Ministerstvo financí navrhuje nová pravidla pro fondový byznys

Návrh je tvořen zákonem o investičních společnostech a investičních fondech („ZISIF“) a prováděcím nařízením vlády. Návrh vychází z velké části z předpisů EU, konkrétně ze směrnic UCITS[3] a AIFMD.[4] Dále reaguje na připravované nařízení o fondech venture kapitálu[5] a nařízení o fondech investujících do sociálního podnikání.[6] ZISIF tak bude dopadat na mnohem širší okruh subjektů než stávající zákon o kolektivním investování,[7] který nahrazuje. V důsledku směrnice AIFMD budou podrobeny regulaci všechny entity shromažďující prostředky od více než dvou investorů za účelem jejich společnosé investování. Nicméně se uplatní určité výjimky pro holdingové společnosti či společnosti shromažďující prostředky od investorů, které se věnují primárně výrobní či obchodní činnosti a nikoliv investování či akvizicím jiných společností.

ZISIF zavádí po vzoru zahraničních úprav (Lucembursko, Irsko) osobu administrátora, který zajišťuje pro fond činnosti administrativní povahy (vedení účetnictví, právní služby, kontrola pravidel proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, plnění daňové povinnosti, uveřejňování informací, informační povinnosti vůči ČNB atp.). Investiční společnost potom sama zajišťuje portfolio management a řízení rizik. Funkci administrátora může vykonávat rovněž investiční společnost. Každý investiční fond musí mít svého administrátora.

Obsah institutu investičního fondu se oproti stávající právní úpravě mění - návrh ZISIF jej používá jako obecné označení pro všechny druhy fondů, bez ohledu na jejich právní formu.

ZISIF rozděluje investiční fondy na „veřejné“ a „neveřejné“ podle toho, zda jsou nabízeny veřejnosti či nikoliv. Od toho se odvíjí jednak požadavky na fondy a jejich obhospodařovatele, jednak licenční požadavky. Návrh předpokládá, že bude možné, aby pro vznik nového obhospodařovaného speciálního fondu  nebylo nutno získat ex ante povolení ČNB. Dále se navrhuje, aby neveřejné fondy a investiční společnosti, které je obhospodařují, podléhali méně intenzivnímu dohledu ČNB. Do budoucna by tak mělo být relativně jednodušší zakládat a provozovat speciální fondy určené pro kvalifikované a profesionální investory.

Zásadní změnou je rozšíření právních forem investičních fondů. Vedle akciové společnosti a podílového fondu se doplňuje také akciová společnost s proměnlivým kapitálem (SICAV)[8]. Neveřejné investiční fondy mohou existovat v libovolné právní formě obchodní společnosti či družstva. Pro fond korporátních investic (private equity fondy), se zavádí zcela nová úprava komanditní společnosti na investiční listy.[9]

Akciová společnost s proměnlivým kapitálem může vytvářet tzv. podfondy, jež mají povahu účetně odděleného majetku a závazků společnosti, dluhy vzniklé v souvislosti s obhospodařováním podfondu se hradí výlučně z majetku tohoto podfondu. Ke každému podfondu vydává společnost investiční akcie. Pro investování podfondů se uplatní analogicky úprava podílových fondů.

ZISIF přináší nové kategorie speciálního fondu - v podobě tzv. fondu rizikového kapitálu. Dále bud možné vytvoření inominátního speciálního fondu pro veřejnost, u kterého bude možné zvolit téměř libovolnou investiční strategii, ovšem při dodržení požadavků na diverzifikaci a určitých limitů pro investování.

Návrh dále umožňuje, aby podílové listy otevřeného podílového fondu a investiční akcie akciové společnosti s proměnlivým kapitálem byly, za zákonem stanovených podmínek, přijaty k obchodování na regulovaném trhu.[10]

Lhůta pro veřejnou diskusi končí 11.5.2012. Vzhledem ke značnému rozsahu materie, kterou pokrývá navrhovaná právní úprava, lze předpokládat, že návrh ještě dozná řady změn.

Zdeněk Husták,
of counsel

BBH, advokátní kancelář, v. o. s.  
 
Klimentská 1207/10
110 00 Praha 1

Tel.: +420 234 091 355
Fax: +420 234 091 366
e-mail: legal@bbh.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Bližší informace k tomu tématu lze nalézt >>> zde.
[2] Dostupné na www >>> zde.
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (UCITS).
[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (AIFMD).
[5] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech rizikového kapitálu KOM/2011/0860 ze dne 7.12.2011.
[6] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech sociálního podnikání KOM/2011/0862 ze dne 7.12.2011.
[7] Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování ve znění pozdějších předpisů.
[8] Právní forma akciových společností s proměnlivým kapitálem se zavádí do návrhu po vzoru lucemburské a německé právní úpravy. Společnost vydává zakladatelské akcie, s nimiž je spojeno právo podílet se na řízení společnosti, nikoliv však právo na odkoupení akcií společností. Druhým typem jsou investiční akcie, se kterými není spojeno právo hlasovat na valné hromadě, nemají jmenovitou hodnotu, ale je do nich inkorporováno právo na odkoupení za aktuální hodnotu. Po odkoupení investiční akcie zanikají.
[9] Forma komanditní společnosti že nejvíce odpovídá formě Limited Liability Partnership. V minulosti obsahoval náš právní řád úpravu komanditní společnosti na akcie (např. Hospodářský zákoník po roce 1989), nicméně navrhovaná úprava má mnohé odlišnosti, neb jde o fond.
[10] Úprava přebírá běžné charakteristiky tzv. exchange traded funds, mezi něž patří zejména existence tzv. creation units a tvůrce trhu dbajícího o to, aby se tržní cena jejich cenných papírů neodchylovala významně od NAV.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz