím, tedy zda se použije i tam, kde je doba splatnosti závazku závislá (ve smyslu § 340 odst. 2 ObchZ) na výzvě věřitele (obdoba § 563 OZ).

    Dle Nejvyššího soudu ČR tomu tak není, neboť ustanovení § 392 odst. 1 ObchZ vychází z toho, že splatnost závazku je již určena, a to dohodou právním předpisem nebo rozhodnutím.

    Naopak v případech, kdy splatnost určena není a její existence závisí na výzvě věřitele, ustanovení § 392 odst. 1 ObchZ se pro určení počátku promlčecí doby neužije. Tehdy se standardně aplikuje § 391 odst. 1 ObchZ (ekvivalent § 101 OZ) a promlčecí doba plně v souladu se závěry shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČSR z roku 1981 počne (i v obchodněprávních vztazích) běžet již dnem, kdy věřitel mohl dlužníka k plnění závazku poprvé vyzvat.

    Současně Nejvyšší soud ČR doplnil, že takto určený počátek běhu promlčecí doby již nelze později „přepnout“ do režimu § 392 odst. 1 ObchZ, a promlčecí dobu tak prodloužit tím, že se pohledávka výzvou následně zesplatní.

    Výše uvedené závěry lze hodnotit jednoznačně kladně, neboť (zřejmě definitivně) sjednotily pojetí počátku promlčecí doby u pohledávek vzniklých z občanskoprávních i obchodněprávních závazkových vztahů a odstranily na první pohled neodůvodněně zvýhodněné postavení věřitele v obchodních vztazích, který mohl dle dosavadního výkladu promlčení vlastních práv neadekvátně oddalovat.

    Na druhou stranu je třeba připustit, že popisované sjednocení se bohužel uskutečnilo až na samém sklonku „života“ současné soukromoprávní úpravy. Z textu § 619 nového občanského zákoníku lze však usuzovat, že objektivní kritérium bude pro určení počátku běhu promlčení i nadále významné. Současný výklad pak poslouží přinejmenším na „doběhové“ kauzy, kterých však s ohledem na délku promlčecí doby (resp. obě základní délky promlčecí doby) bude jistě ještě vysoký počet.


    JUDr. Jakub Celerýn

    JUDr. Jakub Celerýn,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o. 

    Longin Business Center
    Na Rybníčku 1329/5
    120 00 Praha 2

    Tel.: +420 296 368 350
    Fax:  +420 296 368 351
    e-mail: law.office@mn-legal.eu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jakub Celerýn ( Mališ Nevrkla Legal )
    3. 12. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Využití FIDIC smluv v ČR - I. část
    • Procesní nástupce není povinen doplácet soudní poplatek v případě, že se na původního žalobce vztahovalo zákonné osobní osvobození
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • K novele zákona o státní službě
    • Obecné ještě neznamená neurčité – k určitosti usnesení valné hromady
    • Sousedské spory, jablka a paragrafy
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování

    Související produkty

    Online kurzy

    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - II. část
    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
    • Specifika obsazování funkcí vedoucích osob obhospodařovatelů investičních fondů
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
    doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Vegetativní stav – náklady na výživu
    • Pracovněprávní vztahy mezi českými zaměstnanci a zaměstnavateli ze zemí ESVO
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu

    Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z., výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného...

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Okolnosti vylučující protiprávnost činu

    Za situace, že soud dospěje ke skutkovému závěru, že provedené dokazování neumožňuje učinění závěru, že obviněný v rozsahu celého skutku, který je mu kladen obžalobou za vinu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.