epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 4. 2002
    ID: 16639upozornění pro uživatele

    Nad problematikou souladu českého autorského práva s právem ES

    Nedlouho po vstupu v účinnost nového autorského zákona (zák. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů – dále i „AZ“) byl přijat v rámci komunitárního práva nový právní předpis, který může způsobit určité změny v českém autorském právu. Jedná se o směrnici 2001/29/ES Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv souvisejících v informační společnosti (známá též jako „Informační směrnice“).

     

     

         Nedlouho po vstupu v účinnost nového autorského zákona (zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů – dále i „AZ“) byl přijat v rámci komunitárního práva nový právní předpis, který může způsobit určité změny v českém autorském právu. Jedná se o směrnici 2001/29/ES Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv souvisejících v informační společnosti (známá též jako „Informační směrnice“). Tato směrnice byla přijata dne 22. května 2001. Přestože byl při vytváření nového autorského zákona zohledněn výrazným způsobem aktuální stav příprav, resp. prognóz vývoje prací na tomto dokumentu, nemohla být do konečného znění autorského zákona finální podoba této směrnice definitivně zapracována.

     

         Nový autorský zákon České republiky v plném rozsahu respektuje a do svého textu ve značné míře promítá směrnice přijaté do ukončení procesu legislativních prací na tomto zákoně. Jde zejména o tyto směrnice:

    1.      Směrnice rady ES o právní ochraně počítačových programů ze dne 14. května 1991;

    2.      Směrnice Rady ES o právu na pronájem a půjčování, jakož i o některých právech příbuzných právu autorskému v oblasti duševního vlastnictví ze dne 19. listopadu 1992;

    3.      Směrnice Rady ES o koordinaci některých pravidel z oboru práva autorského a práv příbuzných právu autorskému vztahujících se na satelitní vysílání a kabelový přenos ze dne 27. září 1993;

    4.      Směrnice Rady ES o harmonizace ochranné doby práva autorského a některých práv příbuzných ze dne 29. října 1993;

    5.      Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o právní ochraně databází ze dne 11. března 1996;

    6.      Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o právní ochraně služeb založených na podmíněném přístupu nebo na něm spočívajících.

     

         Všechny tyto předpisy byly při vytváření nového autorského zákona relativně dlouho v platnosti a byly tedy také zohledněny. Ve světle uvedených předpisů lze mluvit o slučitelnosti českého autorského práva s právem ES. S přijetím Informační směrnice se ovšem situace změnila. Jaké dopady na český právní řád tedy tato směrnice může mít? Do jaké míry je český právní řád s touto směrnicí slučitelný? A jaké změny autorského zákona lze očekávat?

     

         Informační směrnice hned v úvodu stanoví obsah autorského práva pro účely této směrnice. Směrnice tak mj. stanovuje obsahové minimum pojmu práva autorského a práv s autorským právem souvisejících, které by měl obsahovat právní řád každého členského státu (v souladu s asociační dohodou i právní řád přidruženého státu). Směrnice se důsledně drží vymezení pouze autorských práv majetkových. Otázku osobnostních práv autorských či osobnostní složky autorského ponechává neupravenou (stejně jako všechny další relevantní komunitární předpisy).

     

         Podle této směrnice je zaručena ochrana práv mechanických a práv na sdělování veřejnosti. V rámci práv mechanických to potom je právo na rozmnožování předmětů ochrany (bez ohledu na formy a prostředky tohoto rozmnožování) a následné rozšiřování originálu či rozmnoženin. V rámci práva na rozšiřování předmětů ochrany směrnice zcela logicky zaručuje konzumaci tohoto práva při prvním oprávněném převodu originálu či (hmotné) rozmnoženiny (tzv. first sale doctrine). Informační směrnice se tedy nevztahuje na pronájem a půjčování originálu či rozmnoženiny děl. Tato problematika je upravena zvláštní směrnicí. 

     

         Druhou skupinou zaručených práv jsou práva na sdělování veřejnosti, přičemž směrnice toto právo chápe v jiném smyslu než český autorský zákon. Směrnice pod tento pojem zahrnuje pouze jednání spočívající ve zpřístupňování předmětů členům veřejnosti, kteří nejsou přítomni na místě, kde má akt zpřístupňování svůj původ. Pod tento pojem tedy nebude možné zahrnout právo na provozování předmětů živě či ze záznamu a stejně tak ani právo na vystavování díla. Pro tuto oblast práv tedy směrnice není aplikovatelná. Přestože to není výslovně stanoveno, sdělováním díla veřejnosti pro účely této směrnice se rozumí především  právo na přenos veřejného provozování (živého či ze záznamu), vysílání předmětů ochrany či jeho přenos nebo provozování a sdělování veřejnosti jiným způsobem, zejména počítačovými sítěmi.

     

         Uvedená práva jsou jako výlučná práva přiznána autorům, výkonným umělcům, výrobcům zvukových záznamů, výrobcům prvotních záznamů filmů a vysílacím organizacím.   

     

         V tomto ohledu je české autorské právo plně slučitelné s touto směrnicí a v mnohém jde nad rámec vyžadované ochrany. Všechna uvedená práva jsou součástí práva předmět ochrany užít (§ 12 a násl. AZ) a jako výlučná práva majetková jsou autorům, popřípadě dalším nositelům práv, garantována. Rovněž koncepce first sale doctrine je výslovně upravena (§ 14 odst. 2 AZ).

     

         V další části Informační směrnice podává výčet výjimek a omezení uvedených práv. V tomto ohledu je plná slučitelnost českého práva sporná. Směrnice rozlišuje dva druhy výjimek a omezení autorského práva a práv souvisejících. A to výjimky, které členský stát musí stanovit, a výjimky, které stanovit může. Přičemž z dikce směrnice vyplývá, že jiné výjimky než stanoví směrnice, jsou v rozporu s komunitárním právem. Stejně tak v preambuli této směrnice je od členských států požadováno přehodnocení existujících výjimek a omezení.

     

         Především směrnice stanoví povinnost členským státům zakotvit výjimku umožňující některé akty dočasného rozmnožování, při kterých vznikají dočasné a příležitostné (nahodilé) rozmnoženiny, tvořící nedílnou a podstatnou součást technologického procesu. Důvodem pro pořízení této rozmnoženiny může být pouze umožnění pohotového zaslání do sítě mezi třetími stranami zprostředkovatelem nebo dovoleného užití předmětu práva. Takovýto akt rozmnožování by neměl mít jako takový žádnou zvláštní ekonomickou hodnotu.

     

         Směrnice tak reaguje na nový fenomén pořizování rozmnoženin probíhající především při prohlížení webových stránek a využívání elektronické pošty. Již tím, že jste si „načetli“ webovou stránku obsahující tento příspěvek, jste se podle českého autorského zákona velmi pravděpodobně dopustili užití předmětů ochrany pořízením jejich rozmnoženiny. Jak bylo uvedeno výše, právo na rozmnožování předmětů ochrany je jak podle práva komunitárního, tak podle práva českého, výlučným právem autora či dalších oprávněných nositelů autorského práva či práv souvisejících. Při prohlížení webových stránek si prohlížeč ukládá určité druhy souborů (a vytváří tak jejich rozmnoženiny) za účelem opětovného rychlejšího stáhnutí této nebo obdobných stránek, neboť načítání souborů z pevného disku je běžně mnohem rychlejší než načítání prostřednictvím sítě (pokud užíváte např. prohlížeč Internet Explorer, tyto soubory jsou ukládány do složky Temporary Internet Files). Přitom vůbec nezáleží na tom, že jde o činnost vámi nezaviněnou, neboť odpovědnost za porušení autorského zákona je koncipována jako odpovědnost objektivní. V drtivé většině případů nepůjde o porušení práv, protože bude tuto činnost možné podřadit pod užití předmětů ochrany pro osobní potřebu, tedy pod oblast volného užití. Nikoli však bezvýhradně (nejčastěji v případě takovéhoto uložení počítačových programů).

