Pojem konosament, jeho funkce včetně FBL a jeho forem

Na úvod bychom nejdříve krátce vysvětlili, co to vlastně konosament neboli také „náložní list“ je a k čemu skutečně slouží, stejně jako, co je myšleno konosamentem vydávaným FIATA, tedy tzv. FBL (zkratka označuje FIATA Multimodal Bill of Lading). Následně bychom představili novinku v podobě e-FBL, tedy elektronického konosamentu organizace FIATA, která je odrazem vzrůstající potřeby digitalizace v mezinárodní přepravě.

V praxi totiž často bývá u listinných konosamentů problematické a někdy i zdlouhavé  dohodnout konečnou podobu a obsahu konosamentu mezi všemi zainteresovanými stranami před jeho finálním vystavením, stejně jako i ověřit jeho pravost ze strany zainteresovaných subjektů (např. bank, osob oprávněných k vydání zásilky apod.). To pak také může vésti k potížím či prodlení při konečném vydání zásilky. Tyto nedostatky by zavedení elektronické podoby konosamentu mohlo odstranit nebo alespoň minimalizovat. Nezanedbatelná výhoda spočívá i v enviromentálním hledisku, jako je např. šetření nákladů na papír.

Konosament obecně a jeho funkce

Reklama

Velká novela zákoníku práce (online - živé vysílání) - 1.6.2023

1.6.2023 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

V první řadě je třeba konstatovat, že jednotná definice pojmu, náležitostí a funkcí konosamentu z celosvětového pohledu není v současnosti bohužel prakticky možná, neboť vymezení pojmu konosament se liší stát od státu, a to i v rámci práva angloamerického a práva kontinentálního. V současnosti také nabývá na významu hledání vymezení tohoto pojmu v rámci práva evropského. Proto pokud chceme konosament nějak definovat a charakterizovat, je třeba se primárně zabývat tím, jakým právním řádem se konosament a vztahy z konosamentu (resp. i jaké z těchto vztahů) řídí a podle něj si pak dané otázky zodpovědět. To má pak následně i podstatné dopady do praxe použití konosamentu a následků jeho použití.

Podrobnější česká právní odborná literatura týkající se problematiky konosamentu není bohužel k dispozici.[1] Vycházíme-li např. z německé literatury, pak můžeme konstatovat, že konosament je cenným papírem používaným zpravidla v námořní dopravě, přičemž jeho základními funkcemi jsou zejména:[2].

1. Důkazní funkce – ve vztahu mezi dopravcem a osobou oprávněnou z konosamentu je náložný list svým způsobem dokladem (důkazem) o uzavření smlouvy. Velmi problematická je tato funkce v rámci českého právního řádu ve vztahu mezi dopravcem a odesílatelem. Náložný list vydaný na základě občanského zákoníku totiž ve vztahu mezi odesílatelem a dopravcem obsah smlouvy neprokazuje.
2. Potvrzující funkce – náložný list potvrzuje, že dopravce převzal zásilku k přepravě ve stavu v náložném listu uvedeném. Tento závěr platí v rámci českého právního řádu v zásadě jen u konosamentů v rámci námořních přeprav vydaných dle Hamburských pravidel[3], u FBL se tedy neuplatní. Z občanského zákoníku totiž nelze u náložných listů dle českého práva tuto funkci FBL bez dalšího přímo dovodit. Máme za to, že v tomto směru představuje náložný list dle českého práva jen jeden z možných důkazů jako jakýkoliv důkaz jiný. Nejedná se v daném případě o důkaz de facto kvalifikovaný, jako tomu bývá u náložných listů či konosamentů podle jiných právních řádů jako např. dle podle německého práva či podle Hamburských pravidel.
3. Legitimační funkce – náložný list v sobě i podle českého občanského zákoníku inkorporuje právo na vydání zásilky, nikoliv však vlastnické právo k zásilce.

Tyto závěry lze podle nás dovodit i pro konosamenty, resp. náložné listy, na něž je aplikovatelné české právo. Nemusí však platit u konosamentů resp. náložných listů, na něž je aplikovatelné jiné nežli české právo. Zde bude záležet na právním řádu, který se na konosament, respektive náložný list použije.

Zásadně lze tedy velmi zjednodušeně shrnout, že konosament je zpravidla cenným papírem, který opravňuje osobu podle něj oprávněnou k vydání zásilky a bez jehož předložení oprávněnou osobou naopak není vydání zásilky možné. Není však dokumentem, jímž by se převádělo vlastnické právo k zásilce, ačkoli se to často chybně uvádí. 

Listinný FBL

Přepravní dokument označovaný jako FBL je pak konosament vydávaný jako standardizovaný dokument vytvořený ze strany FIATA k užití pro její členy. Je vystavovaný zasílatelem pro multimodální přepravu zásilky (tj. přepravu zahrnující vícero druhů přeprav, např. námořní a silniční, námořní a železniční apod.), a to zpravidla pro celou její trasu[4]. Může být vystaven také jen pro přepravu námořní – jako takový však není předmětem tohoto příspěvku.

Standardizace FBL spočívá zejména v tom, že obsahuje na rubové straně obchodní (tzv. konosamentní) podmínky. FIATA ve svém průvodci k FBL výslovně uvádí, že obchodní podmínky týkající se přepravy podle FBL se použijí kdykoliv, kdy je použit FBL, a tak zajišťují jednotnost při jeho obchodním užití.[5] Nicméně v případě, kdy by se FBL řídil českým právním řádem, je tento závěr poněkud problematický nebo spíše zkreslený. Danou otázkou se však tento příspěvek blíže nezabývá a odkazujeme na jiné příspěvky zabývající se otázkou aplikovatelnosti podmínek rubových stran konosamentu[6]. V mezích českého právního řádu se totiž tzv. rubové konosamentní podmínky použijí zásadně (jen) ve vztahu mezi výstavcem konosamentu a osobou z konosamentu oprávněnou, pokud konosament skutečně přijme[7]. Obdobné platí i pro otázku (ne)platnosti některých ustanovení rubových (konosamentních) podmínek FBL, zejména jsou-li v rozporu s tzv. donucující právní úpravou národního práva na konosament použitelného.[8] Tedy ani z tohoto pohledu nemusí být vždy všechna ustanovení tzv. rubových konosamentních podmínek FBL použitelná či platná.

Význam FBL spočívá také v tom, že je akceptovaným přepravním dokumentem v případech přeprav zásilek, u nichž je platba kupní ceny zajišťována prostřednictvím dokumentárního akreditivu, pokud se  akreditiv řídí Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy UCP 600  vydávanými Mezinárodní obchodní komorou (ICC) .[9]

Vystavením FBL se zasílatel zavazuje v zásadě jako dopravce ke skutečnému přepravení zásilky do místa dodání a také odpovídá za osoby jím pověřené k zajištění přepravy. Zasílatel vystavující FBL musí být pojištěn v souladu s rubovými (konosamentními) podmínkami FBL[10] a musí být členem příslušného národního sdružení FIATA – v ČR tedy musí být členem Svazu spedice a logistiky ČR. I tímto tedy dává vystavení FBL určitým způsobem záruku za důvěryhodnost použitého zasílatele.

Elektronický FBL

Elektronický FBL (eFBL) je novinkou zavedenou organizací FIATA v minulém roce. Jde o obchodovatelný elektronický dokument v zabezpečeném digitálním formátu, který je evidován na bázi technologie blockchainu, tedy velmi zjednodušeně řečeno, v digitální účetní knize (databázi), kdy je za použití jedinečného hashe (kryptografické technologie) zajištěna neporušenost (integrita) vložených dat a ověřena identita účastníků. Tím je pro eFBL vytvářena spolehlivá auditní stopa k zajištění věrohodnosti.

