epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 8. 2013
    ID: 92257upozornění pro uživatele

    Návrh novely zákona č. 139/2002 Sb. ve vztahu k možnosti vydání pozemků dle zákona č. 428/2012 Sb.

    S přijetím zákona 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (zákon o majetkovém vyrovnání) byla otevřena otázka možnosti vydání tzv. náhradních pozemků, které vznikly v důsledku aplikace zákona 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (zákon o pozemkových úpravách). Zákon o pozemkových úpravách totiž umožňoval v době účinnosti blokačního ust. § 29 zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), provádět tzv. pozemkové úpravy, v jejichž důsledku docházelo ke změně vlastnických hranic k pozemkům, jejichž převod byl blokován ust. § 29 zákona o půdě.

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI
     
    Podle ustanovení § 3 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách platilo do 31. 12. 2012 následující: „Pozemky ve vlastnictví státu, které jsou ve správě Pozemkového fondu České republiky a jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, se do doby přijetí zákonů o tomto majetku vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení jako v případě půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 14), lze však s nimi nakládat ve smyslu ustanovení § 2. Omezení pro převody těchto pozemků se potom vztahuje na pozemky nově vzniklé podle schváleného návrhu pozemkových úprav a tato skutečnost se uvede v rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8 za účelem vyznačení v katastru nemovitostí [1].“

    Přijetí zákonného vymezení okruhu pozemků, které se mohou stát předmětem pozemkových úprav, v zákoně o pozemkových úpravách, bylo reakcí na spory o možnost zahrnovat pozemky blokované ust. § 29 zákona o půdě do pozemkových úprav podle předchozí právní úpravy zákona 284/1991 Sb. [2]. Z výše uvedeného vymezení vztahu zákona o pozemkových úpravách k tzv. původnímu majetku církví a náboženských společností plyne, že pozemkové úpravy se mohly dotýkat také majetku, jehož převod byl blokován podle ust. § 29 zákona o půdě. Shora uvedené v praxi znamenalo, že minimálně některé pozemky, které náležely do původního majetku oprávněných osob a v rozhodném období se staly předmětem majetkové křivdy ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání, přešly do vlastnictví jiných osob odlišných od státu coby budoucí povinné osoby dle zákona o majetkovém vyrovnání.

    Pro účely následného majetkového vypořádání mezi státem a církvemi pak měly být vyčleněny pozemky náhradní. Uvedená majetkoprávní operace se dle zákonodárce neměla dostat do rozporu ani s blokačním ustanovením § 29 zákona o půdě, což mělo vyplývat jak ze samotné textace ust. § 29 zákona o půdě (zakazující převod, nikoli přechod vlastnického práva), tak z důvodové zprávy k ustanovení § 3 zákona o pozemkových úpravách.

    Výše uvedenou právní konstrukci ovšem následně zpochybnil ve své rozhodovací praxi Ústavní soud, který zákaz dispozice s původním majetkem církví a náboženských společností vztáhnul i na právní kategorii přechodu vlastnického práva k tomuto majetku [3].

    Za této nevyjasněné situace ohledně možnosti a dovolenosti změny vlastnických poměrů k historickému majetku církví a náboženských společností byl přijat zákon o majetkovém vyrovnání, který vymezil podmínky vydání majetku tzv. oprávněným osobám. Ten v ustanovení § 6 formuluje povinnost vydat oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 zákona o majetkovém vyrovnání.

    Zákonodárce dále vymezil vydávaný majetek jako věci, které byly alespoň část rozhodného období ve vlastnictví nebo které příslušely oprávněným osobám ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání [4]. Rozhodným obdobím se v souladu s ustanovením § 1 zákona o majetkovém vyrovnání rozumí období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990.

    S ohledem na textaci ustanovení § 6 zákona o majetkovém vyrovnání ve spojení s ustanovením § 2 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání se nabízí závěr, že povinnost vydat pozemek, který byl povinné osobě (státu) poskytnut coby tzv. náhradní pozemek, není dána, jelikož náhradní pozemek nepředstavuje věc, která byla alespoň část rozhodného období ve vlastnictví nebo která příslušela oprávněné osobě ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání. Oprávněná osoba by v případě realizace pozemkových úprav nemohla nárokovat ani vydání původního pozemku, neboť ten by se nenacházel ve vlastnictví státu jako povinné osoby ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání.

