epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 10. 2015
    ID: 98979upozornění pro uživatele

    Možnosti obrany proti průtahům v řízení a náhrada způsobené újmy

    Přestože se situace ohledně průtahů v řízení u našich soudů neustále zlepšuje a většina soudců přistupuje ke své práci odpovědně a svědomitě, stále se ještě objevuje dost případů, kdy si soudy dávají s procesními úkony a rozhodováním na čas. Mnoho účastníků občanského soudního řízení se tak setkává s průtahy v řízení způsobenými nečinností soudu. Jaké však mají účastníci možnosti a procesní prostředky, kterými se mohou proti nečinnosti soudu bránit?

     
     VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ advokátní kancelář s.r.o.
     
    Není průtah jako průtah

    Právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, resp. právo na vyřízení věci v přiměřené lhůtě, je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces garantovaného Listinou základních práv a svobod.[1] Pokud jde o posuzování délky řízení a její přiměřenosti (resp. nepřiměřenosti), ta je vždy zkoumána s ohledem na konkrétní okolnosti případu, složitost věci, požadavky na provádění dokazování v průběhu řízení, jednání a procesní aktivity účastníků řízení.[2]

    Je však nutno zdůraznit, že ne všechny průtahy v řízení lze přičítat soudu. I když se účastníkovi řízení na první pohled může zdát, že v jeho věci dochází k neodůvodněným průtahům, může ve skutečnosti soud činit řadu procesních úkonů, o kterých účastník není soudem přímo informován, a o kterých se může dozvědět pouze nahlížením do soudního spisu. Soud se možná v době zdánlivé nečinnosti pokouší doručit nějakou písemnost ostatním účastníkům řízení, může rozhodovat o žádostech o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi, o ustanovení tlumočníka, nebo činí další nezbytné procesní úkony. Jiné průtahy v řízení pak mohou být způsobeny samotnými účastníky, a nelze je tedy přičítat nečinnosti nebo nesprávnému postupu soudu.

    O průtazích v řízení tak lze hovořit pouze v těch případech, kdy jsou průtahy skutečně přičitatelné soudu. Bude tomu tak především v situacích skutečné nečinnosti soudu, tedy situaci, kdy soud po určitou dobu neuskuteční vůbec žádný procesní úkon. Průtahy na straně soudu však lze spatřovat i v takovém postupu soudu, který nevede k přiměřeně rychlému rozhodnutí věci, například nerespektování zásady rozhodování při prvním jednání ve věci v jednodušších případech, kdy není potřeba provádět rozsáhlé a složité dokazování a neexistují žádné důležité důvody pro odročení jednání apod.

    Žádné průtahy v řízení přitom nelze ospravedlnit přetížeností soudů. Jak již konstantně judikuje Ústavní soud, je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době.[3]

    Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

    Prvním procesním prostředkem obrany proti průtahům v řízení je návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Má-li účastník řízení za to, že v řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení. Návrh se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy namítány, a navrhovatel v něm musí uvést, u jakého procesního úkonu dochází k průtahům a v čem jsou průtahy spatřovány. Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, má pak dvě možnosti postupu. Buď do 30 dnů provede procesní úkony, u nichž docházelo k prodlení, nebo do 5 dnů od doručení návrhu na určení lhůty postoupí návrh spolu se svým vyjádřením k vytýkaným průtahům soudu příslušnému o návrhu rozhodnout, kterým je v občanském soudním a trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně. Ten pak o návrhu rozhodne do 20 pracovních dnů, přičemž pokud je návrh oprávněný (tedy nadřízený soud shledá, že v řízení skutečně dochází k průtahům), určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou průtahy namítány. Touto lhůtou je pak soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.

    Dle dosavadní judikatury je však použití návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu značně omezené, a to pouze na situace, kdy je zcela nepochybné, že určitý procesní úkon v řízení musí být proveden. Problém nastává například již v situaci, kdy se po podání žaloby dlouhé měsíce nic neděje a soud žádný procesní úkon nečiní. Pokud se žalobce v takové situaci domáhá například nařízení jednání, dostane se mu odpovědi, že v určitých zákonem předvídaných případech může soud rozhodnout i bez nařízení jednání, a proto nelze soudu přikázat, aby v určené lhůtě nařídil jednání ve věci, neboť by tím došlo k zásahu do nezávislosti soudu.[4] Nejvyšší soud dokonce omezuje možnost užití tohoto procesního prostředku pouze na stanovení lhůty jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny.[5]

    Problematičnost užití tohoto procesního prostředku ostatně vyjádřili i sami soudci Vrchního soudu v Praze, kteří dokonce podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích, jímž je tento procesní prostředek upraven, s odůvodněním, že ústavně konformní právní úprava nemůže sledovat cíl, aby byl soud v určité lhůtě povinen činit zcela konkrétní procesní kroky, ale měla by vést pouze k tomu, aby bylo možné soudu uložit nepokračovat v průtazích a ve věci neprodleně jednat, aniž by se mu ukládalo, jakou cestou se má v řízení ubírat.[6]

