epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 8. 2018
    ID: 108074upozornění pro uživatele

    Mají akcionáři právo na vydání nových akcií za akcie neodevzdané, jež byly představenstvem prohlášeny za neplatné? Mají!

    Danou otázku jsem si kladl ve stejnojmenném článku publikovaném již v roce 2015 v časopise Obchodně právní revue č. 2, kde jsem dospěl k závěru, že vlastníkem nových akcií, které byly vydány za akcie prohlášené za neplatné dle § 538 z. o. k., jsou až do okamžiku jejich zpeněžení ve veřejné dražbě dosavadní akcionáři.

     
     ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Jako takovým jim náležejí veškerá práva akcionáře s těmito akciemi spojená, tedy i právo na jejich vydání za akcie prohlášené za neplatné, a nikoliv jen právo na vyplacení peněžitého výtěžku dle § 539 odst. 3 z. o. k. Jak jsem v tomto článku zmiňoval, Nejvyšší soud neměl v té době příležitost se k této otázce vyjádřit. To se však nedávno změnilo. V rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3064/2016 ze dne 12. 6. 2018 se Nejvyšší soud danou problematikou zabýval, a to v režimu obchodního zákoníku, přičemž mým shora uvedeným závěrům přitakal.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Skutkový stav

    O co v daném případě šlo. Žalobce byl akcionářem společnosti s listinnými akciemi na majitele. Mimořádná valná hromada společnosti rozhodla o snížení základního kapitálu. Snížení základního kapitálu společnosti bylo provedeno snížením jmenovité hodnoty akcií, které mělo být uskutečněno vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích. Dotčený akcionář své akcie však (a to ani po opakovaných výzvách) společnosti nepředložil k výměně, a proto byly představenstvem prohlášeny za neplatné.

    Dne 30. 9. 2013 se ve 12:00 hod. konala na návrh společnosti veřejná nedobrovolná dražba, na níž byly (mimo jiné) vydraženy i akcie dotčeného akcionáře, nově vydané namísto akcií prohlášených za neplatné. Žalobce dopisem ze dne 26. 9. 2013 sdělil dražebníkovi, že je vlastníkem (části) dražených akcií a že žádal společnost (neúspěšně) o jejich výměnu. Požadoval, aby dražebník upustil od dražby, což však dražebník neučinil a nové akcie tak byly vydraženy třetí osobou (vydražitelem). Žalobce proto podal žalobu na neplatnost veřejné nedobrovolné dražby.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Řízení před soudem prvního stupně

    Na takto ustaveném základu soud prvního stupně uzavřel, že žalobce, který byl v prodlení s předložením svých akcií představenstvu společnosti za účelem vyznačení nové jmenovité hodnoty, své akcie nepředložil ani v dodatečné přiměřené lhůtě určené ve výzvě představenstva společnosti a že za této situace společnost (její představenstvo) prohlásila nepředložené akcie za neplatné v souladu se zákonem a oprávněně požádala druhého žalovaného (dražebníka) o provedení dražby nových akcií vydaných namísto akcií, které byly prohlášeny za neplatné [§ 214 odst. 2 a 3 zákona 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“)].

    Z neplatných akcií nelze podle soudu prvního stupně uplatňovat žádná práva; je s nimi spojeno toliko právo na majetkové vyrovnání v podobě vydání výtěžku z jejich prodeje. Poté, kdy byly jeho akcie prohlášeny za neplatné, tak již žalobce nemohl uplatňovat jiné právo než na vydání výtěžku z prodeje nových akcií, a provedením dražby tudíž nemohlo být zasaženo do jeho práv (§ 48 odst. 3 zákona 26/2000 Sb., o veřejných dražbách).

    Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání.

    Řízení před odvolacím soudem

    Odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně, podle něhož okamžikem prohlášení akcií za neplatné žalobce ztratil nárok na výměnu akcií a již se této výměny nemohl domoci; svědčilo mu pouze právo na vydání výtěžku z prodeje (nových) akcií.

    Podle odvolacího soudu nelze z neplatných akcií uplatňovat žádná práva, vyjma práva na majetkové vyrovnání v podobě vydání výtěžku z jejich prodeje. Účast akcionáře na společnosti však zanikne až takovou právní skutečností, která znamená přechod podílu na nového majitele, tedy typicky v okamžiku, kdy další osoba nabude akcie ve veřejné dražbě.

    Pokud by akcionáři byla přiznána práva a povinnosti související s účastenstvím ve společnosti i po prohlášení akcií za neplatné, bránilo by to úspěšnému provedení dražby a zneplatnění akcií by ztrácelo jakýkoliv právní význam.

    V této souvislosti odvolací soud poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1281/2011, z něhož se podává, že k uplatnění práv spojených s listinným cenným papírem (nestanoví-li zákon jinak), je třeba předložit originál tohoto cenného papíru, a dále na usnesení ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2321/2011, v němž Nejvyšší soud vysvětlil, že nesplní-li oprávněná osoba zákonem stanovenou povinnost předat akcie společnosti, vzniká právo na zaplacení protiplnění dosavadním vlastníkem listinných účastnických cenných papír až okamžikem, kdy jsou tyto účastnické cenné papíry prohlášeny za neplatné podle § 183l odst. 6 a § 214 odst. 1 až 3 obch. zák., nebo tímto okamžikem přestávají být cennými papíry a oprávněná osoba drží jen hmotný substrát, do kterého nejsou inkorporována práva akcionáře.

    Odvolací soud dodal, že „nové akcie se v zásadě mají stát majetkem původního akcionáře, ovšem jen do doby jejich prohlášení za neplatné“. Za zásadní lze podle odvolacího soudu považovat „okamžik, kterým se postavení dosavadního akcionáře jako vlastníka nových akcií (které si však dosud nevyzvedl) mění, práv okamžik prohlášení akcií za neplatné“.

    Prohlášením akcií za neplatné „zanikají práva a povinnosti s cennými papíry spojené“, a osoby držící tyto akcie „lze jen formálně považovat za akcionáře, nebo jejich práva jsou omezená“. Proto také zákon podle odvolacího soudu označuje akcionáře již jen termínem „dotčená osoba“ (§ 214 odst. 3 a 4 obch. zák.).

    Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dovolání.

    Řízení před Nejvyšším soudem

    Nejvyšší soud po citaci příslušných ustanovení obchodního zákoníku připomněl, že akcie je účastnickým cenným papírem, představujícím podíl akcionáře (jakožto společníka) na akciové společnosti (§ 61 odst. 1, § 155 odst. 1 věta první obch. zák.). Prohlásí-li představenstvo společnosti postupem podle § 214 obch. zák. akcie za neplatné proto, že je akcionář nepředložil ani v dodatečné lhůtě za účelem vyznačení nižší jmenovité hodnoty, přestávají být tyto listiny cennými papíry a nadále již s nimi nejsou spojena práva a povinnosti akcionáře jakožto společníka akciové společnosti (srov. obdobně důvody odvolacím soudem citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2321/2011). To však neznamená, že současně zaniká i účast akcionáře ve společnosti (a práva a povinnosti z ní plynoucí), jež byla dosud představována dotčenými akciemi. Primárním účelem shora citovaných ustanovení není přivodit zánik účasti akcionáře ve společnosti, ale umožnit společnosti řešit situaci, kdy údaje na akciích vlastněných dotčeným akcionářem neodpovídají skutečnosti a napravení tohoto stavu brání nečinnost akcionáře (nepředložení akcií společnosti). Opačný výklad, podle kterého by prohlášením akcií za neplatné zanikala účast akcionáře ve společnosti, by neodpovídal povaze a významu povinnosti (předložit akcie společnosti za účelem vyznačení nižší jmenovité hodnoty), s jejímž splněním se akcionář dostal do prodlení, a byl by tudíž v rozporu s principem proporcionality. Akcionář je za své prodlení s plněním povinnosti předložit akcie „potrestán“ již tím, že nesmí vykonávat práva spojená s těmito akciemi (§ 213a odst. 2 in fine obch. zák.), jakož i tím, že jeho účast ve společnosti může zaniknout v důsledku prodeje nových akcií postupem podle § 214 odst. 4 obch. zák.

    V důsledku prohlášení akcií za neplatné dochází k tomu, že podíl dotčeného akcionáře (jeho účast a z ní plynoucí práva a povinnosti) není po určitou dobu představován cennými papíry (akciemi), a po vydání nových akcií (nahrazujících akcie prohlášené za neplatné) dochází k jeho vtělení do těchto nových akcií. Dotčený akcionář zůstává i nadále akcionářem (společníkem), a nové akcie (vydané společností místo akcií prohlášených za neplatné) jsou jeho majetkem. Práv proto ustanovení § 214 odst. 4 obch. zák. určuje, že společnost nové akcie prodává „na účet“ tohoto akcionáře (pro něhož se v § 214 odst. 3 obch. zák. zavádí legislativní zkratka „dotčená osoba“). Je-li akcionář, jehož akcie byly prohlášeny za neplatné, i nadále akcionářem společnosti a vlastníkem nových akcií, vydaných za zneplatněné akcie, zůstává mu zachováno (vedle práva na vydání výtěžku zpeněžení nových akcií, dojde-li k jejich prodeji v souladu s § 214 odst. 4 obch. zák.) i právo na vydání nových akcií.

    Jinými slovy, i poté, kdy představenstvo společnosti prohlásí akcie (nepředložené za účelem vyznačení nižší jmenovité hodnoty) za neplatné, může dotčený akcionář splnit svoji povinnost tyto (zneplatněné) akcie předložit (dokud tak neučiní, nemůže v souladu s § 213a odst. 2 in fine obch. zák. vykonávat akcionářská práva). Jelikož však už nejde o cenné papíry, nebude na nich společnost vyznačovat nižší jmenovitou hodnotu, ale namísto toho mu vydá nové akcie (vydané za ty zneplatněné), jejichž je dotčený akcionář vlastníkem.

    Právo akcionáře na vydání nových akcií, jejichž je vlastníkem, zaniká v okamžiku, kdy tyto nové akcie nabude (na regulovaném trhu i ve veřejné dražbě) nový vlastník.