    Výše uvedenou situaci zdánlivě řeší návrh novely zákona o pozemkových úpravách (sněmovní tisk č. 950 ve znění pozměňovacích návrhů), který byl dne 17. 7. 2013 schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky (Poslanecká sněmovna) a postoupen Senátu České republiky (Senát) coby tisk č. 142/0. Uvedený legislativní návrh zahrnující také změnu zákona o pozemkových úpravách obsahuje úpravu stávajícího ust. § 3 odst. 4, podle kterého nyní platí:

    „Pozemky ve vlastnictví státu, jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, se do doby přijetí zákonů o tomto majetku8) vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení jako v případě půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 17), lze však s nimi nakládat ve smyslu ustanovení § 2. Omezení pro převody těchto pozemků8) se potom vztahuje na pozemky nově vzniklé podle schváleného návrhu pozemkových úprav a tato skutečnost se uvede v rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8 za účelem vyznačení v katastru nemovitostí.“

    Novelizované znění by tedy po případném dokončení legislativního procesu znělo následovně:

    „Pozemky ve vlastnictví státu, jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, se do doby vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 4 vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení jako v případě půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 17), lze však s nimi nakládat ve smyslu ustanovení § 2. Na nově vzniklé pozemky podle schváleného návrhu se nahlíží jako na původní majetek podle zvláštního právního předpisu8). Tato skutečnost se za účelem vyznačení v katastru nemovitostí uvede v rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8.“

    Navrhovaná úprava je poněkud neurčitě odůvodňována mimo jiné zohledněním přijetí zákona o majetkovém vyrovnání a zájmem na zachování právní jistoty oprávněných osob [5]. Návrh zákonné úpravy tak zcela logicky ruší blokaci dispozic s majetkem nově vzniklým podle schváleného návrhu pozemkových úprav, přičemž současně stanoví, že na majetek vzniklý v procesu pozemkových úprav (tzv. náhradní pozemky) se nahlíží jako na původní majetek podle zvláštního právního předpisu. Tím je zákon o majetkovém vyrovnání.

    Výše uvedený legislativní návrh sice odpovídá logice majetkového vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, nicméně vyvolává nové nejasnosti. Předně tzv. náhradní pozemky prohlašuje za tzv. původní majetek církví a náboženských společností ve smyslu ust. § 2 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. Tím propůjčuje tzv. náhradním pozemkům právní status pozemků, které v rozhodném období patřily do vlastnictví nebo které příslušely registrovaným církvím a náboženským společnostem, právnickým osobám zřízeným nebo založeným jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, Náboženské matici nebo dalším právnickým osobám zřízeným nebo založeným za účelem podpory činnosti registrovaných církví a náboženských společností k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jejich právním předchůdcům.

    Pro samotné vydání těchto pozemků je ovšem současně nezbytné, aby se jednalo o pozemky, které se v souladu s ust. § 6 zákona o majetkovém vyrovnání staly předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 zákona o majetkové vyrovnání. Tuto vlastnost (právní fikci) ovšem navrhovaná novela zákona o pozemkových úpravách tzv. náhradním pozemkům nepropůjčuje.

    Vedle právě uvedené skutečnosti je dále otázkou, jak nahlížet na pozemkové úpravy, které byly a budou dokončeny před nabytím účinnosti novelizovaného znění zákona o pozemkových úpravách. Při absenci intertemporálních ustanovení navrhované novely totiž znění novely míří pouze na pozemkové úpravy, které budou dokončeny po nabytí účinnosti novely, podle návrhu novely tedy prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Značná část pozemkových úprav, které se týkají původního majetku církví a náboženských společností ovšem nepochybně již byla dokončena, pročež by se právní fikce povahy náhradních pozemků coby původního majetku církví a náboženských společností dle ust. § 2 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání na tyto pozemkové úpravy již nemohla vztahovat.

    Výše nastíněný aplikační problém zákona o majetkovém vyrovnání ve vztahu k zákonu o pozemkových úpravách by mohl být zdánlivě snadno vyřešen odpovídajícím doplněním navrhované novely. Pro tuto novelu již ovšem nemusí vzniknout prostor. Legislativní proces v Poslanecké sněmovně byl již dokončen a schválený návrh byl postoupen Senátu. Příslušný pozměňovací návrh tak v tuto chvíli může být vznesen pouze na půdě Senátu. V praxi by to znamenalo, že by Senát návrh schválený Poslaneckou sněmovnou schválil ve znění pozměňovacích návrhů a vrátil jej Poslanecké sněmovně k projednání. Pokud by ovšem v souladu s prohlášeními představitelů politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně v mezidobí došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, neexistoval by subjekt, který by mohl zákon ve znění pozměňovacích návrhů Senátu schválit. Jelikož v novém volebním období Poslanecké sněmovny nelze projednat návrhy, které nebyly projednány a rozhodnuty v minulém volebním období, nezbylo by než příslušnou úpravu provést v novém legislativním procesu po ustanovení nově zvolené Poslanecké sněmovny[6] [7]. S ohledem na průměrnou délku legislativního procesu je tedy pravděpodobné, že k příslušné novelizaci zákona o pozemkových úpravách by do doby rozhodnutí povinných osob o výzvách k vydání majetku dle zákona o majetkovém vyrovnání zahrnujících tzv. náhradní pozemky vůbec nemuselo dojít.