Tyto eFBL si mohou členové FIATA vystavit pomocí speciální aplikace, kterou lze napojit pomocí rozhraní API i na běžně používané informační systémy, jejichž poskytovatelé s FIATA za tímto účelem spolupracují. Pro strany je velmi výhodné, že si mohou návrh eFBL rychle a efektivně odsouhlasit před jeho vystavením (aplikace umožňuje stáhnout si návrh eFBL). To napomáhá zajistit bezchybnost konečného konosamentu.

Finální vygenerovaný eFBL obsahuje unikátní ID kód a zároveň QR kód. Ve verifikačním rozhraní FIATA si pak může díky OR kódu, případně nahráním dokumentu, kterákoliv ze zapojených stran (např. příjemce zásilky, banka vydávající dokumentární akreditiv, pojišťovna) ověřit, kým a kdy přesně byl vydán, jeho integritu a platnost. U vydávajícího je také uvedena informace o jeho členství v příslušné národní asociaci (např. SSL ČR) a potvrzení, že v době vystavení dokumentu vydávající splnil všechny podmínky vyžadované obchodními podmínkami pro FBL. Do budoucna se uvažuje i o možnosti zavedení autentizace (proces ověření identity) stran, které si chtějí dokument verifikovat. Prozatím si může eFBL ověřit jen okruh osob, které povolí vystavovatel a předá jim QR kód či elektronický dokument.

Tento eFBL lze buď vytisknout, opatřit podpisem a razítkem a používat jako klasický listinný konosament (čímž odpadá nutnost pořízení předtištěných papírových formulářů), nebo jej lze používat jako zabezpečený dokument ve formátu .pdf přímo v elektronické podobě. Strany si dokonce mohou předat i pouhý QR kód bez samotného dokumentu.

Velkou výhodou eFBL je také to že jsou archivovány a strany si je mohou zpětně jednoduše dohledat a zkontrolovat.

Nejedná se samozřejmě o první elektronický přepravní dokument, resp. konosament v historii mezinárodní přepravy[11]. Problematika digitalizace přepravních a obchodních dokumentů je v dnešní době velmi živá. To se odráží například v aktivitě Evropské unie (viz také nové Nařízení o elektronických informací v nákladní dopravě[12]), Mezinárodní obchodní komory ICC (viz zejména standardy UNCTAD/ICC Pravidla pro Multimodální přepravní dokumenty[13] a jeho další aktivity v rámci tzv. „Digital Standards Iniciative“[14]) či Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL, kdy je zapotřebí zmínit poměrně významný počin v podobě Modelového zákona o elektronických instrumentech neboli tzv. MLETR[15]. Konosamenty eFBL přitom navazují právě na shora uvedené UNCTAD / ICC pravidla – viz také dále.  Diskuze k možné legislativě k elektronickým cenným papírům probíhá v gesci Ministerstva financí[16] i v České republice .

Účastníci mezinárodní přepravy jsou nicméně i přes masivní vývoj v oblasti informačních technologií stále poměrně konzervativní, a tudíž věrni listinným konosamentům. Ty však v dnešní době nemusejí vždy odpovídat nárokům na efektivitu a rychlost přepravy. Může se tak snadno stát, že přepravovaný náklad dorazí na místo určení dříve než samotný listinný konosament. Také z hlediska bezpečnosti listinné náložné listy nebývají vyhovující. Jsou totiž vydávány ve třech originálech, a proto je možné je poměrně snadno padělat, pozměnit či ztratit. Jejich digitalizace je tedy nevyhnutelná. Bez unifikované sjednocující úpravy, kdy by právní řády jednotlivých států uznávaly právě konosamenty jako elektronické cenné papíry, to však půjde velmi těžko. Jak se na právě podobu konosamentu dívá české právo a zda lze vůbec mít podle českého práva konosament jako elektronický cenný papír, je předmětem našeho pojednání dále.