    Ke shodným závěrům dospěla při posuzování dovoláním otevřené otázky i Komise pro cenné papíry ve stanovisku ze dne 5. 2. 2002 (k dispozici >>> zde), a kloní se k nim i odborná literatura (srov. zejména Dědič, J., Obchodní zákoník. Komentář. III. díl. Praha: Polygon, 2002, s. 2683 až 2711, a dále v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 Janošek, V.: Mají akcionáři právo na vydání nových akcií za akcie neodevzdané, jež byly představenstvem prohlášeny za neplatné? Obchodněprávní revue, číslo 2, ročník 2015, s. 44).

    Jelikož se však takový akcionář dostal do prodlení s plněním své povinnosti předložit akcie společnosti za účelem vyznačení nižší jmenovité hodnoty, a v důsledku toho společnosti vznikají (mohou vzniknout) náklady související s prohlášením původních akcií za neplatné, vydáním nových akcií a přípravou jejich prodeje postupem podle § 214 odst. 4 obch. zák., je dotčený akcionář, požádá-li o vydání nových akcií, povinen tyto náklady společnosti nahradit. Stejně je tomu ostatně i tehdy, dojde-li k prodeji nových akcií (srov. výslovně § 214 odst. 4 in fine obch. zák.).

    Nejvyšší soud uzavřel, že prohlásí-li představenstvo společnosti akcie, které akcionář nepředložil ani v dodatečné lhůtě za účelem vyznačení nižší jmenovité hodnoty, za neplatné, zůstává dotčený akcionář i nadále společníkem (jeho účast ve společnosti nezaniká) a má i nadále právo na vydání nových akcií, vydaných na místo akcií, jež byly prohlášeny za neplatné. Účast ve společnosti (a právo požadovat vydání nových akcií) dotčenému akcionáři zaniká v okamžiku, kdy nové akcie nabude (na regulovaném trhu i ve veřejné dražbě) třetí osoba.

    Závěr

    Klíčovým je pak závěr Nejvyššího soudu o tom, že důvod pro upuštění od dražby podle § 46 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách, a tedy i případný důvod neplatnosti dražby podle § 48 odst. 3 téhož zákona, mohl být naplněn pouze za předpokladu, že dovolatel splnil (dodatečně) svoji povinnost předložit společnosti akcie prohlášené za neplatné a požádal společnost o vydání nových akcií (o výměnu za akcie prohlášené za neplatné), a tato skutečnost byla před zahájením dražby prokazatelným způsobem doložena dražebníkovi.

    V předmětném článku jsem totiž upozorňoval na to, že je sporné, zdali je právo na výměnu zneplatněných akcií za nové akcie podmíněno předložením zneplatněných akcií. Zdá se, že Nejvyšší soud se přiklonil ke stanovisku, že tato vazba zde existuje.

    Vzhledem k tomu, že úprava v zákoně o obchodních korporacích je (až na určité výjimky) totožná se zněním týchž ustanovení obchodního zákoníku, bude možné shora uvedené závěry Nejvyššího soudu vztáhnout i na ni.

    Ve stejném duchu se ostatně nese i připravovaná novela zákona o obchodních korporacích (viz důvodová zpráva k § 153 z. o. k., kdy část týkající se akciové společnosti novelizována být nemá, neboť předmětné pravidlo z ní, na rozdíl od úpravy týkající se společnosti s ručením omezeným, plyne již nyní): „Navrhovaná změna staví najisto, že prohlášení kmenového listu za neplatný samo o sobě nepůsobí zánik účasti společníka ve společnosti. Vychází se ze stejné filosofie jako v úpravě akciové společnosti. Do okamžiku prodeje kmenových listů, které mají být vydány místo kmenových listů prohlášených za neplatné, je dána společníku, jehož kmenové listy byly prohlášeny za neplatné, možnost, aby si nově vydávané kmenové listy vyzvedl (nezanikla-li mu účast před prohlášením kmenových listů za neplatné). Až okamžikem prodeje mu zaniká účast ve společnosti (nezanikla-li mu již dříve).

    Stejně jako v akciové společnosti se navrhuje časově neomezovat dobu, po kterou se budou kmenové listy prodávat. V praxi se tak může stát, že společník, jenž je v prodlení s převzetím kmenového listu, jež se vydává namísto kmenového listu prohlášeného za neplatný, bude nadále několik let společníkem, aniž by byl držitelem kmenového listu; sankcí pak bude nemožnost převést účast na jiného.“

    Mgr. Vladimír Janošek
    Mgr. Vladimír Janošek,
    advokát


    trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

    V Jámě 699/1
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 731 773 563
    e-mail: janosek@arws.cz


    Mgr. Jan Medek
    Mgr. Jan Medek,
    vedoucí advokát pobočky ARROWS advokátní kancelář, s. r. o.  v Hradci Králové

    Tel.:       +420 777 990 736
    e-mail:    medek@arws.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Vladimír Janošek (ARROWS)
    30. 8. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Evropské zelené dluhopisy: Budoucnost evropských dluhopisů nebo řadí EU zpátečku?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – I. část
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.