    Mgr. Martin Pujman,
    advokát


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 224 918 490
    Fax:  +420 224 920 468
    e-mail: pujman@iustitia.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Omezením se zde rozumí omezení dle ust. § 29 zákona o půdě. Citované ustanovení prostřednictvím poznámky pod čarou odkazuje na § 29 zákona o půdě.
    [2] Srov. důvodová zpráva k ust. § 3 zákona o pozemkových úpravách: „V ustanoveních tohoto paragrafu je specifikováno, které pozemky mohou být zařazeny do obvodu pozemkových úprav, jak je tento obvod tvořen a které pozemky mohou být řešeny v řízení o pozemkových úpravách. Smyslem nové úpravy je nevylučovat z pozemkových úprav některé pozemky přímo již zákonem, jak tomu je dosud a což působí v praxi značné komplikace, ale ponechat na vlastnících a správcích specifických pozemků (viz zejména odstavec 3), aby posoudili účelnost řešení takových pozemků v řízení o pozemkových úpravách a za stanovených podmínek. Již novely stávajícího zákona částečně upravovaly původní pojetí, podle kterého byly jednoznačně ze zákona některé pozemky z řešení v pozemkových úpravách vyloučeny. Ukazuje se však, že tyto úpravy nevyřešily dostatečně všechny potřebné otázky. Specificky jde např. o tzv. církevní půdu (odst. 5), na kterou se vztahuje § 29 zákona 229/1991 Sb., podle kterého tento majetek nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku. V řízení o pozemkových úpravách nejde o převod, ale o přechod vlastnictví, což je podstatné jak v pozemkových úpravách s tímto majetkem nakládat. Není totiž možné vůbec tuto půdu v pozemkových úpravách neřešit, což by činilo značné komplikace, jak se také v praxi ukazuje a odporovalo smyslu pozemkových úprav. Uvedené ustanovení tedy upravuje řešení při současném zachování požadavku vyplývajícího z cit. § 29 zákona 229/1991 Sb.“
    [3] Např. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 528/02 či Pl. ÚS 9/07.
    [4] Ust. § 2 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání zní: „Pro účely tohoto zákona se rozumí původním majetkem registrovaných církví a náboženských společností věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty, včetně spoluvlastnických podílů a součástí a příslušenství věcí, které byly alespoň část rozhodného období ve vlastnictví nebo které příslušely registrovaným církvím a náboženským společnostem, právnickým osobám zřízeným nebo založeným jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, Náboženské matici nebo dalším právnickým osobám zřízeným nebo založeným za účelem podpory činnosti registrovaných církví a náboženských společností k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, nebo jejich právním předchůdcům.“
    [5] Srov. příslušná část sněmovního zisku č. 950 (Pozměňovací návrhy poslance Jiřího Papeže): „Na konci roku 2012 došlo k přijetí zákona 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, a protože ve stejné době došlo k přijetí zákona 503/2012 Sb., kterým byl současně novelizován zákon 139/2002 Sb., nebylo v této novele z časových důvodů možno zohlednit přijetí zákona 428/2012 Sb. S ohledem na souběh legislativních procesů uvedených zákonů a zrušení blokačního § 29 zákona 229/1991 Sb. a v zájmu zachování právní jistoty oprávněných osob podle § 3 zákona 428/2012 Sb. je třeba dodatečně provést navrhovanou úpravu tak, aby došlo k souladu obou právních norem.“
    [6] Srov. ust. § 121 odst. 1 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
    [7] K tomu blíže viz článek Zdeňka Koudelky: Kontinuita poslanecké sněmovny, Politologický časopis 4/1998, s. 435-439.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Martin Pujman ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )
    29. 8. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • DEAL MONITOR
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Získání přechodného pobytu pro rodinného příslušníka občana EU: Kompletní průvodce procesem s praktickými radami
    • Agilní vývoj software – specifika smluvních podmínek
    • DEAL MONITOR
    • DEAL MONITOR
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • 10 ChatGPT promptů, které zvýší produktivitu vaší asistentky
    • K významnému životnímu jubileu prof. Petra Hajna
    • DEAL MONITOR
    • Makroekonomický výhled pro Českou republiku 2025: Rok výzev i přizpůsobení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • DEAL MONITOR
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Bezplatná obhajoba
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Bezplatná obhajoba

    Zásadně nelze za okolnost odůvodňující automatické přiznání nároku na bezplatnou obhajobu (či za sníženou odměnu) považovat pouze zjištění, že je proti obviněnému vedeno...

    Vyvlastnění

    Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není...

    Spoluzpůsobení si újmy poškozeným

    Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.