Langer chce exekutorům sebrat asistenci policie

 

Ministru vnitra Ivanu Langrovi (ODS) je trnem v oku povinnost policie asistovat při soudem nařízených exekucích, a chystá proto zásadní změnu.
Ve svém návrhu nového policejního zákona počítá s tím, že zruší ochranu při práci, kterou dostali exekutoři jakožto veřejní činitelé před šesti lety.
Exekutoři by tak museli od roku 2009 o přítomnost policistů při své nepopulární práci žádat jako jiní občané v ohrožení. A policisté by mohli zvažovat, zda je jejich přítomnost u zabavování majetku v domě dlužníka nutná. Dosud jim tuto pomoc poskytnout musí.
"Není důvodu, proč by podnikající exekutor (byť jsou jeho úkony považovány za úkony státu) měl mít při žádosti o asistenci policie přímo ze zákona výlučné postavení oproti jiným soukromým podnikajícím osobám, zejména když si může ve většině případů osobní bezpečnost zajistit na vlastní náklady," tvrdí nyní vnitro.
Exekutorům se ale takový přístup nelíbí. Mluvčí jejich komory Pavel Kočiš tvrdí, že o asistenci policie většina z nich žádá až v případě, že jsou nějak při exekuci napadeni.
(Pokračování na str. 5)

(Pokračování ze str. 1)
Rozhodně ale odmítají princip, že by si měli zajišťovat ochranu nějakým způsobem sami. A brání se, že nejsou "nějací soukromníci, kteří provádějí běžnou podnikatelskou činnost".
Zdůrazňují, že jejich činnost "se považuje za činnost soudu a exekutor je oprávněn ke všem úkonům vykonávacího soudu. Soudní exekutor je tak stejným orgánem veřejné moci jako soudy, samospráva či státní správa." To částečně připouští i Eva Dundáčková (ODS), která byla jedním z navrhovatelů zákona o soudních exekutorech, kterým tito de facto soukromí podnikatelé dostali statut veřejného činitele a dostali nárok na ochranu přímo ze zákona.
"I když vykonávají část výkonu státu, jde pořád o svobodné povolání. Já tomu říkám prolobbované pravomoci. Pokud by se mělo něco změnit, pak by se měla otevřít diskuse, kdo má a nemá nárok na ochranu. A koho považovat za veřejného činitele," řekla Právu.

Exekutoři: jde nám i o život

Komora se zlobí. Pokud by vnitro trvalo na tom, aby si exekutor zjednal pořádek, "pak ad absurdum, použito na všechny - nošení zbraně schopné - osoby, by mělo toto ustanovení vést k rozpuštění policie a vytvoření domobran, lidových milicí či národních gard".
Ve stanovisku Právu exekutoři tvrdí, že kdyby si zjednali ochranu u bezpečnostních agentur, dostal by se výkon soudního rozhodnutí na úroveň vymahačských agentur.
"Pracovníci úřadů jsou při výkonech napadáni a přítomnost policie při exekuci a její včasný zásah již nejedenkrát zachránila vykonavateli či exekutorovi přinejmenším zdraví, možná i život," uvedl Kočiš.
Zajištění ostrahy jinak než policií by prý také exekuci prodražilo. Dundáčková je přesvědčena, že by na to doplatil dlužník.
Podle soc. dem. Jeronýma Tejce by to šlo vyřešit "elegantně" - exekutoři by mohli mít smlouvu se státem v tom smyslu, že by mohli žádat o pomoc policii, ale za její služby by platili správní poplatek.
"Nesouhlasím s ministrem v tom, že exekutoři jsou jen soukromníci. Oni vykonávají veřejnou moc. Ale souhlasím s tím, že policie vykonává již nyní řadu povinností, které jí ubírají síly i finance určené na ochranu běžných občanů. Proto jeho záměr podporuji," prohlásil Tejc.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.