    Ústavní soud uvedenou argumentaci odmítl s tím, že nadřízený soud musí být schopen posoudit konkrétní případ nečinnosti, navíc v situaci, kdy se soudce, proti kterému návrh směřuje, musí k návrhu vyjádřit a tudíž vysvětlit důvody, proč ten který úkon zatím neprovedl, ani o jeho provedení či neprovedení nerozhodl. Nadřízený soud, který je rovněž nezávislý, navíc pouze určuje, zda procesní úkony, ohledně nichž je tvrzeno, že jejich neprováděním dochází k průtahům v řízení, mají být provedeny a v jaké lhůtě, avšak samotné provedení a hodnocení těchto úkonů je pak již zcela věcí příslušného soudu. Přesto se však v praxi soudy těmito závěry často neřídí a návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu zamítají právě s odkazem na soudcovskou nezávislost a výše citovanou judikaturu Nejvyššího soudu.

    Stížnost na průtahy

    V praxi se proto často jako praktičtějším prostředkem obrany proti průtahům může jevit stížnost na průtahy, kterou může účastník řízení podat u předsedy soudu. Předseda soudu je pak povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené, přičemž zpravidla vyslechne i soudce, proti jehož nečinnosti stížnost směřuje.

    O stížnosti na průtahy musí předseda soudu rozhodnout do 1 měsíce a v téže lhůtě stěžovatele o jejím vyřízení písemně vyrozumět.

    Ústavní stížnost

    Porušení povinnosti soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů znamená zároveň zásah do ústavně zaručeného práva účastníků řízení na spravedlivý proces. Průtahy v řízení jsou přitom považovány za zásah orgánu veřejné moci, proti kterému se lze bránit podáním ústavní stížnosti.

    Podmínkou přípustnosti takové ústavní stížnosti je však předchozí využití postupu podle § 174a zákona o soudech a soudcích, tedy podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

    Pokud Ústavní soud v daném případě shledá existenci průtahů v probíhajícím řízení, pak svým nálezem zakáže obecnému soudu pokračovat v porušování ústavně zaručeného práva stěžovatele spočívajícím v průtazích v řízení, případně mu i přikáže, aby ve věci neprodleně jednal.

    Náhrada nemajetkové újmy

    Všechny výše popsané prostředky obrany proti nečinnosti soudu jsou prostředky preventivními, které směřují k tomu, aby soud nepokračoval v průtazích a bylo docíleno dřívějšího rozhodnutí. Vedle toho však, zvláště v případech, kdy uvedené preventivní prostředky nápravy selhaly, nebo průtahy na straně soudu znatelněji přesáhly dobu, kterou lze považovat za přiměřenou, dává právní řád účastníkům takového průtahy postiženého řízení k dispozici prostředek kompenzační, jehož účelem je alespoň dodatečná náprava ve formě určité kompenzace účastníky utrpěné újmy.

    Jde o nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kterého se může vůči státu domáhat účastník řízení, v němž došlo k průtahům. Průtahy v řízení u soudu jsou totiž nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

    Nárok na přiměřené zadostiučinění je nutné nejprve uplatnit u ústředního orgánu veřejné moci, v tomto případě u Ministerstva spravedlnosti, a teprve poté, kdy by Ministerstvo spravedlnosti neposkytlo poškozenému přiměřené zadostiučinění v jím požadované výši, lze zbývající část nároku uplatnit žalobou u soudu.

    Při posuzování výše přiměřeného zadostiučinění se pak zpravidla vychází z tzv. „základní částky“, za kterou je považováno rozmezí 15 – 20 tisíc korun za jeden rok řízení, která se následně upravuje na základě posouzení složitosti řízení, chování poškozeného, postupu soudu v řízení, v němž došlo k průtahům, a k významu tohoto řízení pro poškozeného.


    Mgr. et Mgr. Alena Vlachová

    Alena Vlachová,
    advokátka


    VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ advokátní kancelář s.r.o.

    Husova 242/9
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 222 220 775
    Fax: +420 222 220 804
    e-mail: info@vcv.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 5/96, IV. ÚS 358/98, I. ÚS 600/03, I. ÚS 2427/11.
    [2] Viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 566/06, I. ÚS 554/04, I. ÚS 2427/11.
    [3] Viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 55/94, III. ÚS 685/06, IV. ÚS 391/07, IV. ÚS 466/97, I. ÚS 543/03, I. ÚS 2427/11.
    [4] Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cul 5/2012.
    [5] Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cul 3/2004.
    [6] Viz nález Ústavního soudu Pl. ÚS 60/04.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Alena Vlachová ( VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ )
    15. 10. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.