Návrh nového zákona o zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory

Ve středu 2. listopadu 2005 se na pořad jednání vlády dostal návrh nového zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory. Tento zákon má za cíl transponovat Směrnici Evropských společenství č. 80/723/EHS o průhlednosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř některých podniků ve znění Směrnic 85/413/EHS, 93/84/EHS, 2000/53/ES („Směrnice“) do českého právního řádu.

Zde je nutno uvést, že Směrnice měla být transponována do českého právního řádu již ke dni přistoupení ČR k EU. České republice již proto z důvodu neprovedení Směrnice bylo předáno tzv. odůvodněné stanovisko Evropské komise volající po nápravě tohoto nedostatku a pokud bude prodleva s přijetím daného zákona delší, hrozí České republice také řízení před Evropským soudním dvorem.

Návrh zákona transponujícího Směrnici do českého právního řádu ukládá základní tři okruhy povinností.

První povinnost se týká tzv. veřejných podniků, tedy právnických osob, na které vykonává dominantní vliv stát, územní samosprávný celek anebo jiný subjekt, který vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Pokud tyto „veřejné podniky“ podnikají nebo se jinak účastní hospodářské soutěže a mají roční úhrn čistého obratu vyšší než 40 mil. EUR, musí evidovat údaje o vztazích se státem. Tato evidence bude sloužit na odkrytí nezákonných veřejných podpor a jiných prostředků těmto podnikům poskytnutých státem. Na vyzvání pak musí veřejné podniky poskytnout tuto evidenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“). Povinnost se bude vztahovat zejména na státní podniky a společnosti v nichž má stát nebo územní samosprávný celek účast.

Druhá povinnost se týká veřejných podniků, které působí ve zpracovatelském průmyslu a mají roční úhrn čistého obratu vyšší než 250 mil. EUR. Takové podniky musí navíc předložit Úřadu každoročně výroční zprávu, řádnou účetní závěrku a zápisy z valných hromad a vybrané údaje o dotacích, získaných úvěrech a jejich případném zajištění státem, vyplaceném zisku atd.

Třetí povinnost se týká fyzických a právnických osob, které mají od státu udělena určitá zvláštní nebo výlučná práva nebo poskytují služby obecného hospodářského zájmu a zároveň vykonávají jinou činnost. Pokud má tato osoba roční úhrn čistého obratu vyšší než 40 mil. EUR musí účtovat odděleně, tzn. sestavovat účetní rozvrh tak, aby účetní závěrka obsahovala i členění položek zvlášť podle činností spojených se zvláštními a výlučnými právy nebo se službami obecného hospodářského zájmu a zvlášť podle ostatních činností, jimiž se zabývá. Takto odděleně (v rámci vnitropodnikového účetnictví) pak upraví i nákladové a výnosové účty. Obsahové oddělení účtů pak musí být stanoveno vnitřním předpisem. Účtový rozvrh a vnitřní předpis je taková osoba povinna předložit na žádost Úřadu.

Výše zmíněné povinnosti se nevztahují na „podniky“ (společnosti, osoby) s menším než stanoveným obratem, na podniky, které nemohou podstatným způsobem ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a na podniky, na které se vztahuje speciální úprava (zejména Českou poštu, České dráhy a Českou národní banku).

Zákon též obsahuje příslušná sankční ustanovení, a to možnost uložení pokuty až do výše 600.000 Kč za nedodržení povinností jím uložených. Dle předběžných zjištění navrhovatelů zákona by jeho uvedení v praxi nemělo působit podnikům větší potíže. Návrh zákona počítá s účinností od 1. ledna 2007, což poskytuje dotčených podnikům poměrně dlouhou dobu přípravy na nové podmínky. Na druhou stranu je však nutno poznamenat, že dlouhá legisvakanční lhůta může vést k zahájení zmíněného řízení proti České republice u Evropského soudního dvora.