Konosament v kontextu českého práva

Podle českého právního řádu je náložným listem cenný papír, který splňuje zákonem předvídané náležitosti co do obsahu a formy. Obsah a náležitosti jsou v případě náložného listu stanoveny v § 2572[17] občanského zákoníku. Pokud by se tedy na konosament, a to případně i v podobě FBL, resp. eFBL, použilo české právo, je nezbytné, aby byly splněny podmínky českého občanského zákoníku ohledně konosamentů. V opačném případě se nemůže o konosament jako převoditelný cenný papír jednat, a to ani pokud by byl vydán na formuláři FBL.

Co se formy náložného listu týče, § 2572 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že může být vydán na jméno, na řad nebo na doručitele. Není-li v náložném listu uvedeno, na čí řad je vydán, platí, že je vydán na řad odesílatele. Neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele.

Občanský zákoník přitom v první řadě počítá s cenným papírem jako listinou, neboť dle základní definice je cenný papír „listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést“[18].

O elektronické formě nehovoří v případě konosamentu vůbec, natož pak o nějakém depozitáři, který by vedl evidenci/účet těchto cenných papírů. Otázkou je, zda je vůbec dle českého práva možné vydat elektronický náložný list. Odpověď zní, že nikoliv, přičemž vysvětlení těchto důvodů by vydalo na samostatné pojednání[19]. Toto tedy bude platit pro veškeré digitální náložné listy včetně eFBL, budou-li se řídit  českým právem.[20]

Máme za to, že by v případě FBL jako náložných listů vydávaných zasílateli pro celou trasu multimodální přepravy bylo zapotřebí, pokud by se měly řídit českým právem, naplnit právě podmínky § 2572 občanského zákoníku, stejně jako formu předvídanou občanským zákoníkem tak, aby se jednalo o cenný papír s tam předvídanými důsledky. Takové podmínky podle našeho názoru v případě (řádně) používaného a vyplněného formuláře FBL v jeho listinné podobě naplněny jsou.

Pro platnost vydání konosamentu či náložného listu jako cenného papíru podle české právního řádu je dále nezbytné, aby se ve smyslu § 520 občanského zákoníku stal majetkem prvního nabyvatele. V tomto směru je třeba odlišovat vydání konosamentu či náložného listu od jeho pouhého vystavení (popř. emise) a případně i předání pouze odesílateli, není-li odesílatel současně osobou dle konosamentu či náložného listu oprávněnou. Cenným papírem se všemi předvídanými důsledky se totiž konosament či náložný list dle českého právního řádu stává až okamžikem svého vydání, resp. tedy okamžikem, kdy splní všechny požadované náležitosti a je předán prvnímu oprávněnému. Do té doby nelze práva z něj vyplývající uplatňovat.[21]

Právo použitelné na elektronický konosament

Jak popsáno shora, zodpovězení otázky, zda je předložený přepravní dokument cenným papírem (konosamentem či náložným listem), jakou má mít povahu, náležitosti, formu  a následky použití záleží na příslušném národním právním řádu použitelném na daný dokument. Stanovit takový právní řád nebývá jednoduché a závisí to i na tom, u soudu kterého státu je případně veden související soudní spor.

Pokud by se daný dokument řídil jiným nežli českým právním řádem, bude zapotřebí otázky, zda jde skutečně o tzv. dispoziční cenný papír opravňující k vydání zásilky, jaké mají být jeho náležitosti, forma, podmínky převoditelnosti a důsledky jeho použití,  vždy v daném konkrétním případě zodpovědět podle daného právního řádu použitelného na příslušný dokument. Pouze skutečnost, že je dokument označen např. jako „bill of lading“, a ani jako FBL či eFBL totiž samo o sobě nemusí znamenat, že se skutečně jedná o cenný papír, bez nějž nelze zásilku vydat. Tyto otázky je třeba vždy vyjasňovat ad hoc jak podle konkrétního dokumentu a jeho obsahu, tak podle vztahů v jehož rámci má být tento použit. Není možné „celosvětově“ paušálně určit, který dokument je konosamentem a cenným papírem a jaké jsou následky jeho použití včetně toho, zda a v jakém vztahu jsou aplikovatelné jeho podmínky uvedené zpravidla na rubové straně. Prakticky totéž podle nás platí i pro FBL i eFBL.

V odborné literatuře k českému mezinárodnímu právu soukromému není jasné, zda by vůbec podle české kolizní úpravy před českými soudy byly přípustné elektronické konosamenty včetně eFBL, vydané podle práva státu, které jejich elektronickou formu připouští. [22] K otázkám právního řádu použitelného na listinný konosament obecně odkazujeme na literaturu, která se zabývá výslovně tímto tématem[23]. Pro obsáhlost a složitost dané problematiky není možné se jí zabývat blíže v tomto příspěvku a to ani pouze ve vztahu ke konosamentům  elektronickým[24].

Abychom zabránili složitým sporům v souvislosti s eFBL před českými soudy, bude na místě doporučení vytisknout eFBL do papírové podoby, jak daný systém FIATA také umožňuje, opatřit jej razítkem a podpisem zasílatele, resp. zasílatele jednajícího jako dopravce, a použít jako klasický listinný konosament - cenný papír. I když tím vlastně popřeme výhodu elektronického dokumentu, má i takto vytisknutý a podepsaný eFBL nemalé výhody v porovnání s klasickým listinným FBL. Kromě úspory času a nákladů při přípravě jde především o vyšší míru důvěryhodnosti a bezpečnosti takového dokumentu s možností okamžitého ověření pravosti a identity, jak je popsáno blíže shora k eFBL. Obyčejný dokument ve formátu .pdf bez podpisu by jako cenný papír sloužit sice nemohl, nicméně i tak by měl určitou důkazní váhu jako písemné elektronické právní jednání podpořené zejména technologií blockchainu[25].

Shora uvedené doporučení k použití vytisknutého a podepsaného eFBL jako cenného papíru platí podle autorů nejen, pokud by takový eFBL mohl být využit v řízení před českými soudy, ale samozřejmě i před soudy jiných států, které elektronickou podobu konosamentu neznají a neuznávají. 

Stejné doporučení lze učinit i tehdy, když by eFBL měl být využíván ve vztahu k bankám např. při využití dokumentárního akreditivu. Některé banky však podle vyjádření FIATA eFBL znají a používají, nicméně doporučujeme si to vždy předem ověřit.

Závěr

Používání eFBL v rámci českého prostředí má nemalá úskalí a spíše se zasilatelé nevyhnou jejich využití v listinné podobě. I přesto má eFBL oproti původní, tzv. čistě listinné podobě FBL, mnohé výhody a podle názoru autorů jej lze jen doporučit.

Do budoucna de lege ferenda mají autoři za to, že bude vhodné nebo spíše nezbytné v rámci českého právního řádu přijmout takovou úpravu, která vydávání konosamentů v elektronické podobě umožní. Týká se to potažmo i elektronických cenných papírů obecně. Jako poměrně vhodná výchozí cesta se jeví zejména Modelový zákon o elektronických převoditelných instrumentech (MLETR) UNCITRAL, který postupně začínají některé státy implementovat[26], a může sloužit i jako vzor pro budoucí úpravu v rámci Evropské unie.[27]

JUDr. Alice Kubová Bártková, M.E.S.,
advokátka / Associate Partner  
 

Mgr. Lenka Hanková,
advokátka / Senior Associate

Mgr. Adam Kotyza,
právník

Rödl & Partner

Platnéřská 2
110 00  Praha 1

Tel.: +420 236 163 111
e-mail: alice.bartkova@roedl.com
e-mail: lenka.hankova@roedl.com
e-mail: adam.kotyza@roedl.com

Poděkování autorů patří za cenné praktické rady, připomínky, informace a odbornou podporu Ing. Petru Rožkovi, Ph.D., výkonnému řediteli Svazu spedice a logistiky ČR