Nároky plynoucí z porušení zákazu konkurence dle § 5 z. o. k.

V usnesení sp. zn. 5 Cmo 202/2020, ze dne 24. 11. 2020 Vrchní soud v Olomouci judikoval, že obchodní korporace je oprávněna se domáhat po svém jednateli porušujícím zákaz konkurenčního jednání vydání majetkového prospěchu, který získal skrze jím vlastněný podíl v konkurenční společnosti, a to jak v podobě přímé výplaty hospodářského výsledku tohoto konkurenta společníkovi, tak i v alternativním případě zvýšení obvyklé ceny jím vlastněného obchodního podílu, obojí pak dosažené v přímé souvislosti s porušením zákazu konkurence.

Řízení před soudem prvního stupně:

Krajský soud po právní stránce dovodil, že § 5 z. o. k. rozlišuje dva okruhy povinných osob, a to 1/ porušitele zákazu konkurenčního jednání a 2/ jiného nabyvatele prospěchu, který sice sám nic neporušuje, ale o získání prospěchu pro sebe v důsledku takového jednání je si vědom. Pojem „získání“ majetkového prospěchu znamená fakticitu převzetí či jinou cestu skutečného rozšíření majetkové sféry, přičemž prospěchem ve smyslu ustanovení § 5 z. o. k. proto nebudou deriváty vznikající z původního „substrátu“ získaného předmětu obohacení. Majetkovým prospěchem tedy není plnění (mzda, odměna, další benefity) získané žalovaným (jednatelem porušujícím zákaz konkurence) od společnosti A. s. r. o. (konkurující společnosti) jako „primárního nabyvatele“. Vydání majetkového prospěchu získaného porušením zákazu konkurence je zvláštní typ bezdůvodného obohacení, dopadající na přímého porušitele zákazu konkurenčního jednání a nikoliv na „dobrověrného“ nabyvatele z takovéto příčiny. Povinnost navrátit získaný prospěch může působit mezi žalobkyní a společností A. s.r.o., avšak nikoliv mezi žalobkyní a žalovaným, neboť „že by ten něco získal, se ani netvrdí“ a není ve věci pasivně věcně legitimován.

Řízení u odvolacího soudu:

Oproti názoru soudu prvního stupně odvolací soud zastává názor, že „prospěch“ jednatele porušující zákaz konkurence není tvořen pouze přímo vypláceným (zejm. pak hotovostním) plněním, které v důsledku konkurenčního protiprávního jednání jednatel získal, ale je tvořen taktéž jakýmkoliv jiným druhem „prospěchu“, který v přímém důsledku zakázaného konkurenčního jednání obdržel či obdrží. V daném případě bylo žalobkyní - vedle dalšího - skutkově tvrzeno, že v důsledku konkurenčního jednání žalovaného v pozici jednatele společnosti A. s.r.o. tato společnost dosáhla čistý zisk cca 2-2,6 milionů Kč (3-4% z obratu 65 milionů Kč), přičemž jediným společníkem této společnosti je právě žalovaný. Majetkový prospěch žalovaného z konkurenčního jednání nemusí být v daném případě dán pouze jemu vypláceným přímým plněním společností A. s.r.o. (plnění jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce, mzda z pracovního poměru apod.), ale taktéž výplatou zisku společníka konkurenční společnosti dosaženého v důsledku porušení zákazu konkurence, a rovněž (pokud hospodářský výsledek nebyl vyplácen) případným (ze stejného důvodu) dosaženým zvýšením tržní ceny jím vlastněného obchodního podílu v konkurenční společnosti (ke kterému v důsledku kumulace zisku nezbytně dochází).

Výklad krajského soudu, dle kterého je možné požadovat prospěch pouze po „přímém porušiteli“ konkurenčního jednání přehlíží, že společnost A. s.r.o. zákaz konkurenčního jednání dle ustanovení § 199 z. o. k. neporušila (tento zákaz ve vztahu k žalobkyni porušil žalovaný jako její jednatel), a současně nebylo tvrzeno, že by snad na tuto společnost byl prospěch (nezastupitelné povahy) či z tohoto jednání vzniklá práva žalovaným (po jejich vzniku) převedena. Akceptace tohoto výkladu by nevedla k ničemu jinému, než umožnění porušiteli zákazu konkurenčního jednání dle ustanovení § 5 z. o. k. „inkasovat“ prospěch skrze účelově založenou právnickou osobu při současném vyloučení jeho osobní odpovědnosti. Není žádného logického důvodu pro zavedení dichotomie pasivní legitimace podle toho, zda porušitel zákazu konkurenčního jednání tento „prospěch“ realizuje (inkasuje) jako soukromá fyzická osoba, případně fyzická osoba podnikající v režimu živnostenského zákona přímo, anebo jako společník (a tedy přímý beneficient hospodářského výsledku) konkurující právnické osoby.