     

         V souladu s Informační směrnicí by měly být právní řády členských států upraveny v tom smyslu, aby dovolovaly jednání, která umožňují vkládání do rychlé vyrovnávací paměti a letmé prohlížení, a dále jednání, která umožňují, aby přenosové systémy pohotově vykonávaly funkci za podmínky, že zprostředkovatel nemění informaci a nebrání dovolenému užití předmětů ochrany. Tato druhá možnost se týká zejména pořizování dočasných rozmnoženin předmětů ochrany zprostředkovateli elektronické pošty a obecně ukládání souborů na tzv. proxy serverech. V těchto případech zcela jistě nejde o užití děl pro osobní potřebu. Nesouhlasím s názorem, že problematika ukládání dočasných rozmnoženin na proxy serverech stojí mimo zákon z důvodu nezjistitelnosti obsahu těchto souborů[i]. Obtížnost dokazování porušení zákona nemůže legalizovat protiprávní jednání.  

     

         Autorský zákon v § 37 odst. 2 na tyto jevy reaguje, nicméně nedokonale. V rozporu se směrnicí (a také běžnou praxí) se ale toto ustanovení týká jenom a pouze děl, nikoli dalších předmětů ochrany. V souladu s Informační směrnicí by toto ustanovení mělo zahrnovat minimálně ještě práva výkonných umělců k jejich výkonům, práva výrobců zvukových záznamů, pokud jde o jejich zvukové záznamy, práva výrobců zvukově obrazových záznamů, pokud jde o jejich zvukově obrazové záznamy, a práva rozhlasových a televizních vysilatelů, pokud jde o záznamy jejich vysílání. Vždyť i v praxi pokud dojde k pořízení rozmnoženiny tohoto druhu například u díla hudebního, dojde v drtivé většině případů nejen k zásahu do práva autorského, ale také do práv výkonných umělců a výrobce zvukového záznamu. Zpřesnění zákonné úpravy této problematiky by bylo zcela jistě na místě, a to nejen z důvodu vyhovění požadavkům evropského práva. 

     

         Ostatní uvedené výjimky a omezení autorských práv jsou v Informační směrnice koncipovány jako omezení práv optovatelné (nekogentní) povahy a je ponecháno na uvážení členským státům, zda tato omezení do svého právního řádu převezmou. Přičemž platí, že rozsah omezení aplikovaných členským státem by neměl přesáhnout rozsah omezení stanovených ve směrnici.

     

         Český autorský zákon upravuje omezení autorského práva (a odvozeně i práv souvisejících) v díle 4. Jedná se o dva základní druhy zásahů do autorského práva, které zároveň neznamenají jeho porušení, a to volné užití děl a bezúplatné zákonné licence. Volné užití děl je obecně užití pro vlastní potřebu a pro účely předvedení daného druhu zboží. Tato skupina omezení je Informační směrnicí pokryta. Stejně tak všechny dotčené bezúplatné zákonné licence je možno zahrnout pod omezení směrnicí dovolená. V tomto ohledu je české autorské právo s Informační směrnicí slučitelné.

     

         Jiná situace je ovšem v případě úplatné zákonné licence v případě práv výkonných umělců podle § 72 AZ a odvozeně také v případě práv výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů. Do práva výkonného umělce podle českého autorského zákona nezasahuje, kdo užije umělecký výkon zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním rozhlasem nebo televizí a přenosem tohoto vysílání. Za takovéto užití náleží umělci odměna (v případě výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů se toto ustanovení použije přiměřeně). Jak bylo uvedeno výše, Informační směrnice se vztahuje také na práva výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů včetně práva na sdělování zaznamenaného uměleckého výkonu  a zvukového či zvukově obrazového záznamu vysíláním či přenosem. Přestože jde o licenci úplatnou, nelze ji zahrnout pod žádnou z možností omezení práv stanovených směrnicí. Při striktním výkladu potom bude toto ustanovení autorského zákona v rozporu se směrnicí a mohla by být orgány ES v budoucnosti vyžadována náprava.

     

         Druhou oblastí, kterou směrnice upravuje, je ochrana prostředků sloužících k zabránění jednáním, která nejsou dovolena nositelem jakéhokoli autorského práva nebo práva souvisejícího s právem autorským stanoveného zákonem. Jedná se o dva druhy prostředků, a to technické prostředky k zabránění nedovolených jednání a informace o identifikaci práv.

