30. 5. 2001
ID: 8285upozornění pro uživatele

Náležitosti směnky

Zákon č. 191/1950 Sb. o směnkách a šecích, který patří mezi nejstarší dosud platné zákony, upravuje problematiku směnek a šeků. Směnka je jedním z druhů cenných papírů. Směnku lze rozlišit na směnku cizí (podstata této směnky spočívá v tom, že směnkou cizí výstavce přikazuje třetí osobě tj. směnečníkovi, aby v určitý den a na určitém místě splatila oprávněné osobě tj. věřiteli dohodnutou peněžní částku) a směnku vlastní ( touto směnkou se zavazuje sám výstavce, že určité osobě zaplatí v budoucnu určitou peněžní částku)


Zákon č. 191/1950 Sb. o směnkách a šecích, který patří mezi nejstarší dosud platné zákony, upravuje problematiku směnek a šeků. Směnka je jedním z druhů cenných papírů. Směnku lze rozlišit na směnku cizí (podstata této směnky spočívá v tom, že směnkou cizí výstavce přikazuje třetí osobě tj. směnečníkovi, aby v určitý den a na určitém místě splatila oprávněné osobě tj. věřiteli dohodnutou peněžní částku) a směnku vlastní ( touto směnkou se zavazuje sám výstavce, že určité osobě zaplatí v budoucnu určitou peněžní částku).

K tomu, aby byl naplněn hlavní účel směnky jako platebního a zajišťovacího instrumentu a také aby bylo sníženo riziko případného neproplacení směnky, je vhodné důkladně se seznámit se zákonem požadovanými náležitostmi směnky a dodržovat je při zakládání směnečných závazků.
Směnka musí obsahovat tzv. směnečnou doložku – tedy označení, že jde o směnku, které by se mělo objevit v textu listiny a to v tom jazyce ve kterém je listina sepsána. Pokud jde o směnku cizí musí obsahovat bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, v případě že jde o směnku vlastní, musí obsahovat bezpodmínečný slib zaplatit směnečnou sumu. Podstatnou náležitostí směnky cizí je jméno toho, kdo má platit tj. směnečníka. Směnka musí dále obsahovat údaj splatnosti (směnku lze vystavit v podstatě čtyřmi způsoby a to: na viděnou – směnka je splatná při předložení k placení; na určitý čas po viděné – směnka je splatná ve lhůtě určené předem co do délky, která běží od předložení směnky dlužníkovi; na určitý čas po datu vystavení nebo na určitý den) a údaj místa, kde má být placeno. Pokud však tyto náležitosti ve směnce chybí, nenastává její neplatnost, ale nastupuje předpoklad, že směnka, v níž není uveden údaj o splatnosti, je splatná na viděnou (což platí jak pro směnku vlastní tak cizí) a u směnky cizí, kde chybí údaj o místě, je platebním místem a zároveň místem směnečníkova bydliště místo uvedené u směnečníkova jména a u směnky vlastní je platebním místem a zároveň místem výstavcova bydliště místo vystavení směnky. Dále je nezbytné uvést jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno a datum a místo vystavení směnky (není-li ve směnce udáno místo vystavení, platí, že byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce). Poslední podstatnou náležitostí je podpis výstavce , kterému je třeba věnovat náležitou péči, protože bez něj by nešlo o platnou směnku.

Směnka může být vystavena na jakémkoli hmotném podkladu (např. papír, ale papírový kapesník, dřevěný stůl, kámen aj.)

Směnka samozřejmě může kromě podstatných náležitostí obsahovat i řadu náležitostí jiných. Jde především o nejrůznější doložky (např. úroková, rektadoložka, doložka úzkosti, měnová doložka ..) a další prohlášení jako akcept, indosament, aval apod.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz