Některé povinnosti dlužníka po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře

Ačkoliv se může na první pohled zdát, že schválením oddlužení formou splátkového kalendáře a dosažení ochrany před věřiteli končí insolvenčnímu dlužníkovi většina starostí, opak je pravdou. Následující článek se bude zevrubně zabývat některými povinnostmi dlužníka po schválení oddlužení a riziky, kterým je dlužník vystaven.

Dohnal, Pertot, Slanina, advokátní kancelář

Základní povinností dlužníka je plnit podmínky schváleného oddlužení po dobu 5 let, tedy zachovat si dostatečný příjem na to, aby mohl prostřednictvím insolvenčního správce splatit měsíčními splátkami alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů, jejichž pohledávky byly řádně přihlášeny. V praxi to znamená, že dlužníkovy příjmy jsou podrobeny srážkám a zůstává mu pouze nezabavitelné minimum stanovené podle zákonných kritérií.

Nicméně zákon 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“) stanovuje další povinnosti dlužníka v § 412 IZ. Tyto povinnosti mají zajistit ochranu přihlášených věřitelů, resp. mají zajistit co nejvyšší míru uspokojení jejich pohledávek za dlužníkem. Z povahy věci se tyto povinnosti (a jim odpovídající práva) dotýkají převážně subjektů insolvenčního řízení.

V ust. § 412 odst. 1 písm. g) IZ je obsažen zákaz přijímání nových závazků, které by nemohl dlužník v době jejich splatnosti plnit. Neznamená, že by se dlužník nemohl nijak zavazovat, pouze se nesmí zavazovat tak, aby se s plněním dostal do prodlení. Přitom závazky nemusejí vznikat dlužníkovi pouze právním jednáním, může se nastat i situace, kdy bude dlužník povinen plnit např. z titulu náhrady škody. To znamená, že oddlužení může ohrozit i nedbalost dlužníka, ne jen jeho neuvážené uzavírání smluv.

V případě, že je dlužník v prodlení, vystavuje se riziku, že se na insolvenční soud a nebo insolvenčního správce obrátí nový věřitel (jehož pohledávka vznikla až v době po vydání rozhodnutí o povolení oddlužení) s návrhem na zrušení oddlužení. To pokud dlužník svůj závazek vůči novému věřiteli neuhradí, může vést až ke konkurzu v souladu s § 418 odst. 1 písm. c) IZ. Nový věřitel tak má k dispozici velmi silný nástroj, kterým může přinutit dlužníka plnit.

K obdobnému konci oddlužení může dojít i v situaci, kdy nový věřitel vyzve dlužníka k plnění, ale ten si (opakovaně) nepřevezme danou výzvu. Na takové jednání může být nazíráno i jako na neplnění informační povinnosti vůči soudu (nesdělení aktuální adresy), nebo jako na porušení povinnosti komunikace s ostatními procesními subjekty. Dlužník z povahy věci nemůže vědět co je obsahem písemnosti, která je mu zasílána. Může se jednat o písemnost jiného insolvenčního subjektu a nepřebírání pošty je v tomto případě porušením povinností dlužníka.[1]

Ačkoliv má dlužník v průběhu insolvenčního řízení mnohé povinnosti, neměl by zapomínat na žádnou z nich. Svým jednáním se může dostat do situace, kdy mu bude schválené oddlužení zrušeno a jeho úpadek bude řešen konkurzem, kterému se snažil původně vyhnout. Na druhou stranu dávají výše uvedené povinnosti možnost novým věřitelům jak se domoci plnění, na které mají nárok.

Mgr. Lukáš Slanina

Mgr. Lukáš Slanina,
advokát

Mgr. Miroslav Galvas

Mgr. Miroslav Galvas,
advokátní koncipient

DOHNAL PERTOT SLANINA | advokátní kancelář

PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | OLOMOUC | LETOHRAD

Prvního pluku 347/12a
186 00 Praha 8 - Karlín

Komenského 266/3
500 03 Hradec Králové

Palackého 75/21
779 00 Olomouc

Václavské náměstí 76
561 51 Letohrad

Tel.: +420 587 407 086
e-mail: info@akdps.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Hásová, J. a kol.: Insolvenční zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1394.

Mgr. Lukáš Slanina, Mgr. Miroslav Galvas ( DOHNAL PERTOT SLANINA )

2. 7. 2015