     

         Technickými prostředky směrnice myslí jakoukoli technologii, zařízení nebo součástku, která při své běžné provozní funkci je určena k zabránění nebo omezení jednání nedovolených nositeli práv. Směrnice ukládá povinnost členským státům stanovit přiměřenou právní ochranu proti obcházení těchto technických prostředků. Odpovědnost za porušení těchto povinností je směrnicí koncipována jako odpovědnost za zavinění formou úmyslu.

     

         Dále směrnice ukládá členským státům povinnost stanovit přiměřenou ochranu proti užívání prostředků, které jsou nabízeny pro účely obcházení ochrany práv, mají pouze omezený jiný účel nebo jsou k účelu obcházení přednostně určeny. Tato ochrana se má týkat celé řady způsobů nakládání s těmito prostředky, konkrétně výroby, dovozu, rozšiřování, prodeje, pronájmu, reklamy, držby k obchodním účelům a samozřejmě jejich vlastního užívání.

     

         České autorské právo ustanovení tohoto druhu obsahuje. Jde zejména o § 43 AZ. Tento paragraf ale postihuje pouze nakládání s technickými prostředky sloužícími k omezení funkčnosti prostředků k ochraně práv. Samotné obcházení této ochrany ale na rozdíl od směrnice autorský zákon nesankcionuje. Takovéto jednání by mohlo teoreticky být zahrnuto pod osobnostní právo autora na nedotknutelnost svého díla. Jde ovšem o poměrně spornou otázku a navíc toto právo svědčí autorovi pouze za jeho života a nevztahuje se na jiné nositele práv. Zpřesnění tohoto ustanovení ve smyslu Informační směrnice by bylo rovněž vhodné.

     

         Vedle obcházení technických prostředků sloužících k ochraně před nedovoleným nakládáním s chráněnými předměty směrnice dále ukládá členským státům povinnost stanovit přiměřenou právní ochranu před jednáními, která způsobí odstranění či změnu jakékoli informace o identifikaci práv, a dalším nakládáním s takto upravenými předměty ochrany.

     

         Informací o identifikaci práv směrnice rozumí jakoukoli informaci, kterou určili nositelé práva a která identifikuje předmět ochrany, či jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci představují. Tato odpovědnost je koncipována jako odpovědnost za zavinění, přičemž postačí pouhá nedbalost.

     

         České autorské právo v tomto bodě plně odpovídá požadavkům směrnice. § 44 AZ zakazuje jak samotné odstraňování identifikace, tak další nakládání s takto pozměněným předmětem. Legální definice pojmu „informace o identifikaci práv“ navíc velmi přesně odpovídá definici uvedené ve směrnici. Rozdíl mezi autorským zákonem a Informační směrnicí v tomto bodu spočívá pouze v tom, že směrnice chápe odpovědnost za porušení tohoto práva jako odpovědnost nedbalostní, kdežto autorský zákon obecně jako odpovědnost objektivní. Úprava podle autorského zákona je tedy ještě přísnější než požaduje směrnice.

    Závěr

         Přestože Informační směrnice byla přijata až po vstupu v účinnost nového autorského zákona, v zásadě české autorské právo požadavkům této směrnice vyhovuje. To mj. svědčí i o kvalitě a aplikovatelnosti nového autorského zákona. Informační směrnice pro členské státy stanoví lhůtu pro přijetí požadovaných opatření do 22. prosince 2002. Pokud tedy bude v budoucnosti připravována novela autorského zákona, pak vedle plánovaného zpřesnění problematiky zpracování děl (a obecně jejich synchronizace) by pravděpodobně mělo být zahrnuto rovněž zpřesnění problematiky vytváření dočasných rozmnoženin předmětů ochrany v rámci technologického procesu při využívání počítačových sítí a dále problematika obcházení prostředků sloužících k ochraně práv ve smyslu Informační směrnice. Zároveň i zhodnocení přípustnosti úplatných zákonných licencí v případě práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů z hlediska evropského práva by bylo vhodné.



    [i] Srov. Čermák, J.: Internet a autorské právo, Linde Praha, Praha, 2001



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Pavel Tůma
    29. 4. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.