epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    31. 1. 2003
    ID: 20949upozornění pro uživatele

    Několik poznámek k právnímu vymezení elektronických peněžních prostředků a peněz

    V poslední době mě zaujala diskuse na Internetu, týkající se omezování činnosti několika systémů elektronických platebních služeb jako IlikeQ a DirectPay. Údajným důvodem pro omezování činnosti těchto zajímavých, poměrně jednoduchých a zdá se, že populárních systémů placení po Internetu, je nová právní úprava, přijatá v rámci zákona č. 124/2002 Sb. (zákon o platebním styku).

    V poslední době mě zaujala diskuse na Internetu, týkající se omezování činnosti několika systémů elektronických platebních služeb jako IlikeQ a DirectPay. Údajným důvodem pro omezování činnosti těchto zajímavých, poměrně jednoduchých a zdá se, že populárních systémů placení po Internetu, je nová právní úprava, přijatá v rámci zákona č. 124/2002 Sb. (zákon o platebním styku). Společnosti, provozující výše uvedené platební systémy, se obávají, že jejich systémy představují tzv. elektronické peněžní prostředky a elektronické peníze, pro něž dle nového zákona o platebním styku platí přímá regulace ČNB, včetně povinnosti získat souhlas (licenci) od ČNB aj. Zákonné povinnosti jsou pro provozovatele příslušných systémů nesplnitelné v tom smyslu, že by zcela zásadně změnily obchodní podmínky, za nichž tyto společnosti své služby poskytují, a znamenaly by nepřiměřené zvýšení nákladů aj.

    Je třeba si položit otázku, zda tyto platební služby vůbec jsou elektronickými peněžními prostředky ve smyslu zákona o platebním styku. Zajímavé je, že v diskusi, kterou jsem měl možnost na Internetu sledovat, se touto otázkou nikdo podrobně nezabýval. Pouze v rozhovoru vedeném se zástupcem jedné z výše uvedených společností byl zmíněn fakt, že několik jimi oslovených právních expertů se domnívá, že jejich služby jsou skutečně elektronickými peněžními prostředky. V tomto krátkém článku bych se chtěl touto otázkou zabývat podrobněji.

    Zákon o platebním styku rozlišuje v části třetí, upravující elektronické platební prostředky, dva základní druhy elektronických platebních služeb – elektronické platební prostředky a elektronické peněžní prostředky (elektronické peníze). Elektronické peněžní prostředky jsou regulovány mnohem přísněji než elektronické platební prostředky. Základní povinností vydavatelů elektronických platebních prostředků je informovat zájemce o svých obchodních podmínkách v dostatečném předstihu před vydáním elektronického platebního prostředku. V úvodních ustanoveních obchodních podmínek musí vydavatel výslovně informovat, zda odpovídají vzorovým obchodním podmínkám ČNB. Zákon o platebním styku dále upravuje odpovědnost vydavatelů vůči spotřebitelům-uživatelům platebních služeb při užívání těchto prostředků. Jedná se tedy o nepřímou formu regulace, zaměřenou na ochranu spotřebitelů. Vydávání elektronických peněžních prostředků je upraveno mnohem přísněji. Jejich vydavatelé musí splňovat zákonem stanovené podmínky, omezující možnost širokého uplatnění elektronických peněžních prostředků, musí získat souhlas ČNB a obecně se dostávají pod přímou kontrolu ČNB. Nová zákonná úprava vychází z legislativy EU.

    Příčinou tak rozdílného přístupu zákonodárců k těmto dvěma základním druhům elektronických platebních služeb je zásadně odlišný právní charakter těchto služeb. Elektronické platební prostředky zákon definuje jako prostředky vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jehož užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem (PINem) nebo jinak. Z právního hlediska se jedná o službu, kdy vydavatel elektronického platebního prostředku se smluvně zaváže uhradit dluh kupujícího vůči prodávajícímu. Provozovatel systému tedy působí jako jakýsi platební zástupce (agent) kupujícího. Typickým příkladem jsou platební karty, jak je známe v současné době. Jiným příkladem jsou tzv. osobní online platební služby („personal online payment services“), které fungují v podstatě podobně jako systémy platebních karet, avšak využívají webovou stránku provozovatele takového systému a komunikaci emailem. Uživatel složí při zahájení platební služby dohodnutou peněžní částku na účet poskytovatele služby a zaváže se dodržovat stanovené podmínky. Při nákupu zboží nebo služby po Internetu se uživatel identifikuje systému poskytovatele a dohodnutým způsobem a v dohodnuté formě zašle systému platební příkaz. Poskytovatel převede příslušnou částku z vnitřního podúčtu uživatele na podúčet prodávajícího a informuje jej o provedení transakce. Prodávající si může zvolit, zda si vybere příslušnou finanční částku v hotovosti, nebo zda ji ponechá na svém podúčtu pro svoji další případnou účast v systému.

    Naproti tomu elektronické peněžní prostředky jsou mnohem podobnější fyzickým penězům. Zákon o platebním styku definuje elektronické peněžní prostředky jako platební prostředky, které uchovávají peněžní hodnotu v elektronické podobě a které jsou přijímány jako platební prostředek i jinými osobami než vydavateli. Elektronické peníze jsou potom peněžní hodnotou uchovávanou na elektronickém peněžním prostředku. Převodem elektronických peněz dojde k úhradě ceny zboží nebo služeb a ke změně vlastnictví k elektronickým penězům z kupujícího na prodávajícího. Prodávající nemá nárok vůči provozovateli systému na úhradu ceny za prodané zboží nebo poskytnutou službu, ale má nárok na výměnu elektronických peněz za fyzické peníze v dohodnutém poměru. Typicky elektronické peníze několikrát změní majitele předtím, než jsou směněny za fyzické peníze.

    Základním rozdílem oproti elektronickým platebním prostředkům je to, že držitel elektronických peněžních prostředků opravdu zaplatí cenu příslušného zboží nebo služeb danými elektronickými penězi. Pokud pak neobdrží prodávající cenu svého zboží nebo služeb od provozovatele systému, nebude již moci vymáhat svůj dluh na uživateli - kupujícím. Právě značná podobnost s fyzickými penězi je příčinou nutné zvýšené regulace centrálních bank, neboť elektronické peněžní prostředky by potenciálně mohly ohrozit celé fungování centrálních bank a plnění jejich funkcí.

    Na základě výše uvedeného se domnívám, že platební systémy jako IlikeQ nebo DirectPay nejsou elektronickými peněžními prostředky, ale elektronickými platebními prostředky. Ceny za zboží nebo služby, které je po Internetu prostřednictvím těchto systémů hrazeno, není uváděno v jednotkách „Q“, jak je tomu u systému IlikeQ, nebo v jiných symbolech, ale v českých korunách. Pokud je mi známo, neexistuje žádné ujednání, z něhož by vyplývalo, že prodávající nemá vůči kupujícímu nárok na uhrazení ceny, pokud mu nebude umožněno směnit svá „Q“ za Kč. Domnívám se tedy, že ona „Q“ nejsou elektronickými penězi, ale pouze formou, jak uživatelsky přitažlivě nabízet a provádět mikroplatby po Internetu.

    Závěrem se tedy domnívám, že není nutné, aby společnosti provozující systémy jako IlikeQ či DirectPay „panikařily“ a rušily své systémy, které si získaly za dobu své existence příznivce a které představují zajímavou službu v rámci tzv. „nové ekonomiky“.


    V Praze, 20. ledna 2003

    Mgr. Zbyněk Loebl, LLM
    Central European Advisory Group



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Zbyněk Loebl, LLM
    31. 1. 2003
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K možnosti pozastavit výkon hlasovacích práv společníka z důvodu porušení povinností při výkonu funkce člena voleného orgánu
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Úrokové sazby podnikatelských úvěrů
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Akcie se „zvláštními“ povinnostmi – je možné je vydat, či nikoliv?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Stavební deník
    • Některé problematické aspekty financování práva stavby
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům
    • Podmínky a úskalí odvolání valné hromady společnosti s ručením omezeným
    • Trh START – praktický průvodce právního poradce při IPO

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Novela zákona o ochraně spotřebitele - transpozice směrnice 2019/2161
    • Vymahatelnost dluhu a prostředky jejího zajištění prakticky
    Lektoři kurzů
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    Mgr.  Adam  Janováč
    Mgr. Adam Janováč
    Kurzy lektora
    JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
    JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Vylučovací žaloba
    • DEAL MONITOR
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.